Rudolf Plajner - Historie editací

DanielGargulak v 14. 6. 2024, 11:57

2024-06-14T11:57:06Z

DanielGargulak v 17. 5. 2024, 20:35

2024-05-17T20:35:18Z

DanielGargulak v 17. 5. 2024, 20:34

2024-05-17T20:34:32Z

DanielGargulak v 7. 8. 2023, 16:09

2023-08-07T16:09:08Z

DanielGargulak v 7. 8. 2023, 16:02

2023-08-07T16:02:13Z

DanielGargulak v 7. 8. 2023, 16:01

2023-08-07T16:01:19Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „5. dubna 1901 - 23. června 1987 Československý skaut, pedagog a odbojář. Rudolf Plajner se narodil 5. 4. 1901 v Prostějově, jako jediný syn ze se…“

2023-08-07T15:59:56Z

Založena nová stránka s textem „5. dubna 1901 - 23. června 1987 Československý skaut, pedagog a odbojář. Rudolf Plajner se narodil 5. 4. 1901 v Prostějově, jako jediný syn ze se…“

Nová stránka

5. dubna 1901 - 23. června 1987

Československý skaut, pedagog a odbojář.

Rudolf Plajner se narodil 5. 4. 1901 v Prostějově, jako jediný syn ze sedmi dětí továrního krejčího Františka Plajnera a jeho manželky Jenovéfy, rozené Pešlové. V roce 1905 mu umírá matka - to byly malému Rudolfovi 4 roky. Domácnost pak vedla sestra zesnulé, Anastazie, s kterou se později František Plajner oženil.

V roce 1907 začal chodit do obecné školy v Prostějově a v roce 1912 nastupuje středoškolská studia na zemské vyšší reálce v Prostějově.

Na podzim 1916 vstupuje do skautské družiny, kterou po návratu z tábora na Lipnici založil a vedl Jiří Wolker. Skautský tábor na Lipnici vedl sám zakladatel skautingu v ČSR prof. A. B. Svojsík. Ještě téhož roku skládá Rudolf Plajner zkoušku nováčkovskou a slib, v roce 1917 druhotřídní zkoušku a v roce 1918 zkoušku prvotřídní.

V roce 1918 byl jako skaut ve službách národní revoluce. Se svou družinou se vydal pěšky do Prahy k uvítání presidenta T. G. Masaryka a stal se členem pořadatelského sboru.

V roce 1919 složil zkoušku vůdcovskou a byl pověřen vedením sboru skautů v Prostějově.

