Bedřich Neumann - Historie editací

DanielGargulak v 11. 1. 2023, 20:08

2023-01-11T20:08:54Z

DanielGargulak v 28. 5. 2021, 12:35

2021-05-28T12:35:07Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „Bedřich Neumann (3. dubna 1891, Třebichovice – 15. července 1964, Londýn) náhled byl československý ge…“

2021-05-28T12:30:00Z

Založena nová stránka s textem „Bedřich Neumann (3. dubna 1891, Třebichovice – 15. července 1964, Londýn) náhled byl československý ge…“

Nová stránka

Bedřich Neumann (3. dubna 1891, Třebichovice – 15. července 1964, Londýn)
[[Soubor:Berdich.Neumann.(1891-1964).gif|náhled]]
byl československý generál, příslušník Československých legií v Rusku, významný představitel Obrany národa, kde zastával hlavně styk s Politickým ústřením, jehož byl členem. Po nucené emigraci, způsobené pronásledováním gestapem zastával následně řadu významných funkcí v československých ozbrojených silách na Západě a exilovém Hlavním štábu Československé armády, a po komunistickém převratu v roce 1948 politický exulant. [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1d_l%C3%A1zn%C4%9B Držitel Řádu lázně (Order of the Bath)]

Po účasti v 1. světové válce Bedřich Neumann v letech 1916 až 1918 sloužil v československých legiích v Rusku, kde dosáhl hodnosti majora.Po návratu do vlasti vstoupil do čs. armády, ve které po roce 1918 zastával různé velitelské funkce až po zástupce náčelníka generálního štábu v letech 1931 až 1935). V r.1933 byl také povýšen do první generálské hodnosti brigádního generála. Od 30. září 1935 převzal brigádní generál Neumann funkci velitele 5. divize v Českých Budějovicích. V této funkci setrval do roku 1939.

V březnu 1939, hned od začátku německé okupace stál u zrodu vojenské odbojové organizace Obrana národa – jako člen vedení ON vedl politické oddělení.[4] Počátkem roku 1940 emigroval do Francie. Ve Francii vykonával funkci hlavního velitele československého pozemního vojska a později velitele 1. pěší divize. Po pádu Francie odešel do Velké Británie, kde byl v roce 1943 ustanoven náčelníkem štábu pro vybudování čs.branné moci. V září 1944, již v hlavním velitelství čs. branné moci, Neumann (mezitím 28. října 1944 povýšený do hodnosti divizního generála) zastával post náčelníka štábu, a to až do svého odvolání v dubnu 1945, k němuž došlo na žádost představitelů Košické vlády.[5] Ve funkci byl nahrazen brigádním generálem Bohumilem Bočkem.

Po skončení druhé světové války války působil ve vlasti v letech 1945 až 1946 jako zástupce velitele 1. vojenské oblasti. Po únorovém převratu v roce 1948 byl již 4. března odeslán na dovolenou, a 1. června přeložen do výslužby. Téhož léta pak podruhé emigroval do Velké Británie. V nepřítomnosti byl degradován na vojína v záloze a byla mu odebrána veškerá vyznamenání.

Po odchodu do druhého exilu v Londýně provozoval penzion. V něm také, ve spolupráci se zpravodajskou skupinou „Measure“ Czechoslovak Intelligence Office plk. gšt. Procházky, ubytovával agenty před jejich vysláním do komunisty ovládaného Československa.

Po listopadu 1989 mu byla posmrtně navrácena jeho hodnost. Za zásluhy udělil president Václav Havel 28. října 1997 diviznímu generálu Bedřichu Neumannovi Řád Bílého lva III. třídy vojenské skupiny in memoriam

