Comandos - Historie editací

DanielGargulak v 26. 2. 2025, 19:25

2025-02-26T19:25:50Z

DanielGargulak v 26. 2. 2025, 19:25

2025-02-26T19:25:37Z

DanielGargulak v 26. 2. 2025, 19:25

2025-02-26T19:25:19Z

DanielGargulak v 26. 2. 2025, 19:25

2025-02-26T19:25:07Z

DanielGargulak v 26. 2. 2025, 19:23

2025-02-26T19:23:36Z

DanielGargulak v 26. 2. 2025, 19:23

2025-02-26T19:23:20Z

DanielGargulak v 18. 9. 2023, 11:49

2023-09-18T11:49:48Z

DanielGargulak v 7. 6. 2023, 08:40

2023-06-07T08:40:11Z

DanielGargulak v 7. 6. 2023, 08:37

2023-06-07T08:37:02Z

DanielGargulak v 18. 9. 2021, 14:15

2021-09-18T14:15:12Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Původní partyzánská skupina v Liptále, později integrovaná do PBJŽ.
-Původní zakladatelé byli bratři [[Alexandr Kubáň|Alexandr]] a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali [[Jaroslav Švehla]] a [[Vladislav Daňa]], ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
+Původní zakladatelé byli bratři [[Alexandr Kubáň|Alexandr]] a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven [[Stanislav Mika]] a zástupci se stali [[Jaroslav Švehla]] a [[Vladislav Daňa]], ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
 Kolem Rudolfa Kubáně se v roce 1942  shromáždila skupina chlapců z Háje, Kopřivného a Obory, kteří roznášeli letáky a pomáhali uprchlým válečným zajatcům a ostatním osobám ukrývajícím se před nacistickou perzekucí. Jako datum založení oddílu se uvádí 1. květen 1942. K této skupince kolem Rudolfa Kubáně patřili jeho syn Alexander, Stanislav Mika, Ladislav Daňa, Karel Mrnůštík a také hajný v Oboře [[Václav Švehla]]. Vědělo se o něm, že se již za 1. světové války zúčastnil vzpoury v Boce Kotorské. Členové skupiny, která si dala název Comandos, se připravovali na boj proti okupantům. Později se k nim přidali Jaroslav Daňa, Josef Mrnuštik, synové hajného Václava Švehly Václav a Jaroslav, Josef Dědek, Jan Výchopeň, Pavel Mazáč, Pavel Mikšik, všichni z Liptálu, a Karel Bolf z Velkých Karlovic. Dne 15. srpna 1942 příslušníci složili ve chlévě v domě Rudolfa Kubáně přísahu. Členové skupiny se zpočátku scházeli ve vsi, po nějakém čase si zbudovali lesní úkryt, o který pečoval Ladislav Daňa. Vydávali také letáky, které rozšiřovali mezi délníky nasazenými v říši. Při tom byl dopaden dělník Pavel Mikšik, který byl zaměstnán ve městě Plauen (Plavno). Byl zatčen a při pokusu o útěk v Saské Kamenici byl zastřelen. Počátkem roku 1943 odešli pracovat do Německa Alexander Kubáň a Jaroslav Švehla. Odtud však utekli a obrátili se do Liptálu, kde je jejich příbuzní a přátelé podporovali. V roce 1943 byl nucen přejít do ilegality také Jaroslav Daňa, jenž byl stráži přistižen, když ze svého zaměstnání ve Zbrojovce ve Vsetíně vynášel střelivo.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Původní partyzánská skupina v Liptále, později integrovaná do PBJŽ.
-Původní zakladatelé byli bratři [[Alexandr Kubáň|Alexandr]] a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali Jaroslav Švehla a [[Vladislav Daňa]], ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
+Původní zakladatelé byli bratři [[Alexandr Kubáň|Alexandr]] a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali [[Jaroslav Švehla]] a [[Vladislav Daňa]], ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
