1.československá partyzánská brigáda Jana Žižky - Historie editací

DanielGargulak v 2. 3. 2025, 11:39

2025-03-02T11:39:19Z

DanielGargulak v 29. 10. 2022, 18:14

2022-10-29T18:14:07Z

DanielGargulak v 29. 10. 2022, 18:11

2022-10-29T18:11:18Z

DanielGargulak v 21. 1. 2022, 07:06

2022-01-21T07:06:43Z

DanielGargulak v 7. 1. 2022, 20:41

2022-01-07T20:41:03Z

DanielGargulak v 7. 1. 2022, 10:14

2022-01-07T10:14:21Z

DanielGargulak v 13. 10. 2021, 11:00

2021-10-13T11:00:40Z

DanielGargulak v 13. 10. 2021, 10:59

2021-10-13T10:59:20Z

DanielGargulak v 13. 10. 2021, 10:55

2021-10-13T10:55:46Z

DanielGargulak v 13. 10. 2021, 10:53

2021-10-13T10:53:35Z

← Starší verze	Verze z 2. 3. 2025, 11:39
Řádek 104:	Řádek 104:


−	+	BUDE ZMĚNĚNO - SOUČASNÁ INTERPRETACE JE DO ZNAČNÉ MÍRY NEPŘESNÁ

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Často používaná zkratka: PBJŽ
-. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky - nejpočetnější a nejvýznamnější partyzánská jednotka v českých zemích. Jejím základem byl organizátorský výsadek ze SSSR s kódovým označením Žižka II, který v celkovém počtu 21 osob seskočil ve dvou skupinách na území fašistického Slovenského štátu.  21. srpna 1944 a v noci ze 30. na 31. srpen 1944 na základnu 1. partyzánské brigády M. R. Štefánika v prostoru Sklabině u Martina. Velitelem paraskupiny byl [[Ján Ušiak|ppor. J. Ušiak]], politickým komisařem rotný [[Alexander Turský|A. Turský]] a náčelníkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Jejími dalšími členy byli nadporučík RA P. Morozov zástupce velitele pro zpravodajskou činnost, [[Martin Valaštiak|des.M. Valaštiak]] zástupce náčelníka štábu, st. radista V. Kolomackij, ml.radista [[Alexandra Timochovová|A. Timochovová,]] lékař [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Abulajes_Malikovi%C4%8D_Latypov Latypov],  rozvědčík  V. Nikolajev, P. Kudelja, [[Michal Dupkala|M. Dupkala]], [[Ján Kolodžej|J. Kolodžej]],rotný [[Michal Masaryk|M. Masaryk,]] [[Josef Michálek|J. Michálek]], rotmistr [[Ondrej Melek|O. Melek]], [[Josef Němec|J. Němec,]] des. [[Štefan Petruš|S. Petruš]], čet. F. Ralbovský, [[Ján Segeč|čet. J. Segeč]], [[Ján Ščur|des. J. Ščur]], des. [[František Tkáč|F. Tkáč]].
+. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky (bojovala i pod názvem 1. moravská partyzánská brigáda Jana Žižky)- nejpočetnější a nejvýznamnější partyzánská jednotka v českých zemích. V minulosti byl popis její činnosti poznamenán řadou omylů a ideologických manipulací, které se daří napravovat jen velmi těžko. Jejím základem byl organizátorský výsadek ze SSSR s kódovým označením Žižka II, který v celkovém počtu 21 osob seskočil ve dvou skupinách na území fašistického Slovenského štátu.  21. srpna 1944 a v noci ze 30. na 31. srpen 1944 na základnu 1. partyzánské brigády M. R. Štefánika v prostoru Sklabině u Martina. Velitelem paraskupiny byl [[Ján Ušiak|ppor. J. Ušiak]], politickým komisařem rotný [[Alexander Turský|A. Turský]] a náčelníkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Jejími dalšími členy byli nadporučík RA P. Morozov zástupce velitele pro zpravodajskou činnost, [[Martin Valaštiak|des.M. Valaštiak]] zástupce náčelníka štábu, st. radista V. Kolomackij, ml.radista [[Alexandra Timochovová|A. Timochovová,]] lékař [[Abulajes Malikovič Latypov|Latypov]],  rozvědčík  V. Nikolajev, P. Kudelja, [[Michal Dupkala|M. Dupkala]], [[Ján Kolodžej|J. Kolodžej]],rotný [[Michal Masaryk|M. Masaryk,]] [[Josef Michálek|J. Michálek]], rotmistr [[Ondrej Melek|O. Melek]], [[Josef Němec|J. Němec,]] des. [[Štefan Petruš|S. Petruš]], čet. F. Ralbovský, [[Ján Segeč|čet. J. Segeč]], [[Ján Ščur|des. J. Ščur]], des. [[František Tkáč|F. Tkáč]].