Zdroj: Wikipedie, Archiv VOS

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Bedřich Neumann (3. dubna 1891, Třebichovice – 15. července 1964, Londýn)
+<nowiki>*</nowiki>3. dubna 1891, Třebichovice – †15. července 1964, Londýn
 [[Soubor:Berdich.Neumann.(1891-1964).gif|náhled]]
-byl československý generál, příslušník Československých legií v Rusku, významný představitel Obrany národa, kde zastával hlavně styk s Politickým ústřením, jehož byl členem. Po nucené emigraci, způsobené pronásledováním gestapem zastával následně řadu významných funkcí v československých ozbrojených silách na Západě a exilovém Hlavním štábu Československé armády, a po komunistickém převratu v roce 1948 politický exulant. [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1d_l%C3%A1zn%C4%9B Držitel Řádu lázně (Order of the Bath)]
+Československý generál, příslušník Československých legií v Rusku, významný představitel Obrany národa, kde zastával hlavně styk s Politickým ústřením, jehož byl členem. Po nucené emigraci, způsobené pronásledováním gestapem zastával následně řadu významných funkcí v československých ozbrojených silách na Západě a exilovém Hlavním štábu Československé armády, a po komunistickém převratu v roce 1948 politický exulant. [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1d_l%C3%A1zn%C4%9B Držitel Řádu lázně (Order of the Bath)]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
-Po účasti v 1. světové válce Bedřich Neumann v letech 1916 až 1918 sloužil v československých legiích v Rusku, kde dosáhl hodnosti majora.Po návratu do vlasti vstoupil do čs. armády, ve které po roce 1918 zastával různé velitelské funkce až po zástupce náčelníka generálního štábu v letech 1931 až 1935). V r.1933 byl také povýšen do první generálské hodnosti brigádního generála. Od 30. září 1935 převzal brigádní generál Neumann funkci velitele 5. divize v Českých Budějovicích. V této funkci setrval do roku 1939.
+Zde se 23. 7. 1916 přihlásil do čs. legií v Rusku a jíž 31. 7. 1916 byl zařazen k náhradnímu praporu 1. čs. střeleckého pluku v Kyjevě. Zde konal službu až do 1. 9. 1916, kdy byl odeslán do důstojnického kursu v instrukční škole v Bělgorodu. Po jeho absolvování zůstal v podřízeností gen. Jaroslava Červinky, a to až do 1. 7. 1917, kdy přejmenováním dosáhl hodností ppor. a následně byl přemístěn k 6. čs. střeleckému pluku jako velitel kulometné roty. U tohoto útvaru poté působil až do srpna 1918. V mezidobí cestoval od 1. 7. do 12. 8. 1917 jako emísař po zajateckých táborech v Kazaňské guberníí, kde prováděl nábor do čs. legíí. Následně v termínu od 19. 12. 1917 do března 1918 absolvoval kulometný kurs pří Francouzské vojenské mísí v Jassách v Rumunsku. Po návratu do Ruska nastoupíl opět službu u svého pluku, s nímž prodělal jak boje s německou armádou pří ústupu z Ukrajiny, tak i krvavé srážky s bolševiky na jaře a v létě 1918. Právě v nich byl 30. 5. 1918 západně od sibiřského Barabínska raněn. Po vyléčení byl 17. 8. 1918 povýšen na kapitána a dnem 24. 8. 1918 přeložen k 11. čs. střeleckému pluku. U tohoto útvaru poté působil od 31. 8. 1918 jako velitel I. praporu, s nímž se zúčastnil bojů na Samarské frontě. Následně byl v termínu od 15. 11. 1918 do 14. 3. 1919 učitelem pro kulometný výcvik ve škole na důstojníky pěchoty v Kyštymu (od 6. 12. 1918 v hodností mjr.). Dnem 15. 3. 1919 se vrátil k pluku a byl ustanoven zástupcem jeho velitele. Tuto funkcí pak vykonával až do 23. 5. 1920, kdy byl odeslán z Vladívostoku do ČSR. V mezidobí byl od 10. 7. do 4. 8. 1919 učitelem důstojnické školy ve Sljuďance.
-V březnu 1939, hned od začátku německé okupace stál u zrodu vojenské odbojové organizace Obrana národa – jako člen vedení ON vedl politické oddělení.[4] Počátkem roku 1940 emigroval do Francie. Ve Francii vykonával funkci hlavního velitele československého pozemního vojska a později velitele 1. pěší divize. Po pádu Francie odešel do Velké Británie, kde byl v roce 1943 ustanoven náčelníkem štábu pro vybudování čs.branné moci. V září 1944, již v hlavním velitelství čs. branné moci, Neumann (mezitím 28. října 1944 povýšený do hodnosti divizního generála) zastával post náčelníka štábu, a to až do svého odvolání v dubnu 1945, k němuž došlo na žádost představitelů Košické vlády.[5] Ve funkci byl nahrazen brigádním generálem Bohumilem Bočkem.
