Alois Petráš - Historie editací

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:40

2025-02-18T20:40:57Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:40

2025-02-18T20:40:32Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:39

2025-02-18T20:39:37Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:39

2025-02-18T20:39:17Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:39

2025-02-18T20:39:01Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:37

2025-02-18T20:37:24Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:11

2025-02-18T20:11:24Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 20:10

2025-02-18T20:10:54Z

DanielGargulak v 18. 2. 2025, 19:57

2025-02-18T19:57:30Z

DanielGargulak v 13. 8. 2023, 18:29

2023-08-13T18:29:46Z

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek|Metodějem Šimkem]], plk. [[Čeněk Hajda|Čeňkem Hajdou]] (Malenovice), škpt. [[Jan Skokánek|Janem Skokánkem]] aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně (škpt. Krobot).
-V roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Pichnerem-Martinákem, aby omezil svou vlastní iniciativu a působil pouze jako člen Obrany národa, což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace – povstání, a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekvovaných a udržoval optimismus a bojového ducha.
+V roce 1939 byl osloven pplk. [[František Pichner - Martinák|Františkem Pichnerem-Martinákem]], aby omezil svou vlastní iniciativu a působil pouze jako člen Obrany národa, což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace – povstání, a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekvovaných a udržoval optimismus a bojového ducha.
 Po první vlně zatýkání ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra – řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''6. listopadu 1888, Zářičí, okr. Kroměříž – ?'''
-Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. Metodějem Šimkem, plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně (škpt. Krobot).
+Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek|Metodějem Šimkem]], plk. [[Čeněk Hajda|Čeňkem Hajdou]] (Malenovice), škpt. [[Jan Skokánek|Janem Skokánkem]] aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně (škpt. Krobot).
 V roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Pichnerem-Martinákem, aby omezil svou vlastní iniciativu a působil pouze jako člen Obrany národa, což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace – povstání, a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekvovaných a udržoval optimismus a bojového ducha.

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2025, 20:39
Řádek 14:		Řádek 14:
	Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.		Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.

−	Zdroje: VHA - 255	+	Zdroje: VHA , Osvědčení dle zákona 255

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2025, 20:39
Řádek 13:		Řádek 13:

	Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.		Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.
		+
		+	Zdroje: VHA - 255

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Alois Petráš.jpg|náhled|Alois Petráš]]
-<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?
+'''6. listopadu 1888, Zářičí, okr. Kroměříž – ?'''
-Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s  pplk. [[Metoděj Šimek|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové  organizace v Kokorách (Habáň) a  Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Pichner - Martinák|Františkem Pichner - Martinák]] aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel.  V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše.  8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.
+Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. Metodějem Šimkem, plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice), škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně (škpt. Krobot).

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2025, 20:37
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Alois Petráš.jpg\|náhled\|Alois Petráš]]
	<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?		<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?

	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Pichner - Martinák\|Františkem Pichner - Martinák]] aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.		Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Pichner - Martinák\|Františkem Pichner - Martinák]] aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2025, 20:11
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?		<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?

−	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Martinák ~~- Pichler~~\|Františkem]] Pichner - Martinák aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.	+	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Pichner - Martinák\|Františkem Pichner - Martinák]] aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2025, 20:10
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?		<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?

−	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Martinák - Pichler\|Františkem ~~Martinákem - Pichlerem~~]] aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.	+	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Martinák - Pichler\|Františkem]] Pichner - Martinák aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.

← Starší verze		Verze z 18. 2. 2025, 19:57
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?		<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?

−	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.	+	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. [[František Martinák - Pichler\|Františkem Martinákem - Pichlerem]] aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.

← Starší verze		Verze z 13. 8. 2023, 18:29
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?		<nowiki>*</nowiki>6.listopad 1888, Zářičí okr. Kroměříž - ?

−	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.	+	Československý voják, legionář a odbojář. V první světové válce se připojil k čs. legiím, kde sloužil v 6. střeleckém pluku. Ihned po příchodu okupantů a demobilizaci se zapojil do formování odboje. Byl ve spojení s pplk. [[Metoděj Šimek\|Metodějem Šimkem]], plk. Čeňkem Hajdou (Malenovice),škpt. Janem Skokánkem aj. Mimo to měl vazby na další, menší odbojové organizace v Kokorách (Habáň) a Hněvotíně(škpt. Krobot). Později v roce 1939 byl osloven pplk. Františkem Martinákem - Pichlerem aby omezil svoji vlastní iniciativu a působil pouze jako člen ON což akceptoval. Nejprve byl jmenován důstojníkem pro přejímku dopravních prostředků pro případ mobilizace - povstání a později dostal na starost velení praporu. Obětavě pomáhal rodinám perzekuovaných a pomáhal udržovat optimismus a bojového ducha. Po první vlně zatýkání, ztratil kontakt s velením Obrany národa, ale přesto pokračoval ve svých odbojových aktivitách v okolí Olomouce. V Doloplazích se angažoval v organizaci jistého Miloše Šnajdra - řídícího učitele. Jelikož se mu nepodařilo navázat ztracené spojení, založil partyzánskou jednotku, které velel. V srpnu 1944 se jeho skupině podařilo několik útoků na železnice a sloupy el. vedení. Nacisté na zvýšenou aktivitu reagovali na počátku srpna, kdy 11. 8 1944 zřídili Sonderkampfgruppe Schill, které před svým převelením na Slovensko, působilo právě v regionu, kde působil oddíl majora Petráše. 8. září 1944 byl zajat v Doloplazích. Po válce mu bylo uznáno působení od 1. října 1943 do konce války s tím, že od 8. září 1944 byl československým politickým vězněm. V únoru 1947 byl povýšen na podplukovníka. Období působení v Obraně národa mu komise v šedesátých letech neuznala. Informace o pplk. Petrášovi jsou velmi kusé a o jeho mládí nevíme téměř nic. Přivítáme jakékoli informace.