Zobrazení zdroje stránky Oddíly pro zvláštní určení - ZbV

ODDÍLY KE ZVLÁŠTNÍMU POUŽITÍ (Zur besonderen Verwendungs-Kommandos, ZbV-Kommandos) — speciální útvary nacistické - bezpečnostní policie, určené k boji proti partyzánskému hnutí. Do protektorátu přišly první takové oddíly na podzim 1944, aby nahradily jednotky přemístěné na Slovensko a posílily zbylé protipartizánské síly na severovýchodní Moravě (-''Protipartizánské jednotky v českých zemích 1944—1945''). V říjnu 1944 operovaly na Moravě již 3 ZbV-Kommanda: č. 1 — štáb umístěn nejprve ve Zlíně a pak v Rožnově pod Radhoštěm, velitelem SS-Obersturmbannführer B. Müller; č. 9 — štáb v Rožnově pod Radhoštěm (od počátku r. 1945 ve Frýdku), velitelem SS-Hauptsturmführer Hoffmann; č. 24 — štáb ve Valašských Kloboukách, velitelem SS-Obersturmbannführer Euben (oddíl v dubnu 1945 rozpuštěn). Mužstvo se speciálním výcvikem a zkušenostmi z protipartizánských bojů v SSSR a ve Francii tvořili Především příslušníci gestapa, oddíl č. 24 příslušníci tajné polní policie. Každé ZbV-Kommando, které si v oblasti svého působení vytvářelo opěrné body (Stutzpunkte), mělo přibližné kolem 100 mužů a 10 psovodů; disponovalo i určitým počtem vlasovců, využívaných k zjišťování místa pobytu partyzánských skupin nebo k provokacím vůči českému obyvatelstvu. K dosažení maximální koordinace měly tyto 3 protipartizánské jednotky společné velitelství, tzv. Štáb pro potírání „band" oddílů ke zvláštnímu použití 1, 9 a 24 (Bandenbekämpfungsstab der ZbV-Kommandos 1, 9 und 24). Do listopadu 1944 sídlil ve Zlíně (nyní Gottwaldov), poté v Rožnove pod Radhoštěm; v jeho čele stál velitel ZbV-Kommanda č. 1 B. Müller. Všechny 3 oddíly se zúčastnily mj. protipartizánské akce -''Tetřev'' v listopadu 1944. K pronikání do partyzánských skupin a k zastrašování jejich podporovatelů využívala ZbV-Kommanda ve zvýšené míře konfidentů a provokatérů (vedeni v kartotéce referátu IV N brněnské řídící úřadovny gestapa). Oddíl ke zvláštnímu použití č. 9 na počátku roku 1945 vybudoval dokonce vlastní „partyzánskou skupinu", operující v lesích kolem moravsko-slovenské hranice. Již v prosinci 1944 byly tyto útvary bezpečnostní policie posíleny o ZbV-Kommando č. 31 (celkem asi 100 mužů), přemístěné ze Srbska. Od oddílu č. 1 (odvelen z protektorátu) přebralo prostor okresů Valašské Meziříčí, Vsetín a Holešov. Štáb pod velením SS-Hauptsturmführera H. Schradera se usídlil v Rožnově pod Radhoštěm. Jednotka byla nasazena především proti I. čs. partyzánské brigádě Jana Žižky (- ''Partyzánské jednotky'' v ''českých zemích — přehled''). Počátkem r. 1945 se po ústupu z Maďarska objevilo na Uhersko-hradišťskou ZbV-Kommando č. 43, jehož prostorem působení se stala jihovýchodní Morava. Štáb v čele s SS-Sturmbannführerem dr. W. Brandtem sídlil v Uherském Hradišti. Z Maďarska přišel i oddíl ke zvláštnímu použití č. 28, který pod velením SS-Hauptsturmführera H. Kuky se v polovině ledna 1945 usídlil v Letovicích. Jeho hlavním úkolem byl boj proti organizátorské skupině Jermak především v prostoru Drahanské vrchoviny. Funkčně velitelé všech 5 ZbV-Kommand na Moravě podléhali dr. W. Brandtovi. Jeho nadřízeným se stal bývalý velitel oddílu č. 1 SS-Obersturmbannführer B. Müller", který po začlenění do pražského štábu velitele bezpečnostní policie a SD v lednu 1945 řídil nasazení protipartyzánských sil této složky nacistického bezpečnostního aparátu. Postupně na protektorátní území přecházely i další oddíly ke zvláštnímu použití, vytlačované ze Slovenska. V únoru 1945 si zřídilo v Brodku u Prostějova opěrný bod, spojený s táborem pro přeběhlíky, ZbV-Kommando č. 27, jemuž velel SS-Obersturmbannführer dr. k. H. Rabe (na konci okupace sídlil jeho štáb v Novém Jičíně). Člen štábu oddílu č. 15 SS-Untersturmführer E. Lüdemann přešel se skupinou jeho bývalých příslušníků v březnu 1945 do Strážnice a stal se velitelem opěrného bodu. Členové oddílů ke zvláštnímu použití v českých zemích se podíleli na teroru proti civilnímu obyvatelstvu až do konce války ( ''Ploština, Prlov, Javoříčko'' aj.).


Zdroj: Český antifašismus a odboj