Václav Lysák - Historie editací

DanielGargulak v 6. 1. 2022, 02:15

2022-01-06T02:15:55Z

DanielGargulak v 6. 1. 2022, 02:15

2022-01-06T02:15:33Z

DanielGargulak v 6. 1. 2022, 02:14

2022-01-06T02:14:53Z

DanielGargulak v 6. 1. 2022, 01:29

2022-01-06T01:29:37Z

DanielGargulak v 6. 1. 2022, 01:25

2022-01-06T01:25:04Z

DanielGargulak v 22. 12. 2021, 11:09

2021-12-22T11:09:20Z

DanielGargulak v 22. 12. 2021, 11:08

2021-12-22T11:08:24Z

DanielGargulak v 4. 8. 2021, 19:35

2021-08-04T19:35:54Z

DanielGargulak v 2. 8. 2021, 14:38

2021-08-02T14:38:46Z

DanielGargulak v 2. 8. 2021, 14:35

2021-08-02T14:35:14Z

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: [[František Blabolil]] (trest smrti), [[Otto Francl]] (doživotí), [[Jaroslav Konopásek]] (5 let káznice) a [[Václav Kratochvíl]] (6 let káznice). Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.
 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=14340
 <references />

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Československý legionář, voják a odbojář. Plukovník generálního štábu - brigádní generál in memoriam.
 Narodil se 17. září 1895 v Trnavě v okrese Třebíč. Otec Jan byl rolník. Absolvoval reálné gymnázium, ale těsně před maturitou byl odveden. Po základním výcviku byl 7. září 1915 byl odeslán na ruskou frontu.
 Dne 13. června 1916 přeběhl do ruského zajetí a krátce na to se přihlásil do čs. legií. Od 1. srpna 1916 sloužil v 1. čs. střeleckém pluku. Absolvoval důstojnickou školu a řadu kurzů a u svého pluku sloužil od nejnižších funkcí, až byl 20. září 1919 jmenován zatímnímním velitelem pluku. Účastnil se bitvy u Zborova i putování po transsibřské magistrále. Dne 10. února 1920 se přes Vladivostok a Singapur vrátil do vlasti – již v hodnosti kapitána.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 [[Soubor:Vaclav lisak-3 medium.jpg|náhled]]
-Čs.legionář, voják a odbojář. Plukovník gšt. - brigádní generál in memoriam.
+Československý legionář, voják a odbojář. Plukovník generálního štábu - brigádní generál in memoriam.
 Narodil se 17. září 1895 v Trnavě v okrese Třebíč. Otec Jan byl rolník. Absolvoval reálné gymnázium, ale těsně před maturitou byl odveden. Po základním výcviku byl 7. září 1915 byl odeslán na ruskou frontu.
 Dne 13. června 1916 přeběhl do ruského zajetí a krátce na to se přihlásil do čs. legií. Od 1. srpna 1916 sloužil v 1. čs. střeleckém pluku. Absolvoval důstojnickou školu a řadu kurzů a u svého pluku sloužil od nejnižších funkcí, až byl 20. září 1919 jmenován zatímnímním velitelem pluku. Účastnil se bitvy u Zborova i putování po transsibřské magistrále. Dne 10. února 1920 se přes Vladivostok a Singapur vrátil do vlasti – již v hodnosti kapitána.
 Od 11. května 1920 se stal důstojníkem z povolání. Absolvoval kurz školy generálního štábu a poté se stal posluchačem Válečné školy v Praze. Po absolutoriu byl, již v hodnosti škpt., přeložen do Brna, kde sloužil na různých štábních postech od 20. září 1923 do 30. září 1931. Poté byl, v hodnosti majora, přidělen ke 2. oddělení hlavního štábu MNO, kde působil ve funkci přednosty oddělení do 30. dubna 1933. Od 1. května 1933 do 29. září 1934 velel v Brně postupně několika pěším praporům. V období od 30. září 1934 do 29. září 1936 působil v různých funkcích v Olomouci a poté až do likvidace československé branné moci v roce 1939 působil v Brně. Navázal spojení i s ilegální KSČ.<ref>Archiv bezpečnostních složek fond 325</ref>
@@ Řádek 16: / Řádek 14: @@
 Od listopadu 1939 byl nucen přejít do ilegality. Zatčen gestapem byl 22. prosince 1939. Byl vězněn nejprve v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Vratislavi a v roce 1941 byl transportován přes Wołów do věznice Alt Moabit.
-Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: [[František Blabolil]] (trest smrti), [[Otto Francl]] (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Kratochvíl (6 let káznice). Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.
+Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: [[František Blabolil]] (trest smrti), [[Otto Francl]] (doživotí), [[Jaroslav Konopásek]] (5 let káznice) a [[Václav Kratochvíl]] (6 let káznice). Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.
 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=14340
 <references />

