https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Jaroslava_Eli%C3%A1%C5%A1ov%C3%A1 2026-05-01T01:59:18Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Jaroslava_Eli%C3%A1%C5%A1ov%C3%A1&diff=4306&oldid=prev 2024-05-21T15:08:23Z

<p>Založena nová stránka s textem „&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt; 10. listopadu 1894 – † 9. srpna 1981 Československá spisovatelka a odbojářka. Manželka Jaroslava byla sama členkou domácíh…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt; 10. listopadu 1894 – † 9. srpna 1981<br /> <br /> Československá spisovatelka a odbojářka.<br /> <br /> Manželka Jaroslava byla sama členkou domácího odboje, který nepřestala podporovat ani po manželově smrti i přesto, že žila pod dohledem gestapa. Odboj nepodporovala jen finančně, ale i jako kurýr. Za tuto činnost byla po roce 1945 vyznamenána československým válečným křížem.<br /> <br /> Zásluhou Jaroslavy byl vytvořen osobní archiv generála Eliáše. Tento archív posléze posloužil k rehabilitaci a uznání zásluh.<br /> <br /> Jako naše rodačka s láskou vzpomínala na své dětství, její Vzpomínky na Žleby a obsáhlejší Vzpomínky na léta 1917 – 1942 jsou toho dokladem.<br /> <br /> Přestože byl Eliáš popraven nacisty za velezradu, po únoru 1948 ho komunisté paradoxně obviňovali z kolaborace s okupanty. Historiky byl označen za exponenta české buržoazie a zrádce národní věci. Eliáš si byl vědom, že pokud národ jeho činy ocení, bude to později. Dobu trvání odhadl téměř přesně na 50 až 60 let.<br /> <br /> Později při obnově rodinné hrobky rodičů manželky Jaroslavy na hřbitově v Markovicích, bylo předpokládáno uložení ostatků i generála Eliáše. Nasvědčuje tomu vytesaný nápis jména generála A. Eliáše s daty narození a úmrtí. Na hrobě byla též jeho bronzová bysta, která byla v devadesátých letech vandaly hrubě poničena a zcizena. O tom, že k uložení ostatků generála Eliáše na hřbitov v Markovicích již nedošlo se dlouhá léta nevědělo.<br /> <br /> Podle nových informací byla urna generála Eliáše od roku 1945 uložena manželkou v rodinné vile. Před svou smrtí, v roce 1981, uschovala urnu s osobní pozůstalostí generála k historikovi Tomášovi Pasákovi. Urny obou manželů se podařilo získat v prosinci 2005 Vojenskému historickému ústavu Praha, který inicioval jejich pietní uložení.<br /> <br /> V neděli 7. května 2006 se uskutečnilo pietní uložení ostatků armádního generála Aloise Eliáše a jeho manželky Jaroslavy v Národním památníku na Vítkově.</div>

DanielGargulak