Jan Polách - Historie editací

DanielGargulak v 11. 2. 2025, 10:37

2025-02-11T10:37:27Z

DanielGargulak v 31. 8. 2023, 13:04

2023-08-31T13:04:26Z

DanielGargulak v 31. 8. 2023, 13:03

2023-08-31T13:03:34Z

DanielGargulak v 31. 8. 2023, 12:57

2023-08-31T12:57:29Z

DanielGargulak v 31. 8. 2023, 12:56

2023-08-31T12:56:57Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „* 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje ---- V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneck…“

2023-08-31T12:56:34Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje ---- V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneck…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki> 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje
----

V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován.

Zapojil se do odboje v rámci odbojové organizace PVVZ, zejména do zpravodajské sítě vytvořené místostarostou přerovského Sokola Františkem Skopalem.

Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. Bohuslav Šída nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME Antonín Zahradníček. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání.

Na přelomu let 1939/1940 se přerovští odbojáři pokusili vytvořit podmínky pro navázání rozhlasového spojení se zahraničím. Po Jaroslavovi Lančíkovi, který tehdy prchal do zahraničí, poslali šifrovací kód a seznam vlnových délek svých stanic. Lančík skutečně dne 8. 3. 1940 předal tyto materiály v Agde na velitelství čs. jednotek, ale radiové spojení se zahraničím zůstalo jen ve fázi příprav, realizace byla nad možnosti přerovského odboje.

Spolu s Marií Dřevojánkovou pomáhali opatřovat součástky k opravě vysílačky parašutistovi Karlu Hovůrkovi, vyslanému ze SSSR.

Pomocník výsadkových skupin ze Sovětského svazu. Zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 27. 10. 1941.

← Starší verze		Verze z 11. 2. 2025, 10:37
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Polách ing..jpg\|náhled\|Ing. Jan Polách]]
	<nowiki>*</nowiki> 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje		<nowiki>*</nowiki> 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 Zapojil se do odboje v rámci odbojové organizace PVVZ, zejména do zpravodajské sítě vytvořené místostarostou přerovského Sokola [[František Skopal|Františkem Skopalem]].
-Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. [[Bohuslav Šída]] nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME Antonín Zahradníček. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání.
+Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. [[Bohuslav Šída]] nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME [[Antonín Zahradníček]]. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání.
 Na přelomu let 1939/1940 se přerovští odbojáři pokusili vytvořit podmínky pro navázání rozhlasového spojení se zahraničím. Po Jaroslavovi Lančíkovi, který tehdy prchal do zahraničí, poslali šifrovací kód a seznam vlnových délek svých stanic. Lančík skutečně dne 8. 3. 1940 předal tyto materiály v Agde na velitelství čs. jednotek, ale radiové spojení se zahraničím zůstalo jen ve fázi příprav, realizace byla nad možnosti přerovského odboje.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
+Československý inženýr, legionář a odbojář.
 V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován.
 Zapojil se do odboje v rámci odbojové organizace PVVZ, zejména do zpravodajské sítě vytvořené místostarostou přerovského Sokola [[František Skopal|Františkem Skopalem]].
-Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. Bohuslav Šída nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME Antonín Zahradníček. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání.
+Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. [[Bohuslav Šída]] nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME Antonín Zahradníček. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání.
 Na přelomu let 1939/1940 se přerovští odbojáři pokusili vytvořit podmínky pro navázání rozhlasového spojení se zahraničím. Po Jaroslavovi Lančíkovi, který tehdy prchal do zahraničí, poslali šifrovací kód a seznam vlnových délek svých stanic. Lančík skutečně dne 8. 3. 1940 předal tyto materiály v Agde na velitelství čs. jednotek, ale radiové spojení se zahraničím zůstalo jen ve fázi příprav, realizace byla nad možnosti přerovského odboje.

← Starší verze		Verze z 31. 8. 2023, 12:56
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki> 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje		<nowiki>*</nowiki> 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje
−	~~----~~


		+
		+
		+	Československý inženýr a odbojář.
	V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován.		V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován.