Augustin Schramm - Historie editací

DanielGargulak v 13. 3. 2025, 01:09

2025-03-13T01:09:27Z

DanielGargulak v 13. 3. 2025, 01:09

2025-03-13T01:09:07Z

DanielGargulak v 13. 3. 2025, 01:07

2025-03-13T01:07:56Z

DanielGargulak v 13. 3. 2025, 01:05

2025-03-13T01:05:18Z

DanielGargulak v 14. 12. 2022, 01:02

2022-12-14T01:02:47Z

DanielGargulak v 14. 12. 2022, 01:01

2022-12-14T01:01:43Z

DanielGargulak v 10. 8. 2021, 14:56

2021-08-10T14:56:31Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem…“

2021-08-10T14:54:36Z

Založena nová stránka s textem „2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem…“

Nová stránka

2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha

Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené NKVD a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany. Je také pravděpodobné, že působil jako spojka mezi NKVD a StB.

Schramm je často obviňován z účasti na smrti ministra zahraničí Jana Masaryka 10. března 1948, předpokládá se, že Masaryk spadl (nebo byl shozen) z římsy své pracovny v přímé souvislosti s návštěvou partyzánského komanda, které vedl právě Schramm. O dva a půl měsíce později byl Schramm neznámým pachatelem zastřelen ze samopalu (za vraždu, pravděpodobně inscenovanou StB, byl odsouzen studentský vůdce Miloslav Choc, trest smrti byl bezprostředně vykonán, dnes je částečně rehabilitován), možným důvodem bylo to, že Schramm věděl příliš mnoho a byl odstraněn, aby nikdy nemohl promluvit o Masarykově smrti. Vyšetřovatelé Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu získali několik svědectví toto tvrzení podporujících, mimo jiné od Karla Daníčka a Františka Munzara z Liberce, kteří byli svědky toho, že to tvrdil Schrammův otec i bratr. Z vraždy Augustina Schramma byli obviněni dva zřejmě nevinní mladí lidé (příznivci Jana Masaryka, Edvarda Beneše a dr. Milady Horákové) a ve zinscenovaném procesu byli odsouzeni a později popraveni, další lidé byli odsouzeni k pobytu ve vězení. Schramm sám byl předlistopadovým režimem oslavován jako mučedník komunismu (nikoliv zločinů komunismu, ale jako komunista – oběť "reakčních piklů"). Existuje však další možné vysvětlení jeho smrti. Mohlo jít o akci Wehrwolfu nebo jiných organizací německých revanšistů, mstících se antifašistům.

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2025, 01:09
Řádek 17:		Řádek 17:
	Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“		Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“

−	~~=== Odkaz ===~~
−	Augustin Schramm zůstává symbolem odvahy a odporu proti fašismu. Jako sudetský Němec, který se postavil nacismu, riskoval svůj život za ideály spravedlnosti a rovnosti. Jeho příběh je připomínkou složitosti československých dějin a obětí těch, kteří bojovali za svobodu, ať už za cenu vlastního života.

	'''Zdroje:'''		'''Zdroje:'''

