DanielGargulak v 13. 1. 2022, 16:59

2022-01-13T16:59:47Z

DanielGargulak v 13. 1. 2022, 16:57

2022-01-13T16:57:48Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „ Československý voják a odbojář. Jan Jiřička se narodil 19. května 1903 v Rožnově u Českých Budějovic jako prvorozený syn zřízence státn…“

2022-01-13T16:55:57Z

Založena nová stránka s textem „ Československý voják a odbojář. Jan Jiřička se narodil 19. května 1903 v Rožnově u Českých Budějovic jako prvorozený syn zřízence státn…“

Nová stránka

Československý voják a odbojář.

Jan Jiřička se narodil 19. května 1903 v Rožnově u Českých Budějovic jako prvorozený syn zřízence státních drah Jana Jiřičky a jeho manželky Marie. V letech 1914 -1921 navštěvoval reálku s vyučovacím jazykem českým v Českých Budějovicích, na níž 20. 6. 1921 maturoval. Dne 5. 9. 1921 byl u místního doplňovacího okresního velitelství odveden k výkonu prezenční služby v čs. armádě. Tou dobou měl však již za sebou úspěšně složené přijímací zkoušky do Vojenské akademie a tak byl sice 22.9.1921 prezentován jako vojín u českobudějovického pěšího pluku 1, ale o týden později již zamířil na Moravu, kde byl dnem 28.9.1921 prezentován jako frekventant ve Vojenské akademii v Hranicích. Po jejím úspěšném ukončení byl dnem 11.8.1923 slavnostně jmenován poručíkem dělostřelectva a současně kmenově vtělen jako velitel čety k dělostřeleckému pluku 201 v Ružomberku. U pluku však dlouho nezůstal. V září téhož roku totiž nastoupil jako

frekventant do dělostřelecké aplikační školy v Olomouci, po jejímž skončení byl dnem 1. 8. 1924 přemístěn k dělostřeleckému pluku 105, který byl dislokován ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic. Zde poté působil déle jak sedm let, během kterých postupně prošel funkcemi velitele čety, zatímního velitele baterie, zástupce velitele baterie, I. důstojníka baterie a pobočníka velitele náhradní baterie. V mezidobí byl od 1.6. do 31.7.1925 frekventantem kursu pro výcvik orientačních důstojníků, v termínu od 2. 12. 1929 do 1.6.1930 absolvoval kurs pro velitele pozorovacích rot a ve dnech 10. 6. - 30. 9. 1930 byl frekventantem topografického kursu u Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Dnem 1.10.1931 byl povolán jako posluchač do Válečné školy v Praze. Po skončení jejího I.-III. ročníku byl dnem 15.9.1934 v rámci předepsané roční stáže absolventů Válečné školy opět přidělen do Českých Budějovic, tentokrát k velitelství 5. divize, kde konal službu jako přednosta 1. a 4. oddělení štábu divize, od 1.10.1935 jako přednosta 1. oddělení a od 1 12.1935 jako přednosta 3. oddělení štábu divize. Mezitím byl dnem 31. 7. 1935 k českobudějovické divizi přemístěn a současně byl v hodnosti kapitána přeložen ze skupiny důstojníků dělostřelectva do skupiny důstojníků generálního štábu. Dnem 15. 9. 1937 nastoupil v rámci nového služebního zařazení u MNO -hlavního štábu v Praze, kde poté působil až do okupace Československa jako koncipient mobilizační skupiny 3. oddělení. Za branné pohotovosti státu vykonával od 25. 9. do 3. 10. 1938 funkci styčného důstojníka u 3. oddělení štábu Hlavního velitelství ve Vyškově. Po likvidaci čs. branné moci opustil v hodnosti majora generálního štábu své vojenské povolání a nastoupil 1.7.1939 jako vrchní administrativní komisař u Zemského úřadu v Praze. Od počátku okupace byl zapojen na vznikající Ústřední vedení [[Obrana národa|Obrany národa]] v Praze, zejména pak na přednostu zpravodajského oddělení štábu Ústředního vedení ON mjr.gšt. [[Jaroslav Hájíček|Jaroslava Hájíčka]], po jeho odchodu za hranice pak na jeho nástupce ve funkci plk.gšt. [[Jaroslav Vedral|Jaroslava Vedrala]]. V létě 1939 se podílel na organizaci činnosti skupiny „tiskových referentů" vládního rady dr. [[Zdeněk Schmoranz|Zdeňka Schmoranze]] a byl v kontaktu s mjr.gšt. [[Josef Vais|Josefem Vaisem]]. Když začal na počátku podzimu 1939 div.gen. [[Bedřich Homola]] vytvářet zvláštní Oblastní velitelství ON - Velká Praha přijal jeho nabídku ke spolupráci a stal se přednostou zpravodajského oddělení v jeho štábu. Zde velice úzce spolupracoval jak s Homolovým zástupcem div.gen. [[Mikuláš Doležal|Mikulášem Doležalem]], tak i s náčelníkem jeho štábu pplk.gšt. Josefem Jirkou a materiálním a zbrojním důstojníkem pplk.děl. Čeňkem Schmidtem. Ve své funkci se věnoval nejen výzvědné činnosti proti Německu, ale i organizačním otázkám při konstituování krajských velitelství Obrany národa v Praze.

