Alois Janotka - Historie editací

DanielGargulak v 11. 1. 2022, 19:39

2022-01-11T19:39:59Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „* 27. listopadu 1891 v Kopřivnici v okrese Nový Jičín – †1990 Československý legionář, voják a odbojář. Účastník bit…“

2022-01-11T19:38:15Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 27. listopadu 1891 v Kopřivnici v okrese Nový Jičín – †1990 Československý legionář, voják a odbojář. Účastník bit…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki> 27. listopadu 1891 v Kopřivnici v okrese Nový Jičín – †1990

Československý legionář, voják a odbojář. Účastník bitvy u Zborova.

Alois Janotka se narodil 27. listopadu 1891 v Kopřivnici v okrese Nový Jičín. Po skončení strojní průmyslovky pracoval nějaký čas jako zástupce kopřivnické Tatry v Rostově na Donu.

Po vypuknutí první světové války byl povolán do rakousko-uherské armády. Do československých legií v Rusku se přihlásil 15. srpna 1914 a po nezbytném výcviku byl zařazen v hodnosti kapitána do 1. střeleckého pluku.Již v srpnu roku 1914 (několik dní po zahájení první světové války) se z Čechů, žijících v Rusku zformovala vojenská jednotka dobrovolníků nazývaná Česká družina. Ta se později rozrostla i o válečné zajatce. Tato jednotka zpočátku čítala asi 720 dobrovolníků, byla to jakási předchůdkyně ruských československých legií a její členové si později začali říkat "Starodružiníci". Alois Janotka byl příslušníkem této České družiny. Když byl v bitvě u Zborova (1. – 2. července 1917) zraněn starodružiník plukovník Josef Boris Wuchterle, převzal po něm velení 10. roty III. praporu 1.československého střeleckého pluku právě Alois Janotka. V letech 1918 až 1920 působil Alois Janotka v čele úderných jednotek. S Josefem Mašínem bojovali společně v 1. československém střeleckém pluku v ruských legiích jak Alois Jantoka tak i Karel Teringl. (Alois Janotka byl Mašínovým velitelem v ruských legiích.) V legiích Alois Janotka aktivně působil od 1. září 1914 do 6. února 1920. Jako příslušník československých legií v Rusku končil opět u 1. střeleckého pluku ale již v hodnosti majora, definitivně byl demobilizován k 31. prosinci 1921.

Po skončení první světové války a po návratu československých legionářů z Ruska do nově vzniklého Československa nastoupil Alios Janotka dráhu profesionálního vojáka v prvorepublikové československé armádě. Do začátku druhé světové války dosáhl Alois Janotka hodnosti majora.

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava byla v létě roku 1939 prvorepubliková československá armáda rozpuštěna. Vojáci z povolání byli umísťováni na různá civilní místa a do různých profesí, kde měli být „prospěšni protektorátu“. Alois Janotka pracoval jako úředník firmy Herain, jeho kancelář byla ve Štěpánské ulici (naproti hotelu Alcron).[9] Firma se zabývala výrobou a distribucí jízdních kol, což Janotkovi umožňovalo (mimo jiné) volně jezdit vlakem po celém území protektorátu.

Od podzimu roku 1938 se v Praze – Dejvicích v bytě podplukovníka Josefa Balabána (v ulici Na hutích 581/1[10]) nebo v legionářské restauraci Bajkal na Vítězném náměstí (dnešní Dům armády Praha – DAP) začala scházet neformální skupina ve které se společně setkávali bývalí příslušníci zahraničních československých (především ruských) legií z doby první světové války (plukovník Josef Churavý, podplukovník Josef Balabán, podplukovník Josef Mašín, major letectva RNDr. Josef Jedlička, major Alois Janotka) a rovněž mladší vlastenecky smýšlející Balabánovi známí (bratr Balabánovy družky Bohuslav Sleza, ředitel Centrokomise Gustav Svoboda a lékárník Otakar Schiedeck – funkcionář skautské organizace).

Alois Janotka se osobně velmi dobře znal s Josefem Mašínem (kromě společné bojové historie v ruských legiích působil po první světové válce Alois Janotka u útvaru v Českých Budějovicích a Josef Mašín u něho sloužil.) a tak celkem logicky po vzniku protektorátu se Janotka stal Mašínovým nejbližším spolupracovníkem v protiněmeckém odboji. Ve svém dejvickém bytě (na adrese Václavkova 343/20, Praha 6 (Praha 17) – Dejvice) manželé Alois a Marie Janotkovi vytvořili důležitý odbojový uzel – místo schůzek Tří králů – také jeden z mnoha úkrytů Josefa Mašína. Marie Janotková pracovala v odboji jako spojka.(Její krycí jméno v odboji bylo "Jana".) Alois Janotka především vytvářel falešné doklady. Kromě toho, že dejvický byt poskytoval zázemí Josefu Mašínovi (a po jeho zatčení i Václavu Morávkovi), sloužil zároveň i jako školicí středisko, kde se odbojáři učili klást nálože. V bytě se také vyráběly falešné doklady a dokumenty. Také se tu fotografovaly německé dokumenty, které pak kurýři odváželi z protektorátu.

