<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Josef_Trojan</id>
	<title>Josef Trojan - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Josef_Trojan"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_Trojan&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-30T21:40:31Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_Trojan&amp;diff=4399&amp;oldid=prev</id>
		<title>DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „  25. března 1906 Horní Heřmanice – 29. prosince 1953  Připomeňme ve stručnosti, kdo byl Josef Trojan. Tento hrdina druhého čs. odboje se narodil…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_Trojan&amp;diff=4399&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-07-02T16:25:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „  25. března 1906 Horní Heřmanice – 29. prosince 1953  Připomeňme ve stručnosti, kdo byl Josef Trojan. Tento hrdina druhého čs. odboje se narodil…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
25. března 1906 Horní Heřmanice – 29. prosince 1953&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Připomeňme ve stručnosti, kdo byl Josef Trojan. Tento hrdina druhého čs. odboje se narodil 25. března 1906 v Horních Heřmanicích u Velkého Meziříčí. V letech 1926−1929 absolvoval prezenční vojenskou službu u spojovacího vojska a následně v civilním životě udělal úspěšnou kariéru u firmy Baťa. Projevil se jako mimořádně schopný organizátor a roku 1938 byl poslán na Slovensko jako správce velkostatku Šimonovany, aby jej modernizoval a zavedl zde tovární výrobu. Výrazně se zasloužil o výstavbu továren i nového města Baťovany (dnes Partizánske), zůstal na Slovensku i po rozpadu republiky a vzniku Slovenského štátu, nicméně od počátku se zapojil do odbojové činnosti. V prvním období pomáhal čs. vojákům a důstojníkům uniknout přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie, poté navázal kontakt se slovenskými odbojáři a stal se jedním z významných organizátorů odboje na Slovensku. Jeho postavení mu umožňovalo využívat prostředky firmy Baťa k podpoře odboje a později i partyzánského hnutí. Ačkoli se politicky orientoval na čs. demokratickou exilovou vládu v Londýně, spolupracoval (jak bylo během války běžné) i s komunistickým odbojem. K němu patřila i partyzánská skupina Albína Grznára a Pavla Alexandroviče Baranova (zatčen 29. května 1944), po němž nesla jméno Pavel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojanovi se podařilo již před vypuknutím Slovenského národního povstání shromáždit v Baťovanech menší množství zbraní, a když povstání 29. srpna 1944 skutečně začalo, Grznárovi a Trojanovi partyzáni rychle obsadili Baťovany a Šimonovany, vytvořili zde štáb a mobilizovali množství lidí, takže stávající partyzánský oddíl dosáhl počtů partyzánské brigády. Do velení brigády se prosadil Josef Trojan a major Břetislav Chrastina, zatímco stávající velitel Albín Grznár se stal politickým komisařem. Brigáda Pavel byla podřízena bojové skupině kapitána Weinholda. V jejím rámci bojovala v Ponitří, snažila se zastavit postup jednotek SS od Nitry na Topoľčany a následně prošla těžkými boji u Baťovan, během nichž padl Albín Grznár. Na počátku října 1944 byla začleněna jako 3. prapor do 2. čs. samostatné paradesantní brigády generála Přikryla, přičemž Josef Trojan zůstal v jejím čele v hodnosti kapitána. Po porážce SNP ustoupil se svými partyzány do hor a jednotka byla reorganizována na Hornonitranský partyzánský prapor, který byl později začleněn do Nitranské partyzánské brigády. Trojan, stále v čele původního útvaru, byl v polovině února 1945 raněn při přechodu přes Hron do nohy, když jeho prapor tvořil zadní voj. Poté došlo ke spojení se sovětskými jednotkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po válce se Trojan spřátelil s Rudolfem Slánským, což mu nejprve pomohlo v konsolidaci baťovských majetků na Slovensku, ale následně bylo jedním z důvodů jeho zatčení. K tomu došlo v noci z 21. na 22. prosince 1949. Trojan byl před zatčením předem varován, mimo jiné Vladem Clementisem, ale na doporučení, aby odešel do exilu, reagoval slovy: „Nic jsem neudělal, kvůli čemu by mě měli zatknout. Jestliže proti mně něco mají, prosím, dostavím se a dokáži svoji nevinu. Pokud bych z republiky utekl, jakékoli křivé obvinění by se mohlo považovat za pravdu. Kdo by mě potom obhájil a očistil?“ Osobní odvaha mu ale v období politických procesů nijak nepomohla, přestože na vynesení rozsudku čekal dlouhé čtyři roky. Rehabilitace in memoriam se jeho rodina dočkala nepravomocně roku 1969 a pak částečně roku 1994. Jeho mimořádný životní příběh se zatím většího monografického zpracování nedočkal. Jeho biografický medailon je ale součástí publikace historika Ivo Pejčocha Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948−1955, vydané roku 2009 Vojenským historickým ústavem Praha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prezentovaná publikace Trojanovi partizáni se zaměřuje, jak její podnázev napovídá, na historii partyzánské brigády Pavel a její činnost od počátků partyzánského hnutí na Slovensku až do rozpuštění Nitranské partyzánské brigády a začlenění jejích jednotek do stavů Rudé armády. Text doplňuje řada příloh, včetně seznamu příslušníků této jednotky s více než 1000 jmény, organizační struktury apod. Publikace obsahuje klasický poznámkový aparát i jmenný rejstřík k usnadnění orientace. Nechybí ani podrobný přehled pramenů a literatury, ale poněkud překvapivě zde nenajdeme samostatnou kapitolu k osobě velitele, kapitána Josefa Trojana. Jeho poválečné osudy jsou zmíněny jen v úvodu, kde se stručně konstatuje, že dle platného právního řádu byl odsouzen za nabádání k vraždě a rehabilitace z devadesátých let 20. století na tom nic nezměnily (obvinění z velezrady a sabotáže národního hospodářství byl nicméně zproštěn).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podrobnější vyprávění o jeho soudních procesech vyšlo před 10 lety v příloze Budišovského zpravodaje č. 3/2013, ale na celkovou objektivní biografii si tato fascinující osobnost našich dějin bude muset ještě počkat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====== https://www.vhu.cz/exhibit/slany-juraj-trojanovi-partizani-historia-vojensko-partizanskej-brigady-pavel/ ======&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>DanielGargulak</name></author>
	</entry>
</feed>