DanielGargulak v 4. 8. 2021, 12:25

2021-08-04T12:25:24Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „'''ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ''' — Čs. zpravodajská agentura vznikla z rozhodnutí Národního výboru československého současně s…“

2021-08-04T12:09:28Z

Založena nová stránka s textem „'''ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ''' — Čs. zpravodajská agentura vznikla z rozhodnutí Národního výboru československého současně s…“

Nová stránka

'''ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ''' — Čs. zpravodajská agentura vznikla z rozhodnutí Národního výboru československého současně s vyhlášením Československé republiky 28. října 1918. Jejím úkolem bylo dodávat politické, hospodářské a jiné zprávy z tuzemska a ze zahraničí periodikům vycházejícím v Československu; její vnitřní struktura se v letech 1918—1938 několikrát měnila. Od r. 1930 členila svou činnost na politické zpravodajství, komerční (burzovní) zprávy a vedlejší služby. Spolu s pražským ústředím zajišťovaly informace pro tisk a rozhlas odbočky v Brně, Bratislavě, Košicích, Ostravě, Olomouci, Opavě, Plzni, Užhorodu, Karlových Varech, Ostí nad Labem, Liberci a sezónně také v Mariánských Lázních. Do začátku 20. let udržovala úzkou spolupráci s rakouskou Amtliche Nachrichtenstelle, postupně se stále více orientovala na získávání informací od německé agentury Wolff s Telegraphisches Bureau, i když své kontakty rozšiřovala i d jiných zemí, např. na francouzskou Agence Havas, britskou Reuter’s Agency a od r. 1922 také na sovětskou ROSTA (po r. 1925 TASS). Vedle přebírání informací od cizích agentur se ČTK snažila od počátku vytvářet v zahraničí i vlastní zpravodajskou síť, první filiálku zřídila již 6. listopadu 1918 ve Vídni. V r. 1930 měla své zpravodaje v Paříži. Berlíně, Římě, Vídni, Bělehradě, Záhřebu, Bukurešti, Sofii aj. CTK byla ve své činnosti svázána s buržoazně demokratickým systémem; v prvních letech se „přikláněla" k sociálně demokratické straně, od r. 1920 v ní uplatňovala značný vliv agrární strana. Přes tyto tendence a tlaky někteří pracovníci CTK, zejména v údobí 1930—1930, snažili podávat věcné, rychlé <sub>a</sub> spolehlivé zpravodajství, čelit pokusům o zadržování kladných informací o Sovětském svazu a uvádět zprávy o nebezpečí fašismu. Tento trend udržovali i po r. 1934. kdy berlínská agentura, dodávající ČTK až do r. 1938 80 % informací, přešla pod názvem Deutsches Nachrichten Büro plně do služeb NSDAP. V čele pracoviště, jež mělo své první sídlo v bývalé pobočce rakousko-uherské tiskové kanceláře „Korbyro" ve Štěpánské ulici, Praha 1 (od 28. září 1930 působilo v Lutzowově, nyní Opletalově ulici č. 5—7. Praha 1), stáli postupně ředitelé V. Weinerek (od 14. listopadu 1918), E. Čermák (1920—1930) a L. Tvarůžek. V r. 1931 byla zřízena funkce šéfredaktora, zastávaná K. Krausem (1931 —1937) a A. Barešem 1937—1939), kteří fakticky odpovídali za činnost agentury. Po 15. březnu 1939 nemohla organizace, střežená nacistickou okupační mocí, vykonávat samostatné zpravodajské služby. Někteří ze zaměstnanců či spolupracovníků agentury se zapojili do hnutí odporu převážně na zpravodajském úseku doma i v zahraničí (např. dr. J. Jíra v Paříži, J. Wičaz v Sofii, K. Weirich v Římě, J. M. Stancl v Bělehradě a J. Janča v Londýně). Rada z nich byla nacistickým potlačovacím aparátem odhalena a perzekvována; popraveni byli Z. Schmoranz, dr. O. Svoboda, J. Vajs, V. König, F. Kubík, další zahynuli ve vyhlazovacích táborech v důsledku rasové perzekuce. V letech nesvobody se podařilo nahradit domácí tiskovou kancelář nejdříve londýnskou ČTK, která 28. listopadu 1940 zřídila odbočku v New Yorku. Od března 1941 reorganizovaná ČTK spolupracovala s významnými agenturami v zemích nacisty neokupovaných. Udržovala kontakt se Středním východem a v červenci 1941 vybudovala odbočku též v Bombaji. Poté již dodávala zpravodajské informace ve prospěch ,,čs. věci" nejen britskému, americkému a krajanskému tisku, ale i periodikům na Středním východě, v Indii, Austrálii a na Novém Zélandě, a specifickým způsobem lak přispěla i k-''obnovení čs. státnosti.''

