František Bürger-Bartoš - Historie editací

DanielGargulak v 24. 5. 2023, 09:05

2023-05-24T09:05:08Z

DanielGargulak v 18. 9. 2021, 17:23

2021-09-18T17:23:15Z

DanielGargulak v 18. 9. 2021, 17:22

2021-09-18T17:22:26Z

DanielGargulak v 18. 9. 2021, 17:18

2021-09-18T17:18:40Z

DanielGargulak v 18. 9. 2021, 17:01

2021-09-18T17:01:25Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „ * 25. 11. 1898 Čertyně, okres Český Krumlov - † 15. 10. 1964 Praha plukovník generálního štábu, (generálmajor), příslušník Obrany náro…“

2021-09-18T16:59:56Z

Založena nová stránka s textem „ * 25. 11. 1898 Čertyně, okres Český Krumlov - † 15. 10. 1964 Praha plukovník generálního štábu, (generálmajor), příslušník Obrany náro…“

Nová stránka

* 25. 11. 1898 Čertyně, okres Český Krumlov - † 15. 10. 1964 Praha

plukovník generálního štábu, (generálmajor), příslušník Obrany národa, náčelník štábu Vojenského velitelství Velké Prahy v době povstání v květnu 1945

Z gymnázia s českým vyučovacím jazykem v Českých Budějovicích, které navštěvoval od roku 1910, byl 8. 5. 1916 odveden k pěšímu pluku č. 28. Maturitní vysvědčení tak obdržel až v květnu 1920.

Do roku 1917 sloužil na ruské frontě, od února 1917 pak na frontě italské, kde byl 19. 8. téhož roku zajat. V zajetí na Sicílii strávil sedm měsíců, 12. 3. 1918 vstoupil do tvořící se československé armády v Itálii. V čs. výzvědném oddílu 39. pluku, přiděleném italské III. armádě, byl nasazen na dolní Piavě. V prosinci 1918 absolvoval důstojnickou školu čs. armády v Modeně a obdržel hodnost poručíka.

Po návratu do vlasti působil v době bojů na Slovensku jako velitel čety u 35. pluku.

V lednu 1920 krátce velel rotě, poté opět četě. Za mobilizace v roce 1921 sloužil jako pomocník proviantního důstojníka p. pl. 35 a v květnu 1923 se, už jako kapitán, stal pobočníkem velitele praporu. V prosinci 1925 byl povolán do I. ročníku válečné školy. Po jejímž absolvování byl v září 1928 umístěn k 1. jezdecké brigádě a o rok později na Ministerstvo národní obrany, k referátu hlavního štábu 2. oddělení. 15. 10. 1936 se stal náčelníkem štábu 5. pěší divize v Českých Budějovicích. Za mobilizace v roce 1938 působil jako náčelník štábu Hraniční oblasti 31.

Po likvidaci československé branné moci k 20. 6. 1939 absolvoval několik přeškolovacích kurzů a 14. 8. 1939 byl převeden do ministerstva financí, kde pracoval jako odborový rada a měl na starosti penzijní oddělení pro bývalé důstojníky čs. armády, což mu umožnilo mít podrobný přehled především o vyšších důstojnících. Na počátku války spolupracoval s předsedou protektorátní vlády gen. Eliášem a působil v odbojové organizaci Obrana národa. Od srpna 1944 byl ve spojení s brig.gen. Karlem Kutlvašrem.

S blížícím se koncem války se soustředil na vybudování základů vojenské organizace. Orientoval se na uniformované protektorátní formace, a to především na příslušníky protiletecké ochranné policie, neboť v jejích řadách působila řada záložních důstojníků čs. armády. To umožnilo Burger-Bartošovi využít vycvičený aparát a vybudovat své stanoviště v hlavním krytu pražské protiletecké ochrany v Bartolomějské ulici.

V dubnu 1945 navázal spojení s pplk.gšt. Rajmundem Mrázkem a pplk.gšt. Oskarem Pejšou, kteří měli napojení na další ilegální skupiny (Josef, Bílá hora, Trávnice) a jednal s pracovníky čs. rozhlasu o obsazení budovy. Dne 5. 5. 1945 nastoupil opět činnou službu a jako náčelník štábu Vojenského velitelství Velké Prahy se podílel na řízení činnosti povstaleckých jednotek. Téhož dne navázal spojení s Českou národní radou a ve večerních hodinách i s jejím vojenským vedením.

Od 26. 5. 1945 působil jako náčelník štábu I. armádního sboru v Praze. Od 20. 6. 1945 si, spolu s manželkou a dvěma dcerami, změnil příjmení na Bartoš. Dne 1. 2. 1946 byl určen velitelem čs. vojenské mise u vládního delegáta ČSR při Spojenecké kontrolní komisi v Maďarsku, kde nastoupil 26. 2. a dne 1. 6. 1947 byl ustanoven čs. vojenským a leteckým přidělencem v Paříži, kde nastoupil 16. 6. 1947.