 Kolem Rudolfa Kubáně se v roce 1942  shromáždila skupina chlapců z Háje, Kopřivného a Obory, kteří roznášeli letáky a pomáhali uprchlým válečným zajatcům a ostatním osobám ukrývajícím se před nacistickou perzekucí. Jako datum založení oddílu se uvádí 1. květen 1942. K této skupince kolem Rudolfa Kubáně patřili jeho syn Alexander, Stanislav Mika, Ladislav Daňa, Karel Mrnůštík a také hajný v Oboře [[Václav Švehla]]. Vědělo se o něm, že se již za 1. světové války zúčastnil vzpoury v Boce Kotorské. Členové skupiny, která si dala název Comandos, se připravovali na boj proti okupantům. Později se k nim přidali Jaroslav Daňa, Josef Mrnuštik, synové hajného Václava Švehly Václav a Jaroslav, Josef Dědek, Jan Výchopeň, Pavel Mazáč, Pavel Mikšik, všichni z Liptálu, a Karel Bolf z Velkých Karlovic. Dne 15. srpna 1942 příslušníci složili ve chlévě v domě Rudolfa Kubáně přísahu. Členové skupiny se zpočátku scházeli ve vsi, po nějakém čase si zbudovali lesní úkryt, o který pečoval Ladislav Daňa. Vydávali také letáky, které rozšiřovali mezi délníky nasazenými v říši. Při tom byl dopaden dělník Pavel Mikšik, který byl zaměstnán ve městě Plauen (Plavno). Byl zatčen a při pokusu o útěk v Saské Kamenici byl zastřelen. Počátkem roku 1943 odešli pracovat do Německa Alexander Kubáň a Jaroslav Švehla. Odtud však utekli a obrátili se do Liptálu, kde je jejich příbuzní a přátelé podporovali. V roce 1943 byl nucen přejít do ilegality také Jaroslav Daňa, jenž byl stráži přistižen, když ze svého zaměstnání ve Zbrojovce ve Vsetíně vynášel střelivo.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Původní partyzánská skupina v Liptále, později integrovaná do PBJŽ.
-Původní zakladatelé byli bratři [[Alexandr Kubáň|Alexandr]] a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali Jaroslav Švehla a Vladislav Daňa, ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
+Původní zakladatelé byli bratři [[Alexandr Kubáň|Alexandr]] a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali Jaroslav Švehla a [[Vladislav Daňa]], ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
 Kolem Rudolfa Kubáně se v roce 1942  shromáždila skupina chlapců z Háje, Kopřivného a Obory, kteří roznášeli letáky a pomáhali uprchlým válečným zajatcům a ostatním osobám ukrývajícím se před nacistickou perzekucí. Jako datum založení oddílu se uvádí 1. květen 1942. K této skupince kolem Rudolfa Kubáně patřili jeho syn Alexander, Stanislav Mika, Ladislav Daňa, Karel Mrnůštík a také hajný v Oboře [[Václav Švehla]]. Vědělo se o něm, že se již za 1. světové války zúčastnil vzpoury v Boce Kotorské. Členové skupiny, která si dala název Comandos, se připravovali na boj proti okupantům. Později se k nim přidali Jaroslav Daňa, Josef Mrnuštik, synové hajného Václava Švehly Václav a Jaroslav, Josef Dědek, Jan Výchopeň, Pavel Mazáč, Pavel Mikšik, všichni z Liptálu, a Karel Bolf z Velkých Karlovic. Dne 15. srpna 1942 příslušníci složili ve chlévě v domě Rudolfa Kubáně přísahu. Členové skupiny se zpočátku scházeli ve vsi, po nějakém čase si zbudovali lesní úkryt, o který pečoval Ladislav Daňa. Vydávali také letáky, které rozšiřovali mezi délníky nasazenými v říši. Při tom byl dopaden dělník Pavel Mikšik, který byl zaměstnán ve městě Plauen (Plavno). Byl zatčen a při pokusu o útěk v Saské Kamenici byl zastřelen. Počátkem roku 1943 odešli pracovat do Německa Alexander Kubáň a Jaroslav Švehla. Odtud však utekli a obrátili se do Liptálu, kde je jejich příbuzní a přátelé podporovali. V roce 1943 byl nucen přejít do ilegality také Jaroslav Daňa, jenž byl stráži přistižen, když ze svého zaměstnání ve Zbrojovce ve Vsetíně vynášel střelivo.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Původní zakladatelé byli bratři [[Alexandr Kubáň|Alexandr]] a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali Jaroslav Švehla a Vladislav Daňa, ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
