Erwein Thun Hohenstein - Historie editací

DanielGargulak v 5. 3. 2024, 16:38

2024-03-05T16:38:24Z

DanielGargulak v 4. 3. 2024, 10:08

2024-03-04T10:08:40Z

DanielGargulak v 4. 3. 2024, 09:05

2024-03-04T09:05:53Z

DanielGargulak v 4. 3. 2024, 08:57

2024-03-04T08:57:09Z

DanielGargulak v 3. 3. 2024, 15:22

2024-03-03T15:22:55Z

DanielGargulak v 3. 3. 2024, 15:07

2024-03-03T15:07:38Z

DanielGargulak v 3. 3. 2024, 14:59

2024-03-03T14:59:43Z

DanielGargulak v 3. 3. 2024, 09:45

2024-03-03T09:45:54Z

DanielGargulak v 3. 3. 2024, 09:24

2024-03-03T09:24:49Z

DanielGargulak v 3. 3. 2024, 09:05

2024-03-03T09:05:47Z

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 <nowiki>*</nowiki>4. dubna 1896 v Hietzingu u Vídně - † 12. února 1946 v Sopronu , Maďarsko
 Německý voják rakousko - českého původu.
 Erwein z Thunu a Hohensteinu (Erwein von Thun und Hohenstein) se narodil do rodiny  Felixe Leopolda z Thunu a Hohensteinu (von Thun und Hohenstein 1859–1941) a Gabriely Larisch von Möennich. Navštěvoval jezdeckou kadetní školu v Hranicích na Moravě a po vypuknutí války v roce 1914 se dobrovolně přihlásil k armádě. Byl zařazen k tzv. Schwarzenberským hulánům, konkrétně k pluku č. 2. Bojoval na Rumunské frontě Po první světové válce byl propuštěn jako nadporučík v záloze. V roce  1919 vstoupil do jízdního oddílu Lütwitzova komanda tzv. Freikorpsu a zúčastnil se Kappova puče při němž velel jedné z tzv. Marienbrigade.  Po jeho potlačení utíká do Čech a skrývá se v Měšicích u Prahy na zámku jeho příbuzných, protože je stíhán policií. Zde se sbližuje s dívkou Anežkou, která s ním otěhotněla a porodila mu syna Miroslava (8.6.1922).  Ovšem Erweina si nevzala a on odcestoval  Argentiny, kde pracoval jako farmář. Po amnestii v Německu se vrátil do Evropy a v roce 1927 se oženil s Alexis, hraběnkou Czernin von Chudenitz und Morzin. Rok poté se jim narodil syn Erwein a v roce 1931 dcera Isabella. Manželství údajně nebylo šťastné. V té době žili na rodovém sídle v Konczyce Wielkie. ale o jeho životě v meziválečném období není mnoho relevantních informací. Je jisté, že nejpozději od roku 1940 byl příslušníkem Wehrmachtu.
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Od září 1942 vedl  jednotku FAT  207“ v  rámci Frotaufklärungkomannda  203. Sabotážní a záškodnické  operace prováděné v zázemí Rudé armády si vyžádaly 600  obětí. Poté až do 25. července 1943 vedl  „Abwehrtrupp 204“ v Doněcké oblasti, kde prováděl průzkum a sabotáže.
-V polovině srpna byl Ernstem zu Eikernem převelen do Krakova, kde měl spolupracovat s jednotkou [[Dietrich Witzel|Dietricha Witzela]] alias Kirna. Ovšem v září byl opět převelen k plnění jiného úkolu a to do Bratislavy, jelikož na Slovensku vypuklo povstání a bylo nutno bojovat proti povstalcům a partyzánům nejen přímo, ale také zpravodajsky.
+V polovině srpna byl podplukovníkem Ernstem zu Eikernem převelen do Krakova, kde měl spolupracovat s jednotkou [[Dietrich Witzel|Dietricha Witzela]] alias Kirna. Ovšem v září byl opět převelen k plnění jiného úkolu a to do Bratislavy, jelikož na Slovensku vypuklo povstání a bylo nutno bojovat proti povstalcům a partyzánům nejen přímo, ale také zpravodajsky.
-V listopadu 1944 byl pověřen zřízením speciální protipartyzánské jednotky na Slovensku. Slovenské národní povstání bylo částečně potlačeno, ale velká část bojovníků SNP se stáhla do hor a zahájila partyzánskou válku.    Thun zformoval jednotku, která dostala kódové označení Abwehrtuppe 218 Edelweiss.  Jednalo se o vojenské těleso čítající kolem tří set lidí a sestávalo  ze Slováků, Kavkazanů, kozáků a Němců.  Thun-Hohenstein používal krycí jméno „Benesch“ pro svou podobnost s předsedou české exilové vlády Edvardem Benešem .
+V listopadu 1944 byl pověřen zřízením speciální protipartyzánské jednotky na Slovensku. Slovenské národní povstání bylo částečně potlačeno, ale velká část bojovníků SNP se stáhla do hor a zahájila partyzánskou válku.    Thun zformoval jednotku, která dostala kódové označení Abwehrtuppe 218 Edelweiss.  Jednalo se o vojenské těleso čítající kolem tří set lidí a sestávalo  ze Slováků, Kavkazanů, kozáků a Němců.
 Abwehrtruppe 218 byla podřízena  Leitstelle für Frontaufklärung II Süd Ost v rámci Militarische Amt D, které kontroloval Otto Skorzeny, který byl zároveň  velitelem  sekce VI-S Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA). Otto Skorzeny kontroloval i SS Jagdverbande - s nimiž Thun úzce spolupracoval.

