Rudolf Asmus - Historie editací

DanielGargulak v 1. 12. 2023, 15:46

2023-12-01T15:46:09Z

DanielGargulak v 1. 12. 2023, 15:43

2023-12-01T15:43:27Z

DanielGargulak v 1. 12. 2023, 15:42

2023-12-01T15:42:00Z

DanielGargulak v 1. 12. 2023, 15:41

2023-12-01T15:41:46Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „''* 30. 10. 1921 Zlín, † 13. 2. 2000 Berlín (Německo)'' ''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železničn…“

2023-12-01T15:41:19Z

Založena nová stránka s textem „''* 30. 10. 1921 Zlín, † 13. 2. 2000 Berlín (Německo)'' ''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železničn…“

Nová stránka

''* 30. 10. 1921 Zlín, † 13. 2. 2000 Berlín (Německo)''

''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železniční stanice. Hudební nadání zdědil po dědečkovi z matčiny strany Antonínu Šmídovi, varhaníku ve Zlíně, strýc František Šmíd působil jako dirigent sboru Dvořák ve Zlíně a později zastupující dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů. Po obecné škole ve Zlíně (1927–32) studoval na reálném gymnáziu v Holešově, Opavě a Kroměříži (1932–40), kde maturoval. Vzdělání si doplnil za 2. světové války absolvováním abiturientského kursu na Obchodní akademii v Olomouci.

Lásku k divadlu projevoval již od dětství a rozvíjel ji zvláště v Kroměříži, v městě se starou ochotnickou tradicí. Hrál v pohádkách, činohrách, napovídal, recitoval a plánoval dráhu činoherce. Mladý pěvecký talent rozvíjely a první sóla mu umožnily hodiny zpěvu u prof. Janečkové v hudební škole Moravan v Kroměříži a členství v pěveckém sboru. V hudební škole Žerotín v Olomouci se učil zpěvu u prof. M. Zapletalové. Zde také navštěvoval všechna operní představení a marně usiloval o místo v souboru. Do operního sboru vedeného Jaroslavem Voglem ho přijalo divadlo v Ostravě (1941). Tam se záhy uplatnil v menších rolích operetních a činoherních a zpíval své první velké role. S J. Voglem přešel po osvobození do Národního divadla v Brně jako sólista opery (1945–53). Rozšířil svůj repertoár, nastudoval nové role, účinkoval ve většině oper Dvořákových, Smetanových i Janáčkových, ale také v Beethovenově ''Fideliovi''. Jeho největším úspěchem byla titulní role v Musorgského opeře ''Boris'' ''Godunov'' v nastudování Zdeňka Chalabaly (1951). Tato dramaticky výjimečná postava operního repertoáru se v jeho pojetí stala tvůrčím činem ojedinělého rozměru.

Pohostinská vystoupení v rolích Kecala a Borise Godunova rozhodla o A. dalším angažmá v pražském Národním divadle (1953–58), kde svůj repertoár obohatil o další role. 1956 hledal režisér Walter Felsenstein z Komické opery v Berlíně Revírníka pro svou inscenaci ''Příhod'' ''lišky'' ''Bystroušky''. Touto rolí A. v Berlíně debutoval (dirigoval Václav Neumann). Představení bylo oceněno Velkou cenou a zlatou medailí Divadla národů v Paříži a udrželo se na repertoáru do 1964 (218 repríz). Revírníka zpíval rovněž v nahrávce Supraphonu, která zahájila éru světových gramofonových cen (Grand Prix des Disques Charles Cros – Paris). Po dvou letech dojíždění opustil po dohodě s Národním divadlem Prahu a uzavřel trvalou smlouvu s Komickou operou (1958). Další životní rolí A. byl Mlékař Tewje (Towje-Tewje) v úspěšném muzikálu ''Šumař'' ''na'' ''střeše'' (Anatěvka, premiéra 1971, účinkoval v 271 reprízách). Přeložil a režíroval Smetanovu operu ''Tajemství'' (řídili Václav Neumann a Jiří Bělohlávek). 1988 exceloval v mluvené roli Hofmistra na nahrávce opery ''Ariadna'' ''na Naxu'' R. Strausse (dirigoval Kurt Masur). Hrál i hlavní role ve filmech ''Karbid'' ''und Sauerampfer'' (Karbid a šťovík, NDR 1964, režie Frank Beyer) a ''Die Reise'' ''auf den'' ''Mond'' (Cesta na Měsíc, NDR 1982, režie Georg F. Mielke).