-Kolem Rudolfa Kubáně se v roce 1942  shromáždila skupina chlapců z Háje, Kopřivného a Obory, kteří roznášeli letáky a pomáhali uprchlým válečným zajatcům a ostatním osobám ukrývajícím se před nacistickou perzekucí. Jako datum založení oddílu se uvádí 1. květen 1942. K této skupince kolem Rudolfa Kubáně patřili jeho syn Alexander, Stanislav Mika, Ladislav Daňa, Karel Mrnůštík a také hajný v Oboře Václav Švehla. Vědělo se o něm, že se již za 1. světové války zúčastnil vzpoury v Boce Kotorské. Členové skupiny, která si dala název Comandos, se připravovali na boj proti okupantům. Později se k nim přidali Jaroslav Daňa, Josef Mrnuštik, synové hajného Václava Švehly Václav a Jaroslav, Josef Dědek, Jan Výchopeň, Pavel Mazáč, Pavel Mikšik, všichni z Liptálu, a Karel Bolf z Velkých Karlovic. Dne 15. srpna 1942 příslušníci složili ve chlévě v domě Rudolfa Kubáně přísahu. Členové skupiny se zpočátku scházeli ve vsi, po nějakém čase si zbudovali lesní úkryt, o který pečoval Ladislav Daňa. Vydávali také letáky, které rozšiřovali mezi délníky nasazenými v říši. Při tom byl dopaden dělník Pavel Mikšik, který byl zaměstnán ve městě Plauen (Plavno). Byl zatčen a při pokusu o útěk v Saské Kamenici byl zastřelen. Počátkem roku 1943 odešli pracovat do Německa Alexander Kubáň a Jaroslav Švehla. Odtud však utekli a obrátili se do Liptálu, kde je jejich příbuzní a přátelé podporovali. V roce 1943 byl nucen přejít do ilegality také Jaroslav Daňa, jenž byl stráži přistižen, když ze svého zaměstnání ve Zbrojovce ve Vsetíně vynášel střelivo.
+Kolem Rudolfa Kubáně se v roce 1942  shromáždila skupina chlapců z Háje, Kopřivného a Obory, kteří roznášeli letáky a pomáhali uprchlým válečným zajatcům a ostatním osobám ukrývajícím se před nacistickou perzekucí. Jako datum založení oddílu se uvádí 1. květen 1942. K této skupince kolem Rudolfa Kubáně patřili jeho syn Alexander, Stanislav Mika, Ladislav Daňa, Karel Mrnůštík a také hajný v Oboře [[Václav Švehla]]. Vědělo se o něm, že se již za 1. světové války zúčastnil vzpoury v Boce Kotorské. Členové skupiny, která si dala název Comandos, se připravovali na boj proti okupantům. Později se k nim přidali Jaroslav Daňa, Josef Mrnuštik, synové hajného Václava Švehly Václav a Jaroslav, Josef Dědek, Jan Výchopeň, Pavel Mazáč, Pavel Mikšik, všichni z Liptálu, a Karel Bolf z Velkých Karlovic. Dne 15. srpna 1942 příslušníci složili ve chlévě v domě Rudolfa Kubáně přísahu. Členové skupiny se zpočátku scházeli ve vsi, po nějakém čase si zbudovali lesní úkryt, o který pečoval Ladislav Daňa. Vydávali také letáky, které rozšiřovali mezi délníky nasazenými v říši. Při tom byl dopaden dělník Pavel Mikšik, který byl zaměstnán ve městě Plauen (Plavno). Byl zatčen a při pokusu o útěk v Saské Kamenici byl zastřelen. Počátkem roku 1943 odešli pracovat do Německa Alexander Kubáň a Jaroslav Švehla. Odtud však utekli a obrátili se do Liptálu, kde je jejich příbuzní a přátelé podporovali. V roce 1943 byl nucen přejít do ilegality také Jaroslav Daňa, jenž byl stráži přistižen, když ze svého zaměstnání ve Zbrojovce ve Vsetíně vynášel střelivo.
 Na pasece Vartovna skupina Rudolfa Kubáně a Václava Švehly navázala kontakt se dvěma vysokoškolskými studenty z Brna, kteří byli pronásledováni gestapem. Skupina se rozhodla je podporovat. Oba studenti však byli vypátráni gestapem a zatčeni. Na základě jejich výpovědí byli údajně zatčeni Rudolf Kubáň, jeho syn Alexander a Karel Tkadlec. Byli uvězněni v Buchenwaldu, odkud byl Rudolf Kubáň po čase propuštěn. V Liptále se u něj skrýval rovněž jeho synovec, devatenáctiletý H. Kubáň, původem z Horní Bečvy. Ustavičný pocit strachu a nejistoty, kterému byl vystaven, mu přivodil duševní onemocnění. Byl odvezen do ústavu pro choromyslné v Kroměříži, nebezpečí, že své podporovatele prozradí, bylo příliš velké, ale naštěstí pro ně se nevyplnilo.