V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 V roce 1919 složil zkoušku vůdcovskou a byl pověřen vedením sboru skautů v Prostějově.
-V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.
+V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se zúčastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.
 Okupace a ilegální činnost-Po celou dobu okupace plnil Dr. Plajner úkoly uložené mu domácími i zahraničními autoritami. Byl ve stálém styku se skautskými činovníky i oddíly, pracujícími v ilegalitě.
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 Organizoval přípravu i tvoření revolučních národních výborů v blízkém i širokém okolí.
-Budova holešovského gymnázia, na kterém působil, sloužila přechodně jako úkryt řadě nacisty pronásledovaných a hledaných osob, než jim připravil cestu přes hranice, nebo do partyzánských skupin. Z věžičky nad budovou gymnázia se v určitá období šířily ve stanovenou dobu elektromagnetické vlny, modulované zašifrovanými znaky morseovky. Za heydrichiády se zbavují zbraní i někteří stateční. A tak půda gymnázia i rohový sklep a hluboká studna na dvoře školy pohlcují další granáty, pistole a munici dotud, než je možno vše převézt, nakonzervovat a zakopat u hájovny na Hadovně u Lukovečka "Na skalce". I legendární major Murzin měl schůzky v budově gymnázia i v bytě br. Plajnera. V říjnu 1944 jednal br. Plajner osobně s komisařem partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova kpt. Stěpanovem a napojil na něho velitele Tajné vojenské a civilní organizace kapitána "Roberta", tj. poručíka [[Jan Rolek|Jendu Rolka]], žáka profesora Plajnera. Plukovník ing. Jan Rolek zemřel v září, 1985.
+Budova holešovského gymnázia, na kterém působil, sloužila přechodně jako úkryt řadě nacisty pronásledovaných a hledaných osob, než jim připravil cestu přes hranice, nebo do partyzánských skupin. Z věžičky nad budovou gymnázia se v určitá období šířily ve stanovenou dobu elektromagnetické vlny, modulované zašifrovanými znaky morseovky. Za heydrichiády se zbavují zbraní i někteří stateční. A tak půda gymnázia i rohový sklep a hluboká studna na dvoře školy pohlcují další granáty, pistole a munici dotud, než je možno vše převézt, nakonzervovat a zakopat u hájovny na Hadovně u Lukovečka "Na skalce". I legendární major Murzin měl schůzky v budově gymnázia i v bytě br. Plajnera. V říjnu 1944 jednal br. Plajner osobně s komisařem partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova kpt. [[Ivan Petrovič Stěpanov|Stěpanovem]] a napojil na něho velitele Tajné vojenské a civilní organizace kapitána "Roberta", tj. poručíka [[Jan Rolek|Jendu Rolka]], žáka profesora Plajnera. Plukovník ing. [[Jan Rolek]] zemřel v září, 1985.
 V lesích se skrývají lidé pronásledovaní nacisty, bojovníci, partyzáni. Není pro ně dostatek slamníků, přikrývek a jiných věcí, jimiž je vybavena turistická noclehárna v budově gymnázia. A tak se tyto věci ztratí a při větším "odtahu" odchází ze školy na procházku k Přílepům vzácní lidé, manželé Bakalíkovi, což je u nich zcela neobvyklé při jejich školnickém zatížení. Ale i jinak "nikdy nic neviděli, nikdy nic neslyšeli" a hlavně mlčeli. Mlčeli i funkcionáři KČT, kterým se materiál ztrácel, i když jistě tušili, o co jde. A právě proto mlčeli.
-V budově gymnázia našel přechodný úkryt v říjnu 1941 i první letecký výsadek ze Sovětského svazu, který seskočil v noci blízko trati Hulín - Kojetín. Četař František Ryš a jeho tři společníci byli příslušníci l. čs. armádního sboru v SSSR a měli adresu na prof. Plajnera. František Ryš byl před válkou vůdce skautského oddílu v Ostravě - Svinově. Br. Plajner mu zprostředkoval setkání s paní Irenou Svobodovou, žijící v ilegalitě.
+V budově gymnázia našel přechodný úkryt v říjnu 1941 i první letecký výsadek ze Sovětského svazu, který seskočil v noci blízko trati Hulín - Kojetín. Četař [[František Ryš]] a jeho tři společníci byli příslušníci l. čs. armádního sboru v SSSR a měli adresu na prof. Plajnera. František Ryš byl před válkou vůdce skautského oddílu v Ostravě - Svinově. Br. Plajner mu zprostředkoval setkání s paní Irenou Svobodovou, žijící v ilegalitě.
 Ve Vilové čtvrti v Holešově bydleli dva vzácní lidé, oba profesoři na tamnějším gymnáziu, výteční pedagogové, po všech stránkách, fyzicky i charakterově, krásní lidé, které spojovalo vedle vlastenectví a smýšlení i jejich celoživotní dílo. Ladislav Jaroš byl celou duší i tělem sokol a sokolské myšlence zasvětil celý svůj život.

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2024, 20:35
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Rudolf Plajner(1).jpg\|náhled\|RNDr. Rudolf Plajner]]
	<nowiki>*</nowiki>5. dubna 1901, Prostějov- †23. června 1987		<nowiki>*</nowiki>5. dubna 1901, Prostějov- †23. června 1987

← Starší verze		Verze z 17. 5. 2024, 20:34
Řádek 1:		Řádek 1:
−	5. dubna 1901 - 23. června 1987	+	<nowiki>*</nowiki>5. dubna 1901, Prostějov- †23. června 1987

	Československý skaut, pedagog a odbojář.		Československý skaut, pedagog a odbojář.

← Starší verze		Verze z 7. 8. 2023, 16:09
Řádek 15:		Řádek 15:
	V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.		V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.

