https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Rudolf_Feismantl 2026-04-30T17:09:47Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Rudolf_Feismantl&diff=5002&oldid=prev 2025-04-24T06:21:27Z

<p>Založena nová stránka s textem „&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;26. června 1892 Vizovice – †8. dubna 1943 Věznice Plötzensee Československý důstojník a odbojář. Rudolf Feistmantl se naro…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;nowiki&gt;*&lt;/nowiki&gt;26. června 1892 Vizovice – †8. dubna 1943 Věznice Plötzensee<br /> <br /> Československý důstojník a odbojář.<br /> <br /> Rudolf Feistmantl se narodil 26. června 1892 ve Vizovicích. V roce 1910 odmaturoval na české vyšší reálce v Holešově a poté pracoval jako úřední praktikant. Vojenskou službu v c. a k. armádě nastoupil v dubnu 1913, po začátku první světové války byl odeslán na ruskou frotnu do Haliče, kde byl v září 1914 vážně raněn. Po zotavení bojoval mezi lety 1915 a 1918 opět na ruské, ale i na italské frontě.<br /> <br /> Vznik Československa jej zastihl na dovolené. Koncem října 1918 se Rudolf Feistmantl přihlásil do armády nově vznikajícího státu a již jako její příslušník se zúčastnil války s Maďary. Mezi lety 1923 a 1925 studoval válečné škole, poté do roku 1928 zastával štábní funkce. Již v hodnosti majora působil v letech 1928 - 1931 jako ředitel vojenských studií jezdeckého učiliště v Pardubicích, následně byl do roku 1936 profesorem taktiky pěchoty na Válečné škole. Do rozpuštění armády v roce 1939 sloužil na funkcích velitele praporu u 44. pěšího pluku a náčelníka štábu 1. pěší divize. Dosáhl hodnosti podplukovníka.<br /> <br /> Po německé okupaci a rozpuštění československé armády pracoval Rudolf Feistmantl na pozici administrativního rady u Zemského úřadu. Začal spolupracovat s Obranou národa, v červenci 1939 přivezl z cesty do Velké Británie vzkazy od Edvarda Beneše. Spolupracoval při organizaci odchodů československých důstojníků do exilu. Po prozrazení byl v roce 1940 zatčen gestapem a postupně vězněn v Petschkově paláci, Drážďanech, Gollnowě a berlínské věznici Alt Moabit. Souzen byl společně se skupinou Miloše Otty Bondyho, odsouzen k trestu smrti a 8. dubna 1943 popraven ve věznici Plötzensee.<br /> <br /> Zdroje: Vojenské osobnosti Československého odboje 1939 - 45,AVOS</div>

DanielGargulak