<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Karel_Cerman</id>
	<title>Karel Cerman - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Karel_Cerman"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Karel_Cerman&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-30T16:42:26Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Karel_Cerman&amp;diff=49&amp;oldid=prev</id>
		<title>DanielGargulak v 28. 5. 2021, 15:35</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Karel_Cerman&amp;diff=49&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-05-28T15:35:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 28. 5. 2021, 15:35&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nově byl pověřen až v únoru 1944 rozkazem gen. Bláhy znovu zformovat odbojové hnutí na Turnovsku, Železnobrodsku a Semilsku s charakterem politicko-vojenským. Mjr. Cerman měl za úkol vybrat nově velitelský sbor i civilní důvěrníky a organizovat bojové skupiny v obcích okresů Turnov, Ž. Brod a Semily.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nově byl pověřen až v únoru 1944 rozkazem gen. Bláhy znovu zformovat odbojové hnutí na Turnovsku, Železnobrodsku a Semilsku s charakterem politicko-vojenským. Mjr. Cerman měl za úkol vybrat nově velitelský sbor i civilní důvěrníky a organizovat bojové skupiny v obcích okresů Turnov, Ž. Brod a Semily.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od července 1944 byl ve spojení nejprve prostřednictví poštovního referenta v.v. Jana Škopána a manželů Lánských s paraskupinou Barium s krycím jménem „Velký Josef“.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od července 1944 byl ve spojení nejprve prostřednictví poštovního referenta v.v. Jana Škopána a manželů Lánských s paraskupinou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=BARIUM &lt;/ins&gt;Barium s krycím jménem „Velký Josef“.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Později se spojil přímo s velitelem Baria kpt. Josefem Šanderou, a ještě později s por. Tomášem Býčkem. Společně spolupracovali na organizačním sjednocení všech odbojových skupin na Hradecku a Turnovsku v jednotnou organizaci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&#039;diff-marker&#039;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Později se spojil přímo s velitelem Baria kpt. Josefem Šanderou, a ještě později s por. Tomášem Býčkem. Společně spolupracovali na organizačním sjednocení všech odbojových skupin na Hradecku a Turnovsku v jednotnou organizaci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>DanielGargulak</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Karel_Cerman&amp;diff=29&amp;oldid=prev</id>
		<title>DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „(* 8. ledna 1892, Pouchov, okres Hradec Králové) byl český voják a odbojář.   Mládí prožil převážně na Turnovsku a Semilsku, domovsky přísl…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Karel_Cerman&amp;diff=29&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-05-26T10:24:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „(* 8. ledna 1892, Pouchov, okres Hradec Králové) byl český voják a odbojář.   Mládí prožil převážně na Turnovsku a Semilsku, domovsky přísl…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;(* 8. ledna 1892, Pouchov, okres Hradec Králové) byl český voják a odbojář.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mládí prožil převážně na Turnovsku a Semilsku, domovsky příslušel a žil v Podmoklicích na Semilsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl odveden do c.k. armády již v roce 1913 a bojoval za c.k. armádu na východní frontě, kde se v roce 1916 dostal na ruskou stranu k českým legionářům a do nově vzniklého Československa se s legiemi vrátil až 6. října 1920.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za první republiky pak dál působil jako voják z povolání a dosáhl hodnosti majora a velitele VII. pěchotního sboru. Tento sbor byl k 15. 3. 1939 dislokován až v Banské Bystrici.