Robert Tarbuk - Historie editací

DanielGargulak v 2. 7. 2024, 15:19

2024-07-02T15:19:34Z

DanielGargulak v 2. 7. 2024, 15:14

2024-07-02T15:14:45Z

DanielGargulak v 2. 7. 2024, 15:13

2024-07-02T15:13:47Z

DanielGargulak v 2. 7. 2024, 15:13

2024-07-02T15:13:34Z

DanielGargulak v 2. 7. 2024, 15:12

2024-07-02T15:12:33Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „18. dubna 1892, Vídeň - ? Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildo…“

2024-07-02T14:57:35Z

Založena nová stránka s textem „18. dubna 1892, Vídeň - ? Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildo…“

Nová stránka

18. dubna 1892, Vídeň - ?

Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.

← Starší verze		Verze z 2. 7. 2024, 15:19
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Tabruk.jpg\|náhled\|Robert Tarbuk ]]
	18. dubna 1892, Vídeň - ?		18. dubna 1892, Vídeň - ?

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 . dubna 1892, Vídeň - ?
-Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.
+Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou s níž měl devět dětí. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.
 Po Anšlusu jej oslovuje hrabě [[Rudolf von Marogna Redwitz|Marogna – Redwitz]], který buduje vojenskou zpravodajskou agenturu. 1. června 1938 nastoupil u obranného zpravodajství generálního štábu ve Vídni. Od 1.ledna 1939 byl přijat do ozbrojených sil Třetí říše a byl povýšen na majora německé armády. Ve zpravodajské službě podléhal zpočátku majoru [[Heinz Schmalschläger|Schmalschlagerovi]], asistoval při rozbití ČSR a poté byl k dispozici zpravodajskému oddělení velení 14. armádního sboru, kdy pátral po zpravodajském materiálu polské armády.
 Bude doplněno.

← Starší verze		Verze z 2. 7. 2024, 15:13
Řádek 4:		Řádek 4:

	Po Anšlusu jej oslovuje hrabě [[Rudolf von Marogna Redwitz\|Marogna – Redwitz]], který buduje vojenskou zpravodajskou agenturu. 1. června 1938 nastoupil u obranného zpravodajství generálního štábu ve Vídni. Od 1.ledna 1939 byl přijat do ozbrojených sil Třetí říše a byl povýšen na majora německé armády. Ve zpravodajské službě podléhal zpočátku majoru [[Heinz Schmalschläger\|Schmalschlagerovi]], asistoval při rozbití ČSR a poté byl k dispozici zpravodajskému oddělení velení 14. armádního sboru, kdy pátral po zpravodajském materiálu polské armády.		Po Anšlusu jej oslovuje hrabě [[Rudolf von Marogna Redwitz\|Marogna – Redwitz]], který buduje vojenskou zpravodajskou agenturu. 1. června 1938 nastoupil u obranného zpravodajství generálního štábu ve Vídni. Od 1.ledna 1939 byl přijat do ozbrojených sil Třetí říše a byl povýšen na majora německé armády. Ve zpravodajské službě podléhal zpočátku majoru [[Heinz Schmalschläger\|Schmalschlagerovi]], asistoval při rozbití ČSR a poté byl k dispozici zpravodajskému oddělení velení 14. armádního sboru, kdy pátral po zpravodajském materiálu polské armády.
		+
		+	Bude doplněno.

← Starší verze		Verze z 2. 7. 2024, 15:13
Řádek 3:		Řádek 3:
	Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.		Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.

−	Po Anšlusu jej oslovuje hrabě Marogna – Redwitz, který buduje vojenskou zpravodajskou agenturu ~~proti ČSR~~. 1. června 1938 nastoupil u obranného zpravodajství generálního štábu ve Vídni. Od 1.ledna 1939 byl přijat do ozbrojených sil Třetí říše a byl povýšen na majora německé armády. Ve zpravodajské službě podléhal zpočátku majoru Schmalschlagerovi, asistoval při rozbití ČSR a poté byl k dispozici zpravodajskému oddělení velení 14. armádního sboru, kdy pátral po zpravodajském materiálu polské armády.	+	Po Anšlusu jej oslovuje hrabě [[Rudolf von Marogna Redwitz\|Marogna – Redwitz]], který buduje vojenskou zpravodajskou agenturu. 1. června 1938 nastoupil u obranného zpravodajství generálního štábu ve Vídni. Od 1.ledna 1939 byl přijat do ozbrojených sil Třetí říše a byl povýšen na majora německé armády. Ve zpravodajské službě podléhal zpočátku majoru [[Heinz Schmalschläger\|Schmalschlagerovi]], asistoval při rozbití ČSR a poté byl k dispozici zpravodajskému oddělení velení 14. armádního sboru, kdy pátral po zpravodajském materiálu polské armády.

← Starší verze		Verze z 2. 7. 2024, 15:12
Řádek 2:		Řádek 2:

	Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.		Narodil se do rodiny Srbochorvatského technického důstojníka, který se usadil ve Vídni. V roce 1880 se oženil s Matildou rozenou Bayrhammerovou. Zemřel v roce 1919 jako divizní generál v Salcburgu, kde bydlel na odpočinku od r.1912. Obecnou školu navštěvoval v Olomouci. Poté absolvoval čtyři třídy nižší vojenské reálky ve Fiechau u Nového Vídeňského Města. V roce 1912 byl jmenován poručíkem dělostřelectva a umístěn na vlastní žádost do Olomouce. V roce 1914 byl převelen do Lince, kde byl zformován nový pluk. Bojoval mimo jiné na italské frontě, kde byl v roce 1917 raněn. V květnu 1918 byl povýšen na kapitána a stal se důstojníkem rakouského pluku v Cařihradě. Po válce se přeškolil na bankovního úředníka a pracoval v Linci. Jeho banka však zkrachovala. Oženil se s jistou slečnou Oblešákovou. V roce 1925 se stává vedoucím filiálky pivovaru Zipf. A.G v Linci.
		+
		+	Po Anšlusu jej oslovuje hrabě Marogna – Redwitz, který buduje vojenskou zpravodajskou agenturu proti ČSR. 1. června 1938 nastoupil u obranného zpravodajství generálního štábu ve Vídni. Od 1.ledna 1939 byl přijat do ozbrojených sil Třetí říše a byl povýšen na majora německé armády. Ve zpravodajské službě podléhal zpočátku majoru Schmalschlagerovi, asistoval při rozbití ČSR a poté byl k dispozici zpravodajskému oddělení velení 14. armádního sboru, kdy pátral po zpravodajském materiálu polské armády.