Julien Filippo - Historie editací

DanielGargulak v 25. 2. 2025, 22:03

2025-02-25T22:03:11Z

DanielGargulak v 25. 2. 2025, 22:01

2025-02-25T22:01:43Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „*1. dubna 1887 - ? .V Československu působil od roku 1919, kdy přijel jako člen skupiny generála Mittelhausera. V roce 1925 se stal…“

2025-02-25T22:00:43Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki>1. dubna 1887 - ? .V Československu působil od roku 1919, kdy přijel jako člen skupiny generála Mittelhausera. V roce 1925 se stal…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki>1. dubna 1887 - ?

.V Československu působil od roku 1919, kdy přijel jako člen skupiny generála Mittelhausera. V roce 1925 se stal profesorem na Vojenské škole v Praze (VSV). Následně působil na různých velitelských pozicích ve Francii, ale v roce 1931 se vrátil do Československa jako náčelník štábu francouzské vojenské mise pod vedením generála Fauchera.

Během druhé světové války, konkrétně od roku 1944, zastával funkci vojenského attaché při československé exilové vládě v Londýně. Po osvobození v roce 1945 nastoupil do stejné role v Praze. Flippo velmi dobře znal československé poměry, disponoval širokou sítí kontaktů mezi československými důstojníky a měl vazby na pražské konzervativní rodiny, což bylo dáno i jeho manželstvím s Češkou z rodu Braunerových (jeho manželka již zemřela).

==== Zpravodajská činnost ====
Od počátku svého působení ve funkci vojenského attaché se Flippo projevoval jako velmi aktivní v oblasti zpravodajství. Jeho zájem se soustředil na vojenská tajemství československé armády. Informace získával především vyzvídáním od vojenských osob během společenských příležitostí. Pravidelně odebíral československé vojenské časopisy, z nichž vystřihoval články týkající se výzbroje, kázně a morálky armády, a pečlivě sledoval její ducha.
Jeho pozornost se zaměřovala na československé výcvikové středisko v Milovicích a ženijní učiliště v Litoměřicích. Zde využíval předstíranou náklonnost k československé armádě a promyšleně kladené otázky k získání potřebných informací. Při návštěvách zbrojních podniků se snažil zjistit data o výrobní kapacitě, organizaci a výrobcích. Domáhal se vstupu do nepřístupných oddělení a zajímal se o nové výrobky a vývoj v oblasti raketových střel.

Během pobytu na Slovensku, kam cestoval na pozvání Slovenské národní rady (SNR) v doprovodu generála Marko a dr. Letricha, usiloval o informace týkající se Banderovců. Současně využíval své známosti s československými důstojníky k získání údajů o nově vytvářené parašutní jednotce.
Jeho zpravodajská činnost byla úspěšná – podařilo se mu získat organizační plán československé armády včetně personálních a dislokačních údajů.
Zdroj: ABS - H 110 - Bývalí lidé

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 .V Československu působil od roku 1919, kdy přijel jako člen skupiny generála Mittelhausera. V roce 1925 se stal profesorem na Vojenské škole v Praze (VSV). Následně působil na různých velitelských pozicích ve Francii, ale v roce 1931 se vrátil do Československa jako náčelník štábu francouzské vojenské mise pod vedením generála Fauchera.
-Během druhé světové války, konkrétně od roku 1944, zastával funkci vojenského attaché při československé exilové vládě v Londýně. Po osvobození v roce 1945 nastoupil do stejné role v Praze. Flippo velmi dobře znal československé poměry, disponoval širokou sítí kontaktů mezi československými důstojníky a měl vazby na pražské konzervativní rodiny, což bylo dáno i  tím, že jeho matka byla Češka (Braunerová).
+Během druhé světové války, konkrétně od roku 1944, zastával funkci vojenského attaché při československé exilové vládě v Londýně. Po osvobození v roce 1945 nastoupil do stejné role v Praze. Flippo velmi dobře znal československé poměry, disponoval širokou sítí kontaktů mezi československými důstojníky a měl vazby na pražské konzervativní rodiny, což bylo dáno i  tím, že jeho zemřelá manželka byla Češka (Braunerová).
 Od počátku svého působení ve funkci vojenského attaché se Flippo projevoval jako velmi aktivní v oblasti zpravodajství. Jeho zájem se soustředil na vojenská tajemství československé armády. Informace získával především vyzvídáním od vojenských osob během společenských příležitostí. Pravidelně odebíral československé vojenské časopisy, z nichž vystřihoval články týkající se výzbroje, kázně a morálky armády, a pečlivě sledoval její ducha.