Josef Šnejdárek - Historie editací

DanielGargulak v 1. 2. 2025, 17:05

2025-02-01T17:05:16Z

DanielGargulak v 1. 2. 2025, 17:04

2025-02-01T17:04:28Z

DanielGargulak v 1. 2. 2025, 16:58

2025-02-01T16:58:07Z

DanielGargulak v 2. 1. 2022, 14:40

2022-01-02T14:40:53Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „2. dubna 1875, Napajedla– 13. května 1945, Casablanca Československý armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmide…“

2022-01-02T14:40:21Z

Založena nová stránka s textem „2. dubna 1875, Napajedla– 13. května 1945, Casablanca Československý armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmide…“

Nová stránka

2. dubna 1875, Napajedla– 13. května 1945, Casablanca

Československý armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmidenní války o Těšínsko a bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad.
[[Soubor:Josef Šnejdárek.jpg|náhled|Josef Šnejdárek]]
Šnejdárek se narodil v rodině mlynáře. Protože mu velice brzy zemřela matka a otce tato skutečnost psychicky zlomila, vyrůstal u svých prarodičů. Podle vyprávění se mladý Josef ve 13 letech rozhodl stát pašou v Cařihradu, utekl ze školy a dostal se až do Terstu, kde mu došly peníze, a odkud ho posléze vyzvedl strýc. Po absolvování kadetní školy vstoupil do rakousko-uherské armády. Sloužil v Budapešti a Innsbrucku, neobvykle rychle dosáhl hodnosti poručíka. Z rakousko-uherské armády odešel a jako vojín vstoupil do francouzské Cizinecké legie, v jejíchž řadách se zúčastnil bojů v severní Africe.

V Cizinecké legii dosáhl hodnosti adjudant (přibližně rotmistr) a po absolvování školy pro důstojníky pěchoty v Saint-Maixent se stal roku 1907 důstojníkem u pluku alžírských střelců francouzské koloniální armády.

V první světové válce Šnejdárek bojoval na západní frontě, dosáhl hodnosti majora, byl několikrát raněn a vyznamenán. Působil v Československých legiích ve Francii.

Roku 1919 se Šnejdárek (jako francouzský občan) vrátil do Československa. Stal se velitelem československých vojsk operujících na Těšínsku a vedl československou armádu v sedmidenní válce s Polskem.

15. května 1920 se pokusili dva členové polské vojenské organizace Polska Organizacja Wojskowa z rozkazu jejího vedení Šnejdárka zavraždit. Šnejdárek v té době bydlel v Orlové, v bytě svého přítele ředitele spořitelny Mezery. Atentát se nezdařil - bomba údajně umístěná pod Šnejdárkovou postelí sice vybuchla, ale poškozen byl pouze dům.

Poté se stal velitelem divize v bojích proti Maďarské republice rad na Slovensku, kde zvítězil v bitvě o Zvolen a jeho vojska postupně obsadila část bývalých Uher. Nicméně až v roce 1927 Šnejdárek formálně odešel z francouzské armády a vstoupil do československé armády.

V československé armádě byl Šnejdárek jmenován armádním generálem a zemským vojenským velitelem na Slovensku. V roce 1932 dal rozkaz k opevnění bratislavské Petržalky betonovými bunkry. V letech 1933–1935 zde vyrostlo 9 objektů. V polovině 30. let byl penzionován.

Roku 1939 Šnejdárek odešel do Francie. Po obsazení Francie odešel do severní Afriky, kde i zemřel. Jeho ostatky byly v roce 1996 přeneseny z Casablanky do rodinného hrobu v Napajedlích.