 Osobní výzbroj sestávala ze samopalů [https://www.wikiwand.com/cs/PP%C5%A0-41_%C5%A0pagin PPŠ- 41],[https://www.wikiwand.com/cs/PPS_(samopal) 43] , 4 obranných ručních granátů a 1500 nábojů. Velitel, NŠ a radisté měli pistole TT. Pro skupinu dále 2 lehké kulomety, odstřelovaci puška s optikou a tlumičem a PT puška Simonov. Shozeno bylo též několik zásobníků protitankových min a trhavin. Každý obdržel 200 německých okupačních marek, které však mimo území SSSR a Polska neplatily. Výstroj vojenská, doplněná vatovanou blůzou a pláštěnkou, vysoké boty. Zásobu potravin pro jednotlivce na první 3 dny představoval 1 kg sucharů, 1/2 kg cukru, 2 rybí a 2 masové konzervy, 1/2 kg slaniny a 30 dkg machorky. Pro spojení byly přiděleny rádiové komplety [http://www.vhu.cz/exhibit/sovetska-agenturni-radiostanice-sever/ SEVER] a RPO s přenosným šlapacím alternátorem.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Často používaná zkratka: PBJŽ
-. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky - nejpočetnější a nejvýznamnější partyzánská jednotka v českých zemích. Jejím základem byl organizátorský výsadek ze SSSR s kódovým označením Žižka II, který v celkovém počtu 21 osob seskočil ve dvou skupinách na území fašistického Slovenského štátu.  21. srpna 1944 a v noci ze 30. na 31. srpen 1944 na základnu 1. partyzánské brigády M. R. Štefánika v prostoru Sklabině u Martina. Velitelem paraskupiny byl [[Ján Ušiak|ppor. J. Ušiak]], politickým komisařem rotný [[Alexander Turský|A. Turský]] a náčelníkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Jejími dalšími členy byli nadporučík RA P. Morozov zástupce velitele pro zpravodajskou činnost, [[Martin Valaštiak|des.M. Valaštiak]] zástupce náčelníka štábu, st. radista V. Kolomackij, ml.radista [[Alexandra Timochovová|A. Timochovová,]] lékař Latypov,  rozvědčík  V. Nikolajev, P. Kudelja, [[Michal Dupkala|M. Dupkala]], [[Ján Kolodžej|J. Kolodžej]],rotný [[Michal Masaryk|M. Masaryk,]] [[Josef Michálek|J. Michálek]], rotmistr [[Ondrej Melek|O. Melek]], [[Josef Němec|J. Němec,]] des. [[Štefan Petruš|S. Petruš]], čet. F. Ralbovský, [[Ján Segeč|čet. J. Segeč]], [[Ján Ščur|des. J. Ščur]], des. [[František Tkáč|F. Tkáč]].
+. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky - nejpočetnější a nejvýznamnější partyzánská jednotka v českých zemích. Jejím základem byl organizátorský výsadek ze SSSR s kódovým označením Žižka II, který v celkovém počtu 21 osob seskočil ve dvou skupinách na území fašistického Slovenského štátu.  21. srpna 1944 a v noci ze 30. na 31. srpen 1944 na základnu 1. partyzánské brigády M. R. Štefánika v prostoru Sklabině u Martina. Velitelem paraskupiny byl [[Ján Ušiak|ppor. J. Ušiak]], politickým komisařem rotný [[Alexander Turský|A. Turský]] a náčelníkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Jejími dalšími členy byli nadporučík RA P. Morozov zástupce velitele pro zpravodajskou činnost, [[Martin Valaštiak|des.M. Valaštiak]] zástupce náčelníka štábu, st. radista V. Kolomackij, ml.radista [[Alexandra Timochovová|A. Timochovová,]] lékař [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Abulajes_Malikovi%C4%8D_Latypov Latypov],  rozvědčík  V. Nikolajev, P. Kudelja, [[Michal Dupkala|M. Dupkala]], [[Ján Kolodžej|J. Kolodžej]],rotný [[Michal Masaryk|M. Masaryk,]] [[Josef Michálek|J. Michálek]], rotmistr [[Ondrej Melek|O. Melek]], [[Josef Němec|J. Němec,]] des. [[Štefan Petruš|S. Petruš]], čet. F. Ralbovský, [[Ján Segeč|čet. J. Segeč]], [[Ján Ščur|des. J. Ščur]], des. [[František Tkáč|F. Tkáč]].
 Osobní výzbroj sestávala ze samopalů [https://www.wikiwand.com/cs/PP%C5%A0-41_%C5%A0pagin PPŠ- 41],[https://www.wikiwand.com/cs/PPS_(samopal) 43] , 4 obranných ručních granátů a 1500 nábojů. Velitel, NŠ a radisté měli pistole TT. Pro skupinu dále 2 lehké kulomety, odstřelovaci puška s optikou a tlumičem a PT puška Simonov. Shozeno bylo též několik zásobníků protitankových min a trhavin. Každý obdržel 200 německých okupačních marek, které však mimo území SSSR a Polska neplatily. Výstroj vojenská, doplněná vatovanou blůzou a pláštěnkou, vysoké boty. Zásobu potravin pro jednotlivce na první 3 dny představoval 1 kg sucharů, 1/2 kg cukru, 2 rybí a 2 masové konzervy, 1/2 kg slaniny a 30 dkg machorky. Pro spojení byly přiděleny rádiové komplety [http://www.vhu.cz/exhibit/sovetska-agenturni-radiostanice-sever/ SEVER] a RPO s přenosným šlapacím alternátorem.

