Obrana národa - Historie editací

DanielGargulak v 14. 1. 2023, 00:23

2023-01-14T00:23:00Z

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 17:26

2023-01-13T17:26:04Z

DanielGargulak: Stránka vyprázdněna

2023-01-13T17:24:40Z

Stránka vyprázdněna

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 13:06

2023-01-13T13:06:01Z

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 12:56

2023-01-13T12:56:31Z

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 12:53

2023-01-13T12:53:14Z

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 12:50

2023-01-13T12:50:54Z

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 12:37

2023-01-13T12:37:20Z

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 12:16

2023-01-13T12:16:43Z

DanielGargulak v 13. 1. 2023, 12:03

2023-01-13T12:03:09Z

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička]] a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
 ==== Hlavní štáb ====
@@ Řádek 59: / Řádek 58: @@
 Skupina pro vnitřní radiospojení a zvláštní komise: pplk. Kropáček, pplk. Coufal, mjr. Černohorský
-Čeněk Kudláček
+V létě 1939 vznikl i politický program , který sloužil i při navazování styků s civilními skupinami mimo rámec Obrany národa.
 '''ZVV Morava'''

← Starší verze	Verze z 13. 1. 2023, 17:26
Řádek 1:	Řádek 1:
	+	Obrana národa, byla největší nekomunistickou, převážně vojenskou odbojovou organizací, zasahující nejen území protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem, bylo zřídit a vést odbojové hnutí proti nacismu.