Byl držitelem čestného uznání z Divadelní žatvy 1949, titulu laureát soutěže na festivalu v Bukurešti, nositelem vyznamenání Za vynikající práci (1958); s německým prostředím se zcela sžil a byl tam oceňován: obdržel Národní cenu (National Preis), získal titul Komorního pěvce (Kammersänger) a stal se čestným členem Komické opery v Berlíně (1988). Byl skvělý interpret vážných i komediálních postav, měl zvučný, plný, výrazově bohatý hlas, bezpečnou intonaci, jasnou a srozumitelnou dikci v českém i německém jazyce. Jeviště opustil počátkem 90. let a do vlasti se nikdy nevrátil.

Zdroje: ABS

http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/ASMUS_Rudolf_30.10.1921-13.2.2000

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ''* 30. 10. 1921 Zlín, † 13. 2. 2000 Berlín (Německo)''
-''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železniční stanice. Hudební nadání zdědil po dědečkovi z matčiny strany Antonínu Šmídovi, varhaníku ve Zlíně, strýc František Šmíd působil jako dirigent sboru Dvořák ve Zlíně a později zastupující dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů. Po obecné škole ve Zlíně (1927–32) studoval na reálném gymnáziu v Holešově, Opavě a Kroměříži (1932–40), kde maturoval. Vzdělání si doplnil za 2. světové války absolvováním abiturientského kursu na Obchodní akademii v Olomouci. Jeho bratrem byl škpt. [[Karel Asmus]]. V roce 1945 vstoupil do Nár. socialistické strany.
+''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železniční stanice. Hudební nadání zdědil po dědečkovi z matčiny strany Antonínu Šmídovi, varhaníku ve Zlíně, strýc František Šmíd působil jako dirigent sboru Dvořák ve Zlíně a později zastupující dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů. Po obecné škole ve Zlíně (1927–32) studoval na reálném gymnáziu v Holešově, Opavě a Kroměříži (1932–40), kde maturoval. Vzdělání si doplnil za 2. světové války absolvováním abiturientského kursu na Obchodní akademii v Olomouci. Jeho bratrem byl škpt. [[Karel Asmus]]. V roce 1945 vstoupil do Nár. socialistické strany. V roce 1948 přešel do soc. demokracie, ale ta se sloučila s KSČ. V rpce 1949 byl ze strany vyloučen.
 Lásku k divadlu projevoval již od dětství a rozvíjel ji zvláště v Kroměříži, v městě se starou ochotnickou tradicí. Hrál v pohádkách, činohrách, napovídal, recitoval a plánoval dráhu činoherce. Mladý pěvecký talent rozvíjely a první sóla mu umožnily hodiny zpěvu u prof. Janečkové v hudební škole Moravan v Kroměříži a členství v pěveckém sboru. V hudební škole Žerotín v Olomouci se učil zpěvu u prof. M. Zapletalové. Zde také navštěvoval všechna operní představení a marně usiloval o místo v souboru. Do operního sboru vedeného Jaroslavem Voglem ho přijalo divadlo v Ostravě (1941). Tam se záhy uplatnil v menších rolích operetních a činoherních a zpíval své první velké role. S J. Voglem přešel po osvobození do Národního divadla v Brně jako sólista opery (1945–53). Rozšířil svůj repertoár, nastudoval nové role, účinkoval ve většině oper Dvořákových, Smetanových i Janáčkových, ale také v Beethovenově ''Fideliovi''. Jeho největším úspěchem byla titulní role v Musorgského opeře ''Boris'' ''Godunov'' v nastudování Zdeňka Chalabaly (1951). Tato dramaticky výjimečná postava operního repertoáru se v jeho pojetí stala tvůrčím činem ojedinělého rozměru.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ''* 30. 10. 1921 Zlín, † 13. 2. 2000 Berlín (Německo)''
-''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železniční stanice. Hudební nadání zdědil po dědečkovi z matčiny strany Antonínu Šmídovi, varhaníku ve Zlíně, strýc František Šmíd působil jako dirigent sboru Dvořák ve Zlíně a později zastupující dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů. Po obecné škole ve Zlíně (1927–32) studoval na reálném gymnáziu v Holešově, Opavě a Kroměříži (1932–40), kde maturoval. Vzdělání si doplnil za 2. světové války absolvováním abiturientského kursu na Obchodní akademii v Olomouci. Jeho bratrem byl škpt. [[Karel Asmus]].
