Otakar Sviták - Historie editací

DanielGargulak v 24. 11. 2022, 19:29

2022-11-24T19:29:41Z

DanielGargulak v 24. 11. 2022, 15:18

2022-11-24T15:18:32Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „ *3. března 1894 Kopřivnice - †26. srpna 1942 Berlín, Plötzensee Otakar Sviták Českoslove…“

2022-11-24T15:16:19Z

Založena nová stránka s textem „ <nowiki>*</nowiki>3. března 1894 Kopřivnice - †26. srpna 1942 Berlín, Plötzensee náhled|Otakar Sviták Českoslove…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki>3. března 1894 Kopřivnice - †26. srpna 1942 Berlín, Plötzensee
[[Soubor:Otakar Sviták.jpg|náhled|Otakar Sviták]]

Československý voják, legionář a odbojář. Generál technické zbrojní služby letectva in memoriam. Otakar Sviták absolvoval vyšší průmyslovou školu v Brně, kde odmaturoval na výbornou. V roce 1915 byl odveden, později byl zajat a v roce 1917 se stal československým legionářem v Rusku. Přes Vladivostok a Kanadu se dostal Otakar Sviták v roce 1920 do své rodné vlasti. V armádě již zůstal – stal se velitelem Hlavních leteckých skladů v Olomouci. V roce 1936 dosáhl hodnosti plukovníka letectva (akademický malíř Sládek ve své vzpomínkové knížce o Hukvaldech vzpomíná, jak Otakar přelétával nad Hukvaldy a na pozdrav mával křídly letounu). A v roce 1929 se stal předsedou odborů MNO.

Po rozpuštění armády v roce 1939 se zapojil do ilegální činnosti (působil ve vedení Obrany národa). Úzce spolupracoval s plk. Franitškem Sazimou. Ovšem byl zatčen 27. července 1940 v Jindřišské ulici v Praze, vězněn v Drážďanech, na Pankráci a v Berlíně a dne 18. března 1942 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Sťat byl 26. srpna téhož roku.

V roce 1946 byl povýšen in memoriam na generála, jeho vdova převzala Československý válečný kříž a Jednota československé obce legionářské na Královských Vinohradech přijala jeho jméno.

Zdroj: AVOS, Wikipedie

← Starší verze		Verze z 24. 11. 2022, 19:29
Řádek 5:		Řádek 5:


−	Československý voják, legionář a odbojář. Generál technické zbrojní služby letectva in memoriam. Otakar Sviták absolvoval vyšší průmyslovou školu v Brně, kde odmaturoval na výbornou. V roce 1915 byl odveden, později byl zajat a v roce 1917 se stal československým legionářem v Rusku. Přes Vladivostok a Kanadu se dostal Otakar Sviták v roce 1920 do své rodné vlasti. V armádě již zůstal – stal se velitelem Hlavních leteckých skladů v Olomouci. V roce 1936 dosáhl hodnosti plukovníka letectva (akademický malíř Sládek ve své vzpomínkové knížce o Hukvaldech vzpomíná, jak Otakar přelétával nad Hukvaldy a na pozdrav mával křídly letounu). A v roce 1929 se stal předsedou odborů MNO.

−	~~Po rozpuštění armády~~ v ~~roce 1939~~ se ~~zapojil~~ do ~~ilegální činnosti~~ (~~působil ve vedení Obrany národa~~). ~~Úzce spolupracoval~~ s plk. [[František Sazima~~\|Franitškem Sazimou~~]]. ~~Ovšem~~ byl ~~zatčen~~ 27. července 1940 ~~v Jindřišské ulici~~ v Praze~~, vězněn~~ v Drážďanech, na ~~Pankráci~~ a v ~~Berlíně a dne 18~~. ~~března 1942 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Sťat byl 26. srpna téhož roku~~.	+	Narodil se v Kopřivnici na Moravě. Odveden 20. 6. 1915, přidělen k 100. pěšímu pluku a stal se jednoročním dobrovolníkem. 7. října téhož roku byl povýšen do hodnosti svobodníka, od 1. března 1916 převelen k 56. pěšímu pluku na východní frontu.
		+
		+	12. července 1916 byl Sviták v bitvě o Piotrkow zajat ruskými vojsky, která ho předala do důstojnického zajateckého tábora v Bolchově, protože v té době měl již hodnost podporučíka. V zajateckém táboře byl členem zajateckého výboru.
		+
		+	V lednu 1919 byl Sviták jmenován velitelem šestého vlaku s kulometnou rotou a s plukovním skladem. 8. června 1920 se pluk probojoval až do Vladivostoku, ze kterého odjel Sviták a další legionáři do Britské Kolumbie v Kanadě. Poté jeli vlakem do Québecu a pak opět lodí do Evropy.
		+
		+	Dne 2. listopadu 1920 byl Sviták přidělen ke 2. leteckému pluku do Olomouce, kde pracoval jako přednosta v hlavních vzduchoplaveckých dílnách. Výnosem Ministerstva národní obrany č. j. 15263/III – I. odd. byl ustanoven k 30. září 1929 přednostou III. letecko-hospodářského oddělení III. odboru – leteckého - MNO, které se nacházelo v Praze, a byl povýšen na podplukovníka (s účinností od 18. prosince 1929). Do Prahy se přestěhoval i s rodinou a bydleli v bytě v Dejvicích, Velvarská 24.
		+
		+	1. ledna roku 1937 byl povýšen na plukovníka technické zbrojní letecké služby.
		+
		+	S obsazením pohraničí německým Wehrmachtem čekalo Svitáka nové a důležitější poslání. Organizoval odsun pilotů a leteckých mechaniků z okleštěného a později okupovaného Československa. V tomto úsilí mu pomáhal i plk. [[František Sazima]]. Byla to rozsáhlá vojenská akce, která byla organizovaná ilegální vojenskou odbojovou skupinou „Obrana národa“, jež působila od podzimu 1938 do jara 1939 jako součást Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). Velitelem této organizace byl gen. [[Josef Bílý]] a Sviták byl členem jeho „generálního štábu“. Také prováděl průmyslovou špionáž v různých průmyslových podnicích po celém území protektorátu. 27. července 1940 byl v Praze zatčen gestapem a počátkem r. 1941 převezen do vězení v Drážďanech a za rok do Berlína, do vězení Plötzensee, kde byl pak popraven
		+
		+	V roce 1946 byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 in memoriam a povýšen do hodnosti generála in memoriam. V roce 1947 Legionářská obec na Vinohradech uspořádala slavnost, při níž se přejmenovala na Jednotu generála Svitáka. Ta se ale musela po únoru 1948 přejmenovat zpátky a Sviták upadl na dlouhá léta v zapomnění. Tělo Otakara Svitáka nikdy nebylo řádně pohřbeno, ale je alespoň symbolicky pohřbeno na hukvaldském hřbitově.

−	V roce 1946 byl povýšen in memoriam na generála, jeho vdova převzala Československý válečný kříž a Jednota československé obce legionářské na Královských Vinohradech přijala jeho jméno.


	Zdroj: AVOS, Wikipedie		Zdroj: AVOS, Wikipedie

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Československý voják, legionář a odbojář. Generál technické zbrojní služby letectva in memoriam. Otakar Sviták absolvoval vyšší průmyslovou školu v Brně, kde odmaturoval na výbornou. V roce 1915 byl odveden, později byl zajat a v roce 1917 se stal československým legionářem v Rusku. Přes Vladivostok a Kanadu se dostal Otakar Sviták v roce 1920 do své rodné vlasti. V armádě již zůstal – stal se velitelem Hlavních leteckých skladů v Olomouci. V roce 1936 dosáhl hodnosti plukovníka letectva (akademický malíř Sládek ve své vzpomínkové knížce o Hukvaldech vzpomíná, jak Otakar přelétával nad Hukvaldy a na pozdrav mával křídly letounu). A v roce 1929 se stal předsedou odborů MNO.
-Po rozpuštění armády v roce 1939 se zapojil do ilegální činnosti (působil ve vedení Obrany národa). Úzce spolupracoval s plk. Franitškem Sazimou. Ovšem byl zatčen 27. července 1940 v Jindřišské ulici v Praze, vězněn v Drážďanech, na Pankráci a v Berlíně a dne 18. března 1942 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Sťat byl 26. srpna téhož roku.
+Po rozpuštění armády v roce 1939 se zapojil do ilegální činnosti (působil ve vedení Obrany národa). Úzce spolupracoval s plk. [[František Sazima|Franitškem Sazimou]]. Ovšem byl zatčen 27. července 1940 v Jindřišské ulici v Praze, vězněn v Drážďanech, na Pankráci a v Berlíně a dne 18. března 1942 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Sťat byl 26. srpna téhož roku.
 V roce 1946 byl povýšen in memoriam na generála, jeho vdova převzala Československý válečný kříž a Jednota československé obce legionářské na Královských Vinohradech přijala jeho jméno.