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 19:23
Řádek 11:		Řádek 11:

	V létě roku 1944 skupina z liptálských pasek navázala kontakt se třemi sovětskými vojáky, kteří byli na útěku z německého zajeti. Byli to kpt. [[Zachar Artěmovič Sirotin\|Zachar Sirotin]], [[Gednadij Piščuchin\|Gennadij Piščuchin]] a Jefim Pavlov. Protože skupina liptálských občanu se již musela starat o šest uprchlíku, byl pro ně vybudován úkryt v hájence Obora a bunkry na území Liptáiu a jeden na katastru Všeminy.		V létě roku 1944 skupina z liptálských pasek navázala kontakt se třemi sovětskými vojáky, kteří byli na útěku z německého zajeti. Byli to kpt. [[Zachar Artěmovič Sirotin\|Zachar Sirotin]], [[Gednadij Piščuchin\|Gennadij Piščuchin]] a Jefim Pavlov. Protože skupina liptálských občanu se již musela starat o šest uprchlíku, byl pro ně vybudován úkryt v hájence Obora a bunkry na území Liptáiu a jeden na katastru Všeminy.
		+
		+
		+	BUDE DOPLNĚNO

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2023, 11:49
Řádek 7:		Řádek 7:
	Na pasece Vartovna skupina Rudolfa Kubáně a Václava Švehly navázala kontakt se dvěma vysokoškolskými studenty z Brna, kteří byli pronásledováni gestapem. Skupina se rozhodla je podporovat. Oba studenti však byli vypátráni gestapem a zatčeni. Na základě jejich výpovědí byli údajně zatčeni Rudolf Kubáň, jeho syn Alexander a Karel Tkadlec. Byli uvězněni v Buchenwaldu, odkud byl Rudolf Kubáň po čase propuštěn. V Liptále se u něj skrýval rovněž jeho synovec, devatenáctiletý H. Kubáň, původem z Horní Bečvy. Ustavičný pocit strachu a nejistoty, kterému byl vystaven, mu přivodil duševní onemocnění. Byl odvezen do ústavu pro choromyslné v Kroměříži, nebezpečí, že své podporovatele prozradí, bylo příliš velké, ale naštěstí pro ně se nevyplnilo.		Na pasece Vartovna skupina Rudolfa Kubáně a Václava Švehly navázala kontakt se dvěma vysokoškolskými studenty z Brna, kteří byli pronásledováni gestapem. Skupina se rozhodla je podporovat. Oba studenti však byli vypátráni gestapem a zatčeni. Na základě jejich výpovědí byli údajně zatčeni Rudolf Kubáň, jeho syn Alexander a Karel Tkadlec. Byli uvězněni v Buchenwaldu, odkud byl Rudolf Kubáň po čase propuštěn. V Liptále se u něj skrýval rovněž jeho synovec, devatenáctiletý H. Kubáň, původem z Horní Bečvy. Ustavičný pocit strachu a nejistoty, kterému byl vystaven, mu přivodil duševní onemocnění. Byl odvezen do ústavu pro choromyslné v Kroměříži, nebezpečí, že své podporovatele prozradí, bylo příliš velké, ale naštěstí pro ně se nevyplnilo.