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Erwein z Thunu a Hohensteinu (Erwein von Thun und Hohenstein) se narodil do rodiny  Felixe Leopolda z Thunu a Hohensteinu (von Thun und Hohenstein 1859–1941) a Gabriely Larisch von Möennich. Navštěvoval jezdeckou kadetní školu v Hranicích na Moravě a po vypuknutí války v roce 1914 se dobrovolně přihlásil k armádě. Byl zařazen k tzv. Schwarzenberským hulánům, konkrétně k pluku č. 2. Bojoval na Rumunské frontě Po první světové válce byl propuštěn jako nadporučík v záloze. V roce  1919 vstoupil do jízdního oddílu Lütwitzova komanda tzv. Freikorpsu a zúčastnil se Kappova puče při němž velel jedné z tzv. Marienbrigade.  Po jeho potlačení utíká do Čech a skrývá se v Měšicích u Prahy na zámku jeho příbuzných, protože je stíhán policií. Zde se sbližuje s dívkou Anežkou, která s ním otěhotněla a porodila mu syna Miroslava (8.6.1922).  Ovšem Erweina si nevzala a on odcestoval  Argentiny, kde pracoval jako farmář. Po amnestii v Německu se vrátil do Evropy a v roce 1927 se oženil s Alexis, hraběnkou Czernin von Chudenitz und Morzin. Rok poté se jim narodil syn Erwein a v roce 1931 dcera Isabella. Manželství údajně nebylo šťastné. V té době žili na rodovém sídle v Konczyce Wielkie. ale o jeho životě v meziválečném období není mnoho relevantních informací. Je jisté, že nejpozději od roku 1940 byl příslušníkem Wehrmachtu.
-Díky svému talentu na zvládání cizích řečí byl využit vojenskou zpravodajskou službou - Abwehrem (ovládal řadu jazyků, včetně slovenštiny, češtiny, polštiny, angličtiny a téměř dokonalé ruštiny). Jeho kariéra je spojena se speciální jednotkou Brandenburg ZbV 800, kde sloužil v hodnosti nadporučíka. - mu byla přidělena hodnost nadporučíka Abwehru , konkrétně u speciální jednotky Brandenburg zbV 800.
+Díky svému talentu na zvládání cizích řečí byl využit vojenskou zpravodajskou službou - Abwehrem (ovládal řadu jazyků, včetně slovenštiny, češtiny, polštiny, angličtiny a téměř dokonalé ruštiny). Jeho kariéra je spojena se speciální jednotkou Brandenburg ZbV 800, kde sloužil v hodnosti nadporučíka.
 Na konci roku 1940 se Thun-Hohenstein zúčastnil příprav na „ Operaci Felix “, která zahrnovala dobytí Gibraltaru - k této akci jak víme nedošlo. Poté byl zapojen do rekrutování dobrovolníků pro připravovaný útok na SSSR z řad ukrajinských nacionalistů a kozáků. Po přepadení Sovětského svazu vybíral dobrovolníky i mezi zajatci z řad Rudé armády.