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po nuceném odchodu ze Slovenska dne 25. března 1939 si zvolil za své trvalé bydliště Turnov, kde již předtím konal vojenskou službu. V Turnově se zapojil do řady civilních aktivit, mimo jiné byl členem pěveckého spolku, šachového klubu a Poříčního svazu rybářského, kde zastával i funkci poříčního hospodáře a správce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již od roku 1939 se na Turnovsku a v sousedních okresech organizovalo podzemní hnutí, které řídil pplk. pěchoty Jaroslava Bukvička z rozkazu plk. Aloise Lišky a jeho zástupce plk. Satorie. Dalšími vojenskými členy hnutí byli plk. pěch. Alois Verner na Turnovsku, pplk. pěch. Alois Štrobl na Semilsku, mjr. Josef Wurm na Jičínsku, pplk. Ulman na Vysocku a další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mjr. Cerman byl tak zapojen do odbojové organizace Obrana národa na Turnovsku a byl přímo podřízen plk. Jaroslavu Bukvičkovi a plk. Aloisovi Vernerovi a byl v kontaktu s plk. Aloisem Liškou a plk. Satoriem až do jejich odchodem do zahraničního odboje. Prvním úkolem mjr. Cermana po složení přísahy pplk. Bukvičkovi bylo organizovat v Turnově polní prapor. Na tom spolupracoval s vybranými veliteli rot, škpt. v.z. ruským legionářem Janem Valkounem, kpt, v.z. ruským legionářem Josefem Duchoněm, obchodníkem Faktorem a učitelem Jirešem. Spolupracoval též s plk. Vernerem na mobilizačním plánu pro organizování vojenských jednotek a rovněž se podílel na rozšiřování časopisu V boj!.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po zatčení plk. Bukvičky dne 20. února převzal velení na Turnovsku plk. Verner, který byl před zatčením varován a přešel do ilegality. skrýval se u učitelky Louthanové, která též předávala zprávy s dalšími rozkazy a zpět předávala informace a potravinovou pomoc od přátel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když byl v r. 1941 dopaden i plk. Verner a v téže době bylo pozatýkáno i mnoho dalších členů podzemní organizace, pokračoval mjr. Cerman v odbojové a organizační činnosti dál a podle svých možností podporoval odbojáře v ilegalitě a jejich rodiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po atentátu na říšského protektora Heydricha však byla většina jeho dalších spolupracovníků pozatýkána a mjr. Cerman ztratil kontakt se zbylými odbojáři. Svou činnost v této době opět zaměřil na podporu rodin zatčených a uprchlých odbojářů. Současně již navazoval nové kontakty s novými spolehlivými odbojovými spolupracovníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nově byl pověřen až v únoru 1944 rozkazem gen. Bláhy znovu zformovat odbojové hnutí na Turnovsku, Železnobrodsku a Semilsku s charakterem politicko-vojenským. Mjr. Cerman měl za úkol vybrat nově velitelský sbor i civilní důvěrníky a organizovat bojové skupiny v obcích okresů Turnov, Ž. Brod a Semily.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od července 1944 byl ve spojení nejprve prostřednictví poštovního referenta v.v. Jana Škopána a manželů Lánských s paraskupinou Barium s krycím jménem „Velký Josef“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později se spojil přímo s velitelem Baria kpt. Josefem Šanderou, a ještě později s por. Tomášem Býčkem. Společně spolupracovali na organizačním sjednocení všech odbojových skupin na Hradecku a Turnovsku v jednotnou organizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mjr. Cerman se do tohoto úkolu zapojil pod krycím jménem „Krystal“ a později, po zatčení gen. Bláhy v tom pokračoval pod velením severočeské oblasti s velitelem skupiny Alex gen. Františkem Slunečkem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod krycím jménem Krystal, potvrzeným ve vysílání vojenského velitelství z Londýna prostřednictvím paraskupiny Barium byl mjr. Cerman velitelem odbojových skupin v okresech Turnov, Ž. Brod a Semily, předával se svými spolupracovníky do Londýna důležitá zpravodajství, zprávy o německých válečných opatřeních, vhodných místech pro výsadky a přistání spojeneckých letadel. Dále organizoval bojové skupiny v jednotlivých obcích a sabotážní