DanielGargulak v 2. 1. 2022, 15:33

2022-01-02T15:33:00Z

DanielGargulak v 2. 1. 2022, 15:32

2022-01-02T15:32:28Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „* 16.10.1889 Počátky u Chotěboře - †8.7.1942 Sachsenhausen Československý voják a odbojář. V roce 1909 maturoval na Obchodní…“

2022-01-02T15:29:19Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 16.10.1889 Počátky u Chotěboře - †8.7.1942 Sachsenhausen Československý voják a odbojář. V roce 1909 maturoval na Obchodní…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki> 16.10.1889 Počátky u Chotěboře - †8.7.1942 Sachsenhausen

Československý voják a odbojář. V roce 1909 maturoval na Obchodní akademii v Hradci Králové, pracoval jako bankovní úředník, v roce 1912 nastoupil prezenční službu jako jednoroční dobrovolník u rakousko – uherského 18. pěšího pluku v Hradci Králové, kde absolvoval základní výcvik a školu důstojníků v záloze, po vypuknutí 1.světové války byl v roce v roce 1914 povolán k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové a byl odeslán na ruskou frontu, kde 5.7.1915 padl do zajetí, v roce 1917 vstoupil do československých légií a byl zařazen k 5.střeleckému pluku, po důstojnickém kurzu byl přemístěn k 7. střeleckému pluku, 29.8.1918 se stal velitelem 11.střeleckého pluku, s kterým se v roce 1920 vrátil do ČSR v hodnosti majora, pluk byl dislokován v Písku jako 11.pěší pluk a jeho velitelem byl do roku 1922, v mezidobí absolvoval kurz generálního štábu a II.ročník Válečné školy v Praze, po jejím ukončení byl přeložen do skupiny důstojníků generálního štábu, 1922 – 1928 velitelem 12.pěšího pluku v Komárně, 1928 – 1932 velitelem 27. pěšího pluku v Olomouci, 1932 – 1934 velitelem 8. pěší brigády ve Vysokém Mýtě, 1934 – 1937 na Ministerstvu národní obrany 1937 až do likvidace československé branné moci velitelem 14. divize v Kroměříži, po propuštění z armády pracoval jako úředník v sanatoriu pro duševně choré v Kroměříži, zapojil se do odbojové organizace Obrana národa, zatčen 7.3.1940, vězněn v Brně, Liegnitz, zahynul v Sachsenhausenu 8.7.1942.Divizní generál in memoriam.

Zdroj:

https://vets.estranky.cz/clanky/galerie-hrdinu/josef-zmek.html

← Starší verze		Verze z 2. 1. 2022, 15:33
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<nowiki>*</nowiki> 16.~~10.~~1889 Počátky u Chotěboře - †8.7.1942 Sachsenhausen	+	<nowiki>*</nowiki> 16.říjen , 1889 Počátky u Chotěboře - †8.červenec, 1942 Sachsenhausen

