Řádek 6:

Svoji  vojenskou kariéru započal za 1. světové války. Jako voják rakousko-uherské armády upadl do ruského zajetí, kde se přihlásil do československých legií. V řadách 6. čs. střeleckého pluku prodělal sibiřskou anabázi i cestu kolem světa do svobodné vlasti. Po návratu z války zůstal sloužit v armádě a v roce 1938 působil jako náčelník štábu IV. sboru.  

Svoji  vojenskou kariéru započal za 1. světové války. Jako voják rakousko-uherské armády upadl do ruského zajetí, kde se přihlásil do československých legií. V řadách 6. čs. střeleckého pluku prodělal sibiřskou anabázi i cestu kolem světa do svobodné vlasti. Po návratu z války zůstal sloužit v armádě a v roce 1938 působil jako náčelník štábu IV. sboru.  

−

Po vzniku protektorátu se zapojil do domácího odboje v řadách [[Obrana národa|Obrany národa]]. Působil pravděpodobně jako zástupce generála [[Václav Ždímal|Václava Ždímala]] u oblastního velitelství Olomouc. 18. listopadu 1940 jej gestapo zatklo. Německý soud jej odsoudil k deseti letům těžkého žaláře. Poté prošel řadou nacistických káznic, až se mu 12. dubna 1945 podařilo uprchnout s několika vězni z bavorského Bayreuthu do Kulmbachu, kde se dal k dispozici americkým zpravodajcům. Spolu s mjr. gšt. [[Rudolf Vašíček|Rudolfem Vašíčkem]] začali úspěšně organizovat zpravodajské mise dobrovolníků z řad osvobozených českých vězňů do německého týlu, za což byli oba vyznamenáni již citovanou americkou Medal of Freedom.  Po osvobození se s podlomeným zdravím opět přihlásil do služby, zprvu působil jako velitel 1. divize, odkud byl převelen ke službě na hlavním štábu. Po nástupu komunistického režimu byl navzdory špatnému zdravotnímu stavu zatčen a v prosinci 1948 umírá ve střešovické nemocnici s ostrahou StB před pokojem.

+

Po vzniku protektorátu se zapojil do domácího odboje v řadách [[Obrana národa|Obrany národa]]. Působil pravděpodobně jako zástupce generála [[Václav Ždímal|Václava Ždímala]] u oblastního velitelství Olomouc. 18. listopadu 1940 jej gestapo zatklo. Německý soud jej odsoudil k deseti letům těžkého žaláře. Poté prošel řadou nacistických káznic, až se mu 12. dubna 1945 podařilo uprchnout s několika vězni z bavorského Bayreuthu do Kulmbachu, kde se dal k dispozici americkým zpravodajcům. Spolu s mjr. gšt. [[Rudolf Vašíček|Rudolfem Vašíčkem]] začali úspěšně organizovat zpravodajské mise dobrovolníků z řad osvobozených českých vězňů do německého týlu, za což byli oba vyznamenáni již citovanou americkou Medal of Freedom.  Dosáhl hodnosti brigádního generála. Po osvobození se s podlomeným zdravím opět přihlásil do služby, zprvu působil jako velitel 1. divize, odkud byl převelen ke službě na hlavním štábu. Po nástupu komunistického režimu byl navzdory špatnému zdravotnímu stavu zatčen a v prosinci 1948 umírá ve střešovické nemocnici s ostrahou StB před pokojem.

Zdroj: AVOS,  <nowiki>https://www.lidovky.cz/relax/lide/nositel-medaile-svobody-jan-prochazka-byl-jednim-z-akteru-spoluprace-ceskych-politickych-veznu-s-ame.A210618_084113_lide_ape</nowiki>

Zdroj: AVOS,  <nowiki>https://www.lidovky.cz/relax/lide/nositel-medaile-svobody-jan-prochazka-byl-jednim-z-akteru-spoluprace-ceskych-politickych-veznu-s-ame.A210618_084113_lide_ape</nowiki>

← Starší verze		Verze z 2. 4. 2026, 19:04
Řádek 2:		Řádek 2:
	<nowiki>*</nowiki>12. srpen 1914, Bratřejov - † 23. duben 1945, zastřelen v Prlově		<nowiki>*</nowiki>12. srpen 1914, Bratřejov - † 23. duben 1945, zastřelen v Prlově

−	~~Kolář z Bratřejova~~, ~~který se krátký čas před smrtí oženil~~. Jediný „přespolní", jenž 23. dubna 1945 v Prlově zahynul. Nacisté ho, když museli násilím přemoci jeho odpor, zabili a upálili v Trlicových domě číslo 11.	+	Pomocník partyzánů, Sokol a řemeslník - kolář. Oběť provokatérů "Einheit Josef". Jediný „přespolní", jenž 23. dubna 1945 v Prlově zahynul. Nacisté ho, když museli násilím přemoci jeho odpor, zabili a upálili v Trlicových domě číslo 11.
		+
		+
		+	Zdroje: Archiv VOS

Valašský odbojový spolek - Poslední změny [cs]

Jan Procházka

Oldřich Kovář