	+	Podnět k založení ON, vzešel z aktivit tzv. Rady starších, tvořené generály Josefem Bílým, Sergejem Vojcechovským<ref>Generál Sergej Vojcechovský, se od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc byl stále sledován gestapem</ref> a Aloisem Eliášem. Dalším důležitým prvkem vzniku ON, bylo budování četných důstojnických skupin, spotánně vytvořených tzv.zdola, následně sloučených do tělesa podzemní armády.
	+
	+
	+	Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky, na místa využitelná k práci v odboji.<ref>Velké dějiny zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.</ref> Organizační struktura ON, byla budována podle územního uspořádání země z doby před okupací, v kombinaci s organizačními základy československé armády. Členská základna byla kromě vojáků, tvořena příslušníky tělovýchovných a branných spolků.<ref>Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.</ref>
	+
	+	V odstoupeném pohraničí, se odbojové formace, vytvářely již od podzimu 1938, kdy existovalo propojení, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. Na území tzv. protektorátu a na Slovensku, se Obrana národa začala konstituovat ve druhé polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.<ref>Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17</ref>
	+
	+	Za vlastní zakládací akt, se považuje schůzka z 22. nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 , sešel generál Bílý, s generály Sergejem Ingrem a Vojcechovským<ref>ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. <nowiki>ISBN 978-80-7582-353-3</nowiki>.</ref>. Na místě se dohodli na základních rysech a směřování vznikající organizace.
	+
	+	'''Primární úkoly byly vytýčeny následovně:'''
	+
	+	Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.
	+
	+	Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.
	+
	+	Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.
	+
	+	Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.
	+
	+	Hlavní pozornost byla věnována, přípravě ozbrojeného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON, věřili v brzké propuknutí války, a v takovém případě, za předpokládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla proti nacistickým okupantům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politického systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatury, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.
	+
	+	Velmi intenzívní bylo též organizování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do exilu. Další důležitou aktivitou, bylo získávání zpravodajských informací. U jednotlivých velitelství, byly zřízovány zpravodajské orgány, k získávání informací, které byly zasílány do ústředí, buď kurýrní nebo radiotelegrafickou cestou. Z ústředí se získaný materiál vyhodnocoval a důležité zprávy, byly odesílány do zahraničí.
	+
	+	'''Struktura velení'''
	+
	+	V čele ON, bylo ústřední velení s hlavním štábem a jim byla podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostatné velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství, se konstituovala krajská velitelství KVV, odpovídající vyšší vojenské jednotce.(divizi). V Čechách bylo sedm krajských velitelství, na Moravě pět. Krajská vojenská velitelství se dělila na několik Okresních vojenských velitelství(pluky, prapory) a ty byly rozděleny na okrsky a místní oddíly(roty, čety,družstva).
	+
	+	Velitelem ON byl nejprve generál [[Sergej Ingr]], který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl generál Bedřich Neumann. Náčelníkem štábu byl plk. Čeněk Kudláček, jeho zástupcem pplk.Václav Kropáček.
	+
	+	V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička]] a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
	+
	+	Zdroj: Histore a vojenství 1970
	+
	+	==== Hlavní štáb ====
	+	Náčelník štábu ústředního velení: plk. Čeněk Kudláček
	+
	+	Zástupce Náčelníka ústředního velení: pplk. Václav Kropáček
	+
	+	I. oddělení (''organizační''): pplk. František Coufal, mjr. Bohumír Černohorský
	+
	+	II. oddělení (''zpravodajské''): mjr. Jaroslav Hájíček, plk. Jaroslav Vedral
	+
	+	V rámci II. oddělení byly zpočátku tyto podsekce, z nichž některé se časem osamostantily:
	+
	+	* skupina sběru zpráv
	+	* skupina radiospojení - plk. Štěpán Adler
	+	* skupina pro přechody do zahraničí (tzv. ''exportní'')
	+	* skupina pro propagandu
	+	* skupina pro sabotáže (tzv. ''cukráři'')- gen. Jaroslav Čihák, pplk. Josef Mašín
	+
	+	III. oddělení (''finanční''): gen. Viktor Spěváček, mjr. František Raška
	+
	+	IV. oddělení (''materiální a zásobovací''): plk. Bruno Sklenovský
	+
	+	V. oddělení (''operační''): plk. Josef Pták
	+
	+	Skupina pro vnitřní radiospojení a zvláštní komise: pplk. Kropáček, pplk. Coufal, mjr. Černohorský
	+
	+	Čeněk Kudláček
	+
	+	'''ZVV Morava'''
	+
	+	Bohuslav Všetička
	+
	+	Na Moravě vedl zemské velitelství brig. generál Bohuslav Všetička a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. Ladislav Kotík . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.
	+
	+	Politická sekce štábu, dr. Jan Uher, dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, Ferdinand Richter a dr. Josef Kudela, navázala současně spojení s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Přemyslem Šámalem, Prokopem Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.<ref>Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946</ref>
	+
	+
	+	'''ON na jihovýchodní Moravě'''
	+
	+	V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.
	+
	+	Zlínská část ON, vznikla krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší. Na konci března, se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína, velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99, a také npor.v.z Vlastimil Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)
	+
	+	Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil. Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého, byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.
	+
	+	Ve Vsetínském okrese se Obrana národa vytvořila též krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl Josef Sousedík, který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin - ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, František Suldovský a Alois Šimurda, komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel, legionář a kapitán v.z Vladimír Drápala. Nejprve byla ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.Edmundem Klimkem, ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby. V květnu a červnu byla díky MUC. Karlu Esteřákovi a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. Čestmíru Jelínkovi do štábu ZVV ON Morava, byl pplk. Gustav Dufka.
	+
	+	První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici. Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.
	+
	+	Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.
	+
	+	Valašské Meziříčí
	+
	+	Rožnov
	+
	+	# Generál Sergej Vojcechovský, se od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc byl stále sledován gestapem
	+	# [[Obrana národa\|↑]] Velké dějiny zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.
	+	# [[Obrana národa\|↑]] Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.
	+	# [[Obrana národa\|↑]] Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17
	+	# [[Obrana národa\|↑]] ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. <nowiki>ISBN 978-80-7582-353-3</nowiki>.
	+	# Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946
	+
	+	= TEXT NENÍ KOMPLETNÍ - BRZY DOJDE K NÁPRAVĚ =

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2023, 17:24
Řádek 1:		Řádek 1:

