Zobrazení zdroje stránky Eduard Táborský

<nowiki>*</nowiki>18. 3. 1910 v Praze -  † 12. 11. 1996 v Austinu v USA. 

Český diplomat, osobní tajemník Edvarda Beneše během druhé světové války. Docent právnické fakulty. Po roce 1948 v emigraci. -- Vystudoval reálné gymnázium na Smíchově (maturita 1929) a následně právnickou fakultu UK (JUDr. 1934), poté sloužil u vojenské prokuratury v Olomouci (1934-36). Po krátké praxi u Zemského úřadu v Praze působil od května 1937 v čs. diplomacii. Začínal v prezidiu ministerstva zahraničních věcí, brzy se stal osobním tajemník ministra K. Krofty a zůstal i v kabinetu jeho nástupce. V dubnu 1939 odešel do Velké Británie a zde se již v červenci t. r. stal osobním sekretářem (a zároveň právním poradcem) E. Beneše, kterým zůstal až do června 1945. Pro prezidenta připravoval např. podklady, týkající se mezinárodně-právních aspektů československé „otázky“ (shrnul je později do monografie "Naše věc. Československo ve světle mezinárodního práva za druhé světové války",1946), provázel ho na jeho cestách, vedl neoficiální záznamy o jeho jednáních. V létě 1945 se vrátil na ministerstvo a od října t. r. zastával funkci prvního poválečného vyslance ČSR ve Švédsku, současně se podílel (v řadách sociální demokracie) na diskusích o příští nové ústavě republiky. V červnu r.1948 na úřad rezignoval a zůstal v exilu. Zpočátku vyučoval jako docent státovědy na univerzitě ve Stockholmu, od r.1949 pak působil na univerzitách v USA, především v texaském Austinu. Zde se věnoval jednak problematice komunistického hnutí, jednak historii československého odboje v letech druhé světové války (monografie "Edvard Beneš between East and West 1938–1948", Stanford 1981, čes. 1993), texty psal i do českých exilových periodik, mj. Svědectví P. Tigrida. Z jeho podrobných deníkových zápisů z 30. a 40. let byla dosud publikována jen část, týkající se roků 1938-41 ("Presidentův sekretář vypovídá", sv. I (Praha 1946, 2. vyd. Curych 1979, a sv. II., Curych 1983). Po pádu komunistického režimu v Československu se stal čestným předsedou Společnosti E. Beneše v Praze, kde také vyšel upravený překlad jeho knihy o druhém prezidentovi "President Beneš mezi Západem a Východem" (1993) a několik dalších textů. V r.1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy.


'''Charakteristika nejčastějších provenienčních záznamů:''' V knize "Presidentův sekretář vypovídá. 2. sv. Deník druhého zahraničního odboje" (Curych 1983) dochované v Univerzitní knihovně jazyků a civilizací v Paříži pod sign. BIULO TCH.IV.2866 rukopisná dedikace Amber Bousoglou.

'''Lokace knižní sbírky:''' Univerzitní knihovna jazyků a civilizací, Paříž

'''Lokace dokumentární sbírky:''' Hoover Institution Archives, Stanford, Táborský Collection, 10 kartonů.

'''Literatura:'''

PNP-LA; Taborsky, Edward: President Edward Beneš : Between East and West 1938-1948; www(Ecce Homo - prof. Eduard Josef Táborský - ČRo Brno (Český rozhlas), cit. 7. 12. 2011; DEJMEK, Jindřich. Diplomacie Československa. Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 243 - 244.; DEJMEK, Jindich. Český diplomat a historik Eduard Táborský (1910–1996). SlovPř 1997, č. 1, s. 121–127.; www(Wikipedia) <nowiki>https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_T%C3%A1borsk%C3%BD</nowiki>; Bibliografie dějin Českých zemí (Historický ústav AV ČR) <nowiki>https://biblio.hiu.cas.cz/records/e7580335-0b5a-4f65-8a75-86963350d958</nowiki>; Národní autority ČR; Ministerstvo zahraničních věcí České republiky <nowiki>https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/organizacni_struktura/utvary_mzv/specializovany_archiv_mzv/kdo_byl_kdo/taborsky_edvard.html</nowiki>; Rechcígl, Míla. In Memoriam Edward Joseph Táborský (1910-1996) <nowiki>https://www.academia.edu/11772870/In_Memoriam_Edward_Joseph_Táborský_1910-1996_</nowiki>