+Do vlastí se vrátil 23. 7. 1920 a po krátké repatríační dovolené byl 11. 10. 1920 na základě úspěšně složených příjímacích zkoušek povolán do III. kursu pro výchovu důstojníků generálního štábu v Praze. V něm poté studoval i po jeho přeměně na Válečnou školu, a to až do 30. 8. 1922 (v mezidobí absolvoval v létě 1921 tříměsíční zkušenou u děl. pl. 1 v Praze-Ruzyní). Dnem 30. 8. 1922 byl přeložen do skupíny důstojníků gšt. a 20. 9. 1922 nastoupil službu u 1. oddělení (organizačního) MNO - hl. št. v Praze, kde působil nejprve jako koncípíent mobílízační skupíny, od 1. 3. 1924 pak jako její přednosta. V mezidobí byl dnem 28. 6. 1923 povýšen na pplk. a 1. 5. 1928 do hodností plk. Od 14. 9. 1928 byl zatímním velitelem p. pl. 5 v Praze, ale jíž 30. 9. 1929 se vrátil zpět k MNO - hl. št., tentokrát jako přednosta 1. oddělení. V mezidobí absolvoval termínu od 3. 1. do 3. 6. 1931 v Praze Kurs pro vyšší velitele a následně byl 30. 9. 1931 ustanoven do funkce II. zástupce náčelníka hl. št., kterou poté vykonával až do konce září 1935 (od 1. 7. 1933 jako bríg.gen.). V době od 30. 9. 1935 do 13. 4. 1939 působil u 5. divize v Českých Budějovicích (od 30. 9. do 15. 11. 1935 jako zatímní zástupce velitele, 15.-29. 11. 1935 jako zatímní velitel divize a od 30. 11. 1935 jako její velitel). Za branné pohotovostí státu na podzim 1938 konal službu jako velitel Hraniční oblastí 31. Po okupací ČSR byl v době od 14. 4. do 9. 8. 1939 dočasně přidělen k MNO - hlavnímu štábu v likvidací, odkud byl následně převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému kde poté působil až do poloviny prosince 1939.
-Po skončení druhé světové války války působil ve vlasti v letech 1945 až 1946 jako zástupce velitele 1. vojenské oblasti. Po únorovém převratu v roce 1948 byl již 4. března odeslán na dovolenou, a 1. června přeložen do výslužby. Téhož léta pak podruhé emigroval do Velké Británie. V nepřítomnosti byl degradován na vojína v záloze a byla mu odebrána veškerá vyznamenání.
+i pro něj okamžitý konec vojenské kariéry. Již 4. 3. 1948 byl odeslán na „dovolenou do přeložení do výslužby“, k čemuž došlo dnem 1.6. 1948.
-Po odchodu do druhého exilu v Londýně provozoval penzion. V něm také, ve spolupráci se zpravodajskou skupinou „Measure“ Czechoslovak Intelligence Office plk. gšt. Procházky, ubytovával agenty před jejich vysláním do komunisty ovládaného Československa.
+Dobře si uvědomoval, že další setrvání v ČSR by pro něj mohlo mít tragické následky, a proto ještě v létě 1948 odešel za hranice (v nepřítomnosti byl v roce 1950 degradován na vojína v záloze a zbaven všech vyznamenání). V exilu se usadil ve Velké Británii, kde si v Londýně pronajal malý pension. Ani poté však nerezignoval na možnost bojovat proti komunistickému režimu v Československu. Velice úzce spolupracoval se zpravodajskou skupinou „Measure“ (CIO - Czechoslovak Intelligence Organization) plk.gšt. Karla Jindřicha Procházky, a to nejen jako odborník na vojenské otázky, ale i jako již zmíněný „pan hoteliér“. Právě jeho pension byl totiž několik let využíván jako středisko, kde byli připravováni agenti před nasazením do akce. Zemřel náhle 16. 7. 1964 v Londýně, který se stal jeho druhým domovem. Po listopadu 1989 mu byla posmrtně navrácena hodnost divizního generála.
-Po listopadu 1989 mu byla posmrtně navrácena jeho hodnost. Za zásluhy udělil president Václav Havel 28. října 1997 diviznímu generálu Bedřichu Neumannovi Řád Bílého lva III. třídy vojenské skupiny in memoriam
+Československý válečný kříž 1918, Československý řád Sokol s meči, Československá revoluční medaile, Československá medaile Vítězství, Československý válečný kříž 1939, Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, Československá vojenská medaile Za zásluhy I. st., Československá vojenská pamětní medaile se štítkem F-VB, L’Ordre National de la Legion d‘Honneur - Officier, L’Ordre National de la Legion d‘Honneur - Chevalier, 2 x Croix de Guerre avec palme, The Order of the Bath - Commander, Distinguished Service Order, The 1939-1945 Star
-Zdroj: Wikipedie, Archiv VOS