Franz Walter Stahlecker - Historie editací

DanielGargulak v 7. 5. 2024, 17:35

2024-05-07T17:35:25Z

DanielGargulak v 7. 5. 2024, 17:34

2024-05-07T17:34:46Z

DanielGargulak v 7. 5. 2024, 17:34

2024-05-07T17:34:24Z

DanielGargulak v 26. 11. 2023, 17:36

2023-11-26T17:36:30Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „10. října 1900 – 23. března 1942 byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (…“

2023-11-26T17:36:08Z

Založena nová stránka s textem „10. října 1900 – 23. března 1942 byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (…“

Nová stránka

10. října 1900 – 23. března 1942

byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941-1942. Stahlecker velel Einsatzgruppe A, nejvražednější ze čtyř aktivních Einsatzgruppen, což byla komanda smrti během Holokaustu na území Německem okupované východní Evropy.

Počáteční kariéra

Mapa obsažená ve zprávě, v níž Stahlecker svým nadřízeným v říjnu 1941 shrnul 220 250 vražd, které spáchala Einsatzgruppe A pod jeho velením. Estonsko je v ní označeno jako "zbavené Židů".

Narodil se v zámožné rodině ve Sternenfelsu (asi 40 km severozápadně od Stuttgartu) v roce 1900. V Tübingen vystudoval administrativní právo a v letech 1919–1920 byl členem později zakázaného antisemitského hnutí Deutschvölkischer Schutz und Trutzbund a jeho teroristické složky Organisation Consul. V roce 1932 se oženil s Luise-Gabrielou von Gültlingenstal, s níž měl čtyři děti, a stal se členem nacistické strany. V tomtéž roce se stal členem gestapa, 1934 byl jmenován jeho vedoucím ve Württembersku a brzy byl přidělen do hlavní kanceláře Sicherheitsdienst (SD).Roku 1937 se stal náčelníkem Gestapa ve Wroclawi a po připojení Rakouska v roce 1938 velitelem okrsku Dunaj (Vídeň), jímž zůstal i když byl povýšen na SS-Standartenführera. Byl formálním nadřízeným Adolfa Eichmanna s nímž spolupracoval na tzv."územním řešení", tj. deportaci téměř sto tisíc Židů do lublinského kraje na nucené práce, kde pak vznikly vyhlazovací tábory Belzec, Sobibor a Majdanek.

Kvůli názorovým rozporům s Reinhardem Heydrichem přešel na Ministerstvo zahraničí a byl velitelem SD v Protektorátu Čechy a Morava pod SS-Brigadeführerem Karlem Hermannem Frankem a v roce 1940 v Norsku, kde byl povýšen na SS-Oberführera.

Einsatzgruppe A

V červnu roku 1941 byl Stahlecker povýšen na SS-Brigadeführera a generálmajora policie. Převzal vedení Einsatzgruppe A v naději, že tak podpoří svou kariéru v RSHA (Hlavní říšský bezpečnostní úřad), politickou policií a zpravodajskou organizaci nacistického Německa.

Einsatzgruppe A následovala Skupinu armád Sever a působila v Baltských státech a oblastech Ruska až k Leningradu.[2] Jejím cílem bylo shánět a vraždit Židy, Romy, komunisty a další „nežádoucí“ osoby. V zimě roku 1941 hlásil Stahlecker do Berlína, že Einsatzgruppe A zavraždila asi 249 420 Židů. Franz Walter Stahlecker byl zabit v boji se sovětskými partyzány 23. března 1942 nedaleko obce Krasnogvardějsk (dnes předměstí Petrohradu).

← Starší verze		Verze z 7. 5. 2024, 17:35
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Franz Walter Stahlecker01.jpg\|náhled\|Walter Stahlecker]]
	<nowiki>*</nowiki>10. října 1900 – †23. března 1942		<nowiki>*</nowiki>10. října 1900 – †23. března 1942

← Starší verze		Verze z 7. 5. 2024, 17:34
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki>10. října 1900 – †23. března 1942		<nowiki>*</nowiki>10. října 1900 – †23. března 1942

−	~~byl velitelem~~ bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941-1942. Stahlecker velel Einsatzgruppe A, nejvražednější ze čtyř aktivních Einsatzgruppen, což byla komanda smrti během Holokaustu na území Německem okupované východní Evropy.	+	Německý nacista, velitel bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941-1942. Stahlecker velel Einsatzgruppe A, nejvražednější ze čtyř aktivních Einsatzgruppen, což byla komanda smrti během Holokaustu na území Německem okupované východní Evropy.

← Starší verze		Verze z 7. 5. 2024, 17:34
Řádek 1:		Řádek 1:
−	10. října 1900 – 23. března 1942	+	<nowiki>*</nowiki>10. října 1900 – †23. března 1942

	byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941-1942. Stahlecker velel Einsatzgruppe A, nejvražednější ze čtyř aktivních Einsatzgruppen, což byla komanda smrti během Holokaustu na území Německem okupované východní Evropy.		byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941-1942. Stahlecker velel Einsatzgruppe A, nejvražednější ze čtyř aktivních Einsatzgruppen, což byla komanda smrti během Holokaustu na území Německem okupované východní Evropy.

← Starší verze		Verze z 26. 11. 2023, 17:36
Řádek 18:		Řádek 18:


−	Einsatzgruppe A následovala Skupinu armád Sever a působila v Baltských státech a oblastech Ruska až k Leningradu.~~[2]~~ Jejím cílem bylo shánět a vraždit Židy, Romy, komunisty a další „nežádoucí“ osoby. V zimě roku 1941 hlásil Stahlecker do Berlína, že Einsatzgruppe A zavraždila asi 249 420 Židů. Franz Walter Stahlecker byl zabit v boji se sovětskými partyzány 23. března 1942 nedaleko obce Krasnogvardějsk (dnes předměstí Petrohradu).	+
		+	Einsatzgruppe A následovala Skupinu armád Sever a působila v Baltských státech a oblastech Ruska až k Leningradu. Jejím cílem bylo shánět a vraždit Židy, Romy, komunisty a další „nežádoucí“ osoby. V zimě roku 1941 hlásil Stahlecker do Berlína, že Einsatzgruppe A zavraždila asi 249 420 Židů. Franz Walter Stahlecker byl zabit v boji se sovětskými partyzány 23. března 1942 nedaleko obce Krasnogvardějsk (dnes předměstí Petrohradu).
		+
		+	Wikipedie