DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „*1. září 1897 v Litovli - †12. března 1943 Byl jedním z nejvýznamnějších členů Sokola na Olomoucku v době, kdy Sokol stál…“

2024-04-21T19:52:56Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki>1. září 1897 v Litovli - †12. března 1943 Byl jedním z nejvýznamnějších členů Sokola na Olomoucku v době, kdy Sokol stál…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki>1. září 1897 v Litovli - †12. března 1943

Byl jedním z nejvýznamnějších členů Sokola na Olomoucku v době, kdy Sokol stál na svém vrcholu, a za nejvýznamnějšího jeho příslušníka ho považujeme i dnes. Narodil se 1. září 1897 v Litovli a jeho život se uzavřel na německém nacistickém popravišti 12. března 1943 v tehdy německém městě Breslau, dnes polské Wroclawi. Byl jedním z čelných účastníků protinacistického odboje.

Otakar Smrčka vyrůstal v sokolské, vlastenecky vystupující rodině. Vystudoval práva a jako jeho otec byl advokátem. V mládí se stal členem Sokola – Tělocvičné jednoty Sokol Olomouc. Protože se netěšil pevnému zdraví, nebyl cvičícím sokolem, ale věnoval se sokolské kulturně společenské činnosti a vzdělavatelské práci. Stal se vítaným řečníkem na různých národních podnicích. Byl členem i jiných spolků, např. Spolku pro postavení pomníku prezidentu Masarykovi v Olomouci či Klubu přátel umění. V roce 1928 se stal župním vzdělavatelem, a tím i členem Předsednictva Sokolské župy Olomoucké. Osobní i pracovní přednosti vedly k tomu, že Otakar Smrčka byl v březnu 1934 zvolen starostou Sokolské župy Olomoucké a řídil ji do 19. srpna 1940, kdy byl gestapem zatčen a uvězněn. Do rukou nacistické německé tajné policie se dostal jako člen oblastního velitelství odbojové vojenské podzemní organizace Obrana národa, tvořené důstojníky rozpuštěné československé armády. A s Obranou národa Sokol spolupracoval.

Otakar Smrčka vedl sokolskou župu v nejvyspělejší etapě jejího vývoje před 2. světovou válkou i na začátku německé okupace naší země, kdy Sokol ještě nebyl zakázán, ale byl bedlivě sledován okupačními orgány. Sokolské aktivity byly omezovány ve svých otevřených vlasteneckých projevech, odkazovány na činnost v sokolovnách. Byla to doba pro Sokol neobyčejně složitá a jeho členům, zvláště činovníkům, nebezpečná. V březnu 1939, krátce po okupaci naší země, přijal na valné hromadě župy Otakar Smrčka statečně volbu župním starostou na další funkční období.

Po svém zatčení gestapem byl Otakar Smrčka vězněn a vyslýchán na několika místech – v Olomouci, na Mírově a nakonec v dnešní Wroclawi. Jeho věznění ukončil soudní rozsudek znějící trest smrti za nepřátelskou činnost proti Německu. Jeho popel je uložen v kolumbáriu Husova sboru v Olomouci.

Otakar Smrčka byl velká osobnost. Byl založením idealista, povahou člověk citlivý a statečný až do posledních dní svého života, jak o tom také svědčí jeho básně a dopisy zasílané rodině z vězení. Je příkladem i dnešní mladé generaci.

Otakar Smrčka - Historie editací

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „*1. září 1897 v Litovli - †12. března 1943 Byl jedním z nejvýznamnějších členů Sokola na Olomoucku v době, kdy Sokol stál…“