DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „1. října 1902 – 3. ledna 1984 Rakouský historik, univerzitní profesor a kontroverzní postava rakouského poválečného veřejného života kvůli…“

2025-06-13T16:19:11Z

Založena nová stránka s textem „1. října 1902 – 3. ledna 1984 Rakouský historik, univerzitní profesor a kontroverzní postava rakouského poválečného veřejného života kvůli…“

Nová stránka

1. října 1902 – 3. ledna 1984

Rakouský historik, univerzitní profesor a kontroverzní postava rakouského poválečného veřejného života kvůli svému nacistickému přesvědčení a opakovaným antisemitským výrokům. Jeho případ vyvolal ve druhé polovině 20. století zásadní debatu o poválečném vyrovnání Rakouska s nacistickou minulostí.

Narodil se v dolnorakouském městě Baden bei Wien, podle jiných pramenů přímo ve Vídni, do rodiny železničního inženýra původem z Haliče. Vystudoval historii na Vídeňské univerzitě, kde v roce 1932 získal doktorát za práci věnovanou křesťansko-sociálnímu myšlení 19. století. Habilitoval se v roce 1937 a vyučoval náboženské a ideové dějiny. Již v meziválečném období se profiloval jako stoupenec katolického nacionálního konzervatismu a později jako příznivec německého nacionalismu.

V roce 1933 se Borodajkewycz stal prezidentem Katolického dne (Katholikentag), což byla důležitá společenská platforma režimu Engelberta Dollfusse. Už v roce 1934 ale vstoupil do ilegální rakouské NSDAP. S nacistickým režimem spolupracoval aktivně nejen ideově, ale i operativně – během druhé světové války působil v zahraničí, včetně Vatikánu, jako agent nacistické bezpečnostní služby SD.

Od roku 1942 vyučoval jako profesor na Německé univerzitě v Praze. Po válce byl sice označen za „méně zatíženého“ nacistickou činností, nicméně zpočátku nemohl působit na univerzitě. Od roku 1946 začal opět přednášet a v roce 1955 byl jmenován profesorem hospodářských dějin na Vysoké obchodní škole ve Vídni (dnes WU Wien).

Jeho veřejné působení se opakovaně stávalo terčem kritiky kvůli otevřeně antisemitským a pronacistickým výrokům. První velký skandál vypukl v roce 1962, kdy student Ferdinand Lacina zveřejnil některé z jeho výroků (např. že Rosa Luxemburgová si zasloužila být zastřelena), což medializoval tehdejší redaktor Heinz Fischer (pozdější rakouský prezident). Borodajkewycz Fischera zažaloval a soud mu přiznal odškodnění – Fischer musel zaplatit pokutu.

Následné události však přerostly v politickou aféru. V březnu 1965 se proti Borodajkewyczovi uskutečnily masové demonstrace studentů a občanů, které vedly ke střetu s pravicovými provokatéry. Během těchto událostí byl smrtelně zraněn šestašedesátiletý bývalý odbojář a přeživší koncentračního tábora Ernst Kirchweger – stal se tak první politickou obětí Druhé republiky. Tato smrt otřásla veřejností a vyvolala vlnu diskusí o přetrvávajících nacistických tendencích v rakouské společnosti i akademickém prostředí.

Borodajkewycz byl nakonec v roce 1966 donucen odejít do důchodu, ačkoliv pobíral plný plat. Ani poté se nestáhl z veřejného života – přispíval do krajně pravicových a nacionalistických periodik, kde nadále obhajoval svou ideologii. Tvrdil například, že 1. září 1939 (den útoku na Polsko) znamenal „konec německého světového poslání“ a „zradu na ideji velkého Německa“.

Zemřel 3. ledna 1984 ve Vídni a byl pohřben na hřbitově Neustift am Walde. Jeho případ je v Rakousku dodnes symbolem selhání včasného a důsledného vyrovnání se s nacistickou minulostí – a ukázkou toho, jak těžké bylo po válce postihovat i ideologickou a morální spoluúčast na zločinech režimu.

https://en.wikipedia.org/wiki/Taras_Borodajkewycz

Taras Borodajkewycz - Historie editací

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „1. října 1902 – 3. ledna 1984 Rakouský historik, univerzitní profesor a kontroverzní postava rakouského poválečného veřejného života kvůli…“