https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Dr._Miroslav_Tyr%C5%A1 2026-04-30T16:51:40Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Dr._Miroslav_Tyr%C5%A1&diff=216&oldid=prev 2021-08-06T10:40:10Z

<p>Založena nová stránka s textem „Partyzánská skupina Jednotka, která se vytvořila kolem stejnojmenného organizátorského výsadku ze SSSR. Členy desantu, jenž měl původně půso…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>Partyzánská skupina<br /> <br /> Jednotka, která se vytvořila kolem stejnojmenného organizátorského výsadku ze SSSR. Členy desantu, jenž měl původně působit ve středočeské oblasti (uvádí se Berounsko a Příbramsko), byli por. J. Hudec, velitel, I. A. Labunskij, náčelník štábu, V. Ruttkay, politický komi­sař, D. Dibdiak, D. V. Palečit, R. N. Krasavinová, V. A. Osipov, M. S. Sijanov, J. Kahala, M. Andrejev, V. I. Začupejko, A. S. Korovin, J. Silný, S. Kaňka, I. Hazucha. M. Andrejev byl dodatečně zařazen místo O. M. Lukjanovové a těsně před odletem byl přičleněn i slovenský partyzán J. Novák. Desant byl vysazen 25. října 1944 ve dvou skupinách mezi obcemi Lipice, Bitětice a Pejškov na Pelhřimovsku. J. Hudec se po seskoku s ostatními nesešel a nakonec se dostal za dramatických okolností na Slovensko, kde se spojil s velitelem partyzánské brigády J. Nálepky M. S. Sečanským. Zbývající skupiny původně směřovaly ke Smolotelům (jedna z nich ztratila v boji s nacisty 3 muže), rozhodly se však k postupu na Českomo­ravskou vrchovinu. V této oblasti posléze rozvinuly partyzánskou činnost. Část desantu se spojila za pomoci člena - &#039;&#039;Rady tří&#039;&#039; s oddílem Čapajev (Bachmutskij — Seri­nek). Druhá skupina, od níž se oddělil pro zranění V. A. Osipov (kolem něho se později vytvořil oddíl Stalin — Osipov), navázala spojení s Jermakem. Obě části desantu se spojili v polovině prosince 1944. Byl vytvořen nový štáb, do funkce velitele byl určen por. Rudé armády I. A. Labun­skij. Na poradě představitelů štábů jedno­tek Dr. Miroslav Tyrš a Jermak 15. pro­since 1944 byly vymezeny operační prostory obou oddílů a rozhodnuto o začlenění příslušníků oddílu Čapajev (Bachmutskij— Serinek). Jednotka Dr. Miroslav Tyrš působila v prostoru Nového Města na Moravě a okolí, na Boskovicku a Tišnovsku v duchu linie -* &#039;&#039;zahraničního vedení KSČ v Moskvě&#039;&#039;. Navazovala spolupráci s místními ilegálními organizacemi, s uprchlými sovětskými válečnými zajatci; spolupracovala též s dalšími partyzánskými jednotkami (zvláště Jermak, Mistr Jan Hus, Prokop Holý, Zarevo, Jan Kozina, Rada tří — Generál Svatoň). Postupně se rozrůstala, k 1. březnu 1945 měla 30 osob, k 20. dubnu 130, k 5. květnu 192 členů. Patřila k nejagilnějším partyzánským jed­notkám v českých zemích. Prováděla přepa­dové a bojové akce, diverze i protinacistic­kou agitaci. Zabezpečovala rovněž shoz zbraní ze SSSR, který se uskutečnil 31. března 1945 apod. Aktivně se též podílela &#039; na -&#039;&#039;Květnovém povstání českého lidu&#039;&#039;, zvláště na Bystřičku a Jimramovsku. Fakel —jednotka, která se vytvořila kolem sovětského desantu Fakel (Pochodeň), jenž seskočil v noci z 25. na 26. březen 1945 nedaleko Dobříše. Kromě jiných úkolů měl vytvořit v Brdech základnu pro další výsadky. Velitelem Fakelu byl plk. Rudé armády B. P. Bogun (vlastním jménem J. A. Kozlov). Z údajně 2lčlenného desantu jsou dále známi kpt. RA Serděnko, kpt. RA Bystrij, npor. RA Sergejenko, Z. Malino­vá, A. Dulka, N. Gumilevská, G. D. Kulagin a K. P. Petrušenko). Do tohoto prostoru postupně seskočili příslušníci paraskupin Priboj (Příboj), Grom (Hrom), Skval (Vichřice), Sever, Uragan 2, oddílu mjr. Veleckého a Smrt fašismu, jejichž činnost v oblasti brdského lesního pásma řídil a koordinoval B. P. Bogun. Současně však z desantu Fakel vznikala partyzánská jednotka, k níž se brzy připojila řada místních obyvatel. Oddíl, působící na Podbrdsku, navázal kontakt s ilegálními okresními vedeními ¨KSČ, revolučními národními výbory v Příbrami a Dobříši (usiloval též o navázání spojení se IV. prozatímním ilegálním ústředním vedením ¨KSČ) a se zbytky partyzánského oddílu Srp a kladivo. Postupně vytvořil širokou síť spolupracovníků, opírající se o místní buňky KSČ, a početně se rozrůstal. V květnových dnech měl 110 členů (podle některých údajů až 200 příslušníků).<br /> <br /> V dubnu a počátkem května 1945 uskuteč­nil několik diverzních akcí a prodělal bojový střet s nacistickými vojáky, výrazně zasáhl do -*• Květnového povstání českého lidu v této oblasti (především na Dobříšsku).<br /> <br /> Zdroj: Český antifašismus a odboj</div>

DanielGargulak