−	Obrana národa, byla největší nekomunistickou, převážně vojenskou odbojovou organizací, zasahující nejen území protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem, bylo zřídit a vést odbojové hnutí proti nacismu.
−
−	Podnět k založení ON, vzešel z aktivit tzv. [[Rada starších\|Rady starších]], tvořené generály [[Josef Bílý\|Josefem Bílým]], [[Sergej Vojcechovský\|Sergejem Vojcechovským]]<ref>Generál Sergej Vojcechovský, se od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc byl stále sledován gestapem</ref> a [[Alois Eliáš\|Aloisem Eliášem]]. Dalším důležitým prvkem vzniku ON, bylo budování četných důstojnických skupin, spotánně vytvořených tzv.zdola, následně sloučených do tělesa podzemní armády. Téměr v každé vojenské posádce, se totiž vytvořily skupinky odhodlaných jednotlivců, kteří začali budobat vlastní rezistenční seskupení. Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky, na místa využitelná k práci v odboji.<ref>Velké dějiny zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.</ref> Organizační struktura ON, byla budována podle územního uspořádání země z doby před okupací, v kombinaci s organizačními základy československé armády. Členská základna byla kromě vojáků, tvořena příslušníky tělovýchovných a branných spolků.<ref>Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.</ref>
−
−	V odstoupeném pohraničí, se odbojové formace, vytvářely již od podzimu 1938, kdy existovalo propojení, s příhraničními vojenskými posádkami v okleštěné Druhé republice. Na území tzv. protektorátu a na Slovensku, se Obrana národa začala konstituovat ve druhé polovině března 1939 a dobudována byla v letních měsících téhož roku.<ref>Štramberk, Kopřivnice, Opava, viz. např.ABS - 325- 152-17</ref>
−
−	Za vlastní zakládací akt, se považuje schůzka z 22. nebo 23. března 1939, kdy se v bytě generála Bílého v Miklandské ulici č.4 , sešel generál Bílý, s generály Sergejem Ingrem a Vojcechovským<ref>ABS - 325 - 156-13, ČERNÝ, Vladimír. Zemské velitelství odbojové organizace Obrana národa na Moravě v letech 1939 a 1940. In Aleš Binar a kol. Ozbrojené síly a československý stát. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2020. s. 81-110. Vojenská historie, svazek 1. <nowiki>ISBN 978-80-7582-353-3</nowiki>.</ref>. Na místě se dohodli na základních rysech a směřování vznikající organizace. <blockquote>'''Primární úkoly byly vytýčeny následovně:'''</blockquote>Podchytit všechny spolehlivé osoby, připravené zúčastnit se odporu.
−
−	~~Organizovat propagandu, zpravodajství, sabotáže, provádět místní akce proti Němcům.~~
−
−	~~Připravit vybudování vojenské jednotky, která by reprezentovala Československo za hranicemi.~~
−
−	~~Jako konečný cíl ON, byla určena příprava povstání ve vhodný okamžik.~~
−
−
−	~~'''Struktura velení'''~~
−
−	V čele ON, bylo ústřední velení s hlavním štábem a jim byla podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostatné velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství, se konstituovala krajská velitelství KVV, odpovídající vyšší vojenské jednotce.(divizi). Krajská vojenská velitelství se dělila na několik Okresních vojenských velitelství(pluky, prapory) a ty byly rozděleny na okrsky a místní oddíly(roty, čety,družstva).
−
−	Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl generál [[Bedřich Neumann]]. Náčelníkem štábu byl plk. [[Čeněk Kudláček]], jeho zástupcem pplk.[[Václav Kropáček]].
−
−	V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. [[Hugo Vojta]] (od září 1939 plk. gšt. [[Josef Kohoutek]]), na Moravě gen. [[Sergej Ingr\|S. Ingr]] (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička]] a od začátku léta 1940 pplk. [[Josef Ejem]]). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. [[Bedřich Homola]].
−
−	~~==== Hlavní štáb ====~~
−	~~Náčelník štábu ústředního velení: plk. [[Čeněk Kudláček]]~~
−
−	~~Zástupce Náčelníka ústředního velení: pplk. [[Václav Kropáček]]~~
−
−	~~I. oddělení (''organizační''): pplk. [[František Coufal]], mjr. [[Bohumír Černohorský]]~~
−
−	~~II. oddělení (''zpravodajské''): mjr. [[Jaroslav Hájíček]], plk. [[Jaroslav Vedral]]~~
−
−	~~V rámci II. oddělení byly zpočátku tyto podsekce, z nichž některé se časem osamostantily:~~
−
−	* skupina sběru zpráv
−	* skupina radiospojení - plk. [[Štěpán Adler]]
−	* skupina pro přechody do zahraničí (tzv. ''exportní'')
−	* skupina pro propagandu
−	* skupina pro sabotáže (tzv. ''cukráři'')- gen. Jaroslav [[Jaroslav Čihák\|Čihák]], pplk. [[Josef Mašín]]
−
−	~~III. oddělení (''finanční''): gen. [[Viktor Spěváček]], mjr. [[František Raška]]~~
−
−	~~IV. oddělení (''materiální a zásobovací''): plk. [[Bruno Sklenovský]]~~
−
−	~~V. oddělení (''operační''): plk. [[Josef Pták]]~~
−
−	~~Skupina pro vnitřní radiospojení a zvláštní komise: pplk. Kropáček, pplk. Coufal, mjr. Černohorský~~
−
−
−	Hlavní pozornost byla věnována, přípravě ozbrojeného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě, a za předpokládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla proti nacistickým okupantům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatury, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.
−
−	Velmi intenzívní bylo též organizování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do exilu. Další důležitou aktivitou, bylo získávání zpravodajských informací. U jednotlivých velitelství, byly zřízovány zpravodajské orgány, k získávání informací, které byly zasílány do ústředí, buď kurýrní nebo radiotelegrafickou cestou. Z ústředí se získaný materiál vyhodnocoval a důležité zprávy, byly odesílány do zahraničí.
−
−	~~'''ZVV Morava'''~~
−
−	Na Moravě vedl zemské velitelství brig. generál [[Bohuslav Všetička]] a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. [[Ladislav Kotík]] . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.
−
−	Politická sekce štábu, dr. [[Jan Uher]], dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, [[Ferdinand Richter]] a dr. Josef Kudela, navázala současně spojení s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Přemyslem Šámalem, Prokopem Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.<ref>Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946</ref>
−
−
−
−	~~'''ON na jihovýchodní Moravě'''~~
−
−	~~V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.~~
−
−	Zlínská ON, vznikla, tak jako většina skupin ON, krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší. Na konci března se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z [[František Bendl]], bývalý velitel Branné brigády města Zlína, velitel městské policie JUC. mjr. [[Jaroslav Durdík]], škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99, a také npor.v.z Vlastimil Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)
−
−	Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. [[Miroslav Lorenc]] a osobní tajemník starosty [[Dominik Čipera\|Dominika Čipery]], Josef Spáčil. Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím ing. [[Emil Ženatý\|Emila Ženatého]] a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého, byl pplk. [[Gustav Dufka]], zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. [[Vladimír Štěrba\|Vladimíra Štěrby]]. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.
−
−	Ve Vsetínském okrese se Obrana národa vytvořila též krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl [[Josef Sousedík]], který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin - ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, [[František Suldovský]] a [[Alois Šimurda]], komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel, legionář a kapitán v.z [[Vladimír Drápala]]. Nejprve byla ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.[[Edmund Klimek\|Edmundem Klimkem]], ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby. V květnu a červnu byla díky MUC. [[Karel Esteřák\|Karlu Esteřákovi]] a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. [[Čestmír Jelínek\|Čestmíru Jelínkovi]] do štábu ZVV ON Morava, byl pplk. Gustav Dufka.
−
−	První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici. Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.
−
−	Vizovickou skupinu, jejíž jádro tvořili členové Sokola, vedl ing. Jan Němec kapitán v záloze - učitel ovocnářské školy a jeho zástupcem byl Rostislav Fojtík, stavební technik, který byl rovněž spojkou k ON Zlín.
−
−	~~Valašské Meziříčí~~
−
−	~~Rožnov~~
−
−	~~----~~

@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
 II. oddělení (''zpravodajské''): mjr. [[Jaroslav Hájíček]], plk. [[Jaroslav Vedral]]
-skupina sběru zpráv
+V rámci II. oddělení byly zpočátku tyto podsekce, z nichž některé se časem osamostantily:
-skupina radiospojení - plk. [[Štěpán Adler]]
+* skupina sběru zpráv
+* skupina radiospojení - plk. [[Štěpán Adler]]
-skupina pro přechody do zahraničí (tzv. ''exportní'')
+* skupina pro přechody do zahraničí (tzv. ''exportní'')
+* skupina pro propagandu
-skupina pro propagandu
+* skupina pro sabotáže (tzv. ''cukráři'')- gen. Jaroslav [[Jaroslav Čihák|Čihák]], pplk. [[Josef Mašín]]
 III. oddělení (''finanční''): gen. [[Viktor Spěváček]], mjr. [[František Raška]]
@@ Řádek 57: / Řádek 55: @@
 '''ZVV Morava'''
-Na  Moravě vedl zemské velitelství brig. generál [[Bohuslav Všetička|BohuslavVšetička]] a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. [[Ladislav Kotík]] . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.
+Na  Moravě vedl zemské velitelství brig. generál [[Bohuslav Všetička]] a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. [[Ladislav Kotík]] . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.
 Politická sekce štábu, dr. [[Jan Uher]], dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, [[Ferdinand Richter]] a dr. Josef Kudela, navázala současně spojení s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Přemyslem Šámalem,  Prokopem Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.<ref>Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946</ref>

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2023, 12:56
Řádek 59:		Řádek 59:
	Na Moravě vedl zemské velitelství brig. generál [[Bohuslav Všetička\|BohuslavVšetička]] a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. [[Ladislav Kotík]] . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.		Na Moravě vedl zemské velitelství brig. generál [[Bohuslav Všetička\|BohuslavVšetička]] a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. [[Ladislav Kotík]] . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.