−	V létě roku 1944 skupina z liptálských pasek navázala kontakt se třemi sovětskými vojáky, kteří byli na útěku z německého zajeti. Byli to kpt. [[Zachar Artěmovič Sirotin\|Zachar Sirotin]], [[Gednadij Piščuchin\|Gennadij Piščuchin]] a Jefim Pavlov. Protože skupina liptálských občanu se již musela starat o šest uprchlíku, byl pro ně vybudován úkryt v hájence Obora a bunkry na území Liptáiu a jeden na katastru Všeminy.

		+	Ihned v roce 1943 je navázáno spojení na Valašské Meziříčí - nevlastního bratra jednoho ze zakladatelů Stanislava Miky - [[Josef Smilek\|Josefa Smilka]], zástupce hasičské pojišťovny a ing. Jana Kříže též z Val.Meziříčí. Oba dodali pro skupinu tři vojenské signální bateriové svítilny, pro světelné dorozumívání. Akumulátory do bunkru, obvazový materiál, potravinové lístky a menší peněžní hotovost. Věci údajně pocházely ze zásob hasičské jednoty ve Val.Meziříčí.

−		+	V létě roku 1944 skupina z liptálských pasek navázala kontakt se třemi sovětskými vojáky, kteří byli na útěku z německého zajeti. Byli to kpt. [[Zachar Artěmovič Sirotin\|Zachar Sirotin]], [[Gednadij Piščuchin\|Gennadij Piščuchin]] a Jefim Pavlov. Protože skupina liptálských občanu se již musela starat o šest uprchlíku, byl pro ně vybudován úkryt v hájence Obora a bunkry na území Liptáiu a jeden na katastru Všeminy.
−	~~Ihned v roce 1943 je navázáno spojení~~ na ~~Valašské Meziříčí - nevlastního bratra jednoho ze zakladatelů Stanislava Miky -~~ [[~~Josef Smilek~~\|~~Josefa Smilka~~]], ~~zástupce hasičské pojišťovny~~ a ~~ing. Jana Kříže též z Val~~.~~Meziříčí. Oba dodali pro skupinu tři vojenské signální bateriové svítilny~~, pro ~~světelné dorozumívání. Akumulátory do bunkru, obvazový materiál, potravinové lístky~~ a ~~menší peněžní hotovost. Věci údajně pocházely ze zásob hasičské jednoty ve Val.Meziříčí~~.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 Původní partyzánská skupina v Liptále, později integrovaná do PBJŽ.
-Původní zakladatelé byli bratři Alexandr a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali Jaroslav Švehla a Vladislav Daňa, ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944 a to nad třicet. Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
+Původní zakladatelé byli bratři Alexandr a [[Rudolf Kubáň|Rudolf Kubáňové]], [[Stanislav Mika]] a Karel Mrnuštík. Velitelem byl ustanoven Stanislav Mika a zástupci se stali Jaroslav Švehla a Vladislav Daňa, ale zřejmě až po zatčení bratří Kubáňových. Nejvyššího početního stavu dosáhl oddíl v roce 1944, kdy zde působilo přes třicet mužů. (Zřejmě po příchodu části oddílu Jana Žižky ze Slovenska) Pak Stanislav Mika v pamětech uvedl, že někteří se zalekli při podzimních persekucích a popravách civilního obyvatelstva.