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2024, 09:05
Řádek 34:		Řádek 34:

	Archiv Valašského odbojového spolku		Archiv Valašského odbojového spolku
		+
		+	Příběh hraběte - Miriam Thun Hohenstein, Naše vojsko 2018

	Werner Brockdorff: Tajná komanda druhé světové války , Wels 1967. <nowiki>ISBN 3-88102-059-4</nowiki> .		Werner Brockdorff: Tajná komanda druhé světové války , Wels 1967. <nowiki>ISBN 3-88102-059-4</nowiki> .

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 Thunova jednotka se v poslední fázi války dopustila  na Slovensku  válečných zločinů.  Operovali především proti partyzánům , ale existují prameny které dokazují   i pronásledování a vraždění Židů . Edelweiss měla na kontě přibližně 300 zabitých a 600 zajatých partyzánů. Většina zajatých byla poslána do koncentračních táborů, ale našli se i tací, kteří po zatčení změnili strany a přidali se k Thunovým lidem. K takovým patřil i [[Ladislav Nižňanský]], který byl v roce 2004 v Mnichově obviněn z masakru v Ostrém Grúni na Slovensku. Během procesu byla také zdůrazněna role Thun-Hohensteina.
-Abwehrtuppe 218 se rovněž angažovala ve stíhání, zatčení a vydání skupiny anglo-amerických styčných a průzkumných důstojníků OSS. Byli svrženi na Slovensku v rámci společné operace anglických SOE („OPERATION WINDPROOF“) a amerických OSS („MISSION DAWES“) a měli podporovat partyzány. Angličtí a američtí důstojníci byli později deportováni do Mauthausenu , kde po mučení skončili na popravišti. Thun byl povýšen na majora a ze Slovenska se přesunul na Moravu ke Vsetínu.   Jeho lidé byli dislokováni v Liptále a Velkých Karlovicích. 26. dubna 1945 se část jednotky Thun - Hohesteina z velkou pravděpodobností zúčastnila akce proti partyzánům na Hovězí, kde zahynuli čtyři lidé a jedno stavení bylo vypáleno.
+Abwehrtuppe 218 se rovněž angažovala ve stíhání, zatčení a vydání skupiny anglo-amerických styčných a průzkumných důstojníků OSS. Byli svrženi na Slovensku v rámci společné operace anglických SOE („OPERATION WINDPROOF“) a amerických OSS („MISSION DAWES“) a měli podporovat partyzány. Angličtí a američtí důstojníci byli později deportováni do Mauthausenu , kde po mučení skončili na popravišti. Thun byl povýšen na majora a ze Slovenska se přesunul na Moravu ke Vsetínu.   Jeho lidé byli dislokováni v Liptále a Velkých Karlovicích. 26. dubna 1945 se část jednotky Thun - Hohesteina s velkou pravděpodobností zúčastnila akce proti partyzánům na Hovězí, kde zahynuli čtyři lidé a jedno stavení bylo vypáleno.
 Na konci války byl Thun-Hohenstein zajat Sověty a souzen. 18. ledna 1946 byl sovětským vojenským soudem odsouzen k smrti. Rozsudek byl vykonán 12. února 1946 střelou do týla.

