DanielGargulak v 22. 12. 2021, 10:22

2021-12-22T10:22:55Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „ *28. ledna 1891 Prostějov– †27. října 1942 Berlín-Plötzensee prof.Jan Uher Českoslovens…“

2021-12-22T10:21:43Z

Založena nová stránka s textem „ <nowiki>*</nowiki>28. ledna 1891 Prostějov– †27. října 1942 Berlín-Plötzensee náhled|prof.Jan Uher Českoslovens…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki>28. ledna 1891 Prostějov– †27. října 1942 Berlín-Plötzensee

[[Soubor:Prof. Jan Uher.tif|náhled|prof.Jan Uher]]
Československý vysokoškolský pedagog a – spoluzakladatel moderní československé pedagogiky, člen Řádu svobodných zednářů (ŘD Lóže 28. říjen a Cestou Světla), sokolský činitel a přední představitel moravského protinacistického odboje (Zemský národní výbor, Obec sokolská v odboji, Obrana národa).

Narodil se v Prostějově v rodině továrenského dělníka. Maturoval na tamním gymnáziu. V roce 1911 absolvoval učitelský ústav a do vypuknutí První světové války učil na několika obecných školách na střední Moravě. Válku absolvoval v kancelářské službě v Černé Hoře, Albánii a Haliči. Poté učil na měšťanských školách, opět na střední Moravě. V roce 1919 se zapsal ke studiu na Univerzitě Karlově, obor filozofie – slavistika. Současně se studiem pracoval jako soukromý knihovník prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka na Pražském hradě. Po promoci, v roce 1921, opustil Hrad a nastoupil na ministerstvo školství, kde se věnoval vzdělávání mladých učitelů. Současně absolvoval řadu studijních cest (Německo, Švýcarsko, Francie). Habilitoval se roku 1925 na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1927–1928 absolvoval studijní pobyt na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a v roce 1935 v Sovětském svazu. Téhož roku 1935 byl jmenován mimořádným profesorem Masarykovy univerzity a v roce 1938 profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě. Významně se angažoval v největším kulturně společenském a tělocvičném spolku Československa – Sokole, byl rovněž členem Řádu svobodných zednářů. Jan Uher patřil k zakladatelům moderní československé pedagogiky a předním znalcům Komenského, jeho bibliografie čítá na 1000 záznamů, z toho 40 velkých odborných monografií; byl rovněž jedním ze tří editorů Pedagogické encyklopedie, prvního díla svého druhu v Československu.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava spoluzaložil v Brně odbojovou organizaci Zemský národní výbor, která se posléze sloučila s vojenskou odbojovou organizací Obrana národa; současně byl činný v Obci sokolské v odboji a udržoval úzký styk s Politickým ústředím. V roce 1939 patřil k předním představitelům protinacistického odboje na Moravě. Zatčen byl v listopadu 1939 a následně vězněn v Brně, Vratislavi, Diezu an der Lahn a v Berlíně. Ve vazbě mu bylo povoleno pracovat, jeho soudní spis a pozůstalost obsahuje stovky stran náčrtů vědeckých prací (Vývojová psychologie, Obecná pedagogika, Filozofie národní výchovy). V červnu 1942 byl Lidovým soudním dvorem v Berlíně odsouzen pro přípravu velezrady k trestu smrti a trvalé ztrátě čestných občanských práv. Popraven byl v Berlíně-Plötzensee. V den popravy napsal tři dopisy na rozloučenou – manželce a oběma synům a do své bible vepsal tento epitaf: „Jan Uher, Brno, Rudišova 6, Morava. Narozen 28. 1. 1891 v Prostějově, zemřel 27. 10. 1942 v Berlíně-Plötzensee, zcela odevzdán do vůle boží a v naději, že i smrtí sloužíme vyšším cílům, nejen životem a prací.“ Vězeňský duchovní, Harald Poelchau, po válce konstatoval, že nepoznal tak statečného a se smrtí vyrovnaného člověka. V roce 1946 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a v roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. stupě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Brně a Prostějově.

Zdroj:Wikipedie, AVOS

← Starší verze		Verze z 22. 12. 2021, 10:22
Řádek 11:		Řádek 11:


−	Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava spoluzaložil v Brně odbojovou organizaci Zemský národní výbor, která se posléze sloučila s vojenskou odbojovou organizací Obrana národa; současně byl činný v Obci sokolské v odboji a udržoval úzký styk s Politickým ústředím. V roce 1939 patřil k předním představitelům protinacistického odboje na Moravě. Zatčen byl v listopadu 1939 a následně vězněn v Brně, Vratislavi, Diezu an der Lahn a v Berlíně. Ve vazbě mu bylo povoleno pracovat, jeho soudní spis a pozůstalost obsahuje stovky stran náčrtů vědeckých prací (Vývojová psychologie, Obecná pedagogika, Filozofie národní výchovy). V červnu 1942 byl Lidovým soudním dvorem v Berlíně odsouzen pro přípravu velezrady k trestu smrti a trvalé ztrátě čestných občanských práv. Popraven byl v Berlíně-Plötzensee. V den popravy napsal tři dopisy na rozloučenou – manželce a oběma synům a do své bible vepsal tento epitaf: „Jan Uher, Brno, Rudišova 6, Morava. Narozen 28. 1. 1891 v Prostějově, zemřel 27. 10. 1942 v Berlíně-Plötzensee, zcela odevzdán do vůle boží a v naději, že i smrtí sloužíme vyšším cílům, nejen životem a prací.“ Vězeňský duchovní, Harald Poelchau, po válce konstatoval, že nepoznal tak statečného a se smrtí vyrovnaného člověka. V roce 1946 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a v roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. stupě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Brně a Prostějově.	+
		+	Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava spoluzaložil v Brně odbojovou organizaci Zemský národní výbor, která se posléze sloučila s vojenskou odbojovou organizací [[Obrana národa]]; současně byl činný v Obci sokolské v odboji a udržoval úzký styk s Politickým ústředím. V roce 1939 patřil k předním představitelům protinacistického odboje na Moravě. Zatčen byl v listopadu 1939 a následně vězněn v Brně, Vratislavi, Diezu an der Lahn a v Berlíně. Ve vazbě mu bylo povoleno pracovat, jeho soudní spis a pozůstalost obsahuje stovky stran náčrtů vědeckých prací (Vývojová psychologie, Obecná pedagogika, Filozofie národní výchovy). V červnu 1942 byl Lidovým soudním dvorem v Berlíně odsouzen pro přípravu velezrady k trestu smrti a trvalé ztrátě čestných občanských práv. Popraven byl v Berlíně-Plötzensee. V den popravy napsal tři dopisy na rozloučenou – manželce a oběma synům a do své bible vepsal tento epitaf: „Jan Uher, Brno, Rudišova 6, Morava. Narozen 28. 1. 1891 v Prostějově, zemřel 27. 10. 1942 v Berlíně-Plötzensee, zcela odevzdán do vůle boží a v naději, že i smrtí sloužíme vyšším cílům, nejen životem a prací.“ Vězeňský duchovní, Harald Poelchau, po válce konstatoval, že nepoznal tak statečného a se smrtí vyrovnaného člověka. V roce 1946 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a v roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. stupě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Brně a Prostějově.

	Zdroj:Wikipedie, AVOS		Zdroj:Wikipedie, AVOS

Jan Uher - Historie editací

DanielGargulak v 22. 12. 2021, 10:22

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „ *28. ledna 1891 Prostějov– †27. října 1942 Berlín-Plötzensee prof.Jan Uher Českoslovens…“