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Znění primárního rozkazu:
 ''Na základě plnění usnesení UV KS Ukrajiny ze dne 17. května 1944 o rozvoji partyzánského hnutí na území Československa přikazuji:''
 ''1.    Oddíl pod velením s. Ušiaka v počtu 20 osob vysadit v noci na 29. srpna 1944 na základnu s. Velička. Po seskoku překročit hřeben Velké Fatry a přejít do prostoru Vrútky, Žilina, Považská Bystrica, Německé Pravno (mapa 1:20 000).''

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Často používaná zkratka: PBJŽ
-. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky - nejpočetnější a nejvýznamnější partyzánská jednotka v českých zemích. Jejím základem byl organizátorský výsadek ze SSSR, který v celkovém počtu 21 osob seskočil ve dvou skupinách 21. srpna 1944 a v noci ze 30. na 31. srpen 1944 na základnu 1. partyzánské brigády M. R. Štefánika v prostoru Sklabině u Martina. Velitelem paraskupiny byl [[Ján Ušiak|ppor. J. Ušiak]], politickým komisařem rotný [[Alexander Turský|A. Turský]] a náčelníkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Jejími dalšími členy byli nadporučík RA P. Morozov zástupce velitele pro zpravodajskou činnost, [[Martin Valaštiak|des.M. Valaštiak]] zástupce náčelníka štábu, st. radista V. Kolomackij, ml.radista [[Alexandra Timochovová|A. Timochovová,]] lékař Latypov,  rozvědčík  V. Nikolajev, P. Kudelja, [[Michal Dupkala|M. Dupkala]], [[Ján Kolodžej|J. Kolodžej]],rotný [[Michal Masaryk|M. Masaryk,]] [[Josef Michálek|J. Michálek]], rotmistr [[Ondrej Melek|O. Melek]], [[Josef Němec|J. Němec,]] des. [[Štefan Petruš|S. Petruš]], čet. F. Ralbovský, [[Ján Segeč|čet. J. Segeč]], [[Ján Ščur|des. J. Ščur]], des. [[František Tkáč|F. Tkáč]].
+. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky - nejpočetnější a nejvýznamnější partyzánská jednotka v českých zemích. Jejím základem byl organizátorský výsadek ze SSSR s kódovým označením Žižka II, který v celkovém počtu 21 osob seskočil ve dvou skupinách na území fašistického Slovenského štátu.  21. srpna 1944 a v noci ze 30. na 31. srpen 1944 na základnu 1. partyzánské brigády M. R. Štefánika v prostoru Sklabině u Martina. Velitelem paraskupiny byl [[Ján Ušiak|ppor. J. Ušiak]], politickým komisařem rotný [[Alexander Turský|A. Turský]] a náčelníkem štábu kpt. Rudé armády D. B. Murzin. Jejími dalšími členy byli nadporučík RA P. Morozov zástupce velitele pro zpravodajskou činnost, [[Martin Valaštiak|des.M. Valaštiak]] zástupce náčelníka štábu, st. radista V. Kolomackij, ml.radista [[Alexandra Timochovová|A. Timochovová,]] lékař Latypov,  rozvědčík  V. Nikolajev, P. Kudelja, [[Michal Dupkala|M. Dupkala]], [[Ján Kolodžej|J. Kolodžej]],rotný [[Michal Masaryk|M. Masaryk,]] [[Josef Michálek|J. Michálek]], rotmistr [[Ondrej Melek|O. Melek]], [[Josef Němec|J. Němec,]] des. [[Štefan Petruš|S. Petruš]], čet. F. Ralbovský, [[Ján Segeč|čet. J. Segeč]], [[Ján Ščur|des. J. Ščur]], des. [[František Tkáč|F. Tkáč]].
-Osobní výzbroj sestávala ze samopalů PPŠ, 4 obranných ručních granátů a 1500 nábojů. Velitel, NŠ a radisté měli pistole TT. Pro skupinu dále 2 lehké kulomety, odstřelovaci puška s optikou a tlumičem a PT puška Simonov. Shozeno bylo též několik zásobníků protitankových min a trhavin. Každý obdržel 200 německých okupačních marek, které však mimo území SSSR a Polska neplatily. Výstroj vojenská, doplněná vatovanou blůzou a pláštěnkou, vysoké boty. Zásobu potravin pro jednotlivce na první 3 dny představoval 1 kg sucharů, 1/2 kg cukru, 2 rybí a 2 masové konzervy, 1/2 kg slaniny a 30 dkg machorky. Pro spojení byly přiděleny rádiové komplety [http://www.vhu.cz/exhibit/sovetska-agenturni-radiostanice-sever/ SEVER] a RPO s přenosným šlapacím alternátorem.
+Osobní výzbroj sestávala ze samopalů [https://www.wikiwand.com/cs/PP%C5%A0-41_%C5%A0pagin PPŠ- 41],[https://www.wikiwand.com/cs/PPS_(samopal) 43] , 4 obranných ručních granátů a 1500 nábojů. Velitel, NŠ a radisté měli pistole TT. Pro skupinu dále 2 lehké kulomety, odstřelovaci puška s optikou a tlumičem a PT puška Simonov. Shozeno bylo též několik zásobníků protitankových min a trhavin. Každý obdržel 200 německých okupačních marek, které však mimo území SSSR a Polska neplatily. Výstroj vojenská, doplněná vatovanou blůzou a pláštěnkou, vysoké boty. Zásobu potravin pro jednotlivce na první 3 dny představoval 1 kg sucharů, 1/2 kg cukru, 2 rybí a 2 masové konzervy, 1/2 kg slaniny a 30 dkg machorky. Pro spojení byly přiděleny rádiové komplety [http://www.vhu.cz/exhibit/sovetska-agenturni-radiostanice-sever/ SEVER] a RPO s přenosným šlapacím alternátorem.
 Primární rozkaz dával skupině za úkol podpořit organizátorské úsilí v rámci SNP.

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 ''(Slánský)''
-UŠPH mezitím 6. září 1944 rozhodl o přesunu celé skupiny na Moravu, aby zde podnítila partyzánské hnutí. Během přesunu trvajícího deset dnů podnikal výsadek teroristické akce proti gardistům, místním Němcům a menším vojenským jednotkám, při nichž doplňoval početní stav, takže po překročení Váhu dosáhl početní stav skupiny 315 osob. Úspěšný průzkum bojem u Štiavníku proti jednotkám střežícím moravsko-slovenskou hranici byl 16. září 1944 rozšířen průnikem do prostoru Velké Karlovice, kde ve své taktice pokračovala a kde byla zformována 1. čs. part. oddíl Jana Žižky. 25. září 1944 se pokusil oddíl překročit protektorátní hranici jako celek. Po těžkých  bojích musela ustoupit zpět na Slovensko. Štáb brigády po této zkušenosti změnil taktiku, rozdělil jednotku na menší skupiny, které nakonec částí svých sil a různými cestami, za pomoci místního obyvatelstva znovu pronikly do prostoru Beskyd.
+UŠPH mezitím 6. září 1944 rozhodl o přesunu celé skupiny na Moravu, aby zde podnítila partyzánské hnutí. Během přesunu trvajícího deset dnů podnikal výsadek přepadové akce proti gardistům, místním Němcům a menším vojenským jednotkám, při nichž doplňoval početní stav, takže po překročení Váhu dosáhl početní stav skupiny 315 osob. Úspěšný průzkum bojem u Štiavníku proti jednotkám střežícím moravsko-slovenskou hranici byl 16. září 1944 rozšířen průnikem do prostoru Velké Karlovice, kde ve své taktice pokračovala a kde byla zformována 1. čs. part. oddíl Jana Žižky. 25. září 1944 se pokusil oddíl překročit protektorátní hranici jako celek. Po těžkých  bojích musela ustoupit zpět na Slovensko. Štáb brigády po této zkušenosti změnil taktiku, rozdělil jednotku na menší skupiny, které nakonec částí svých sil a různými cestami, za pomoci místního obyvatelstva znovu pronikly do prostoru Beskyd.
 První, asi 60členné skupině v čele s D. B. Murzinem se podařilo přejít na Moravu a dostat se k vytčenému prostoru v noci z 28. na 29. září 1944. Do poloviny října 1944 se dostaly na Moravu i další 2 větší skupiny pod vedením J. Ušiaka a O. Meleka. Postupně se probíjely i další menší útvary a jednotlivci. Přestože oddíl utrpěl v těchto střetech značné ztráty, představoval po přechodu hranic nejsilnější partyzánskou jednotku v českých zemích. Zprvu působil v prostoru Moravskoslezských Beskyd a ani sílící perzekuce nacistů (-*''Tetřev)'' nezabránila tomu, aby se zde pod vlivem jeho činnosti nevytvořila rozsáhlá partyzánská oblast. Posléze