Zdroj: Český antifašismus a odboj

← Starší verze		Verze z 4. 8. 2021, 12:25
Řádek 1:		Řádek 1:
−	'''ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ''' — Čs. zpravodajská agentura vznikla z rozhodnutí Národního výboru československého současně s vyhlášením Československé republiky 28. října 1918. Jejím úkolem bylo dodávat politické, hospodářské a jiné zprávy z tuzemska a ze zahraničí periodikům vycházejícím v Československu; její vnitřní struktura se v letech 1918—1938 několikrát měnila. Od r. 1930 členila svou činnost na politické zpravodajství, komerční (burzovní) zprávy a vedlejší služby. Spolu s pražským ústředím zajišťovaly informace pro tisk a rozhlas odbočky v Brně, Bratislavě, Košicích, Ostravě, Olomouci, Opavě, Plzni, Užhorodu, Karlových Varech, Ostí nad Labem, Liberci a sezónně také v Mariánských Lázních. Do začátku 20. let udržovala úzkou spolupráci s rakouskou Amtliche Nachrichtenstelle, postupně se stále více orientovala na získávání informací od německé agentury Wolff s Telegraphisches Bureau, i když své kontakty rozšiřovala i d jiných zemí, např. na francouzskou Agence Havas, britskou Reuter’s Agency a od r. 1922 také na sovětskou ROSTA (po r. 1925 TASS). Vedle přebírání informací od cizích agentur se ČTK snažila od počátku vytvářet v zahraničí i vlastní zpravodajskou síť, první filiálku zřídila již 6. listopadu 1918 ve Vídni. V r. 1930 měla své zpravodaje v Paříži. Berlíně, Římě, Vídni, Bělehradě, Záhřebu, Bukurešti, Sofii aj. CTK byla ve své činnosti svázána s buržoazně demokratickým systémem; v prvních letech se „přikláněla" k sociálně demokratické straně, od r. 1920 v ní uplatňovala značný vliv agrární strana. Přes tyto tendence a tlaky někteří pracovníci CTK, zejména v údobí 1930—1930, snažili podávat věcné, rychlé <sub>a</sub> spolehlivé zpravodajství, čelit pokusům o zadržování kladných informací o Sovětském svazu a uvádět zprávy o nebezpečí fašismu. Tento trend udržovali i po r. 1934. kdy berlínská agentura, dodávající ČTK až do r. 1938 80 % informací, přešla pod názvem Deutsches Nachrichten Büro plně do služeb NSDAP. V čele pracoviště, jež mělo své první sídlo v bývalé pobočce rakousko-uherské tiskové kanceláře „Korbyro" ve Štěpánské ulici, Praha 1 (od 28. září 1930 působilo v Lutzowově, nyní Opletalově ulici č. 5—7. Praha 1), stáli postupně ředitelé V. Weinerek (od 14. listopadu 1918), E. Čermák (1920—1930) a L. Tvarůžek. V r. 1931 byla zřízena funkce šéfredaktora, zastávaná K. Krausem (1931 —1937) a A. Barešem 1937—1939), kteří fakticky odpovídali za činnost agentury. Po 15. březnu 1939 nemohla organizace, střežená nacistickou okupační mocí, vykonávat samostatné zpravodajské služby. Někteří ze zaměstnanců či spolupracovníků agentury se zapojili do hnutí odporu převážně na zpravodajském úseku doma i v zahraničí (např. dr. J. Jíra v Paříži, J. Wičaz v Sofii, K. Weirich v Římě, J. M. Stancl v Bělehradě a J. Janča v Londýně). Rada z nich byla nacistickým potlačovacím aparátem odhalena a perzekvována; popraveni byli Z. Schmoranz, dr. O. Svoboda, J. Vajs, V. König, F. Kubík, další zahynuli ve vyhlazovacích táborech v důsledku rasové perzekuce. V letech nesvobody se podařilo nahradit domácí tiskovou kancelář nejdříve londýnskou ČTK, která 28. listopadu 1940 zřídila odbočku v New Yorku. Od března 1941 reorganizovaná ČTK spolupracovala s významnými agenturami v zemích nacisty neokupovaných. Udržovala kontakt se Středním východem a v červenci 1941 vybudovala odbočku též v Bombaji. Poté již dodávala zpravodajské informace ve prospěch ,,čs. věci" nejen britskému, americkému a krajanskému tisku, ale i periodikům na Středním východě, v Indii, Austrálii a na Novém Zélandě, a specifickým způsobem lak přispěla i k-''obnovení čs. státnosti.''	