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Německý voják rakousko - českého původu.
-Erwein z Thunu a Hohensteinu (Erwein von Thun und Hohenstein) se narodil do rodiny  Felixe Leopolda z Thunu a Hohensteinu (von Thun und Hohenstein 1859–1941) a Gabriely Larisch von Möennich. Navštěvoval jezdeckou kadetní školu v Hranicích na Moravě a po vypuknutí války v roce 1914 se dobrovolně přihlásil k armádě. Byl zařazen k tzv. Schwarzenberským hulánům, konkrétně k pluku č. 2. Bojoval na Rumunské frontě Po první světové válce byl propuštěn jako nadporučík v záloze. V roce  1919 vstoupil do jízdního oddílu Lütwitzova komanda tzv. Freikorpsu a zúčastnil se Kappova puče.  Po jeho potlačení se přestěhoval do Argentiny , kde pracoval jako farmář. Po čase se vrátil do Evropy, ale o jeho životě v meziválečném období není mnoho relevantních informací. Je jisté, že nejpozději od roku 1940 byl příslušníkem Wehrmachtu.
+Erwein z Thunu a Hohensteinu (Erwein von Thun und Hohenstein) se narodil do rodiny  Felixe Leopolda z Thunu a Hohensteinu (von Thun und Hohenstein 1859–1941) a Gabriely Larisch von Möennich. Navštěvoval jezdeckou kadetní školu v Hranicích na Moravě a po vypuknutí války v roce 1914 se dobrovolně přihlásil k armádě. Byl zařazen k tzv. Schwarzenberským hulánům, konkrétně k pluku č. 2. Bojoval na Rumunské frontě Po první světové válce byl propuštěn jako nadporučík v záloze. V roce  1919 vstoupil do jízdního oddílu Lütwitzova komanda tzv. Freikorpsu a zúčastnil se Kappova puče při němž velel jedné z tzv. Marienbrigade.  Po jeho potlačení utíká do Čech a skrývá se v Měšicích u Prahy na zámku jeho příbuzných, protože je stíhán policií. Zde se sbližuje s dívkou Anežkou, která s ním otěhotněla a porodila mu syna Miroslava (8.6.1922).  Ovšem Erweina si nevzala a on odcestoval  Argentiny, kde pracoval jako farmář. Po amnestii v Německu se vrátil do Evropy a v roce 1927 se oženil s Alexis, hraběnkou Czernin von Chudenitz und Morzin. Rok poté se jim narodil syn Erwein a v roce 1931 dcera Isabella. Manželství údajně nebylo šťastné. V té době žili na rodovém sídle v Konczyce Wielkie. ale o jeho životě v meziválečném období není mnoho relevantních informací. Je jisté, že nejpozději od roku 1940 byl příslušníkem Wehrmachtu.
 Díky svému talentu na zvládání cizích řečí byl využit vojenskou zpravodajskou službou - Abwehrem (ovládal řadu jazyků, včetně slovenštiny, češtiny, polštiny, angličtiny a téměř dokonalé ruštiny). Jeho kariéra je spojena se speciální jednotkou Brandenburg ZbV 800, kde sloužil v hodnosti nadporučíka. - mu byla přidělena hodnost nadporučíka Abwehru , konkrétně u speciální jednotky Brandenburg zbV 800.

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Abwehrtruppe 218 byla podřízena  Leitstelle für Frontaufklärung II Süd Ost v rámci Militarische Amt D, které kontroloval Otto Skorzeny, který byl zároveň  velitelem  sekce VI-S Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA). Otto Skorzeny kontroloval i SS Jagdverbande - s nimiž Thun úzce spolupracoval.
-Thunova jednotky byla zodpovědná za četné zločiny v posledních měsících války na Slovensku. Operovali především proti partyzánům , ale existují prameny které dokazují   i pronásledování a vraždění Židů . Edelweiss měla na kontě přibližně 300 zabitých partyzánů a 600 zajala. Většina zajatých byla poslána do koncentračních táborů, ale našli se i tací, kteří po zatčení změnili strany a přidali se k Thunovým lidem. K takovým patřil i [[Ladislav Nižňanský]], který byl v roce 2004 v Mnichově obviněn z masakru v Ostrém Grúni na Slovensku. Během procesu byla také zdůrazněna role Thun-Hohensteina.
+Thunova jednotky byla zodpovědná za četné zločiny v posledních měsících války na Slovensku. Operovali především proti partyzánům , ale existují prameny které dokazují   i pronásledování a vraždění Židů . Edelweiss měla na kontě přibližně 300 zabitých a 600 zajatých partyzánů. Většina zajatých byla poslána do koncentračních táborů, ale našli se i tací, kteří po zatčení změnili strany a přidali se k Thunovým lidem. K takovým patřil i [[Ladislav Nižňanský]], který byl v roce 2004 v Mnichově obviněn z masakru v Ostrém Grúni na Slovensku. Během procesu byla také zdůrazněna role Thun-Hohensteina.
 Abwehrtuppe 218 se rovněž angažovala ve stíhání, zatčení a vydání skupiny anglo-amerických styčných a průzkumných důstojníků OSS. Byli svrženi na Slovensku v rámci společné operace anglických SOE („OPERATION WINDPROOF“) a amerických OSS („MISSION DAWES“) a měli podporovat partyzány. Angličtí a američtí důstojníci byli později deportováni do Mauthausenu , kde po mučení skončili na popravišti. Thun byl povýšen na majora a ze Slovenska se přesunul na Moravu ke Vsetínu.   Jeho lidé byli dislokováni v Liptále a Velkých Karlovicích. 26. dubna 1945 se část jednotky Thun - Hohesteina z velkou pravděpodobností zúčastnila akce proti partyzánům na Hovězí, kde zahynuli čtyři lidé a jedno stavení bylo vypáleno.