−	~~RNDr~~., ~~čestný občan města Holešova~~, ~~Představoval klíčovou postavu organizace Junák – český skaut ve 20~~. ~~století~~, ~~měl skautskou přezdívku „Táta“~~. ~~Členem~~ se ~~stal již~~ v ~~roce 1916~~, ~~prošel mnoha funkcemi~~, ~~od oddílového vedoucího přes okrskového zpravodaje~~ po ~~náčelníka~~. ~~Jeho skautská kariéra započala 1916~~, ~~kdy vstoupil do skautské družiny~~, ~~kterou vedl Jiří Wolker~~. ~~Již v roce 1919 sloužil jako sborový vůdce v Brně a zúčastnil se ustavujícího sjezdu Svazu skautů~~. ~~V roce 1940 tajně domluvil se Sokolem~~, ~~Československým červeným křížem a Klubem československých turistů možnost přechodu skautských oddílů~~ do ~~těchto organizací~~ v ~~případě zrušení Junáka. Krátce nato byl zatčen gestapem ''(propuštěn po třech dnech~~, ~~později zatčen~~ na ~~několik měsíců'')~~ a ~~Junák byl zrušen.V roce 1929 přesídlil~~ z ~~Prostějova do Holešova a začal vyučovat~~ na ~~místním gymnáziu~~. ~~Během 2~~. ~~světové války působil při budování odbojových organizací~~. ~~V lednu 1943 byl zatčen gestapem a obviněn~~ ze styku se zahraničím a ~~organizování skautského doboje~~. ~~Byl vězněn dva měsíce~~, pro ~~nedostatek důkazů pak propuštěn~~ v ~~březnu 1943~~. V ~~pomoci odboji nadále pokračoval~~ i ~~po svém propuštění~~. ~~I díky této angažovanosti~~ se ~~stal prvním předsedou revolučního Městského národního výboru Holešov~~, ~~poté byl prvním předsedou revolučního Okresního národního výboru Holešov~~. ~~Ve funkci setrval do voleb~~ v ~~roce 1946~~. ~~Zásadní díl jeho poválečné aktivity byl věnován Junáku~~. V ~~poválečných letech se snažil uchránit co největší díl skautské samostatnosti~~. ~~V únoru 1948 došlo k proslulému Plajnerovu střetu~~ s ~~ministrem Alexejem Čepičkou~~. ~~Na skautskou organizaci byl vytvářen tlak~~, ~~aby~~ se ~~přihlásila k nové Národní frontě~~. ~~Plajner odmítl podepsat přihlášení~~ k ~~členství jakožto náčelník Junáka. Čepičku to natolik rozezlilo~~, že zcela ~~nečekaně dal Plajnerovi dvě facky~~. ~~Ten mu však jednu vrátil~~ a ~~odešel bez rozloučení~~. ~~Následně inicioval ustavení akčního výboru Junáka~~, ~~aby zabránil okamžité likvidaci organizace~~. ~~Převzetím moci akčním výborem skončil Plajner fakticky jako náčelník~~. ~~Po únorovém převratu se do popředí dostala skupina bolševizujících skautů~~ a ~~Plajnerovo skautské angažmá~~ v ~~podstatě skončilo~~ na ~~dalších dvacet let~~. ~~Byl internován Státní bezpečností a až po několika měsících~~ v ~~říjnu 1949 propuštěn~~. ~~Uvolnění v roce 1968 přineslo prostor pro obnovu Junáka~~. A Plajner ~~se znovu účastnil příprav~~. ~~Směřování organizace však muselo být podřízeno socialistickému pojetí výchovy~~. ~~Sovětská okupace znamenala konec nadějí na rozvoj skautingu~~. Plajner byl ~~sice~~ v ~~listopadu 1968 zvolen náčelníkem, ale již~~ v ~~roce 1970~~ se ~~chtěl své funkce vzdát – abdikaci však nakonec zrušil~~. ~~V