Josef Apollo Růžička - Historie editací

DanielGargulak v 30. 8. 2023, 10:30

2023-08-30T10:30:48Z

DanielGargulak v 30. 8. 2023, 10:30

2023-08-30T10:30:21Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „* 13. července 1889 – 23. května 1942 Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem bru…“

2023-08-30T10:29:32Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 13. července 1889 – 23. května 1942 Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem bru…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki> 13. července 1889 – 23. května 1942

Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem [[Veleslav Wahl|Veleslava Wahla]]. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika

← Starší verze		Verze z 30. 8. 2023, 10:30
Řádek 3:		Řádek 3:

	Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem [[Veleslav Wahl\|Veleslava Wahla]]. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika		Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem [[Veleslav Wahl\|Veleslava Wahla]]. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika
		+
		+
		+	https://prazsky.denik.cz/pribeh-prazana/josef-ruzicka-tajny-hrdina-ktery-za-valky-zachranoval-zidy-20160809.html

← Starší verze		Verze z 30. 8. 2023, 10:30
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Josef Apollo Růžička.jpg\|náhled\|JUDr.Josef Apollo Růžička]]
	<nowiki>*</nowiki> 13. července 1889 – 23. května 1942		<nowiki>*</nowiki> 13. července 1889 – 23. května 1942

	Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem [[Veleslav Wahl\|Veleslava Wahla]]. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika		Československý právník, diplomat a odbojář. Před druhou světovou válkou majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí. Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza. Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí). (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska. Pomohl odejít do bezpečí exilu i minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.) V roce 1996 byla náhodně zalezena jím ručně psaná „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“. Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy). Byl tchánem [[Veleslav Wahl\|Veleslava Wahla]]. JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu. Dne 4. října 1941 byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem a deportován nejprve na 3 měsíce do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Intervence prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná. Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem na schodech do kamenolomu). Jeho osud připomíná kámen zmizelých (stolperstein) instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví v Praze na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika