https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Komunismus 2026-04-30T18:49:17Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Komunismus&diff=555&oldid=prev 2021-09-16T10:11:49Z

<p>Založena nová stránka s textem „komunismus – (z lat. communis = patřící všem) – typ ideologie a zároveň společnosti charakterizovaný společným vlastnictvím. Pojem &#039;&#039;k.&#039;&#039; je…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>komunismus – (z lat. communis = patřící všem) – typ ideologie a zároveň společnosti charakterizovaný společným vlastnictvím. Pojem &#039;&#039;k.&#039;&#039; je odvozen od pojmu komuna, což je původně nnázev města, které si vydobylo na feduálech polit. práva a místní samosprávu. Ideje &#039;&#039;k.&#039;&#039; měly různou podobu a ani dnes neexistuje unifikovaná představa. Jako soc. teorie pochází &#039;&#039;k.&#039;&#039; ze 4. st. př. n. l. od kyniků &#039;&#039;Antisthena&#039;&#039; a &#039;&#039;Diogena&#039;&#039;, kteří předpokládali návrat k přírodě a společnosti založené na spol. vlastnictví. Myšlenky spol. vlastnictví lze alespoň v dílčí formě nalézt u &#039;&#039;Platóna&#039;&#039; v popisu ideálního státu (v &#039;&#039;Ústavě&#039;&#039;), ve kterém vládcové a strážcové, řídící a chránící stát, nemají soukromý majetek a dohlížejí na to, aby ve společnosti nebyli ani příliš bohatí, ani příliš chudí, neboť to vede k ničemnostem a nízkým pracovním výkonům. Komunistické ideje se vyskytovaly také ve středověku jako součást selských a plebejských hnutí, žádajících obnovení sociální rovnosti, která byla vlastní raným křesťanským obcím. Někteří představitelé tohoto směru, jako např. táborité nebo &#039;&#039;T. Müntzer&#039;&#039;, vyjadřující názory polit. bezprávných vrstev, žádali i odstranění soukromého vlastnictví a státní moci nezávislé na členech společnosti. V období renesance rozvíjel myšlenky &#039;&#039;k.&#039;&#039; &#039;&#039;T. More&#039;&#039; ve svém spise &#039;&#039;Utopie&#039;&#039; a mnich &#039;&#039;T. Campanella&#039;&#039; v &#039;&#039;Slunečním státě&#039;&#039; (viz utopie). V 18. st. inspirovala idea &#039;&#039;k.&#039;&#039; &#039;&#039;J. Mesliera&#039;&#039;, &#039;&#039;G. B. de Mablyho&#039;&#039;, &#039;&#039;Morellyho&#039;&#039;, &#039;&#039;F. N. G. Babeufa&#039;&#039; a částečně i &#039;&#039;J. J. Rousseaua&#039;&#039;. V následujícím st. &#039;&#039;R. Owena&#039;&#039;, &#039;&#039;E. Cabeta&#039;&#039;, &#039;&#039;C. H. de Saint-Simona&#039;&#039;, &#039;&#039;F. M. Ch. Fouriera&#039;&#039; a &#039;&#039;L. A. Blanquieho&#039;&#039;.<br /> <br /> Nový přístup k myšlence &#039;&#039;k.&#039;&#039; nalézáme u &#039;&#039;K. Marxe&#039;&#039; a &#039;&#039;F. Engelse&#039;&#039;, podle nichž vývoj civilizace směřuje od prvobytného &#039;&#039;k.&#039;&#039; přes společenskoekonomické formace založené na soukromém vlastnictví (otrokářství, feudalismus, kapitalismus) ke &#039;&#039;společnosti komunistické&#039;&#039;. Na základě analýzy dějinného pohybu dokazovali, že: &#039;&#039;1.&#039;&#039; určitému vývojovému stupni výrobních sil odpovídají určité výrobní vztahy; &#039;&#039;2.&#039;&#039; souhrn výrobních vztahů vytváří základnu, nad níž se zvedá právní a polit. nadstavba, které odpovídají určité formy vědomí a kterou jsou zpětně ovlivňovány jak síly, tak i výrobní vztahy; &#039;&#039;3.