František Gajdošík - Historie editací

DanielGargulak v 7. 12. 2022, 08:23

2022-12-07T08:23:57Z

DanielGargulak v 4. 12. 2022, 15:51

2022-12-04T15:51:30Z

DanielGargulak v 4. 12. 2022, 15:49

2022-12-04T15:49:25Z

DanielGargulak v 4. 12. 2022, 12:49

2022-12-04T12:49:10Z

DanielGargulak v 4. 12. 2022, 12:42

2022-12-04T12:42:06Z

DanielGargulak v 3. 12. 2022, 03:29

2022-12-03T03:29:20Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „*22. červen 1901 Halenkovice-†“

2022-11-26T06:55:09Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986
-Československý zahradník, úředník a odbojář. Zakladatel "Lesního hřbitova ve Zlíně".
+Československý zahradník, úředník a odbojář. Podílel se na vybudování "Lesního hřbitova ve Zlíně".
-Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a stal se zakladatelem Lesního hřbitova.  Před druhou světovou válkou se stal členem [[Národní střelecká garda|Národní střelecké gardy]]. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT.  František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic. Byl v kontaktu s mnoha odbojovými skupinami a stále se snažíme zjistit přesné pozadí jeho činnosti. Co víme je, že byl součástí 1. čs.partyzánké(moravské) brigády Jana Žižky, spolupracoval s Malíkovou odbojovou organizací a též se sítí výsadku Clay. 7. března 1945 byl zatčen a jen štěstí mu pomohlo vyhnout se smrti v KT Mauthausen 10.4 1945. V Kounicových kolejích kam byl přivezen, dostal vysoké horečky a Němci mysleli, že během několika hodin zemře. Naštěsí se podařilo jej uzdravit a  místo do Mauthausenu se dostal do Mirošova u Plzně.
+Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova,  takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main (? Braunau am Inn), kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a pomáhal při vzniku Lesního hřbitova.  Před druhou světovou válkou se stal členem [[Národní střelecká garda|Národní střelecké gardy]]. Po okupaci navázal kontakt s [[Obrana národa Zlín|Obranou národa]], prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT.  František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic. Byl v kontaktu s mnoha odbojovými skupinami a stále se snažíme zjistit přesné pozadí jeho činnosti. Co víme je, že byl součástí 1. čs.partyzánké(moravské) brigády Jana Žižky, spolupracoval s Malíkovou odbojovou organizací a též se sítí výsadku Clay. 7. března 1945 byl zatčen a jen štěstí mu pomohlo vyhnout se smrti v KT Mauthausen 10.4 1945. V Kounicových kolejích kam byl přivezen, dostal vysoké horečky a Němci mysleli, že během několika hodin zemře. Naštěsí se podařilo jej uzdravit a  místo do Mauthausenu se dostal do Mirošova u Plzně.
 Zdroje:AVOS, Paměti Dany Milatové-Gajdošíkové

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Československý zahradník, úředník a odbojář. Zakladatel "Lesního hřbitova ve Zlíně".
-Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a stal se zakladatelem Lesního hřbitova.  Před druhou světovou válkou se stal členem Národní střelecké gardy. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT.  František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic. Byl v kontaktu s mnoha odbojovými skupinami a stále se snažíme zjistit přesné pozadí jeho činnosti. Co víme je, že byl součástí 1. čs.partyzánké(moravské) brigády Jana Žižky, spolupracoval s Malíkovou odbojovou organizací a též se sítí výsadku Clay. 7. března 1945 byl zatčen a jen štěstí mu pomohlo vyhnout se smrti v KT Mauthausen 10.4 1945. V Kounicových kolejích kam byl přivezen, dostal vysoké horečky a Němci mysleli, že během několika hodin zemře. Naštěsí se podařilo jej uzdravit a  místo do Mauthausenu se dostal do Mirošova u Plzně.
+Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a stal se zakladatelem Lesního hřbitova.  Před druhou světovou válkou se stal členem [[Národní střelecká garda|Národní střelecké gardy]]. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT.  František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic. Byl v kontaktu s mnoha odbojovými skupinami a stále se snažíme zjistit přesné pozadí jeho činnosti. Co víme je, že byl součástí 1. čs.partyzánké(moravské) brigády Jana Žižky, spolupracoval s Malíkovou odbojovou organizací a též se sítí výsadku Clay. 7. března 1945 byl zatčen a jen štěstí mu pomohlo vyhnout se smrti v KT Mauthausen 10.4 1945. V Kounicových kolejích kam byl přivezen, dostal vysoké horečky a Němci mysleli, že během několika hodin zemře. Naštěsí se podařilo jej uzdravit a  místo do Mauthausenu se dostal do Mirošova u Plzně.
 Zdroje:AVOS, Paměti Dany Milatové-Gajdošíkové