V souvislosti se svou rozsáhlou odbojovou činností by! dne 6. 2. 1940 zatčen ve svém bytě v Praze - Dejvicích (Verdunská 25), odkud byl převezen do Petschkova paláce. Následně byl až do 1.6.1940 vězněn v Praze na Pankráci, od 2.6. do 1.10. 1940 ve věznici v Praze na Karlově náměstí a od 2.10.1940 až do května 1941 v terezínské Malé pevnosti. Odtud byl v červnu 1941 převezen do věznice v Ul-mu nad Dunajem, kde byl umístěn až do konce března 1942. Poté byl v době od 1. do 7.4.1942 ve věznici v Hofu nad Saalou a následně od 8. do 30.4.1942 ve věznici Alt Moabit v Berlíně. Při soudním jednání konaném 29. 4.1942 před berlínským Volksgerichtem byl společné se svými spolupracovníky ze štábu Oblastního velitelství ON - Velká Praha pplk.gšt. [[Josef Jirka|Josefem Jirkou]] a pplk.děl. Čeňkem Schmidtem odsouzen za zločin velezrady a vlastizrádné nadržování nepříteli k trestu smrti. Na dotaz předsedy senátu, zda se cítí vinen prohlásil: „Ano, čitím se vinen, že tak málo mohl jsem vykonat pro svoji vlast". Den po vynesení rozsudku byl se svými druhy převezen do věznice v Berlíně - Plotzensee, kde čekal na vykonání rozsudku Zde byl major generálního štábu Jan Jiřička 12. září 1942 popraven. Po osvobození Československa mu byl již v roce 1945 udělen in memoriam Československý válečný křiž 1939. V roce následujícím pak byl posmrtně povýšen na plukovníka generálního štábu. Jeho bratr Václav, rovněž důstojník, který za okupace unikl německé perzekuci, musel po komunistickém puči v únoru 1948 jako důstojník nepřátelský novému režimu čs. armádu opustit. Jiříčkův švagr Vladimír Hirsch byl pět let vězněn v koncentračních táborech na Jáchymovsku.

Zdroj: AVOS, Vlast a čest byla jim dražší nežli život - E. Stehlík

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2022, 16:59
Řádek 1:		Řádek 1:

−	<nowiki>*</nowiki>19.květen 1903 - †12.září 1942	+	<nowiki>*</nowiki>19.květen 1903 - †12.září 1942 (někdy uváděno 19.9)

	Československý voják a odbojář.		Československý voják a odbojář.

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2022, 16:57
Řádek 1:		Řádek 1:

		+	<nowiki>*</nowiki>19.květen 1903 - †12.září 1942

	Československý voják a odbojář.		Československý voják a odbojář.

Jan Jiřička - Historie editací

DanielGargulak v 13. 1. 2022, 16:59

DanielGargulak v 13. 1. 2022, 16:57

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „ Československý voják a odbojář. Jan Jiřička se narodil 19. května 1903 v Rožnově u Českých Budějovic jako prvorozený syn zřízence státn…“