akce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mjr. Cerman určoval vybraným důstojníkům obvody četnických stanic, kde bylo možné za součinnosti spolehlivých četníků, starostů obcí či jiných civilních důvěrníků organizovat bojové jednotky nejlépe z českých vojáků. Dále byla ještě z rozkazu gen. Bláhy vyhledávána vhodná místa pro výsadky parašutistů a shození zbraní a tato místa byla hlášena škpt. Umlaufovi do Hradce Králové a nebo přímo kpt. Josefu Šanderovi k odeslání do Londýna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po určitých potížích se podařilo většinu odbojových skupin sloučit v odbojovou skupinu oblasti Sever pod krycím jménem „Krystal“ příslušnou pod velitelství severních Čech „Alex“ (gen. Slunečko) a „Blažena“ pro celé Čechy (gen. Bláha).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncem léta 1944 došlo k velkému zatýkání odbojářů sdružených do odbojové skupiny mjr. Heřmana Kuchty z Mladoboleslavska a Turnovska. Skupina Krystal však byla tímto zatýkáním postižena jen minimálně a zatčenými nebyla vyzrazena. To se stalo až na podzim, kdy díky českým konfidentům začalo zatýkání na Královohradecku a Hořicku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pod Orlickými horami byli dopadeni parašutisté Šandera a Žižka a oba zvolili dobrovolnou smrt. Uniknout se podařilo pouze šifrantovi Tomáši Býčkovi a ten se dál ukrýval v ilegalitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byli též zatčeni i odbojáři napojení na skupinu Krystal, škpt. pěch. Emil Dolenský, škpt Štěpán Beran, a škpt.v.z Antonín Lach na Turnovsku, plk. pěch. Fr. Vondráček na Jičínsku, pplk. děl. Adolf Toupal a jeho zástupce kpt. v. z. Antonín Kupec na Mladoboleslavsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo odbojářů, zatčených v souvislosti s odbojovou skupinou řízenou mjr. Kuchtou z Mladoboleslavska, nebyly odbojové skupiny pod Krystalem na Turnovsku, Železnobrodsku a Semilsku oslabeny, a ani skupina Proud na Mnichovohradišťsku nebyla oslabena, protože zatčení spolupracovníci nic nevyzradili ..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V prosinci 1944 byl zatčen gen. Bláha a gen. Slunečko se posunul do středu Čech na jeho místo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přes zimu 1944-45 odbojová činnost spočívala v posilování ozbrojených skupin. S příchodem jara a s očekávaným koncem války se rozrůstala i do pohraničních okresů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I mjr. Karel Cerman byl rovněž sledován a pronásledován Gestapem, 16.2.1945 se však vyhnul zatčení a musel se skrývat konkrétně u paní Z. Hobrlanttové na Všeni u Turnova a přechodně u manželů Lánských v Mladostově.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ilegalitě dál pracoval na svěřených úkolech, jejichž cílem bylo připravit ozbrojené povstání v severních Čechách. Jeho rodina nebyla zatčena, zůstala však bez prostředků ..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přestože bylo mnoho zatčených včetně gen. Zdeňka Nováka a gen. Frant. Bláhy a byla roztříštěna paraskupina Barium, Karel Cerman v odbojové činnosti stále pokračoval. Za pomoci spolupracovníků prováděl plánovité přípravy na předvídané ozbrojené povstání, byly soustřeďovány zbraně, doplňováni velitelé, zjišťovány počty a výzbroj odbojových skupin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z jara 1945 mjr. Cerman navázal kontakt s ruskými parašutistickými a partyzánskými skupinami Volk (mjr. Chranovskij - na Mnichovohradišťsku), Ančik (kpt. Antipov) a Chan (plk. Florov) vytvořených zčásti i z uprchlých ruských, anglických a francouzských zajatců. Byl jejich spojkou a zpravodajem a obstarával jejich zásobování. Pomáhal rovněž rodinám odbojářů v ilegalitě, konkrétně se jednalo o rodiny plk. Aloise Vernera, prap. Ant. Jeníka z Turnova a Boh. Machačného z Železného Brodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem dubna se mjr. Cerman podílel na zprovoznění vysílací stanice, bohužel parašutistovi Tomáši Býčkovi se s ní již nepodařilo s ústředím v Londýně navázat spojení. A nepodařilo se to ani s druhou ukrytou vysílačkou ..