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2025, 01:09
Řádek 1:		Řádek 1:
−	2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha[[Soubor:Augustin Schramm (1907 1948).jpg\|náhled\|Augustin Schramm]]	+	<nowiki>*</nowiki>2. března 1907, Liberec – †27. května 1948, Praha
		+
		+	Československý politik a odbojář německé národnosti. [[Soubor:Augustin Schramm (1907 1948).jpg\|náhled\|Augustin Schramm]]
	Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.		Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Augustin Schramm (1907 1948).jpg|náhled|Augustin Schramm]]
+. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha[[Soubor:Augustin Schramm (1907 1948).jpg|náhled|Augustin Schramm]]
-. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha
+Augustin Schramm se narodil 2. března 1907 v Liberci do rodiny německého železničního zřízence. Dětství strávil u prarodičů v Orlických horách, později se vrátil k rodičům do Liberce, kde se vyučil strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jeho život však poznamenala světová hospodářská krize, nezaměstnanost a rostoucí politické napětí v Evropě.
-Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené UŠPH a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. V této činnosti spolupracoval s Rudolfem Slánským. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany.
+=== Mládí a politické angažmá ===
-Německý antifašista. Od svých 20. let pracoval v mládežnických organizacích. Ve válce byl důstojníkem Rudé armády a členem ukrajinského štábu partyzánů. Po válce pomáhal odbojovým, partyzánským a válkou postiženým občanům.
+Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy bylo Československo donuceno odstoupit pohraničí Německu, se Schramm pokusil vytvořit ilegální „Národní hnutí pracující mládeže“ ve spolupráci se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží. Pomáhal německým antifašistům v útěku do exilu a sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy nacistická vojska obsadila zbytek republiky. V poslední chvíli uprchl do Sovětského svazu.
-·
+=== Druhá světová válka a odboj ===
-Kolem sedmé ráno odcházel 27. května 1948 do práce ze svého bytu v posledním patře činžáku v ulici Horní Stromky. Zazněl výstřel. Lidé se seběhli, ale život v něm dohasínal. Kdo jej zastřelil? Vraha nikdy nevypátrali. Kolovaly dohady a smyšlenky, Schrammovi byly přisuzovány různé politické hříchy, jež se našly.
+=== Po válce a tragický konec ===
-Pocházel z německé rodiny železničního zřízence a většinu dětství prožil u dědy a babičky v Orlických horách. Po válce se vrátil k rodičům do Liberce. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jenže to se už doba přelila do nezaměstnanosti světové hospodářské krize (na milion nezaměstnaných v ČSR). V Německu se vyšplhal k moci Hitler a ve Španělsku začala bitva demokracie s fašismem generála Franca.
+Jeho život však skončil tragicky. Ráno 27. května 1948 byl ve věku 41 let zastřelen neznámým pachatelem před svým bytem v Praze na Horních Stromkách. Případ jeho vraždy nebyl nikdy objasněn. Spekulovalo se o politických motivech – někteří naznačovali pomstu sudetoněmeckých fašistů, kterým Schramm v době před válkou překážel, jiní hovořili o vnitrostranických rozporech. Podle svědectví souseda Schramm před smrtí zašeptal: „Tušil jsem to.“
-Rodina byla levicová a Schramm byl jako chlapec v rudých skautech Federace dělnické tělocvičné jednoty, která byla pro Čechy i Němce společná. V zaměstnání se ani neohřál a zůstal bez práce. V roce 1931 vstoupil vlivem boje dělnictva s nezaměstnaností do Komunistické strany Československa.
+=== Odkaz ===
-Měl vzdělání a organizační schopnosti, neměl práci, proto jej zvolili v severních Čechách do čela mládežnické organizace „Komsomol“. V Sudetech už volali Němce do houfu heslem „Heim ins Reich“ (domů do říše), jenže i s českým územím. Mezi Čechy, ba ani mezi prostými Němci se nevědelo, že Hitler už 5. března 1938 tajně podepsal akci „Fall Grün“, čili přepadení Československa. A protičeský povyk pak na svém sjezdu rozvířila sudetská Henleinova strana.
+'''Zdroje:'''
-Schramm byl informován, co se chystá. V dubnu 1936 jej zvolili do Ústředního výboru KSČ, společného pro Čechy i Němce. Měl působit na sjednocování mládežnických antifašistických organizací a vytvořit společnou organizaci „Svaz mladých“. V listopadu 1936 založil v Teplicích, kde zuřil německý nacionalismus, protifašistickou německou organizaci „Deutscher Jugendbund in der ČSR“ (Německá mládež v ČSR) a řídil všechny její národní sekce. Vysloužil si v Sudetech nenávist Henleinovy sudetoněmecké strany, což si jistě někdo z fašistů pamatoval.
+* AVOS
+* [[Augustin Schramm|https://prazskypantheon.cz/index.php?title=Augustin_Schramm]]

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2025, 01:05
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Augustin Schramm (1907 1948).jpg\|náhled\|Augustin Schramm]]
	2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha		2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha

← Starší verze		Verze z 14. 12. 2022, 01:02
Řádek 26:		Řádek 26:

	V této službě jej ke konci května 1948 někdo zastřelil. Z jakých pohnutek vrah přišel? Sudetští fašisté nezapomněli, že silně překážel. Anebo se někdo bál, že nezapomněl on? Jeho soused v domě vzpomínal, že smrtelně zraněn ještě zašeptal: „Tušil jsem to.“		V této službě jej ke konci května 1948 někdo zastřelil. Z jakých pohnutek vrah přišel? Sudetští fašisté nezapomněli, že silně překážel. Anebo se někdo bál, že nezapomněl on? Jeho soused v domě vzpomínal, že smrtelně zraněn ještě zašeptal: „Tušil jsem to.“
		+
		+
		+	Zdroje: AVOS, https://prazskypantheon.cz/index.php?title=Augustin_Schramm

← Starší verze		Verze z 14. 12. 2022, 01:01
Řádek 2:		Řádek 2:

	Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené UŠPH a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. V této činnosti spolupracoval s Rudolfem Slánským. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany.		Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené UŠPH a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. V této činnosti spolupracoval s Rudolfem Slánským. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany.
		+
		+	Německý antifašista. Od svých 20. let pracoval v mládežnických organizacích. Ve válce byl důstojníkem Rudé armády a členem ukrajinského štábu partyzánů. Po válce pomáhal odbojovým, partyzánským a válkou postiženým občanům.
		+
		+	·
		+
		+	Kolem sedmé ráno odcházel 27. května 1948 do práce ze svého bytu v posledním patře činžáku v ulici Horní Stromky. Zazněl výstřel. Lidé se seběhli, ale život v něm dohasínal. Kdo jej zastřelil? Vraha nikdy nevypátrali. Kolovaly dohady a smyšlenky, Schrammovi byly přisuzovány různé politické hříchy, jež se našly.
		+
		+	Pocházel z německé rodiny železničního zřízence a většinu dětství prožil u dědy a babičky v Orlických horách. Po válce se vrátil k rodičům do Liberce. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval průmyslovou školu. Jenže to se už doba přelila do nezaměstnanosti světové hospodářské krize (na milion nezaměstnaných v ČSR). V Německu se vyšplhal k moci Hitler a ve Španělsku začala bitva demokracie s fašismem generála Franca.
		+
		+	Rodina byla levicová a Schramm byl jako chlapec v rudých skautech Federace dělnické tělocvičné jednoty, která byla pro Čechy i Němce společná. V zaměstnání se ani neohřál a zůstal bez práce. V roce 1931 vstoupil vlivem boje dělnictva s nezaměstnaností do Komunistické strany Československa.
		+
		+	Měl vzdělání a organizační schopnosti, neměl práci, proto jej zvolili v severních Čechách do čela mládežnické organizace „Komsomol“. V Sudetech už volali Němce do houfu heslem „Heim ins Reich“ (domů do říše), jenže i s českým územím. Mezi Čechy, ba ani mezi prostými Němci se nevědelo, že Hitler už 5. března 1938 tajně podepsal akci „Fall Grün“, čili přepadení Československa. A protičeský povyk pak na svém sjezdu rozvířila sudetská Henleinova strana.
		+
		+	Schramm byl informován, co se chystá. V dubnu 1936 jej zvolili do Ústředního výboru KSČ, společného pro Čechy i Němce. Měl působit na sjednocování mládežnických antifašistických organizací a vytvořit společnou organizaci „Svaz mladých“. V listopadu 1936 založil v Teplicích, kde zuřil německý nacionalismus, protifašistickou německou organizaci „Deutscher Jugendbund in der ČSR“ (Německá mládež v ČSR) a řídil všechny její národní sekce. Vysloužil si v Sudetech nenávist Henleinovy sudetoněmecké strany, což si jistě někdo z fašistů pamatoval.
		+
		+	Koncem roku 1938, kdy Hitlerovi Francie a Anglie schválily v Mnichově smlouvou (29. 9. 1938), dle níž ČSR musela Německu postoupit pohraničí, pokusil se Schramm ustavit spolu se sociálně demokratickou a národně socialistickou mládeží ilegální organizaci „Národní hnutí pracující mládeže“. Bydlel v Praze a pomáhal německým antifašistům v útěku před Hitlerem do exilu. Znal i česky. Proto pobýval celé dny v Biskupském dvoře na Letné, kde sídlil výbor pro politickou emigraci z Německa.
		+
		+	Sám zůstal v Praze až do 15. března 1939, kdy Hitlerova vojska okupovala Prahu a utéci se mu podařilo v poslední chvíli do SSSR. Zdá se, že mu to pohraniční fašisté nikdy neodpustili, protože překážel jejich fanatismu.
		+
		+	Schramm prožil léta 1939-1942 ve stalingradském závodě na výrobu traktorů, a pak zbraní. Zvládl ruštinu, proto jej zařadili do důstojnické školy Rudé armády a byl posílán do německých zajateckých táborů vysvětlovat pravý stav věci o Hitlerovi a jeho agresi. Odveleli ho k parašutistické jednotce ve Svjatošinu u Kyjeva, kde se stal od června l944 politickým instruktorem ukrajinského štábu partyzánského hnutí.
		+
		+	Domů přijel po válce i s maďarskou chotí, s níž se seznámil mezi partyzány. Přicházely tisíce lidí z německých lágrů a ze zákopů, zmrzačeni a na kost vyhublí, do Němci vybrakované, rozbité a spálené země. Zůstalo hodně sirot, vdov bez prostředků i přístřeší. V malém Československu zahynulo na 360 tisíc lidí (stejný počet jak v USA). Schramm pracoval v aparátu Ústředí KSČ, kde měl na starosti pomoc válkou postiženým.
		+
		+	V této službě jej ke konci května 1948 někdo zastřelil. Z jakých pohnutek vrah přišel? Sudetští fašisté nezapomněli, že silně překážel. Anebo se někdo bál, že nezapomněl on? Jeho soused v domě vzpomínal, že smrtelně zraněn ještě zašeptal: „Tušil jsem to.“