−	Politická sekce štábu (dr. [[Jan Uher]], dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, Ferdinand Richter a dr. Josef Kudela) navázala současně ~~spojem~~ s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Šámalem, Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.<ref>Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946</ref>	+	Politická sekce štábu, dr. [[Jan Uher]], dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, [[Ferdinand Richter]] a dr. Josef Kudela, navázala současně spojení s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Přemyslem Šámalem, Prokopem Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.<ref>Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946</ref>

← Starší verze		Verze z 13. 1. 2023, 12:53
Řádek 59:		Řádek 59:
	Na Moravě vedl zemské velitelství brig. generál [[Bohuslav Všetička\|BohuslavVšetička]] a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. [[Ladislav Kotík]] . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.		Na Moravě vedl zemské velitelství brig. generál [[Bohuslav Všetička\|BohuslavVšetička]] a náčelníkem štábu stal se plk. gšt. [[Ladislav Kotík]] . Ve štábu ZVV pracovalo ještě 8 aktivních a 8 záložních důstojníků a 16 dalších civilních osob.

−	Politická sekce štábu (dr. [[Jan Uher]], dr.Vladimír Groh, dr. Hrubý, F. Richter a dr. Kudela) navázala současně spojem s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Šámalem, Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.	+	Politická sekce štábu (dr. [[Jan Uher]], dr.Vladimír Groh, dr. Josef Hrubý, Ferdinand Richter a dr. Josef Kudela) navázala současně spojem s Politickým ústředím v Praze, vedené dr. Šámalem, Drtinou a j. Skoro všichni členové tohoto štábu bylí popraveni neb zemřeli v koncentrácích. — K práci byli získáni spolupracovnici ze všech bývalých politických stran, sdružených v Národním souručenství; uskutečněna i úzká spolupráce s činovníky ilegální strany komunistické, kteří zde měli větší smysl pro soustředěni všech odbojových skupin, než komunisté v Čechách. Do hnutí začleněny odborové organisace (hlavně pošťáků a železničářů), dělnictvo velkých továren a podniků, tělocvičné jednoty Sokol, Orel i DTJ (zde se uplatnil již z doby prvého převratu známý organizátor dobrovolnických oddílů major v z. Sylvestr Voda), legionáři, dobrovolci 1918-19, hasiči.<ref>Jaroslav Ryšavý - Hlas revoluce 1946</ref>
		+

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní  generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl  generál [[Bedřich Neumann]]. Náčelníkem štábu byl plk. [[Čeněk  Kudláček]], jeho zástupcem pplk.[[Václav Kropáček]].
-V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. [[Sergej Ingr|S. Ingr]] (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
+V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. [[Hugo Vojta]] (od září 1939 plk. gšt. [[Josef Kohoutek]]), na Moravě gen. [[Sergej Ingr|S. Ingr]] (od července 1939 gen. [[Bohuslav Všetička]] a od začátku léta 1940 pplk. [[Josef Ejem]]). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. [[Bedřich Homola]].
 ==== Hlavní štáb ====
@@ Řádek 54: / Řádek 54: @@
 Velmi intenzívní bylo též organizování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do exilu.  Další důležitou aktivitou, bylo získávání zpravodajských informací. U jednotlivých velitelství, byly zřízovány  zpravodajské orgány, k získávání informací, které byly zasílány do ústředí, buď kurýrní nebo radiotelegrafickou cestou.  Z ústředí se získaný materiál vyhodnocoval a důležité zprávy, byly odesílány do zahraničí.