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15. dubna mjr. Cerman rozeslal všem okresním velitelům provolání s výzvou k branné pohotovosti a potřebné pokyny pro vedení ozbrojeného povstání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině dubna se mu podařilo obnovit spojení s gen. Slunečkem, který v součinnosti s velitelem parašutistické skupiny Volk mjr. R.A. Chranovským měl rovněž kontak na zpravodajskou službu Rudé armády.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne 28. dubna 1945 vydal gen. Slunečko na schůzi všech okresních velitelů instrukce pro sabotážní a odbojovou činnost. Po vykonané přísaze všech přítomných oznámil, že přejímá vyšší velitelské místo a že velitelem severní oblasti stanovuje mjr. Cermana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mjr. Karel Cerman tak z rozkazu gen. Slunečka z podzemní organizace Alex převzal velení v oblasti Sever zahrnující Podještědí od Mnichovohradišťska až po Jilemnicko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. května doplnil mjr. Cerman směrnici gen. Slunečka svým písemným podpisem a vzhledem k postupu front byla organizace Sever a Krystal připravena na zahájení ozbrojeného povstání, i když jen s omezeným množstvím zbraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Povstání v oblasti Sever vypuklo částečně spontánně již 3. května nejprve v Semilech, kde se podařilo odzbrojit za pomoci ruských partyzánů německé četnictvo a protileteckou obranu továrny na součásti pro střely V1 a V2 a postupně se rozrostlo v cílené ozbrojené povstání ozbrojených revolučních skupin proti německým okupantům a k přebírání správní moci Národními výbory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ozbrojené povstání se šířilo přes Malou Skálu na Turnovsko a Mnichovo-hradišťsko, takže 5. května byla již celá severní oblast zapojena do bojů s okupační mocí a jejími armádními a podpůrnými útvary.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne 5.5. se mjr. Cerman osobně zúčastnil boje proti početné skupině německých vojáků při přepadení německého transportu s válečným materiálem u nádraží ve Svijanech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po zoufalém volání Prahy o pomoc se zvýšila intenzita bojů. Byly již organizovány a do bojů zasáhly 3 polní prapory tradičního pěšího 44.pluku v Turnově a jeden polní prapor v Železném Brodu. Byla rovněž zřizována posádková velitelství v Semilech, Železném Brodě, v Turnově a v Mnichově Hradišti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. 5. pak mjr. Cerman seznamoval okresní revoluční výbory s podmínkami německé kapitulace a tu s německými jednotkami dojednával.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na žádost Národního výboru v Liberci, který zde jednal s německými úřady, odjela do Liberce vojenská jednotka pod velením plk. pěch. Františka Kadláčka a ta obsadila Liberec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. května po úplné kapitulaci Německa již organizovaný odpor okupantů ustával a některé české a partyzánské jednotky pronikly i hluboko do pohraničí a osvobozovaly Tanvald, Jablonec n. Nisou a osvobodily i vězně z koncentračního tábora v Rychnově.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mjr. Karel Cerman společně s revolučními Okresními výbory povolal do zbraně vojáky z povolání a vytvořil z nich 7 praporů a s nimi se zúčastnil vyčišťovací operace až po severní hranici Československé republiky na Frýdlantsku v součinnosti se sovětskou armádou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti Sever bylo zajato a odzbrojeno téměř 40 000 německých důstojníků a mužstva., bylo ukořistěno velké množství vojenského materiálu a proviantu. Ukořistěnými zbraněmi byli dozbrojovány nově vytvářené české jednotky a ty byly odesílány k osvobození a obsazení severního pohraničí. Do něj byly vypraveny i dva obrněné vlaky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato operace byla ukončena již 20. května 1945 a byla obsazena naše státní hranice v celém Frýdlantském výběžku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
