František Zelinka - Historie editací

DanielGargulak v 31. 5. 2024, 13:28

2024-05-31T13:28:43Z

DanielGargulak v 31. 5. 2024, 13:28

2024-05-31T13:28:12Z

DanielGargulak v 31. 5. 2024, 13:25

2024-05-31T13:25:10Z

DanielGargulak v 31. 5. 2024, 13:24

2024-05-31T13:24:04Z

DanielGargulak v 31. 5. 2024, 13:20

2024-05-31T13:20:48Z

DanielGargulak v 31. 5. 2024, 13:19

2024-05-31T13:19:14Z

DanielGargulak v 23. 5. 2023, 11:01

2023-05-23T11:01:00Z

DanielGargulak v 23. 5. 2023, 11:00

2023-05-23T11:00:33Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „František Zelinka 22. dubna 1898, Zlobice okr. Kroměříž - ? Pocházel z rodiny zedníka Jana Zelinky a Ludm…“

2023-05-23T11:00:06Z

Založena nová stránka s textem „náhled|František Zelinka 22. dubna 1898, Zlobice okr. Kroměříž - ? Pocházel z rodiny zedníka Jana Zelinky a Ludm…“

Nová stránka

[[Soubor:František Zelinka.jpg|náhled|František Zelinka]]
22. dubna 1898, Zlobice okr. Kroměříž - ?

Pocházel z rodiny zedníka Jana Zelinky a Ludmily rozené Šulákové. V rodině byli tři bratři Alois, Josef a František. Vychodil obecnou školu a tři třídy školy měšťanské. Poté vstoupil do učení ke staviteli Ladislavu Mesenskému v Kroměříži, kde se angažoval jako stavební praktikant a zedník. (1913-1916)

11. května 1916 je povolán na vojnu, kde sloužil na ruské frontě a v Albánii. V roce 1917 prodělal malárii a léčil se až do konce války v Kroměřížské nemocnici.

Po vzniku ČSR v roce 1918 se stává vojákem z povolání, kdy nejprve slouží u 3. Pluku v Kroměříži a po dosažení hodnosti šikovatele nastupuje v roce 1920 na VA Hranice. V roce 1922 se opět ocitá v Kroměříži a slouží v hodnosti poručíka jako velitel čety a učitel v poddůstojnické škole. Od ledna 1936 do října 1937 působí u p.pl.8 v Novém Bohumíně jako velitel roty a od října 1937 do okupace slouží u 14.divize v Kroměříži ve zpravodajském oddělení. V první republice dosáhl hodnosti štábního kapitána.

Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje pplk. Ludvík Svoboda s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive v počátcích odboje v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.

Za krátko je kontaktován majorem gšt. Robertem Růžičkou a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.

Zdroje: VHA - Děkujeme PhDr. Milanu Vyhlídalovi za poskytnuté materiály

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2024, 13:28
Řádek 10:		Řádek 10:
	Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda\|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.		Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda\|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.

−	Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička\|Robertem Růžičkou]] (zahynul v Osvětimi) a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace. Po odhalení skupiny tiskových důvěrníků je zatčen a odsouzen na pět let. Propuštěn byl v lednu 1943 a do konce války pracoval jako hlídač v Hulíně na pile.	+	Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička\|Robertem Růžičkou]] (zahynul v Osvětimi) a je vybrán jako tiskový referent do zlínské pobočky tzv. Schmoranzovy organizace. Po odhalení skupiny tiskových důvěrníků je zatčen a odsouzen na pět let. Propuštěn byl v lednu 1943 a do konce války pracoval jako hlídač v Hulíně na pile.

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2024, 13:28
Řádek 10:		Řádek 10:
	Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda\|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.		Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda\|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.

−	Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička\|Robertem Růžičkou]] (zahynul v Osvětimi) a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.	+	Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička\|Robertem Růžičkou]] (zahynul v Osvětimi) a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace. Po odhalení skupiny tiskových důvěrníků je zatčen a odsouzen na pět let. Propuštěn byl v lednu 1943 a do konce války pracoval jako hlídač v Hulíně na pile.

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2024, 13:25
Řádek 10:		Řádek 10:
	Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda\|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.		Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda\|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.

