<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pl%C3%A1n_Zelen%C3%BD</id>
	<title>Plán Zelený - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pl%C3%A1n_Zelen%C3%BD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Pl%C3%A1n_Zelen%C3%BD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-30T16:51:05Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Pl%C3%A1n_Zelen%C3%BD&amp;diff=377&amp;oldid=prev</id>
		<title>DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „FALL GRÜNN — krycí heslo pro bleskovou agresi nacistického Německa proti ČSR v r. 1938. Po vítězství fašistů v Německu představovalo Českosl…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Pl%C3%A1n_Zelen%C3%BD&amp;diff=377&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2021-09-02T17:00:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „FALL GRÜNN — krycí heslo pro bleskovou agresi nacistického Německa proti ČSR v r. 1938. Po vítězství fašistů v Německu představovalo Českosl…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;FALL GRÜNN — krycí heslo pro bleskovou agresi nacistického Německa proti ČSR v r. 1938. Po vítězství fašistů v Německu představovalo Československo hlavní překážku pro jeho výboje v duchu Drang nach Osten do oblastí jihovýchodní a východní Evropy. Zavedením všeobecné branné povinnosti v říši 16. března 1935 byla zahájena otevřená militarizace země, přípravě útočné války se podřizovala politi­ka, ekonomika i život německého národa. Čs. prostor i vyspělý zbrojní průmysl hrály v plánech expanze významnou úlohu. Již 2. května 1935 byl v souvislosti se zamýšleným obsazením Porýní vypracován útočný plán „Schülung&amp;quot;, který předpokládal v případě nutnosti útok proti ČSR. 1. října 1935 vstoupil v platnost nástupní plán „Rot&amp;quot; pro obrannou válku na dvou frontách, proti Francii a Československu, s těžištěm v boji proti Francii. 26. března 1936 vydal němec­ký generální štáb „Směrnice pro jednotné přípravy na možnou válku&amp;quot;, které byly „novelizovány&amp;quot; 24. června 1937. Obsahova­ly variantu války na dvou frontách s hlavním úderem proti ČSR. Na důvěrné poradě úzkého okruhu generálů a nacistic­kých pohlavárů 5. listopadu 1937 A. Hitler oznámil své rozhodnutí obsadit v nejbližší době Rakousko a Československo. 4. února 1938 dosadil na všechna rozhodující velitel­ská místa německé branné moci oddané stoupence nacismu, náčelníkem štábu vrch­ního velitelství (OKW) se stal gen. W. Keitel. Ve funkci ministra zahraničních věcí nahradil K. von Neuratha J. von Ribbentrop. K rozbíjení Československa byla směrována i činnost- &amp;#039;&amp;#039;páté kolony&amp;#039;&amp;#039;. Po jednání s gen. W. Keitlem 21. dubna 1938, v němž vůdce objasnil politické předpokla­dy a vojenské záměry agrese proti Česko­slovensku, vznikl přípravný plán útoku proti této zemi — Fall Grün, který vycházel z červnových směrnic z r. 1937. V květnu 1938 vydalo vrchní velitelství německé branné moci příručku o Československu, obsahující vedle obecných údajů i rozbor vojenskopolitických smluv a zhodnocení úrovně čs. armády, včetně velitelských kádrů. 20. května dostal A. Hitler ke schválení nové směrnice pro jednotné vedení války, v nichž byl Fall GrÜn upraven podle nedávno zjištěných operačně taktic­kých plánů hlavního čs. štábu a s ohledem na změnu situace po anšlusu Rakouska. 28. května sdělil W. Keitlovi podrobné pokyny k přípravě útoku na ČSR, k němuž mělo dojít nejpozději 1. října 1938. Konkrétní přípravu agrese projednala nacistická generalita s vůdcem 9. září 1938. Podstatou plánu měl být překvapivý a zničující úder proti čs. armádě po předchozím vyprovo­kovaném incidentu, který by dostatečně politicky ospravedlnil vojenské napadení ČSR. Během čtyř dnů měla vzniknout situace, jež by jasně dokázala beznadějnost vojenské obrany Československa a zároveň podnítila beckovské Polsko a horthyovské Maďarsko k přímé účasti na intervenci. Směrnice počítaly se smířlivým postojem Západu, naproti tomu předpokládaly vo­jenskou pomoc SSSR napadené ČSR. Nacistické velení zamýšlelo uskutečnit klešťový útok 2. armády ve směru Kosel—Opava—Olomouc a 14. armády ve směru Vídeň—Brno s cílem rozhodnout střetnutí v prostoru Čech a znemožnit hlavním čs. silám ústup na Slovensko. Rychlé rozhodnutí předpokládaného ozbrojeného konfliktu měly uspíšit údery 12. armády ve směru Pasov—České Bu­dějovice, 10. armády ve směru Schwandorf—Plzeň a 8. armády ve směru Drážďa­ny—Praha. Západní mocnosti a vládnoucí kruhy čs. buržoazie však umožnily hitlerov­skému Německu zmocnit se Českosloven­ska bez boje.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>DanielGargulak</name></author>
	</entry>
</feed>