21. května 1945 mjr. Cerman předal z rozkazu gen. Slunečka velení v oblasti Sever v rámci armádní reorganizace plk. gšt. Jakubu Kristovi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Možná nedopatřením a nebo předpokládaným odchodem mjr. Cermana na zasloužený odpočinek, možná i z jiných důvodů, nebyla mjr. Cermanovi nabídnuta žádná odpovídající vojenská funkce a od gen. Slunečka dostal jen rozkazem rozpustit oblast Sever a k tomu následující úkoly:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpracovat kroniku domácího odboje v severních Čechách od roku 1939 do roku 1945 včetně květnové revoluce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vypracovat a předložit návrhy na udělení čs. vyznamenání a sovětská vyznamenání „Za osvobození Prahy“ zasloužilým příslušníkům domácího odboje a revolučním bojovníkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vypracovat návrhy na povyšování vojenských gážistů a osob z řad mužstva, kteří se zasloužili v domácím odboji a v květnové revoluci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svým svědectvím resp. potvrzením umožňovat existenci zasloužilým příslušníkům domácího odboje a jejich rodinám a to hlavně v pohraničí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shromáždit veškerý dokumentační materiál, vížící se k podzemnímu odboji a ke květnovému povstání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Likvidovat nepotřebný ukořistěný materiál a jiné úkony.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle svého tvrzení mjr. Cerman tyto úkoly ve větší míře splnil a Kroniku národního odboje v letech 1939-1945 v severních Čechách odevzdal již v lednu 1946 velitelství Alex též v likvidaci s určením pro historické oddělení MNV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této kronice mjr. Cerman podrobněji vylíčil svoji podzemní odbojovou činnost jako velitele Oblasti Sever.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých zprávách mjr. Cerman uvádí i jména velitelů odboje , odbojářů i civilních pracovníku, s nimiž se během své odbojové činnosti setkával a nebo kterými byl rozkazy pověřován, kteří odboj přežili a měli by účast mjr. Cermana v odboji potvrdit jako svědci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V závěru své zprávy s názvem „Stručný přehled národního odboje v r. 1939-1945 v severních Čechách“ pro MNV mjr. Cerman na závěr napsal:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Podle svého nejlepšího svědomí se domnívám, že jsem vykonal poměrně dobře všechny obtížné úkoly, dané mi již v roce 1944 gen. Fr. Bláhou v dohodě s parašutistickou skupinou „Velký Josef“, a to v dobách pro náš národ nejhorších, neohlížeje se při tom na bezpečí a pohodlný život své rodiny. Vždyť jak v 1. odboji 1914-1918 , tak i v 2. odboji 1939-1945 měl jsem na zřeteli v prvé řadě osvobození čs. národa a obnovení čs. státu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Major Karel Cerman sepsal sám ještě jednu podrobnou zprávu o své odbojové činnost v letech 1939 až 1945 jako přílohu k Dotazníku pro Ministerstvo vnitra, odbor pro politické zpravodajství, o činnosti aktivních účastníků odboje, kteří nebyli ani zatčeni a vězněni a dočkali se osvobození.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkazy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osobní spis pplk. Karla Cermana (Přesné údaje o účastníku národního odboje za osvobození) Vojenský ústřední archiv, složka (308-66-5), č.j. MO 294709/2019-211100&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Stručný přehled národního odboje v r. 1939-1945 v sev. Čechách“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vojenský ústřední archiv, složka (308-66-5), č.j. MO 305656/2019-211100&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pavel Glos - Na bratrské faře 1938 - 1945 - Jednota Bratrská 1946&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>DanielGargulak</name></author>
	</entry>
</feed>