	Československý voják a odbojář.		Československý voják a odbojář.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <nowiki>*</nowiki> 16.10.1889 Počátky u Chotěboře - †8.7.1942 Sachsenhausen
-Československý voják a odbojář. V roce 1909 maturoval na Obchodní akademii v Hradci Králové, pracoval jako bankovní úředník, v roce 1912 nastoupil prezenční službu jako jednoroční dobrovolník u rakousko – uherského 18. pěšího pluku v Hradci Králové, kde absolvoval základní výcvik a školu důstojníků v záloze, po vypuknutí 1.světové války byl v roce v roce 1914 povolán k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové a byl odeslán na ruskou frontu, kde 5.7.1915 padl do zajetí, v roce 1917 vstoupil do československých légií a byl zařazen k 5.střeleckému pluku, po důstojnickém kurzu byl přemístěn k 7. střeleckému pluku, 29.8.1918 se stal velitelem 11.střeleckého pluku, s kterým se v roce 1920 vrátil do ČSR v hodnosti majora, pluk byl dislokován v Písku jako 11.pěší pluk a jeho velitelem byl do roku 1922, v mezidobí absolvoval kurz generálního štábu a II.ročník Válečné školy v Praze, po jejím ukončení byl přeložen do skupiny důstojníků generálního štábu, 1922 – 1928 velitelem 12.pěšího pluku v Komárně, 1928 – 1932 velitelem 27. pěšího pluku v Olomouci, 1932 – 1934 velitelem 8. pěší brigády ve Vysokém Mýtě, 1934 – 1937 na Ministerstvu národní obrany 1937 až do likvidace československé branné moci velitelem 14. divize v Kroměříži, po propuštění z armády pracoval jako úředník v sanatoriu pro duševně choré v Kroměříži, zapojil se do odbojové organizace Obrana národa, zatčen 7.3.1940, vězněn v Brně, Liegnitz, zahynul v Sachsenhausenu 8.7.1942.Divizní generál in memoriam.
+Československý voják a odbojář.
-Zdroj:
+Koncem července 1914 byl v rámci mobilizace odveden a prezentován u náhradního praporu svého předválečného pluku v Hradci Králové a vzápětí s ním odešel jako velitel čety na východní frontu. Zde padl v červenci 1915 u Lublina do ruského zajetí a následující dva roky pobýval v několika zajateckých táborech carského Ruska. Začátkem roku 1917 se nalézal v zajateckém táboře v Rjazani, kde se v únoru přihlásil do čs. legií. V polovině července téhož roku byl Josef Zmek prezentován u 5. čs. střeleckého pluku v Borispolu, kde absolvoval dvouměsíční důstojnickou školu a následně byl jako velitel čety přidělen k 7. čs. střeleckému pluku v Berezani. U tohoto útvaru pak konal službu až do konce srpna 1918, vyjma období od října 1917 do ledna 1918, kdy působil coby emisar pro nábor dobrovolců do čs. legií v zajateckých táborech Permské gubernie. V březnu 1918 se spolu se svým plukem nejprve zúčastnil bojů u Bachmače a po vypuknutí konfliktu s bolševiky i všech důležitých bojů od Mariinska až po Čitu. Koncem srpna 1918 byl ustanoven velitelem 11. čs. střeleckého pluku, s nímž od září do konce listopadu 1918 bojoval proti bolševikům na Samarské frontě. Na přelomu května a června 1919 pak bojoval na řece Maně a v lednu a únoru 1920 během ústupových bojů 3. čs. střelecké divize na sibiřské magistrále. V polovině února 1920 onemocněl skvrnitým tyfem a následující dva měsíce strávil v lazaretu. V červnu 1920 odplul z Vladivostoku a 1.8.1920 se vrátil zpět do vlasti v hodnosti majora ruských legií.
-https://vets.estranky.cz/clanky/galerie-hrdinu/josef-zmek.html
+Po repatriační dovolené nastoupil opět službu u pluku 11 do Písku, v mezidobí absolvoval od října 1920 do července 1921 III. kurs Školy generálního štábu v Praze a od listopadu 1921 do srpna 1922 rovněž II. ročník pražské Válečné školy. Od konce října 1922 do poloviny dubna 1928 velel Josef Zmek pěšímu pluku 12 v Komárně, již v hodnosti plukovníka a následně byl převelen do Olomouce k pěšímu pluku 27. Zde působil následující čtyři a půl roku, až do poloviny října 1932, kdy byl ustanoven velitelem 8. pěší brigády ve Vysokém Mýtě. V lednu 1934 byl Josef Zmek povýšen do hodnosti brigádního generála. Koncem října téhož roku byl dislokován do Prahy na Ministerstvo národní obrany a zde setrval až do poloviny října 1937, kdy Prahu opustil a zamířil do Kroměříže, kde převzal funkci velitele 14. divize. Tu vykonával i za branné pohotovosti státu na podzim 1938.

Josef Zmek - Historie editací

DanielGargulak v 2. 1. 2022, 15:33

DanielGargulak v 2. 1. 2022, 15:32

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „* 16.10.1889 Počátky u Chotěboře - †8.7.1942 Sachsenhausen Československý voják a odbojář. V roce 1909 maturoval na Obchodní…“