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní  generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl  generál [[Bedřich Neumann]]. Náčelníkem štábu byl plk. [[Čeněk  Kudláček]], jeho zástupcem pplk.[[Václav Kropáček]].
-V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
+V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. [[Sergej Ingr|S. Ingr]] (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
 ==== Hlavní štáb ====
@@ Řádek 60: / Řádek 60: @@
 V našem regionu vznikla řada aktivních středisek odboje ve Zlíně, Val. Kloboukách, Vizovicích, Vsetíně, Val. Meziříčí, Rožnově p. Radhoštěm a mnoha dalších místech.
-Zlínská ON,  vznikla, tak jako většina skupin ON, krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší.  Na konci března se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z František Bendl, bývalý velitel Branné brigády města Zlína², velitel městské policie JUC. mjr. Jaroslav Durdík, škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99,  a  také npor.v.z Vlastimila Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)
+Zlínská ON,  vznikla, tak jako většina skupin ON, krátce po okupaci Čech a Moravy, německou Třetí říší.  Na konci března se sešli zástupce Civilní protiletecké obrany npor.v.z [[František Bendl]], bývalý velitel Branné brigády města Zlína, velitel městské policie JUC. mjr. [[Jaroslav Durdík]], škpt. v.z Antonín Kvasnička ředitel městských úřadú a velitel Národní střelecké gardy 99, a  také npor.v.z Vlastimil Filip – vrchchní tajemník městského úřadu a správce městských vodáren.(uváděna i hodnost kpt.)
-Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. Miroslav Lorenc a osobní tajemník  starosty Dominika Čipery, Josef Spáčil.  Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím  ing. Emila Ženatého a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého,  byl pplk. Gustav Dufka, zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. Vladimíra Štěrby. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.
+Pro spolupráci získali stavitele Aloise Gebauera, který měl velmi dobré kontakty s firmou Baťa – stavebním oddělením. Dalšími zakladateli zlínské ON byli ing. Arch. [[Miroslav Lorenc]] a osobní tajemník  starosty [[Dominik Čipera|Dominika Čipery]], Josef Spáčil.  Ze zlínské ON se vytvořila i vizovická větev prostřednictvím  ing. [[Emil Ženatý|Emila Ženatého]] a stavitele Rostislava Fojtíka. Švagrem ing. Ženatého,  byl pplk. [[Gustav Dufka]], zástupce velitele KVV Uh. Hradiště plk. [[Vladimír Štěrba|Vladimíra Štěrby]]. Právě pod KVV Uh. Hraniště spadalo Okresní velitelství ON ve Zlíně. Ve zlínském okrese vznikly do konce června 1939, tři rámcové prapory.
-První zatýkání ochromilo zlínskou organizaci již v srpnu, při odhalení Schmoranzovy skupiny a také jako důsledek akce Albrecht der Erste. Další zatýkání proběhlo na přelomu roku 1939-40, při rozbití KVV Uh.Hradiště.
+Ve Vsetínském okrese se Obrana  národa vytvořila též  krátce po 15. březnu 1939. Ovšem výraznou aktivitu na zachování státnosti, vyvíjeli zdejší vlastenci již od května 1938 a během X. všesokolského sletu. Hlavní postavou byl [[Josef Sousedík]], který ve svých projevech stvrzoval přísahu republice za Valašský lid. Obrana národa se ve Vsetíně konstituovala ze tří skupin -  ze sociálně demokratické, komunistické a vojenské. Sociálně demokratickou zastupovali František Hrňa, [[František Suldovský]] a [[Alois Šimurda]], komunistickou Julius Donáth a Bohumi(Bohuslav?) Klícha. Vojenskou složku a zároveň velitelskou pozici v nově vzniklé ON, reprezentoval řídící učitel, legionář a kapitán v.z [[Vladimír Drápala]].   Nejprve byla  ON Vsetín podřízena KVV Moravská Ostrava v čele s plk.[[Edmund Klimek|Edmundem Klimkem]], ale pravděpodobně vhodnější personální, administrativní a logistické vazby, vedly v srpnu k přenosu kompetencí ke KVV Uh. Hradiště plukovníka Vladimíra Štěrby.  V květnu a červnu byla díky MUC. [[Karel Esteřák|Karlu Esteřákovi]] a Vl.Drápalovi, rozvinuta spolupráce se ZVV v Brně. Spojovacím článkem, ke škpt. [[Čestmír Jelínek|Čestmíru Jelínkovi]] do štábu ZVV ON Morava, byl pplk. Gustav Dufka.
 První schůzky probíhaly v hospodě „U Sušilů“ na Ohradě, později i v „Americe – U Šťastných“ v Rokytnici.  Na druhém jmenovaném místě proběhla v srpnu větší schůze zástupců ON Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště, kde byly vytýčeny hlavní cíle – příprava podzemní armády a rozhodlo se i o výše zmíněném podřízení ON Vsetín pod KVV Uh.Hradiště.
@@ Řádek 75: / Řádek 73: @@
 Rožnov
 ----