rozšiřoval prostor své působnosti a rozvíjel politickou, organizátorskou, diverzní a bojovou činnost. Navázal spolupráci s ilegálními skupinami a organizacemi komunistického i nekomunistického odbojového hnutí - např. organizace Josefa Sousedíka nebo Marka Malíka. Postupně se rozrůstal o české vlastence i o uprchlé sovětské válečné zajatce. Po přepadení příslušníků štábu 2. listopadu 1944 v prostoru Kněhyně nedaleko Čertova mlýna se sice nacistům podařilo velení oddílu částečně narušit, v prosinci 1944 však byl štáb organizačně přebudován. Velitelem oddílu se stal kpt. Rudé armády D. B. Murzin (dosavadní velitel J. Ušiak zahynul 3. listopadu 1944 v obklíčení nacisty v Čeladné), jeho zástupcem kpt. Rudé armády P. F. Buďko, politickým komisařem byl jmenován kpt. Rudé armády I. P. Štěpánov a náčelníkem štábu por. Rudé armády V. Nástěnko. Původní oddíl se postupně rozrostl v brigádu, jejíž činnost zasahovala širokou oblast Moravskoslezských Beskyd a východní Moravy. V jejím rámci se na přelomu ledna a února 1945 zformovaly 4 základní prapory. k nimž se postupně připojovaly další partyzánské skupiny. První prapor operoval v prostoru Vsetín—Velké Karlovice—Valašské Klobouky—Vizovice —Kašava; druhý bojoval v oblasti Zlín - Holešov — Bystřice pod Hostýnem - Přerov — Hranice — Valašské Meziříčí; třetí prapor rozvíjel činnost v pásmu Zlín - Napajedla — Uherské Hradiště - Uherský Brod a čtvrtý v prostoru Kroměříž — Vyškov — Slavkov u Brna. Brigáda, v jejímž rámci působilo značné množství oddílů (uvádí se až 33), se opírala o ilegální síť v oblasti její aktivity nazývanou Tajná vojenská civilní organizace (TVCO), jejíž síly byly k dispozici i paraskupině [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Clay CLAY]. V jejích řadách bojovalo s nepřítelem včetně spolupracovníků téměř 2000 osob. Příslušníci jednotky uskutečnili celou řadu diverzních, přepadových a bojových akcí. K nejznámějším patří např. zajetí genmjr. H. von Müllera a jeho doprovodu 19. dubna 1945 na zámku v Hostících u Kroměříže, dále potom vypuštění pohonných hmot na nádraží v Morkovicích 26. února 1945 aj. Významnou měrou též přispěli k rozmachu - ''Květnového povstání českého lidu'' a přímo se podíleli i na osvobození některých míst na Moravě (- ''Květnové povstání českého lidu - přehled)''.

@@ Řádek 98: / Řádek 98: @@
 [[PBJŽ-Zděchov|Skupina Zděchov, velitel Jan Ondrovčák]]
-Skupina Skalský Lang
+[[PBJŽ-Skalský-Lang|Skupina Skalský Lang]]
 [[PBJŽ-Štáb|Štáb - D.B. Murzin, Nastěnko, Stěpanov, Buďko]]