https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Jaroslav_H%C3%A1j%C3%AD%C4%8DekJaroslav Hájíček - Historie editací2026-04-30T13:47:04ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Jaroslav_H%C3%A1j%C3%AD%C4%8Dek&diff=191&oldid=prevDanielGargulak: Založena nová stránka s textem „25. srpna 1899, Hosty – 21. března 1978, Praha Byl československý voják, zpravodajský důstojník a příslušník protinacistického odboje. (v t…“2021-08-02T19:26:49Z<p>Založena nová stránka s textem „25. srpna 1899, Hosty – 21. března 1978, Praha Byl československý voják, zpravodajský důstojník a příslušník protinacistického odboje. (v t…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>25. srpna 1899, Hosty – 21. března 1978, Praha<br />
<br />
Byl československý voják, zpravodajský důstojník a příslušník protinacistického odboje. (v té době v hodnosti majora)<br />
<br />
Po německé okupaci se podílel na vzniku Obrany národa a její zpravodajské sekce. Podařilo se mu z objektu Ministerstva národní obrany vynést šifrovací klíče a podílel se na navázání radiového spojení Protektorátu s Varšavou, Londýnem a Paříží, účastnil se odbojové činnosti v Petičním výboru Věrni zůstaneme a podílel se na vydávání ilegálního časopisu V boj. Na podzim roku 1939 odešel do zahraničí.<br />
<br />
V Bělehradu se nejprve podílel na zřízení radiostanice pro spojení s domácím odbojem a poté až do července 1940 působil na předsunuté agenturní ústředně. Krátce se podílel i na usměrňování československých uprchlíků na francouzském konzulátu v Budapešti. V polovině července 1940 Bělehrad opustil a krátkém a neúspěšném vyjednávání v Istanbulu o zřízení radiostanice dorazil 17. září 1940 do Haify, kde byl u československé vojenské mise zařazen jako styčný a spojovací důstojník.<br />
[[Soubor:Kapitan.Jaroslav.Hajicek.(1899-1978).Tablo.1931-1934.gif|náhled|Major Hájíček]]<br />
Od 1. března 1942 nastoupil jako velitel československé zpravodajské expozitury v Istanbulu. Pod jeho velením došlo ke zkvalitnění zpravodajské práce, k významnému rozšíření kurýrní sítě a navázání radiového spojení se Slovenskem. Od 1. října 1944 se stal velitelem Československé vojenské mise v Istanbulu a od 1. září 1945 československým vojenským atašé v Turecku.</div>DanielGargulak