Sergej Vojcechovský - Historie editací

DanielGargulak v 8. 4. 2022, 17:40

2022-04-08T17:40:23Z

DanielGargulak v 8. 4. 2022, 17:33

2022-04-08T17:33:06Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „* 28.10.1883 (Vitebsk) - † 7.4.1951 (Ozerlag, Rusko, Irkutská oblast, Tajšet) Československý vojár, ruského původu. Sergej Niko…“

2022-04-08T17:31:41Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 28.10.1883 (Vitebsk) - † 7.4.1951 (Ozerlag, Rusko, Irkutská oblast, Tajšet) Československý vojár, ruského původu. Sergej Niko…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki> 28.10.1883 (Vitebsk) - † 7.4.1951 (Ozerlag, Rusko, Irkutská oblast, Tajšet)

Československý vojár, ruského původu.

Sergej Nikolajevič Vojcechovský, armádní generál, nar. 28.10.1883 Vitebsk, zemřel 7.4.1951 Ozerlag, Rusko, Irkutská oblast, Tajšet; byl československý legionář a generál ruského původu.

Pocházel z ruské šlechtické rodiny, jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě.

8. září 1917 se stal náčelníkem štábu střelecké divize čs. legií v Rusku.

Po odchodu většiny ruských důstojníků z legií a jejich nahrazení československými veliteli jako jeden z mála ruských velitelů v legiích zůstal a účastnil se bojů na Transsibiřské magistrále s Rudou armádou. Ke konci roku 1918 již v hodnosti generála bojoval proti bolševikům v rámci Kolčakovy armády. V roce 1920 odcestoval na Krym, kde se zařadil do Wrangelových vojsk, v jejichž rámci se po porážce Rudou armádou podílel na evakuaci zraněných a nemocných do Istanbulu.

V roce 1921 odcestoval do Československa, kde se stal 1. května 1921 příslušníkem československé armády jako generál V. hodnostní třídy. Dne 20. ledna 1922 mu bylo uděleno československé státní občanství. V rámci československé armády stále povyšoval, v roce 1929 mu byla udělena hodnost armádní generál.

V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němcům. 1. dubna 1939 byl pensionován a podílel se na organizaci odbojové organizace Obrana národa, vlastní činnosti se pro svoji známost neúčastnil, do roku 1945 žil pod německým dozorem v Praze.

V průběhu pražského povstání byl za nejasných okolností 6.5.1945 zatčen povstalci, propuštěn 12.5.1945 po intervenci generála Číly u Zdeňka Fierlingera, bývalého legionáře a předsedy první poválečné vlády. Ještě týž den však byl odveden neznámým kapitánem Rudé armády ze svého bytu, kam se již nikdy nevrátil, ještě v květnu 1945 byl převezen do Moskvy.

Dne 28.5.1945 na něj byla uvalena vazba z rozhodnutí sovětské kontrarozvědky, odsouzen v září 1945 na deset let (započítáno od 29.5.1945) do pracovního tábora. V Moskvě byl vězněnv Lefertovské vazební věznici a v Butyrské věznici, kde čekal na převoz do tábora. Nejdříve poslán do Užlagu v Gorkijské oblasti v Povolží, kde prožil tři roky. Odtud transportován na jaře 1949 do Ozerlagu v Irkutské oblasti ve východní Sibiři. Do sídla správy tábora v Tajšetu transport dorazil 25.5.1949. Hlavní práce vězňů Orzelagu byla v tajze: v zimě kácení stromů, v létě svážení dřeva a nakládání, přičemž se vše dělalo ručně. Vojcechovskij byl pro špatný zdravotní stav (už před rokem 1939 trpěl žaludečními potížemi) zařazen mezi invalidy a přidělen do táborové nemocnice, kde pracoval jako zdravotník.

Armádní generál Sergej Vojcechovskij zemřel 7.4.1951 a byl pochován na hřbitově ústřední nemocnice Ozerlagu v bezejmenném hrobě č. 4-36 nedaleko vesnice Ševčenko v Tajšetském okrese, asi 35 km severovýchodně od Tajšetu. Jako příčina úmrtí bylo uvedeno „tuberkulóza plic a sešlost věkem“. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala.

Zdroje: vets.cz, wikipedie

← Starší verze		Verze z 8. 4. 2022, 17:33
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	[[Soubor:Sergěj Vojcechovský 1938.png\|náhled\|gen. Sergej Vojcechovský]]
	<nowiki>*</nowiki> 28.10.1883 (Vitebsk) - † 7.4.1951 (Ozerlag, Rusko, Irkutská oblast, Tajšet)		<nowiki>*</nowiki> 28.10.1883 (Vitebsk) - † 7.4.1951 (Ozerlag, Rusko, Irkutská oblast, Tajšet)

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němcům. 1. dubna 1939 byl pensionován a podílel se na organizaci odbojové organizace Obrana národa, vlastní činnosti se pro svoji známost neúčastnil, do roku 1945 žil pod německým dozorem v Praze.
-V průběhu pražského povstání byl za nejasných okolností 6.5.1945 zatčen povstalci, propuštěn 12.5.1945 po intervenci generála Číly u Zdeňka Fierlingera, bývalého legionáře a předsedy první poválečné vlády. Ještě týž den však byl odveden neznámým kapitánem Rudé armády ze svého bytu, kam se již nikdy nevrátil, ještě v květnu 1945 byl převezen do Moskvy.
+V průběhu pražského povstání byl za nejasných okolností 6.5.1945 zatčen povstalci, propuštěn 12.5.1945 po intervenci generála [[Mikuláš Antonín Číla|Číly]] u Zdeňka Fierlingera, bývalého legionáře a předsedy první poválečné vlády. Ještě týž den však byl odveden neznámým kapitánem Rudé armády ze svého bytu, kam se již nikdy nevrátil, ještě v květnu 1945 byl převezen do Moskvy.
 Dne 28.5.1945 na něj byla uvalena vazba z rozhodnutí sovětské kontrarozvědky, odsouzen v září 1945 na deset let (započítáno od 29.5.1945) do pracovního tábora. V Moskvě byl vězněnv Lefertovské vazební věznici a v Butyrské věznici, kde čekal na převoz do tábora. Nejdříve poslán do Užlagu v Gorkijské oblasti v Povolží, kde prožil tři roky. Odtud transportován na jaře 1949 do Ozerlagu v Irkutské oblasti ve východní Sibiři. Do sídla správy tábora v Tajšetu transport dorazil 25.5.1949. Hlavní práce vězňů Orzelagu byla v tajze: v zimě kácení stromů, v létě svážení dřeva a nakládání, přičemž se vše dělalo ručně. Vojcechovskij byl pro špatný zdravotní stav (už před rokem 1939 trpěl žaludečními potížemi) zařazen mezi invalidy a přidělen do táborové nemocnice, kde pracoval jako zdravotník.