−	Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička\|Robertem Růžičkou]] a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.	+	Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička\|Robertem Růžičkou]] (zahynul v Osvětimi) a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 . května 1916 je povolán na vojnu, a v rámci rakousko-uherské armády  slouží v Haliči a na  Albánské frontě. V roce 1917 prodělal malárii a léčil se až do konce války v Kroměřížské nemocnici.
-Po vzniku ČSR v roce  1918 se stává vojákem z povolání, kdy nejprve slouží u 3. Pluku v Kroměříži a po dosažení hodnosti šikovatele nastupuje v roce 1920 na VA Hranice. V roce 1922 se opět ocitá v Kroměříži a slouží v hodnosti poručíka jako velitel čety a učitel v poddůstojnické škole. Od ledna 1936 do října 1937 působí u p.pl.8 v Novém Bohumíně jako velitel roty a od října 1937 do okupace slouží u 14.divize v Kroměříži ve zpravodajském oddělení. V první republice dosáhl hodnosti štábního kapitána.
+Po vzniku ČSR v roce  1918 se stává vojákem z povolání, kdy nejprve slouží u 3. pluku v Kroměříži a po dosažení hodnosti šikovatele nastupuje v roce 1920 na Vojenskou akademii do Hranic. V roce 1922 se opět ocitá v Kroměříži a slouží v hodnosti poručíka jako velitel čety a učitel v poddůstojnické škole. Od ledna 1936 do října 1937 působí u p.pl.8 v Novém Bohumíně jako velitel roty a od října 1937 do okupace slouží u 14.divize v Kroměříži ve zpravodajském oddělení. V první republice dosáhl hodnosti štábního kapitána.
-Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje pplk. Ludvík Svoboda s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive v počátcích odboje v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.
+Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje [[Ludvík Svoboda|pplk. Ludvík Svoboda]] s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive počáteční fáze formování  odboje, spočívající v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.
 Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička|Robertem Růžičkou]] a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Pocházel z rodiny zedníka Jana Zelinky a Ludmily rozené Šulákové. V rodině byli tři bratři Alois, Josef a František. Vychodil obecnou školu a tři třídy školy měšťanské. Poté vstoupil do učení ke staviteli Ladislavu Mesenskému v Kroměříži, kde se angažoval jako stavební praktikant a zedník. (1913-1916)
-. května 1916 je povolán na vojnu, a v rámci rakousko-uherské armády  slouží na Albánské frontě. V roce 1917 prodělal malárii a léčil se až do konce války v Kroměřížské nemocnici.
+. května 1916 je povolán na vojnu, a v rámci rakousko-uherské armády  slouží v Haliči a na  Albánské frontě. V roce 1917 prodělal malárii a léčil se až do konce války v Kroměřížské nemocnici.
 Po vzniku ČSR v roce  1918 se stává vojákem z povolání, kdy nejprve slouží u 3. Pluku v Kroměříži a po dosažení hodnosti šikovatele nastupuje v roce 1920 na VA Hranice. V roce 1922 se opět ocitá v Kroměříži a slouží v hodnosti poručíka jako velitel čety a učitel v poddůstojnické škole. Od ledna 1936 do října 1937 působí u p.pl.8 v Novém Bohumíně jako velitel roty a od října 1937 do okupace slouží u 14.divize v Kroměříži ve zpravodajském oddělení. V první republice dosáhl hodnosti štábního kapitána.

← Starší verze		Verze z 23. 5. 2023, 11:01
Řádek 10:		Řádek 10:
	Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje pplk. Ludvík Svoboda s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive v počátcích odboje v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.		Ihned po příchodu okupantů v roce 1939, jej oslovuje pplk. Ludvík Svoboda s nabídkou spolupráce ve vznikající Obraně národa – respektive v počátcích odboje v spontánní akci důstojnického sboru u pěšího pluku v Kroměříži.

−	Za krátko je kontaktován majorem gšt. Robertem Růžičkou a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.	+	Za krátko je kontaktován majorem gšt. [[Robert Růžička\|Robertem Růžičkou]] a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.

← Starší verze		Verze z 23. 5. 2023, 11:00
Řádek 11:		Řádek 11:

	Za krátko je kontaktován majorem gšt. Robertem Růžičkou a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.		Za krátko je kontaktován majorem gšt. Robertem Růžičkou a je vybrán jako tiskový referent do tzv. Schmoranzovy organizace.
		+
		+
		+	Bude doplněno
		+


	Zdroje: VHA - Děkujeme PhDr. Milanu Vyhlídalovi za poskytnuté materiály		Zdroje: VHA - Děkujeme PhDr. Milanu Vyhlídalovi za poskytnuté materiály