roce 1970~~ se ~~stal členem Ústřední rady Pionýrské organizace SSM a zůstal jím~~ do ~~roku 1977~~, ~~kdy~~ se ~~vzdal všech funkcí~~. ~~Poté se věnoval mapování historie junáctví, sepsal~~ a ~~samizdatově vydal 14 knih věnujících se historii skautingu~~. ~~Shromáždil velké množství dokumentů~~, ~~artefaktů i vzpomínek~~, ~~které nyní tvoří stěžejní část Skautského archivu, knihovny~~ a ~~muzea~~. ~~Od roku 1990 je pořádán Memoriál Rudolfa Plajnera,~~ v ~~roce 2001 mu byla odhalena pamětní deska na Hostýně~~.	+	Okupace a ilegální činnost-Po celou dobu okupace plnil Dr. Plajner úkoly uložené mu domácími i zahraničními autoritami. Byl ve stálém styku se skautskými činovníky i oddíly, pracujícími v ilegalitě.
		+
		+	V úterý dne 21. 1. 1943 byl zatčen gestapem. Na cestě ze školy ho předjelo auto s gestapáky ve Vilové čtvrti, kde bydlel. Po ověření totožnosti ho posadili do auta a přijeli až k domu. Na zazvonění otvíral syn, ještě ne šestnáctiletý. Jeden gestapák se prokázal odznakem a tlačil se dovnitř. Na neochotu pustit ho dál reagoval vytažením pistole. Takto se dva ze tří nahrnuli dovnitř, rychle prošli bytem a usadili se v pracovně. Pár věcí s sebou vzali - spíš pro vlastní děti. Prohledali stůl, knihovny a ostatní zařízení. Jinak byla prohlídka povrchní, na štěstí, protože toho dne byly shodou okolností v sušárně, náhodou zaplněné prádlem, dvě pistole, připravené k transportu do úkrytu. Za pověšeným prádlem je neobjevili. Br. Plajner byl po celou dobu v autě hlídán třetím gestapákem. Do domu ho nepustili, nedovolili mu ani se naobědvat. Mluvili pouze německy, vystupování bylo ostré, strohé, ale korektní, bez fyzického násilí. Celé to trvalo asi hodinu, snad půl druhé.
		+
		+	Byl odvezen na gestapo do Zlína, odtud do Brna - Kounicových kolejí, pobyl v Brně na Cejlu, v Praze na Pankráci, prošel Pečkárnou a nakonec z vězení na Karlově náměstí byl pro nedostatek důkazů propuštěn 24. 3. 1943. Byl podezírán ze styku se zahraničím a z organizace junáckého odboje. Při výsleších mu Němci nechtěli věřit, že za práci pro mládež nebere žádnou odměnu, pouze svůj plat středoškolského učitele. U nich Baldur von Schirach je honorován jako ministr. Brzo po propuštění pokračoval v odbojové činnosti a ve spolupráci s Mezinárodním červeným křížem plnil politické a zpravodajské úkoly zaměřené na osvobození republiky. Pomáhal para skupinám a partyzánským útvarům v jejich činnosti. V tajných poradách s vybranými skautskými činovníky projednával zapojeni junácké mládeže do odbojové činnosti a obnovení Junáka po ukončené válce.
		+
		+	Organizoval přípravu i tvoření revolučních národních výborů v blízkém i širokém okolí.
		+