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 V čele ON, bylo ústřední velení s hlavním štábem a jim byla podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostatné velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství, se konstituovala  krajská velitelství KVV, odpovídající vyšší vojenské jednotce.(divizi). Krajská vojenská velitelství se dělila na několik Okresních vojenských velitelství(pluky, prapory) a ty byly rozděleny na okrsky a místní oddíly(roty, čety,družstva).
-Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil arm. gen. J. Bílý se zástupcem gen. Bedřich Neumann. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem gen. Bedřich Homola). Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Čeněk  Kudláček, jeho zástupcem pplk. gšt. Václav Kropáček.
+Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil armádní  generál Josef Bílý, jehož zástupcem byl  generál [[Bedřich Neumann]]. Náčelníkem štábu byl plk. [[Čeněk  Kudláček]], jeho zástupcem pplk.[[Václav Kropáček]].
 V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
 ==== Hlavní štáb ====
-Náčelník štábu ústředního velení: plk. Čeněk Kudláček
+Náčelník štábu ústředního velení: plk. [[Čeněk Kudláček]]
-Zástupce Náčelníka ústředního velení: pplk. Václav Kropáček
+Zástupce Náčelníka ústředního velení: pplk. [[Václav Kropáček]]
-I. oddělení (''organizační''): pplk. František Coufal, mjr. Bohumír Černohorský
+I. oddělení (''organizační''): pplk. [[František Coufal]], mjr. [[Bohumír Černohorský]]
-II. oddělení (''zpravodajské''): mjr. Jaroslav Hájíček, plk. Jaroslav Vedral
+II. oddělení (''zpravodajské''): mjr. [[Jaroslav Hájíček]], plk. [[Jaroslav Vedral]]
 skupina sběru zpráv
-skupina radiospojení - plk. Štěpán Adler
+skupina radiospojení - plk. [[Štěpán Adler]]
 skupina pro přechody do zahraničí (tzv. ''exportní'')
@@ Řádek 46: / Řádek 42: @@
 skupina pro sabotáže (tzv. ''cukráři'')
-III. oddělení (''finanční''): gen. Viktor Spěváček, mjr. František Raška
+III. oddělení (''finanční''): gen. [[Viktor Spěváček]], mjr. [[František Raška]]
-IV. oddělení (''materiální a zásobovací''): plk. Bruno Sklenovský
+IV. oddělení (''materiální a zásobovací''): plk. [[Bruno Sklenovský]]
-V. oddělení (''operační''): plk. Josef Pták
+V. oddělení (''operační''): plk. [[Josef Pták]]
 Skupina pro vnitřní radiospojení a zvláštní komise: pplk. Kropáček, pplk. Coufal, mjr. Černohorský
 Hlavní pozornost byla věnována,  přípravě ozbrojeného vystoupení proti okupantům. Vedoucí činitelé ON věřili v brzké propuknutí války a vítězství západních velmocí. V takovém případě, a za předpokládaného podpůrného zásahu ze zahraničí, měla  proti nacistickým okupantům zasáhnout i Obrana národa. Měla zabezpečit obnovu politickomocenského systému předmnichovské republiky, prostřednictvím přechodné vojensko-prezidentské diktatury, která se měla ustavit bezprostředně po porážce nacistů. Členskou základnu (podle hlášení krajských velitelství z června 1939 ) tvořilo 90 000 mužů ve 200 rámcových praporech.
-Velmi intenzívní bylo též organizování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do zahraničí.  Zde se angažoval hlavně  plk.Jaroslav Vedral.
+Velmi intenzívní bylo též organizování ilegálních odchodů důstojníků a vojáků bývalé čs. armády do exilu.  Další důležitou aktivitou, bylo získávání zpravodajských informací. U jednotlivých velitelství, byly zřízovány  zpravodajské orgány, k získávání informací, které byly zasílány do ústředí, buď kurýrní nebo radiotelegrafickou cestou.  Z ústředí se získaný materiál vyhodnocoval a důležité zprávy, byly odesílány do zahraničí.
 '''ON na jihovýchodní Moravě'''