V roce 1949 absolvoval Nejvyšší vojenskou akademii, s poznámkou „politicky ne zcela spolehlivý“. V letech 1950 až 1953 vězněn, po propuštění zaměstnán jako úředník ve Státním pedagogickém nakladatelství. Rehabilitován byl v roce 1957. Zemřel v Praze 15. 10. 1964.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
  * 25. 11. 1898 Čertyně, okres Český Krumlov -  † 15. 10. 1964 Praha
 [[Soubor:Frantisek.Burger-Bartos.(1898-1964).1945.gif|náhled]]
-plukovník generálního štábu, (generálmajor), příslušník Obrany národa, náčelník štábu Vojenského velitelství Velké Prahy v době povstání v květnu 1945
+Čs. voják a odbojář, plukovník generálního štábu, (generálmajor), příslušník Obrany národa, náčelník štábu Vojenského velitelství Velké Prahy v době povstání v květnu 1945

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 S blížícím se koncem války se soustředil na vybudování základů vojenské organizace. Orientoval se na uniformované protektorátní formace, a to především na příslušníky protiletecké ochranné policie, neboť v jejích řadách působila řada záložních důstojníků čs. armády. To umožnilo Burger-Bartošovi využít vycvičený aparát a vybudovat své stanoviště v hlavním krytu pražské protiletecké ochrany v Bartolomějské ulici.
-V  dubnu 1945 navázal spojení s pplk.gšt. [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Rajmund_Mr%C3%A1zek&venotify=created Rajmundem Mrázkem] a pplk.gšt. Oskarem Pejšou, kteří měli napojení na další ilegální skupiny (Josef, Bílá hora, Trávnice) a jednal s pracovníky čs. rozhlasu o obsazení budovy. Dne 5. 5. 1945 nastoupil opět činnou službu a jako náčelník štábu Vojenského velitelství Velké Prahy se podílel na řízení činnosti povstaleckých jednotek. Téhož dne navázal spojení s Českou národní radou a ve večerních hodinách i s jejím vojenským vedením.
+V  dubnu 1945 navázal spojení s pplk.gšt. [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Rajmund_Mr%C3%A1zek&venotify=created Rajmundem Mrázkem] a pplk.gšt. [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Oskar_Pej%C5%A1a Oskarem Pejšou], kteří měli napojení na další ilegální skupiny (Josef, Bílá hora, Trávnice) a jednal s pracovníky čs. rozhlasu o obsazení budovy. Dne 5. 5. 1945 nastoupil opět činnou službu a jako náčelník štábu Vojenského velitelství Velké Prahy se podílel na řízení činnosti povstaleckých jednotek. Téhož dne navázal spojení s Českou národní radou a ve večerních hodinách i s jejím vojenským vedením.
 Od 26. 5. 1945 působil jako náčelník štábu I. armádního sboru v Praze. Od 20. 6. 1945 si, spolu s manželkou a dvěma dcerami, změnil příjmení na Bartoš. Dne 1. 2. 1946 byl určen velitelem čs. vojenské mise u vládního delegáta ČSR při Spojenecké kontrolní komisi v Maďarsku, kde nastoupil 26. 2. a dne 1. 6. 1947 byl ustanoven čs. vojenským a leteckým přidělencem v Paříži, kde nastoupil 16. 6. 1947.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 V  lednu 1920 krátce velel rotě, poté opět četě. Za mobilizace v roce 1921 sloužil jako pomocník proviantního důstojníka p. pl. 35 a v květnu 1923 se, už jako kapitán, stal pobočníkem velitele praporu. V prosinci 1925 byl povolán do I. ročníku válečné školy. Po jejímž absolvování byl v září 1928 umístěn k 1. jezdecké brigádě a o rok později na Ministerstvo národní obrany, k referátu hlavního štábu 2. oddělení. 15. 10. 1936 se stal náčelníkem štábu 5. pěší divize v Českých Budějovicích. Za mobilizace v roce 1938 působil jako náčelník štábu Hraniční oblasti 31.
-Po likvidaci československé branné moci k 20. 6. 1939 absolvoval několik přeškolovacích kurzů a 14. 8. 1939 byl převeden do ministerstva financí, kde pracoval jako odborový rada a měl na starosti penzijní oddělení pro bývalé důstojníky čs. armády, což mu umožnilo mít podrobný přehled především o vyšších důstojnících. Na počátku války spolupracoval s předsedou protektorátní vlády gen. Eliášem a působil v odbojové organizaci Obrana národa. Od srpna 1944 byl ve spojení s brig.gen. Karlem Kutlvašrem.
+Po likvidaci československé branné moci k 20. 6. 1939 absolvoval několik přeškolovacích kurzů a 14. 8. 1939 byl převeden do ministerstva financí, kde pracoval jako odborový rada a měl na starosti penzijní oddělení pro bývalé důstojníky čs. armády, což mu umožnilo mít podrobný přehled především o vyšších důstojnících. Na počátku války spolupracoval s předsedou protektorátní vlády gen. [[Alois Eliáš|Eliášem]] a působil v odbojové organizaci Obrana národa. Od srpna 1944 byl ve spojení s brig.gen. Karlem Kutlvašrem.
 S blížícím se koncem války se soustředil na vybudování základů vojenské organizace. Orientoval se na uniformované protektorátní formace, a to především na příslušníky protiletecké ochranné policie, neboť v jejích řadách působila řada záložních důstojníků čs. armády. To umožnilo Burger-Bartošovi využít vycvičený aparát a vybudovat své stanoviště v hlavním krytu pražské protiletecké ochrany v Bartolomějské ulici.