https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Norimbersk%C3%A9_z%C3%A1kony 2026-04-30T17:48:19Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Norimbersk%C3%A9_z%C3%A1kony&diff=656&oldid=prev 2021-09-21T18:18:21Z

<p>Založena nová stránka s textem „Pojem užívaný pro 2 rasové zákony — o říšském občanství a na ochranu německé krve a německé cti (současně přijat i 3. zákon říšské…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>Pojem užívaný pro 2 rasové zákony — o říšském občanství a na ochranu německé krve a německé cti (současně přijat i 3. zákon říšské vlajce a říšském znaku), které v době sjezdu nacistické strany v Norimber­ku 15. září 1935 schválil aklamací říšský sněm. Autoři těchto zákonů dr. W. Stuckart a dr. H. Globke v nich uplatnili naprosto nevědeckou rasovou teorii nacis­mu, která proti rovnosti všech lidí stavěla „tvrdé, ale nutné poznatky o nerovnosti a různosti lidí podle zákonů přírody&quot;; z nich pak byly vyvozovány důsledky pro práva a povinnosti každého jednotlivce. Zákon o říšském občanství stanovil, že říšským občanem, tedy nositelem plných politických práv, může být pouze příslušník „německé nebo druhově příbuzné krve&quot; (tzv. árijec). Občané „neárijského&quot; původu (prakticky židé), zbavení na základě tohoto zákona říšského občanství, byli zařazeni do nižší kategorie tzv. státních příslušníků. Zákon na ochranu německé krve a německé cti zakázal uzavírání manželství, ale I mimomanželský styk mezi státními pří­slušníky a říšskými občany. Při překročení zákazu byl trestán vždy muž, a to do počátku války nucenými pracemi, a poté „neárijec&quot; obvykle smrtí. První prováděcí nařízení k zákonu o říšském občanství definovalo, které osoby třeba považovat za židy. Oficiálně se základní kritéria označo­vala jako rasová, ale ve skutečnosti jimi byla příslušnost k židovské náboženské obci, a to vlastní, rodičů, prarodičů, případ­ně manželského partnera. Celkem bylo vydáno 13 prováděcích nařízení, jež postup­ně vyřazovala občany spadající pod norim­berské zákony z jednotlivých povolání, zbavovala je majetku, posléze i státní příslušnosti a vydala je napospas - &#039;&#039;gesta­pu&#039;&#039;. Norimberské zákony navíc doplňovalo množství perzekučních předpisů (jen do začátku války jich bylo vydáno na 300), které omezovaly volnost pohybu, účast na právním jednání, zaváděly ohlašovací po­vinnost majetku atd. Tyto zákony, předstí­rající zavedení zákonnosti do postavení 2idů v Německu, prakticky vytvářely práv­ní předpoklady pro zločinnou rasovou diskriminaci ústící až v hromadné vyvražďování tzv. rasově méněcenné populace. Platnost norimberských zákonů byla za 2. světové války rozšířena do všech zemí okupovaných nacistickým Německem.</div>

DanielGargulak