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Obrana národa, byla největší nekomunistickou, převážně vojenskou odbojovou organizací, zasahující nejen území protektorátu Čechy a Morava. Jejím úkolem,  bylo zřídit a vést odbojové  hnutí proti nacismu.
-Podnět k  založení ON, vzešel  z aktivit tzv. [[Rada starších|Rady starších]], tvořené generály [[Josef Bílý|Josefem Bílým]], [[Sergej Vojcechovský|Sergejem Vojcechovským]]<ref>Generál Sergej Vojcechovský, se  od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem</ref> a [[Alois Eliáš|Aloisem Eliášem]]. Dalším důležitým prvkem vzniku ON, bylo budování četných důstojnických skupin, spotánně vytvořených tzv.zdola,  následně sloučených do tělesa podzemní armády. Téměr v každé vojenské posádce, se totiž vytvořily skupinky odhodlaných jednotlivců, kteří začali budobat vlastní rezistenční seskupení. Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho  rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky,  na místa využitelná k práci v odboji.<ref>Velké dějiny  zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.</ref>  Organizační struktura ON, byla budována podle územního uspořádání země z doby před okupací,  v kombinaci se schématem čs.armády.
+Podnět k  založení ON, vzešel  z aktivit tzv. [[Rada starších|Rady starších]], tvořené generály [[Josef Bílý|Josefem Bílým]], [[Sergej Vojcechovský|Sergejem Vojcechovským]]<ref>Generál Sergej Vojcechovský, se  od budování ON dobrovolně odpojil, kvůli svým protisovětkým postojům, jelikož ON úzce spolupracovala se zpravodajskými službami SSSR, navíc  byl stále sledován gestapem</ref> a [[Alois Eliáš|Aloisem Eliášem]]. Dalším důležitým prvkem vzniku ON, bylo budování četných důstojnických skupin, spotánně vytvořených tzv.zdola,  následně sloučených do tělesa podzemní armády. Téměr v každé vojenské posádce, se totiž vytvořily skupinky odhodlaných jednotlivců, kteří začali budobat vlastní rezistenční seskupení. Ke vzniku a stabilizaci ON, výrazně přispělo Ministerstvo národní obrany v likvidaci, zejména jeho  rozmisťovací komise, která systematicky dosazovala spolehlivé důstojníky,  na místa využitelná k práci v odboji.<ref>Velké dějiny  zemí Koruny české - ISBN: 978-80-7432-033-0.</ref>  Organizační struktura ON, byla budována podle územního uspořádání země z doby před okupací,  v kombinaci s organizačními základy československé armády. Členská základna byla kromě vojáků, tvořena příslušníky tělovýchovných a branných spolků.<ref>Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.</ref>
 '''Struktura velení'''
-V čele ON, bylo ústřední velení se štábem a podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostatné velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství se konstituovala  krajská velitelství KVV , členící se dále na  okresní velitelství OVV. Okresy se pak dělily na
+V čele ON, bylo ústřední velení s hlavním štábem a jim byla podřízená zemská velitelství ZVV. Zprvu byla vytvořena zemská velitelství pouze pro Čechy a Moravu, později bylo zřízeno i samostatné velitelství Velká Praha. V rámci Zemských velitelství, se konstituovala  krajská velitelství KVV, odpovídající vyšší vojenské jednotce.(divizi). Krajská vojenská velitelství se dělila na několik Okresních vojenských velitelství(pluky, prapory) a ty byly rozděleny na okrsky a místní oddíly(roty, čety,družstva).
-Struktura vycházela ze správního územního rozdělení z let 1938—1939. Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil arm. gen. J. Bílý se zástupcem gen. Bedřich Neumann. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem gen. Bedřich Homola). Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Čeněk  Kudláček, jeho zástupcem pplk. gšt. Václav Kropáček.
+Velitelem ON byl nejprve generál Ingr, který však záhy odešel do exilu a na jeho místo nastoupil arm. gen. J. Bílý se zástupcem gen. Bedřich Neumann. (Po zatčení gen. J. Bílého se stal velitelem gen. Bedřich Homola). Náčelníkem štábu byl plk. gšt. Čeněk  Kudláček, jeho zástupcem pplk. gšt. Václav Kropáček.
 plukovník Čeněk Kudláček
@@ Řádek 17: / Řádek 25: @@
 V čele zemského velitelství v Čechách stál v době jeho vytvoření gen. Hugo Vojta (od září 1939 plk. gšt. Josef Kohoutek), na Moravě gen. S. Ingr (od července 1939 gen. Bohuslav Všetička a od začátku léta 1940 pplk. Josef Ejem). V čele Zemského vojenského velitelství Praha byl gen. Bedřich Homola.
-Základními pilíři celé stavby byly kraje, které odpovídaly pěším divizím o 3-4 plucích. Podkraje byly v místech politických okresů. A tyto se dělily na soudní okresy. V organizaci existovalo však dost výjimek podle místních podmínek. Poslední články ON sahaly až do obcí, kde vznikala družstva nebo buňky. Hnutí se vytvářelo z malých skupinek a postupně vytvářelo větší celky zasahujících do větších měst. Členy hnutí byly nejen aktivní důstojníci, ale i záložní důstojníci, poddůstojníci a vojáci, kteří bývali často aktivními činovníky branných a tělovýchovných spolků. (Sokol, Orel, DTJ, Branný svaz čs.motoristů, Svaz záložníků, Národní střelecká garda aj.)
+Základními pilíři celé stavby byly kraje, které odpovídaly pěším divizím o 3-4 plucích. Podkraje byly v místech politických okresů. A tyto se dělily na soudní okresy. V organizaci existovalo však dost výjimek podle místních podmínek. Poslední články ON sahaly až do obcí, kde vznikala družstva nebo buňky. Hnutí se vytvářelo z malých skupinek a postupně vytvářelo větší celky zasahujících do větších měst. Členy hnutí byly nejen aktivní důstojníci, ale i záložní důstojníci, poddůstojníci a vojáci, kteří bývali často aktivními činovníky branných a tělovýchovných spolků.
 ==== Hlavní štáb ====