&#039;&#039; výrobní vztahy ani nadstavba neodumírají dříve, než se vyčerpají jejich možnosti stimulovat rozvoj výrobních sil, a pokud k tomu dojde, pak se jejich změna realizuje prostřednictvím revol. činnosti tříd zainteresovaných na takové změně. Při aplikaci těchto tendencí na kap. společnost došli &#039;&#039;Marx&#039;&#039; a &#039;&#039;Engels&#039;&#039; k závěru, že kapitalismus je formací, po které musí následovat &#039;&#039;k.&#039;&#039; Strojová velkovýroba bude v procesu svého dalšího vývoje směřovat k bezprostřednímu sepětí s vědou, což bude mít řadu důsledků, mj. další zespolečenštění výroby, změny v charakteru práce (přestane být zdrojem obživy a stane se prostředkem seberealizace), odstranění rozporu mezi městem a venkovem, fyzickou a duševní prací, vznik beztřídní společnosti, postupný zánik zbožně-peněžních vztahů, stimulování výroby uspokojováním potřeb podmiňujících rozvoj člověka a rozdělování podle těchto potřeb, nahrazení polit. formy organizace společnosti spol. samosprávou. Jelikož se &#039;&#039;Marx&#039;&#039; domníval, že buržoazie bude bránit existující stav, který jí garantuje rozsáhlá privilegia, a zároveň si uvědomoval, že vývoj od strojové velkovýroby k automatizaci si vyžádá delší období, rozvíjí myšlenku o postupnosti přechodu k plnému &#039;&#039;k.&#039;&#039; přes etapu diktatury proletariátu a socialismu jako nižší fázi kom. společnosti.<br /> <br /> Realizace myšlenky &#039;&#039;k.&#039;&#039; ztroskotala na: &#039;&#039;a)&#039;&#039; nepřipravenosti pro spol. přivlastňování a podcenění možností kapitalismu rozvíjet vlastní hosp. mechanismus; &#039;&#039;b)&#039;&#039; přecenění pozitivní úlohy státu jako nástroje centralizovaného a plánovitého rozvoje společnosti; &#039;&#039;c)&#039;&#039; podcenění skutečnosti, že při existující dělbě práce a úrovni výrobních sil může po likvidaci soukromého vlastnictví vzniknout nový druh státně-byrokratického vlastnictví, jakož i nová vládnoucí vrstva, mající sklon k totalitnímu způsobu vlády; &#039;&#039;d)&#039;&#039; podcenění specializace a složitosti řízení a tudíž i omezenosti a složitosti jeho možné kontroly zdola; &#039;&#039;e)&#039;&#039; přecenění pozitivní stránky revoluce jako faktoru výchovy a převýchovy lidí. K zastáncům &#039;&#039;k.&#039;&#039; patřili i vědci a spisovatelé, jako &#039;&#039;F. Joliot-Curie&#039;&#039;, &#039;&#039;H. Barbusse&#039;&#039;, &#039;&#039;J. Steinbeck&#039;&#039;, &#039;&#039;L. Aragon&#039;&#039;, &#039;&#039;P. Neruda&#039;&#039;, &#039;&#039;P. Picasso&#039;&#039;, &#039;&#039;J. Cocteau&#039;&#039;, &#039;&#039;A. France&#039;&#039; aj. V současnosti se kom. hnutí pokouší o nalezení nového teor. paradigmatu. Některé kom. myšlenky lze nalézt i v dnešních náb. sektách řídících se zásadami soc. spravedlnosti a rovnosti a opírajících se o společné vlastnictví.<br /> <br /> communism communisme Kommunismus comunismo<br /> <br /> Literatura: &#039;&#039;Engels, B.&#039;&#039;: Vývoj socialismu od utopie k vědě. Vybrané spisy sv. 4. Praha 1977; &#039;&#039;Marx, K.&#039;&#039;: Ke kritice politické ekonomie. Předmluva. Vybrané spisy, sv. 2. Praha 1977; &#039;&#039;Marx, K.&#039;&#039;: Kritika Gothajského programu. Vybrané spisy, sv. 4. Praha 1977; &#039;&#039;Marx, K.&#039;&#039;: Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844. Soukromé vlastnictví a komunismus. Vybrané spisy, sv. 1. Praha 1976.; &#039;&#039;Masaryk, T. G.&#039;&#039;: Otázka sociální. Sociologické a filosofické základy marxismu. Praha 1898; &#039;&#039;Platón&#039;&#039;: Ústava. Bratislava 1980.<br /> <br /> &#039;&#039;Vladimír Prorok&#039;&#039; https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunismus</div>

DanielGargulak