+	'''ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ''' — Čs. zpravodajská agentura vznikla z rozhodnutí Národního výboru československého současně s vyhlášením Československé republiky 28. října 1918. Jejím úkolem bylo dodávat politické, hospodářské a jiné zprávy z tuzemska a ze zahraničí periodikům vycházejícím v Československu; její vnitřní struktura se v letech 1918—1938 několikrát měnila. Od r. 1930 členila svou činnost na politické zpravodajství, komerční (burzovní) zprávy a vedlejší služby. Spolu s pražským ústředím zajišťovaly informace pro tisk a rozhlas odbočky v Brně, Bratislavě, Košicích, Ostravě, Olomouci, Opavě, Plzni, Užhorodu, Karlových Varech, Ostí nad Labem, Liberci a sezónně také v Mariánských Lázních. Do začátku 20. let udržovala úzkou spolupráci s rakouskou Amtliche Nachrichtenstelle, postupně se stále více orientovala na získávání informací od německé agentury Wolff s Telegraphisches Bureau, i když své kontakty rozšiřovala i d jiných zemí, např. na francouzskou Agence Havas, britskou Reuter’s Agency a od r. 1922 také na sovětskou ROSTA (po r. 1925 TASS). Vedle přebírání informací od cizích agentur se ČTK snažila od počátku vytvářet v zahraničí i vlastní zpravodajskou síť, první filiálku zřídila již 6. listopadu 1918 ve Vídni. V r. 1930 měla své zpravodaje v Paříži. Berlíně, Římě, Vídni, Bělehradě, Záhřebu, Bukurešti, Sofii aj. CTK byla ve své činnosti svázána s buržoazně demokratickým systémem; v prvních letech se „přikláněla" k sociálně demokratické straně, od r. 1920 v ní uplatňovala značný vliv agrární strana. Přes tyto tendence a tlaky někteří pracovníci CTK, zejména v údobí 1930—1930, snažili podávat věcné, rychlé <sub>a</sub> spolehlivé zpravodajství, čelit pokusům o zadržování kladných informací o Sovětském svazu a uvádět zprávy o nebezpečí fašismu. Tento trend udržovali i po r. 1934. kdy berlínská agentura, dodávající ČTK až do r. 1938 80 % informací, přešla pod názvem Deutsches Nachrichten Büro plně do služeb NSDAP. V čele pracoviště, jež mělo své první sídlo v bývalé pobočce rakousko-uherské tiskové kanceláře „Korbyro" ve Štěpánské ulici, Praha 1 (od 28. září 1930 působilo v Lutzowově, nyní Opletalově ulici č. 5—7. Praha 1), stáli postupně ředitelé V. Weinerek (od 14. listopadu 1918), E. Čermák (1920—1930) a L. Tvarůžek. V r. 1931 byla zřízena funkce šéfredaktora, zastávaná K. Krausem (1931 —1937) a A. Barešem 1937—1939), kteří fakticky odpovídali za činnost agentury. Po 15. březnu 1939 nemohla organizace, střežená nacistickou okupační mocí, vykonávat samostatné zpravodajské služby. Někteří ze zaměstnanců či spolupracovníků agentury se zapojili do hnutí odporu převážně na zpravodajském úseku doma i v zahraničí (např. dr. J. Jíra v Paříži, J. Wičaz v Sofii, K. Weirich v Římě, J. M. Stancl v Bělehradě a J. Janča v Londýně). Rada z nich byla nacistickým potlačovacím aparátem odhalena a perzekvována; popraveni byli [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Zden%C4%9Bk_Schmoranz Z. Schmoranz,] dr. O. Svoboda, J. Vajs, V. König, F. Kubík, další zahynuli ve vyhlazovacích táborech v důsledku rasové perzekuce. V letech nesvobody se podařilo nahradit domácí tiskovou kancelář nejdříve londýnskou ČTK, která 28. listopadu 1940 zřídila odbočku v New Yorku. Od března 1941 reorganizovaná ČTK spolupracovala s významnými agenturami v zemích nacisty neokupovaných. Udržovala kontakt se Středním východem a v červenci 1941 vybudovala odbočku též v Bombaji. Poté již dodávala zpravodajské informace ve prospěch ,,čs. věci" nejen britskému, americkému a krajanskému tisku, ale i periodikům na Středním východě, v Indii, Austrálii a na Novém Zélandě, a specifickým způsobem lak přispěla i k-''obnovení čs. státnosti.''


	Zdroj: Český antifašismus a odboj		Zdroj: Český antifašismus a odboj

ČTK - Historie editací

DanielGargulak v 4. 8. 2021, 12:25

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „'''ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KAN­CELÁŘ''' — Čs. zpravodajská agen­tura vznikla z rozhodnutí Národního výbo­ru československého současně s…“

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „'''ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ''' — Čs. zpravodajská agentura vznikla z rozhodnutí Národního výboru československého současně s…“