https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Karel_%C4%8Cejka 2026-04-30T21:41:16Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Karel_%C4%8Cejka&diff=4040&oldid=prev 2024-03-18T19:00:11Z

<p>Založena nová stránka s textem „27.4.1892 - 1966 Československý legionář a odbojář.v Praze a ke službě v rakousko-uherské armádě byl povolán v lednu 1915 k 28. zeměbraneck…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>27.4.1892 - 1966 <br /> <br /> Československý legionář a odbojář.v Praze a ke službě v rakousko-uherské armádě byl povolán v lednu 1915 k 28. zeměbraneckému pěšímu pluku. Po krátkém výcviku u náhradního praporu odjel za bojujícím plukem na východní frontu, kde v červenci téhož roku padl u Lublinu do zajetí. Po ročním pobytu v zajateckém táboře vstoupil nejprve v červenci 1916 do srbských dobrovolnických jednotek v Oděse a v březnu 1917 se stal příslušníkem čs. legií v Rusku. V průběhu bojů zastával u různých pluků funkce velitele čety, roty, praporu a pomocníka velitele pluku. Do vlasti se vrátil na jaře 1920 jako major 3. čs. střeleckého pluku. Po říjnovém sloučení legionářského útvaru s domácím 3. pěším plukem z Kroměříže se v novém pěším pluku 3 stal pobočníkem velitele pluku. V únoru 1922 byl ve stejné funkci přemístěn k pěšímu pluku 39 do Petržalky a v listopadu téhož roku k velitelství 1. pěší brigády do Prahy. Od dubna 1924 studoval na Válečné škole v Praze. V říjnu 1926 byl přemístěn k 7. divizi do Olomouce, kde nejprve zastával funkci přednosty oddělení a od srpna 1927 náčelníka štábu. Podplukovníkem se stal v prosinci 1927. Od září 1930 působil u pěšího pluku 13 v Šumperku, nejprve coby zástupce velitele pluku a od prosince 1932 jako velitel pluku. Od září 1933 do prosince 1935 velel cyklistickému praporu 2 v Olomouci a v lednu 1934 dosáhl hodnosti plukovníka. Následně se vrátil na své původní zařazení do Šumperku a v čele pluku setrval až do ledna 1938, kdy byl povolán do Kurzu vyšších velitelů v Praze. Od srpna působil u velitelství olomouckého IV. sboru, kam byl přidělen na mimořádné práce ve sborovém štábu. Po vyhlášení mobilizace se vrátil k pluku do Šumperka, kterému velel až do svého propuštění z činné služby v červenci 1939.<br /> <br /> Během okupace se aktivně zapojil do protinacistického odboje, zejména v letech 1939 až 1942 a od února 1945. Po skončení 2. světové války nastoupil v květnu 1945 nejprve jako vojenský velitel politického okresu Kroměříž a koncem téhož měsíce se stal velitelem 12. divize v Litoměřicích. V říjnu 1946 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Od prosince 1947 převzal velení I. sboru dislokovaného v téže posádce, v jehož čele setrval až do svého přeložení na zvláštní dovolenou v květnu 1949. Koncem prosince téhož roku odešel do výslužby. Brig. gen. Čejka zemřel v roce 1966.</div>

DanielGargulak