		+	Budova holešovského gymnázia, na kterém působil, sloužila přechodně jako úkryt řadě nacisty pronásledovaných a hledaných osob, než jim připravil cestu přes hranice, nebo do partyzánských skupin. Z věžičky nad budovou gymnázia se v určitá období šířily ve stanovenou dobu elektromagnetické vlny, modulované zašifrovanými znaky morseovky. Za heydrichiády se zbavují zbraní i někteří stateční. A tak půda gymnázia i rohový sklep a hluboká studna na dvoře školy pohlcují další granáty, pistole a munici dotud, než je možno vše převézt, nakonzervovat a zakopat u hájovny na Hadovně u Lukovečka "Na skalce". I legendární major Murzin měl schůzky v budově gymnázia i v bytě br. Plajnera. V říjnu 1944 jednal br. Plajner osobně s komisařem partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova kpt. Stěpanovem a napojil na něho velitele Tajné vojenské a civilní organizace kapitána "Roberta", tj. poručíka [[Jan Rolek\|Jendu Rolka]], žáka profesora Plajnera. Plukovník ing. Jan Rolek zemřel v září, 1985.
		+
		+	V lesích se skrývají lidé pronásledovaní nacisty, bojovníci, partyzáni. Není pro ně dostatek slamníků, přikrývek a jiných věcí, jimiž je vybavena turistická noclehárna v budově gymnázia. A tak se tyto věci ztratí a při větším "odtahu" odchází ze školy na procházku k Přílepům vzácní lidé, manželé Bakalíkovi, což je u nich zcela neobvyklé při jejich školnickém zatížení. Ale i jinak "nikdy nic neviděli, nikdy nic neslyšeli" a hlavně mlčeli. Mlčeli i funkcionáři KČT, kterým se materiál ztrácel, i když jistě tušili, o co jde. A právě proto mlčeli.
		+
		+	V budově gymnázia našel přechodný úkryt v říjnu 1941 i první letecký výsadek ze Sovětského svazu, který seskočil v noci blízko trati Hulín - Kojetín. Četař František Ryš a jeho tři společníci byli příslušníci l. čs. armádního sboru v SSSR a měli adresu na prof. Plajnera. František Ryš byl před válkou vůdce skautského oddílu v Ostravě - Svinově. Br. Plajner mu zprostředkoval setkání s paní Irenou Svobodovou, žijící v ilegalitě.
		+
		+	Ve Vilové čtvrti v Holešově bydleli dva vzácní lidé, oba profesoři na tamnějším gymnáziu, výteční pedagogové, po všech stránkách, fyzicky i charakterově, krásní lidé, které spojovalo vedle vlastenectví a smýšlení i jejich celoživotní dílo. Ladislav Jaroš byl celou duší i tělem sokol a sokolské myšlence zasvětil celý svůj život.
		+
		+	Rudolf Plajner byl průkopníkem skautingu a nakonec i jeho představitelem v ČSSR a byl znám i za hranicemi a v mezinárodním skautském ústředí. Často se vzájemně doprovázeli cestou do školy nebo ze školy a hovořili. Když se Ladislav Jaroš svěřil o svém předvolání na gestapo do Brna na 8. IV. 1942 na 10 hodin i o svém přesvědčení, že se již nevrátí, nabídl mu dr. Plajner zprostředkování přechodu do ilegality a později přechodu za hranice. Ladislav Jaroš odmítl, jsa si vědom, že by se mstili na rodině a syn Zdeněk je teprve na začátku lékařské kariéry ....
		+
		+	Oba se žel nemýlili. Večer 18. června 1942 byl v dlouhé řadě jmen popravených za přechovávání osob říši nepřátelských a za schvalování atentátu... i ředitel holešovského gymnázia, vzácný a statečný člověk

