Stanislav Bukovský - Historie editací

DanielGargulak v 30. 9. 2021, 22:36

2021-09-30T22:36:55Z

DanielGargulak v 30. 9. 2021, 22:36

2021-09-30T22:36:04Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „náhled *2. květen 1889 Vyškov – †8. října 1942 Osvětim Narodil se 2. 5. 1889 v mlynář…“

2021-09-30T22:35:30Z

Založena nová stránka s textem „náhled <nowiki>*</nowiki>2. květen 1889 Vyškov – †8. října 1942 Osvětim Narodil se 2. 5. 1889 v mlynář…“

Nová stránka

[[Soubor:Stanislav Bukovský 1925.jpg|náhled]]
<nowiki>*</nowiki>2. květen 1889 Vyškov – †8. října 1942 Osvětim

Narodil se 2. 5. 1889 v mlynářské rodině. Vystudoval soukromé matiční gymnázium a po maturitě v roce 1908 odešel studovat do Prahy na Lékařskou fakultu Karlovy univerzity. Bukovského přitahovala tělocvična už od mládí, kdy se ještě cvičívalo ve sklepních místnostech Besedního domu. V zápisech výboru ze dne 4. dubna 1906 se objevuje mezi nově přijatými členy jméno Zikmund Čermák - krycí jméno sextána Slávka Bukovského. Studenti totiž tehdy cvičit v Sokole nesměli a prozrazení mohlo míti za následek i vyloučení z ústavu. Později byl Čermák-Bukovský přijat do cvičitelského sboru. V jednotě vyškovské zůstal i během svého pobytu v Praze, současně se však přihlásil i do Sokola pražského, kde se v roce 1908 stává cvičitelem sboru.

Na podzim 1912 se dobrovolně přihlásil k lékařské výpravě na Balkán, aby pomáhal místním obyvatelům jako lékař. Na doktora lékařských věd promoval v listopadu roku 1913. Během roční vojenské služby, kterou nastoupil po studiích, ho zastihla první světová válka. Působil ve vojenských lazaretech a na Balkáně, po těžkém zranění nohy se dostal jako invalida do vojenské nemocnice na Hradčanech. Zde se stal vedoucím plicního oddělení.

V únoru 1921 byl povolán do náčelnictva Československé obce sokolské a byl pověřen vybudovat lékařsko-badatelský odbor. Jako lékař se zkušenostmi závodníka pravidelně přednášel ve cvičitelských školách ČOS, odbornými články přispíval do Cvičitele a do jiných odborných periodik. V roce 1922 byl jmenován šéflékařem nemocenského ústavu léčebného fondu veřejných zaměstnanců, v roce 1931 byl zvolen místostarostou Čs. obce sokolské, starostou se stal o rok později, v roce 1932. V roce 1938 krátce pracoval jako ministr bez portfeje v úřednických vládách generála Syrového, kde byl pověřen správou ministerstva školství a národní osvěty.

Za druhé světové války byli sokolští činovníci z žup a ústředí jako účastníci sokolského odboje hromadně zatýkáni, 8. října 1941 byl zatčen i Bukovský. Spolupracoval s řadou odbojových organizací - včetně Kapitána Nema a škpt. Morávka. Nejprve byl vězněn v Terezíně a 15. ledna 1942 deportován do Osvětimi. Zemřel 14. 8. 1942? (nebo 8. 10) pravděpodobně v plynové komoře.

← Starší verze		Verze z 30. 9. 2021, 22:36
Řádek 9:		Řádek 9:

	Za druhé světové války byli sokolští činovníci z žup a ústředí jako účastníci sokolského odboje hromadně zatýkáni, 8. října 1941 byl zatčen i Bukovský. Spolupracoval s řadou odbojových organizací - včetně Kapitána Nema a škpt. Morávka (ON). Nejprve byl vězněn v Terezíně a 15. ledna 1942 deportován do Osvětimi. Zemřel 14. 8. 1942? (nebo 8. 10) pravděpodobně v plynové komoře.		Za druhé světové války byli sokolští činovníci z žup a ústředí jako účastníci sokolského odboje hromadně zatýkáni, 8. října 1941 byl zatčen i Bukovský. Spolupracoval s řadou odbojových organizací - včetně Kapitána Nema a škpt. Morávka (ON). Nejprve byl vězněn v Terezíně a 15. ledna 1942 deportován do Osvětimi. Zemřel 14. 8. 1942? (nebo 8. 10) pravděpodobně v plynové komoře.
		+
		+	Zdroje:
		+
		+	''podle Věstníku Vyškovské sokolské župy Milíčovy''
		+
		+	Archiv VOS

← Starší verze		Verze z 30. 9. 2021, 22:36
Řádek 8:		Řádek 8:
	V únoru 1921 byl povolán do náčelnictva Československé obce sokolské a byl pověřen vybudovat lékařsko-badatelský odbor. Jako lékař se zkušenostmi závodníka pravidelně přednášel ve cvičitelských školách ČOS, odbornými články přispíval do Cvičitele a do jiných odborných periodik. V roce 1922 byl jmenován šéflékařem nemocenského ústavu léčebného fondu veřejných zaměstnanců, v roce 1931 byl zvolen místostarostou Čs. obce sokolské, starostou se stal o rok později, v roce 1932. V roce 1938 krátce pracoval jako ministr bez portfeje v úřednických vládách generála Syrového, kde byl pověřen správou ministerstva školství a národní osvěty.		V únoru 1921 byl povolán do náčelnictva Československé obce sokolské a byl pověřen vybudovat lékařsko-badatelský odbor. Jako lékař se zkušenostmi závodníka pravidelně přednášel ve cvičitelských školách ČOS, odbornými články přispíval do Cvičitele a do jiných odborných periodik. V roce 1922 byl jmenován šéflékařem nemocenského ústavu léčebného fondu veřejných zaměstnanců, v roce 1931 byl zvolen místostarostou Čs. obce sokolské, starostou se stal o rok později, v roce 1932. V roce 1938 krátce pracoval jako ministr bez portfeje v úřednických vládách generála Syrového, kde byl pověřen správou ministerstva školství a národní osvěty.

−	Za druhé světové války byli sokolští činovníci z žup a ústředí jako účastníci sokolského odboje hromadně zatýkáni, 8. října 1941 byl zatčen i Bukovský. Spolupracoval s řadou odbojových organizací - včetně Kapitána Nema a škpt. Morávka. Nejprve byl vězněn v Terezíně a 15. ledna 1942 deportován do Osvětimi. Zemřel 14. 8. 1942? (nebo 8. 10) pravděpodobně v plynové komoře.	+	Za druhé světové války byli sokolští činovníci z žup a ústředí jako účastníci sokolského odboje hromadně zatýkáni, 8. října 1941 byl zatčen i Bukovský. Spolupracoval s řadou odbojových organizací - včetně Kapitána Nema a škpt. Morávka (ON). Nejprve byl vězněn v Terezíně a 15. ledna 1942 deportován do Osvětimi. Zemřel 14. 8. 1942? (nebo 8. 10) pravděpodobně v plynové komoře.