+''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železniční stanice. Hudební nadání zdědil po dědečkovi z matčiny strany Antonínu Šmídovi, varhaníku ve Zlíně, strýc František Šmíd působil jako dirigent sboru Dvořák ve Zlíně a později zastupující dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů. Po obecné škole ve Zlíně (1927–32) studoval na reálném gymnáziu v Holešově, Opavě a Kroměříži (1932–40), kde maturoval. Vzdělání si doplnil za 2. světové války absolvováním abiturientského kursu na Obchodní akademii v Olomouci. Jeho bratrem byl škpt. [[Karel Asmus]]. V roce 1945 vstoupil do Nár. socialistické strany.
 Lásku k divadlu projevoval již od dětství a rozvíjel ji zvláště v Kroměříži, v městě se starou ochotnickou tradicí. Hrál v pohádkách, činohrách, napovídal, recitoval a plánoval dráhu činoherce. Mladý pěvecký talent rozvíjely a první sóla mu umožnily hodiny zpěvu u prof. Janečkové v hudební škole Moravan v Kroměříži a členství v pěveckém sboru. V hudební škole Žerotín v Olomouci se učil zpěvu u prof. M. Zapletalové. Zde také navštěvoval všechna operní představení a marně usiloval o místo v souboru. Do operního sboru vedeného Jaroslavem Voglem ho přijalo divadlo v Ostravě (1941). Tam se záhy uplatnil v menších rolích operetních a činoherních a zpíval své první velké role. S J. Voglem přešel po osvobození do Národního divadla v Brně jako sólista opery (1945–53). Rozšířil svůj repertoár, nastudoval nové role, účinkoval ve většině oper Dvořákových, Smetanových i Janáčkových, ale také v Beethovenově ''Fideliovi''. Jeho největším úspěchem byla titulní role v Musorgského opeře ''Boris'' ''Godunov'' v nastudování Zdeňka Chalabaly (1951). Tato dramaticky výjimečná postava operního repertoáru se v jeho pojetí stala tvůrčím činem ojedinělého rozměru.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ''* 30. 10. 1921 Zlín, † 13. 2. 2000 Berlín (Německo)''
-''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železniční stanice. Hudební nadání zdědil po dědečkovi z matčiny strany Antonínu Šmídovi, varhaníku ve Zlíně, strýc František Šmíd působil jako dirigent sboru Dvořák ve Zlíně a později zastupující dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů. Po obecné škole ve Zlíně (1927–32) studoval na reálném gymnáziu v Holešově, Opavě a Kroměříži (1932–40), kde maturoval. Vzdělání si doplnil za 2. světové války absolvováním abiturientského kursu na Obchodní akademii v Olomouci. Jeho bratrem byl škpt. Karel Asmus.
+''Československý operní a operetní pěvec, herec odbojář.'' Syn přednosty železniční stanice. Hudební nadání zdědil po dědečkovi z matčiny strany Antonínu Šmídovi, varhaníku ve Zlíně, strýc František Šmíd působil jako dirigent sboru Dvořák ve Zlíně a později zastupující dirigent Pěveckého sdružení moravských učitelů. Po obecné škole ve Zlíně (1927–32) studoval na reálném gymnáziu v Holešově, Opavě a Kroměříži (1932–40), kde maturoval. Vzdělání si doplnil za 2. světové války absolvováním abiturientského kursu na Obchodní akademii v Olomouci. Jeho bratrem byl škpt. [[Karel Asmus]].
 Lásku k divadlu projevoval již od dětství a rozvíjel ji zvláště v Kroměříži, v městě se starou ochotnickou tradicí. Hrál v pohádkách, činohrách, napovídal, recitoval a plánoval dráhu činoherce. Mladý pěvecký talent rozvíjely a první sóla mu umožnily hodiny zpěvu u prof. Janečkové v hudební škole Moravan v Kroměříži a členství v pěveckém sboru. V hudební škole Žerotín v Olomouci se učil zpěvu u prof. M. Zapletalové. Zde také navštěvoval všechna operní představení a marně usiloval o místo v souboru. Do operního sboru vedeného Jaroslavem Voglem ho přijalo divadlo v Ostravě (1941). Tam se záhy uplatnil v menších rolích operetních a činoherních a zpíval své první velké role. S J. Voglem přešel po osvobození do Národního divadla v Brně jako sólista opery (1945–53). Rozšířil svůj repertoár, nastudoval nové role, účinkoval ve většině oper Dvořákových, Smetanových i Janáčkových, ale také v Beethovenově ''Fideliovi''. Jeho největším úspěchem byla titulní role v Musorgského opeře ''Boris'' ''Godunov'' v nastudování Zdeňka Chalabaly (1951). Tato dramaticky výjimečná postava operního repertoáru se v jeho pojetí stala tvůrčím činem ojedinělého rozměru.