Dne 14. září 1939 zde Josef Mašín a Ctibor Novák připravili výbušniny, které Ctibor Novák o den později nechal v Berlíně explodovat před Ministerstvem letectví na Lipské třídě a před ředitelstvím policie na náměstí Alexanderplatz. Tyto amatérské bomby byly vyrobeny ve "zbrojnici" na Bílé Hoře u Líkařů. Výsledky těchto bombových útoků se v literatuře poněkud liší, nicméně minimálně z psychologického hlediska byl jejich úspěch nepopiratelný.

"Výbuchy v Berlíně vyvolaly u Němců pravé zděšení. Pobíhali bezhlavě po ulicích, volajíce: "Die Engländer sind da" (Angličani jsou tady) a vrhali se do tunelů podzemní dráhy, přičemž došlo k panice a bylo mnoho zraněných."

V polovině roku 1942 byl Alois Janotka zatčen a zbytek války (1942 až 1945) strávil v koncentračním táboře. Druhou světovou válku přežil.

V padesátých letech dvacátého století byl Alois Janotka protizákonně vězněný komunistickým režimem. Do výslužby odcházel z armády s hodností podplukovníka. Zemřel v roce 1990.

Zdroj: Wikipedie

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 Po skončení první světové války a po návratu československých legionářů z Ruska do nově vzniklého Československa nastoupil Alios Janotka dráhu profesionálního vojáka v prvorepublikové československé armádě. Do začátku druhé světové války dosáhl Alois Janotka hodnosti majora.
-Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava byla v létě roku 1939 prvorepubliková československá armáda rozpuštěna. Vojáci z povolání byli umísťováni na různá civilní místa a do různých profesí, kde měli být „prospěšni protektorátu“. Alois Janotka pracoval jako úředník firmy Herain, jeho kancelář byla ve Štěpánské ulici (naproti hotelu Alcron).[9] Firma se zabývala výrobou a distribucí jízdních kol, což Janotkovi umožňovalo (mimo jiné) volně jezdit vlakem po celém území protektorátu.
+Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava byla v létě roku 1939 prvorepubliková československá armáda rozpuštěna. Vojáci z povolání byli umísťováni na různá civilní místa a do různých profesí, kde měli být „prospěšni protektorátu“. Alois Janotka pracoval jako úředník firmy Herain, jeho kancelář byla ve Štěpánské ulici (naproti hotelu Alcron). Firma se zabývala výrobou a distribucí jízdních kol, což Janotkovi umožňovalo (mimo jiné) volně jezdit vlakem po celém území protektorátu.
-Od podzimu roku 1938 se v Praze – Dejvicích v bytě podplukovníka Josefa Balabána (v ulici Na hutích 581/1[10])  nebo v legionářské restauraci Bajkal na Vítězném náměstí (dnešní Dům armády Praha – DAP) začala scházet neformální skupina ve které se společně setkávali bývalí příslušníci zahraničních československých (především ruských) legií z doby první světové války (plukovník Josef Churavý, podplukovník Josef Balabán, podplukovník Josef Mašín, major letectva RNDr. Josef Jedlička, major Alois Janotka) a rovněž mladší vlastenecky smýšlející Balabánovi známí (bratr Balabánovy družky Bohuslav Sleza, ředitel Centrokomise Gustav Svoboda a lékárník Otakar Schiedeck – funkcionář skautské organizace).
+Od podzimu roku 1938 se v Praze – Dejvicích v bytě podplukovníka Josefa Balabána (v ulici Na hutích 581/1)  nebo v legionářské restauraci Bajkal na Vítězném náměstí (dnešní Dům armády Praha – DAP) začala scházet neformální skupina ve které se společně setkávali bývalí příslušníci zahraničních československých (především ruských) legií z doby první světové války (plukovník [[Josef Churavý]], podplukovník [[Josef Balabán]], podplukovník [[Josef Mašín]], major letectva RNDr. [[Josef Jedlička]], major Alois Janotka) a rovněž mladší vlastenecky smýšlející Balabánovi známí (bratr Balabánovy družky Bohuslav Sleza, ředitel Centrokomise [[Gustav Svoboda]] a lékárník Otakar Schiedeck – funkcionář skautské organizace).
 Alois Janotka se osobně velmi dobře znal s Josefem Mašínem (kromě společné bojové historie v ruských legiích působil po první světové válce Alois Janotka u útvaru v Českých Budějovicích a Josef Mašín u něho sloužil.) a tak celkem logicky po vzniku protektorátu se Janotka stal Mašínovým nejbližším spolupracovníkem v protiněmeckém odboji. Ve svém dejvickém bytě (na adrese Václavkova 343/20, Praha 6 (Praha 17) – Dejvice) manželé Alois a Marie Janotkovi vytvořili důležitý odbojový uzel – místo schůzek Tří králů – také jeden z mnoha úkrytů Josefa Mašína. Marie Janotková pracovala v odboji jako spojka.(Její krycí jméno v odboji bylo "Jana".) Alois Janotka především vytvářel falešné doklady. Kromě toho, že dejvický byt poskytoval zázemí Josefu Mašínovi (a po jeho zatčení i Václavu Morávkovi), sloužil zároveň i jako školicí středisko, kde se odbojáři učili klást nálože. V bytě se také vyráběly falešné doklady a dokumenty. Také se tu fotografovaly německé dokumenty, které pak kurýři odváželi z protektorátu.