-Kolem Rudolfa Kubáně se v roce 1942  shromáždila skupina chlapců z Háje, Kopřivného a Obory, kteří roznášeli letáky a pomáhali uprchlým válečným zajatcům a ostatním osobám ukrývajícím se před nacistickou perzekucí. Jako datum založení oddílu se uvádí 1. květen 1942. K této skupince kolem Rudolfa Kubáně patřili jeho syn Alexander, Stanislav Mika, Ladislav Daňa, Karel Mrnůštík a také hajný v Oboře Václav Švehla. Vědělo se o něm, že se již za 1. světové války zúčastnil vzpoury v Boce Kotorské. Členové skupiny, která si dala název Komandos, se připravovali na boj proti okupantům. Později se k nim přidali Jaroslav Daňa, Josef Mrnuštik, synové hajného Václava Švehly Václav a Jaroslav, Josef Dědek, Jan Výchopeň, Pavel Mazáč, Pavel Mikšik, všichni z Liptálu, a Karel Bolf z Velkých Karlovic. Dne 15. srpna 1942 příslušníci složili ve chlévě v domě Rudolfa Kubáně přísahu. Členové skupiny se zpočátku scházeli ve vsi, po nějakém čase si zbudovali lesní úkryt, o který pečoval Ladislav Daňa. Vydávali také letáky, které rozšiřovali mezi délníky nasazenými v říši. Při tom byl dopaden dělník Pavel Mikšik, který byl zaměstnán ve městě Plauen (Plavno). Byl zatčen a při pokusu o útěk v Saské Kamenici byl zastřelen. Počátkem roku 1943 odešli pracovat do Německa Alexander Kubáň a Jaroslav Švehla. Odtud však utekli a obrátili se do Liptálu, kde je jejich příbuzní a přátelé podporovali. V roce 1943 byl nucen přejít do ilegality také Jaroslav Daňa, jenž byl stráži přistižen, když ze svého zaměstnání ve Zbrojovce ve Vsetíně vynášel střelivo.
+Kolem Rudolfa Kubáně se v roce 1942  shromáždila skupina chlapců z Háje, Kopřivného a Obory, kteří roznášeli letáky a pomáhali uprchlým válečným zajatcům a ostatním osobám ukrývajícím se před nacistickou perzekucí. Jako datum založení oddílu se uvádí 1. květen 1942. K této skupince kolem Rudolfa Kubáně patřili jeho syn Alexander, Stanislav Mika, Ladislav Daňa, Karel Mrnůštík a také hajný v Oboře Václav Švehla. Vědělo se o něm, že se již za 1. světové války zúčastnil vzpoury v Boce Kotorské. Členové skupiny, která si dala název Comandos, se připravovali na boj proti okupantům. Později se k nim přidali Jaroslav Daňa, Josef Mrnuštik, synové hajného Václava Švehly Václav a Jaroslav, Josef Dědek, Jan Výchopeň, Pavel Mazáč, Pavel Mikšik, všichni z Liptálu, a Karel Bolf z Velkých Karlovic. Dne 15. srpna 1942 příslušníci složili ve chlévě v domě Rudolfa Kubáně přísahu. Členové skupiny se zpočátku scházeli ve vsi, po nějakém čase si zbudovali lesní úkryt, o který pečoval Ladislav Daňa. Vydávali také letáky, které rozšiřovali mezi délníky nasazenými v říši. Při tom byl dopaden dělník Pavel Mikšik, který byl zaměstnán ve městě Plauen (Plavno). Byl zatčen a při pokusu o útěk v Saské Kamenici byl zastřelen. Počátkem roku 1943 odešli pracovat do Německa Alexander Kubáň a Jaroslav Švehla. Odtud však utekli a obrátili se do Liptálu, kde je jejich příbuzní a přátelé podporovali. V roce 1943 byl nucen přejít do ilegality také Jaroslav Daňa, jenž byl stráži přistižen, když ze svého zaměstnání ve Zbrojovce ve Vsetíně vynášel střelivo.
 Na pasece Vartovna skupina Rudolfa Kubáně a Václava Švehly navázala kontakt se dvěma vysokoškolskými studenty z Brna, kteří byli pronásledováni gestapem. Skupina se rozhodla je podporovat. Oba studenti však byli vypátráni gestapem a zatčeni. Na základě jejich výpovědí byli údajně zatčeni Rudolf Kubáň, jeho syn Alexander a Karel Tkadlec. Byli uvězněni v Buchenwaldu, odkud byl Rudolf Kubáň po čase propuštěn. V Liptále se u něj skrýval rovněž jeho synovec, devatenáctiletý H. Kubáň, původem z Horní Bečvy. Ustavičný pocit strachu a nejistoty, kterému byl vystaven, mu přivodil duševní onemocnění. Byl odvezen do ústavu pro choromyslné v Kroměříži, nebezpečí, že své podporovatele prozradí, bylo příliš velké, ale naštěstí pro ně se nevyplnilo.