← Starší verze		Verze z 7. 8. 2023, 16:02
Řádek 15:		Řádek 15:
	V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.		V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.

−	RNDr., čestný občan města Holešova, Představoval klíčovou postavu organizace Junák – český skaut ve 20. století, měl skautskou přezdívku „Táta“. Členem se stal již v roce 1916, prošel mnoha funkcemi, od oddílového vedoucího přes okrskového zpravodaje po náčelníka. V roce 1929 přesídlil z Prostějova do Holešova a začal vyučovat na místním gymnáziu. Během 2. světové války působil při budování odbojových organizací. V lednu 1943 byl zatčen gestapem a obviněn ze styku se zahraničím a organizování skautského doboje. Byl vězněn dva měsíce, pro nedostatek důkazů pak propuštěn v březnu 1943. V pomoci odboji nadále pokračoval i po svém propuštění. I díky této angažovanosti se stal prvním předsedou revolučního Městského národního výboru Holešov, poté byl prvním předsedou revolučního Okresního národního výboru Holešov. Ve funkci setrval do voleb v roce 1946. Zásadní díl jeho poválečné aktivity byl věnován Junáku. V poválečných letech se snažil uchránit co největší díl skautské samostatnosti. V únoru 1948 došlo k proslulému Plajnerovu střetu s ministrem Alexejem Čepičkou. Na skautskou organizaci byl vytvářen tlak, aby se přihlásila k nové Národní frontě. Plajner odmítl podepsat přihlášení k členství jakožto náčelník Junáka. Čepičku to natolik rozezlilo, že zcela nečekaně dal Plajnerovi dvě facky. Ten mu však jednu vrátil a odešel bez rozloučení. Následně inicioval ustavení akčního výboru Junáka, aby zabránil okamžité likvidaci organizace. Převzetím moci akčním výborem skončil Plajner fakticky jako náčelník. Po únorovém převratu se do popředí dostala skupina bolševizujících skautů a Plajnerovo skautské angažmá v podstatě skončilo na dalších dvacet let. Byl internován Státní bezpečností a až po několika měsících v říjnu 1949 propuštěn. Uvolnění v roce 1968 přineslo prostor pro obnovu Junáka. A Plajner se znovu účastnil příprav. Směřování organizace však muselo být podřízeno socialistickému pojetí výchovy. Sovětská okupace znamenala konec nadějí na rozvoj skautingu. Plajner byl sice v listopadu 1968 zvolen náčelníkem, ale již v roce 1970 se chtěl své funkce vzdát – abdikaci však nakonec zrušil. V roce 1970 se stal členem Ústřední rady Pionýrské organizace SSM a zůstal jím do roku 1977, kdy se vzdal všech funkcí. Poté se věnoval mapování historie junáctví, sepsal a samizdatově vydal 14 knih věnujících se historii skautingu. Shromáždil velké množství dokumentů, artefaktů i vzpomínek, které nyní tvoří stěžejní část Skautského archivu, knihovny a muzea. Od roku 1990 je pořádán Memoriál Rudolfa Plajnera, v roce 2001 mu byla odhalena pamětní deska na Hostýně.	+	RNDr., čestný občan města Holešova, Představoval klíčovou postavu organizace Junák – český skaut ve 20. století, měl skautskou přezdívku „Táta“. Členem se stal již v roce 1916, prošel mnoha funkcemi, od oddílového vedoucího přes okrskového zpravodaje po náčelníka. Jeho skautská kariéra započala 1916, kdy vstoupil do skautské družiny, kterou vedl Jiří Wolker. Již v roce 1919 sloužil jako sborový vůdce v Brně a zúčastnil se ustavujícího sjezdu Svazu skautů. V roce 1940 tajně domluvil se Sokolem, Československým červeným křížem a Klubem československých turistů možnost přechodu skautských oddílů do těchto organizací v případě zrušení Junáka. Krátce nato byl zatčen gestapem ''(propuštěn po třech dnech, později zatčen na několik měsíců'') a Junák byl zrušen.V roce 1929 přesídlil z Prostějova do Holešova a začal vyučovat na místním gymnáziu. Během 2. světové války působil při budování odbojových organizací. V lednu 1943 byl zatčen gestapem a obviněn ze styku se zahraničím a organizování skautského doboje. Byl vězněn dva měsíce, pro nedostatek důkazů pak propuštěn v březnu 1943. V pomoci odboji nadále pokračoval i po svém propuštění. I díky této angažovanosti se stal prvním předsedou revolučního Městského národního výboru Holešov, poté byl prvním předsedou revolučního Okresního národního výboru Holešov. Ve funkci setrval do voleb v roce 1946. Zásadní díl jeho poválečné aktivity byl věnován Junáku. V poválečných letech se snažil uchránit co největší díl skautské samostatnosti. V únoru 1948 došlo k proslulému Plajnerovu střetu s ministrem Alexejem Čepičkou. Na skautskou organizaci byl vytvářen tlak, aby se přihlásila k nové Národní frontě. Plajner odmítl podepsat přihlášení k členství jakožto náčelník Junáka. Čepičku to natolik rozezlilo, že zcela nečekaně dal Plajnerovi dvě facky. Ten mu však jednu vrátil a odešel bez rozloučení. Následně inicioval ustavení akčního výboru Junáka, aby zabránil okamžité likvidaci organizace. Převzetím moci akčním výborem skončil Plajner fakticky jako náčelník. Po únorovém převratu se do popředí dostala skupina bolševizujících skautů a Plajnerovo skautské angažmá v podstatě skončilo na dalších dvacet let. Byl internován Státní bezpečností a až po několika měsících v říjnu 1949 propuštěn. Uvolnění v roce 1968 přineslo prostor pro obnovu Junáka. A Plajner se znovu účastnil příprav. Směřování organizace však muselo být podřízeno socialistickému pojetí výchovy. Sovětská okupace znamenala konec nadějí na rozvoj skautingu. Plajner byl sice v listopadu 1968 zvolen náčelníkem, ale již v roce 1970 se chtěl své funkce vzdát – abdikaci však nakonec zrušil. V roce 1970 se stal členem Ústřední rady Pionýrské organizace SSM a zůstal jím do roku 1977, kdy se vzdal všech funkcí. Poté se věnoval mapování historie junáctví, sepsal a samizdatově vydal 14 knih věnujících se historii skautingu. Shromáždil velké množství dokumentů, artefaktů i vzpomínek, které nyní tvoří stěžejní část Skautského archivu, knihovny a muzea. Od roku 1990 je pořádán Memoriál Rudolfa Plajnera, v roce 2001 mu byla odhalena pamětní deska na Hostýně.