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986
-Československý zahradník a odbojář. Zakladatel "Lesního hřbitova ve Zlíně".
+Československý zahradník, úředník a odbojář. Zakladatel "Lesního hřbitova ve Zlíně".
-Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a stal se zakladatelem Lesního hřbitova.  Před druhou světovou válkou se stal členem Národní střelecké gardy. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT.  František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic.
+Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a stal se zakladatelem Lesního hřbitova.  Před druhou světovou válkou se stal členem Národní střelecké gardy. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT.  František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic. Byl v kontaktu s mnoha odbojovými skupinami a stále se snažíme zjistit přesné pozadí jeho činnosti. Co víme je, že byl součástí 1. čs.partyzánké(moravské) brigády Jana Žižky, spolupracoval s Malíkovou odbojovou organizací a též se sítí výsadku Clay. 7. března 1945 byl zatčen a jen štěstí mu pomohlo vyhnout se smrti v KT Mauthausen 10.4 1945. V Kounicových kolejích kam byl přivezen, dostal vysoké horečky a Němci mysleli, že během několika hodin zemře. Naštěsí se podařilo jej uzdravit a  místo do Mauthausenu se dostal do Mirošova u Plzně.
-BUDE DOPLNĚNO
+Zdroje:AVOS, Paměti Dany Milatové-Gajdošíkové

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986
 Československý zahradník a odbojář. Zakladatel "Lesního hřbitova ve Zlíně".
 Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a stal se zakladatelem Lesního hřbitova.  Před druhou světovou válkou se stal členem Národní střelecké gardy. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT.  František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic.

← Starší verze		Verze z 4. 12. 2022, 12:42
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986		<nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986
		+
		+	Československý zahradník a odbojář. Zakladatel "Lesního hřbitova ve Zlíně".
		+
		+	Na počátku 1. světové války odešel jako čtrnáctiletý z domova takzvaně nazkušenou. Při své cestě doputoval do města In am Main, kde našel místo topiče ve skleníku. Místní hrabě jej nechal vyučit zahradníkem a v Rakousku zůstal až do roku 1923. V témže roce zemřel jeho otec a on se vrátil do nově vzniklé republiky aby se staral o nezletilé sourozence. Stal se poručníkem pěti sourozenců. V roce 1932 se stal městským zahradníkem ve Zlíně a stal se zakladatelem Lesního hřbitova. Před druhou světovou válkou se stal členem Národní střelecké gardy. Po okupaci navázal kontakt s Obranou národa, prostřednictvím generála [[Otakar Zahálka\|Otakara Zahálky]]. V areálu Lesního hřbitova byly uloženy jak zbraně, tak pohonné hmoty určené pro odboj. F. Gajdošík byl v kontaktu i s komunistickým odbojem - tzv. Březnický odboj. 1. února 1943 byl zatčen a vězněn v budově zlínské věznice. Jeho odbojovou činnost se mu nepodařilo prokázat, ale byl odsouzen za hospodářský delikt (25 kg masa, zabavených při zatýkání). S pomocí lékaře MUDr. Piťhy se léčil s fingovaným vředem na dvanáctníku(při RTG vyšetření pozřel chlebové kuličky, které vrhaly stíny), takže byl propuštěn na léčení. Musel se týdně hlásit na Gestapu, kde mu určili další termín věznění - tentokrát by byl transportován do KT. František na nic nečekal a odešel do ilegality. Pomocí úplatků a známostí získal dokumety, které jej opravňovaly k nákupu a prodeji dřeva v prostoru moravsko-slovenských hranic.

← Starší verze		Verze z 3. 12. 2022, 03:29
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†	+	<nowiki>*</nowiki>22. červen 1901 Halenkovice-†5. března 1986