-V  létě roku 1944 skupina z liptálských pasek navázala kontakt se třemi sovětskými vojáky, kteří byli na útěku z německého zajeti. Byli to kpt. Zachar Sirotin, Gennadij Piščuchin a Jefim Pavlov. Protože skupina liptálských občanu se již musela starat o šest uprchlíku, byl pro ně vybudován úkryt v hájence Obora a bunkry na území Liptáiu a jeden na katastru Všeminy.
+V  létě roku 1944 skupina z liptálských pasek navázala kontakt se třemi sovětskými vojáky, kteří byli na útěku z německého zajeti. Byli to kpt. [[Zachar Artěmovič Sirotin|Zachar Sirotin]], [[Gednadij Piščuchin|Gennadij Piščuchin]] a Jefim Pavlov. Protože skupina liptálských občanu se již musela starat o šest uprchlíku, byl pro ně vybudován úkryt v hájence Obora a bunkry na území Liptáiu a jeden na katastru Všeminy.
-Ihned v roce 1943 je navázáno spojení na Valašské Meziříčí - nevlastního bratra jednoho ze zakladatelů Stanislava Miky - [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_Smilek Josefa Smilka], zástupce hasičské pojišťovny a ing. Jana Kříže též z Val.Meziříčí. Oba dodali pro skupinu tři vojenské signální bateriové svítilny, pro světelné dorozumívání. Akumulátory do bunkru, obvazový materiál, potravinové lístky a menší peněžní hotovost. Věci údajně pocházely ze zásob hasičské jednoty ve Val.Meziříčí.
+Ihned v roce 1943 je navázáno spojení na Valašské Meziříčí - nevlastního bratra jednoho ze zakladatelů Stanislava Miky - [[Josef Smilek|Josefa Smilka]], zástupce hasičské pojišťovny a ing. Jana Kříže též z Val.Meziříčí. Oba dodali pro skupinu tři vojenské signální bateriové svítilny, pro světelné dorozumívání. Akumulátory do bunkru, obvazový materiál, potravinové lístky a menší peněžní hotovost. Věci údajně pocházely ze zásob hasičské jednoty ve Val.Meziříčí.

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2021, 14:15
Řádek 11:		Řádek 11:


−	Ihned v roce 1943 je navázáno spojení na Valašské Meziříčí - nevlastního bratra jednoho ze zakladatelů Stanislava Miky - Josefa ~~Smílka~~, zástupce hasičské pojišťovny a ing. Jana Kříže též z Val.Meziříčí. Oba dodali pro skupinu tři vojenské signální bateriové svítilny, pro světelné dorozumívání. Akumulátory do bunkru, obvazový materiál, potravinové lístky a menší peněžní hotovost. Věci údajně pocházely ze zásob hasičské jednoty ve Val.Meziříčí.	+	Ihned v roce 1943 je navázáno spojení na Valašské Meziříčí - nevlastního bratra jednoho ze zakladatelů Stanislava Miky - [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_Smilek Josefa Smilka], zástupce hasičské pojišťovny a ing. Jana Kříže též z Val.Meziříčí. Oba dodali pro skupinu tři vojenské signální bateriové svítilny, pro světelné dorozumívání. Akumulátory do bunkru, obvazový materiál, potravinové lístky a menší peněžní hotovost. Věci údajně pocházely ze zásob hasičské jednoty ve Val.Meziříčí.