← Starší verze		Verze z 1. 2. 2025, 17:05
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Josef Snejdarek 1875 1945.png\|náhled\|Josef Šnejdárek]]
	<nowiki>*</nowiki>2. dubna 1875, Napajedla– †13. května 1945, Casablanca		<nowiki>*</nowiki>2. dubna 1875, Napajedla– †13. května 1945, Casablanca

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <nowiki>*</nowiki>2. dubna 1875, Napajedla– †13. května 1945, Casablanca
-Československý  armádní důstojník, legionář účastník první světové války, sedmidenní války o Těšínsko a bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad.
+Československý armádní důstojník, legionář a účastník klíčových vojenských konfliktů první poloviny 20. století, patří mezi nejvýraznější postavy československé vojenské historie. Jeho životní příběh je plný odvahy, odhodlání a služby vlasti, ať už v řadách rakousko-uherské armády, francouzské Cizinecké legie, nebo československých legií.
-V Cizinecké legii dosáhl hodnosti adjudant (přibližně rotmistr) a po absolvování školy pro důstojníky pěchoty v Saint-Maixent se stal roku 1907 důstojníkem u pluku alžírských střelců francouzské koloniální armády.
+=== Mládí a počátky vojenské kariéry ===
-V první světové válce Šnejdárek bojoval na západní frontě, dosáhl hodnosti majora, byl několikrát raněn a vyznamenán. Působil v Československých legiích ve Francii.
+Po absolvování kadetní školy vstoupil do rakousko-uherské armády, kde sloužil v Budapešti a Innsbrucku. Rychle dosáhl hodnosti poručíka, ale brzy se rozhodl opustit rakousko-uherskou armádu a vstoupil jako prostý vojín do francouzské Cizinecké legie. Zde se zúčastnil bojů v severní Africe a postupně si vydobyl respekt. V roce 1907, po absolvování školy pro důstojníky pěchoty v Saint-Maixent, se stal důstojníkem u pluku alžírských střelců francouzské koloniální armády.
-Roku 1919 se Šnejdárek (jako francouzský občan) vrátil do Československa. Stal se velitelem československých vojsk operujících na Těšínsku a vedl československou armádu v sedmidenní válce s Polskem.
+=== První světová válka a československé legie ===
-. května 1920 se pokusili dva členové polské vojenské organizace Polska Organizacja Wojskowa z rozkazu jejího vedení Šnejdárka zavraždit. Šnejdárek v té době bydlel v Orlové, v bytě svého přítele ředitele spořitelny Mezery. Atentát se nezdařil - bomba údajně umístěná pod Šnejdárkovou postelí sice vybuchla, ale poškozen byl pouze dům.
+=== Sedmidenní válka o Těšínsko a boje na Slovensku ===
-Poté se stal velitelem divize v bojích proti Maďarské republice rad na Slovensku, kde zvítězil v bitvě o Zvolen a jeho vojska postupně obsadila část bývalých Uher. Nicméně až v roce 1927 Šnejdárek formálně odešel z francouzské armády a vstoupil do československé armády.
+Jeho další významnou rolí bylo velení divize v bojích proti Maďarské republice rad na Slovensku. Zde dosáhl významného vítězství v bitvě o Zvolen a jeho vojska postupně obsadila část bývalých Uher. Až do roku 1927 formálně zůstával ve francouzské armádě, poté definitivně přešel do československých služeb.
-V československé armádě byl Šnejdárek jmenován armádním generálem a zemským vojenským velitelem na Slovensku. V roce 1932 dal rozkaz k opevnění bratislavské Petržalky betonovými bunkry. V letech 1933–1935 zde vyrostlo 9 objektů. V polovině 30. let byl penzionován.
+=== Meziválečné období a obrana republiky ===
-Roku 1939 Šnejdárek odešel do Francie. Po obsazení Francie odešel do severní Afriky, kde i zemřel. Jeho ostatky byly v roce 1996 přeneseny z Casablanky do rodinného hrobu v Napajedlích.
+V polovině 30. let byl Šnejdárek penzionován, ale i v důchodu zůstal aktivní. Zapojil se do veřejného života a stal se velitelem Svazu národních střeleckých gard. Své životní zážitky sepsal v knize ''Co jsem prožil'', která vyšla v roce 1939 a dodnes je cenným svědectvím o jeho dobrodružném životě.
-Zdroj: Wikipedie
+=== Mnichovská krize a exil ===
 https://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3517

← Starší verze		Verze z 1. 2. 2025, 16:58
Řádek 20:		Řádek 20:

	Zdroj: Wikipedie		Zdroj: Wikipedie
		+
		+	https://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3517