← Starší verze		Verze z 7. 8. 2023, 16:01
Řádek 14:		Řádek 14:

	V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.		V roce 1919 ukončuje středoškolská studia maturitou s vyznamenáním. Je imatrikulován na brněnské technice, fakultě elektroinženýrství. V Brně sloužil skautingu jako sborový vůdce. Jako delegát se účastňuje ustavujícího sjezdu Svazu skautů v Praze.
		+
		+	RNDr., čestný občan města Holešova, Představoval klíčovou postavu organizace Junák – český skaut ve 20. století, měl skautskou přezdívku „Táta“. Členem se stal již v roce 1916, prošel mnoha funkcemi, od oddílového vedoucího přes okrskového zpravodaje po náčelníka. V roce 1929 přesídlil z Prostějova do Holešova a začal vyučovat na místním gymnáziu. Během 2. světové války působil při budování odbojových organizací. V lednu 1943 byl zatčen gestapem a obviněn ze styku se zahraničím a organizování skautského doboje. Byl vězněn dva měsíce, pro nedostatek důkazů pak propuštěn v březnu 1943. V pomoci odboji nadále pokračoval i po svém propuštění. I díky této angažovanosti se stal prvním předsedou revolučního Městského národního výboru Holešov, poté byl prvním předsedou revolučního Okresního národního výboru Holešov. Ve funkci setrval do voleb v roce 1946. Zásadní díl jeho poválečné aktivity byl věnován Junáku. V poválečných letech se snažil uchránit co největší díl skautské samostatnosti. V únoru 1948 došlo k proslulému Plajnerovu střetu s ministrem Alexejem Čepičkou. Na skautskou organizaci byl vytvářen tlak, aby se přihlásila k nové Národní frontě. Plajner odmítl podepsat přihlášení k členství jakožto náčelník Junáka. Čepičku to natolik rozezlilo, že zcela nečekaně dal Plajnerovi dvě facky. Ten mu však jednu vrátil a odešel bez rozloučení. Následně inicioval ustavení akčního výboru Junáka, aby zabránil okamžité likvidaci organizace. Převzetím moci akčním výborem skončil Plajner fakticky jako náčelník. Po únorovém převratu se do popředí dostala skupina bolševizujících skautů a Plajnerovo skautské angažmá v podstatě skončilo na dalších dvacet let. Byl internován Státní bezpečností a až po několika měsících v říjnu 1949 propuštěn. Uvolnění v roce 1968 přineslo prostor pro obnovu Junáka. A Plajner se znovu účastnil příprav. Směřování organizace však muselo být podřízeno socialistickému pojetí výchovy. Sovětská okupace znamenala konec nadějí na rozvoj skautingu. Plajner byl sice v listopadu 1968 zvolen náčelníkem, ale již v roce 1970 se chtěl své funkce vzdát – abdikaci však nakonec zrušil. V roce 1970 se stal členem Ústřední rady Pionýrské organizace SSM a zůstal jím do roku 1977, kdy se vzdal všech funkcí. Poté se věnoval mapování historie junáctví, sepsal a samizdatově vydal 14 knih věnujících se historii skautingu. Shromáždil velké množství dokumentů, artefaktů i vzpomínek, které nyní tvoří stěžejní část Skautského archivu, knihovny a muzea. Od roku 1990 je pořádán Memoriál Rudolfa Plajnera, v roce 2001 mu byla odhalena pamětní deska na Hostýně.