← Starší verze		Verze z 10. 8. 2021, 14:56
Řádek 1:		Řádek 1:
	2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha		2. března 1907, Liberec – 27. května 1948, Praha

−	Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené ~~NKVD~~ a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany~~. Je také pravděpodobné, že působil jako spojka mezi NKVD a StB.~~	+	Byl sudetský Němec, komunistický funkcionář a agent NKVD. V 30. letech 20. století byl členem Ústředního výboru KSČ. Jako mladý komunista uprchl roku 1938 do Sovětského svazu, odkud poté jako major organizoval parašutistické výsadky řízené UŠPH a vysílané na území bývalého Československa, zejména na Slovensko. V této činnosti spolupracoval s Rudolfem Slánským. Po válce se stal vedoucím oddělení pro otázky odbojového a partyzánského hnutí na ÚV KSČ a později na ministerstvu národní obrany.
−
−	Schramm je často obviňován z účasti na smrti ministra zahraničí Jana Masaryka 10. března 1948, předpokládá se, že Masaryk spadl (nebo byl shozen) z římsy své pracovny v přímé souvislosti s návštěvou partyzánského komanda, které vedl právě Schramm. O dva a půl měsíce později byl Schramm neznámým pachatelem zastřelen ze samopalu (za vraždu, pravděpodobně inscenovanou StB, byl odsouzen studentský vůdce Miloslav Choc, trest smrti byl bezprostředně vykonán, dnes je částečně rehabilitován), možným důvodem bylo to, že Schramm věděl příliš mnoho a byl odstraněn, aby nikdy nemohl promluvit o Masarykově smrti. Vyšetřovatelé Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu získali několik svědectví toto tvrzení podporujících, mimo jiné od Karla Daníčka a Františka Munzara z Liberce, kteří byli svědky toho, že to tvrdil Schrammův otec i bratr. Z vraždy Augustina Schramma byli obviněni dva zřejmě nevinní mladí lidé (příznivci Jana Masaryka, Edvarda Beneše a dr. Milady Horákové) a ve zinscenovaném procesu byli odsouzeni a později popraveni, další lidé byli odsouzeni k pobytu ve vězení. Schramm sám byl předlistopadovým režimem oslavován jako mučedník komunismu (nikoliv zločinů komunismu, ale jako komunista – oběť "reakčních piklů"). Existuje však další možné vysvětlení jeho smrti. Mohlo jít o akci Wehrwolfu nebo jiných organizací německých revanšistů, mstících se antifašistům.