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Od listopadu 1939 byl nucen přejít do ilegality. Zatčen gestapem byl 22. prosince 1939. Byl vězněn nejprve v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Vratislavi a v roce 1941 byl transportován přes Wołów do věznice Alt Moabit.
-Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), [[Otto Francl]] (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Kratochvíl (6 let káznice). Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.
+Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: [[František Blabolil]] (trest smrti), [[Otto Francl]] (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Kratochvíl (6 let káznice). Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.
 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=14340

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 Od listopadu 1939 byl nucen přejít do ilegality. Zatčen gestapem byl 22. prosince 1939. Byl vězněn nejprve v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Vratislavi a v roce 1941 byl transportován přes Wołów do věznice Alt Moabit.
-Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), Otto Francl (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Kratochvíl (6 let káznice). Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.
+Dne 3. prosince 1941 byl lidovým soudem (Volksgericht) v Berlíně odsouzen k trestu smrti za zemězradu a vlastizradu, přičemž při procesu na sebe vzal celou vinu, čímž zachránil před trestem smrti další tři obviněné důstojníky. Společně s ním byli za odbojovou činnost souzeni: František Blabolil (trest smrti), [[Otto Francl]] (doživotí), Jaroslav Konopásek (5 let káznice) a Václav Kratochvíl (6 let káznice). Po vynesení rozsudku byl převezen do věznice v Plötzensee. Zemřel 3. července 1942 v Berlíně-Plötzensee ve vězeňské nemocnici, údajně na rakovinu jater. Protože nebyl popraven, rodině byl vydán jeho popel. Urna s popelem generála Lysáka byla uložena na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kam byl v roce 2009 převezen rodinný pomník Lysáků po úmrtí jejich jediného syna Václava Lysáka, čestného JUDr. na Masarykově univerzitě.
 https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=14340

← Starší verze		Verze z 22. 12. 2021, 11:09
Řádek 9:		Řádek 9:


−	Od 11. května 1920 se stal důstojníkem z povolání. Absolvoval kurz školy generálního štábu a poté se stal posluchačem Válečné školy v Praze. Po absolutoriu byl, již v hodnosti škpt., přeložen do Brna, kde sloužil na různých štábních postech od 20. září 1923 do 30. září 1931. Poté byl, v hodnosti majora, přidělen ke 2. oddělení hlavního štábu MNO, kde působil ve funkci přednosty oddělení do 30. dubna 1933. Od 1. května 1933 do 29. září 1934 velel v Brně postupně několika pěším praporům. V období od 30. září 1934 do 29. září 1936 působil v různých funkcích v Olomouci a poté až do likvidace československé branné moci v roce 1939 působil v Brně.	+
		+	Od 11. května 1920 se stal důstojníkem z povolání. Absolvoval kurz školy generálního štábu a poté se stal posluchačem Válečné školy v Praze. Po absolutoriu byl, již v hodnosti škpt., přeložen do Brna, kde sloužil na různých štábních postech od 20. září 1923 do 30. září 1931. Poté byl, v hodnosti majora, přidělen ke 2. oddělení hlavního štábu MNO, kde působil ve funkci přednosty oddělení do 30. dubna 1933. Od 1. května 1933 do 29. září 1934 velel v Brně postupně několika pěším praporům. V období od 30. září 1934 do 29. září 1936 působil v různých funkcích v Olomouci a poté až do likvidace československé branné moci v roce 1939 působil v Brně. Navázal spojení i s ilegální KSČ.<ref>Archiv bezpečnostních složek fond 325</ref>

	Po německé okupaci se společně s generálem Ingrem zapojil do organizování ozbrojeného odporu a podílel se i na zakládání [[Obrana národa\|Obrany národa]]. Působil zejména na Moravě – v Brně, v Olomouci či Uherském Hradišti. Stal se náčelníkem štábu Zemského velitelství ON Morava a později Morava-západ. Podílel se na organizování odchodu bývalých důstojníků do exilu, zajišťoval zbraně a finance, vyvíjel i zpravodajskou činnost.		Po německé okupaci se společně s generálem Ingrem zapojil do organizování ozbrojeného odporu a podílel se i na zakládání [[Obrana národa\|Obrany národa]]. Působil zejména na Moravě – v Brně, v Olomouci či Uherském Hradišti. Stal se náčelníkem štábu Zemského velitelství ON Morava a později Morava-západ. Podílel se na organizování odchodu bývalých důstojníků do exilu, zajišťoval zbraně a finance, vyvíjel i zpravodajskou činnost.

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 Od 11. května 1920 se stal důstojníkem z povolání. Absolvoval kurz školy generálního štábu a poté se stal posluchačem Válečné školy v Praze. Po absolutoriu byl, již v hodnosti škpt., přeložen do Brna, kde sloužil na různých štábních postech od 20. září 1923 do 30. září 1931. Poté byl, v hodnosti majora, přidělen ke 2. oddělení hlavního štábu MNO, kde působil ve funkci přednosty oddělení do 30. dubna 1933. Od 1. května 1933 do 29. září 1934 velel v Brně postupně několika pěším praporům. V období od 30. září 1934 do 29. září 1936 působil v různých funkcích v Olomouci a poté až do likvidace československé branné moci v roce 1939 působil v Brně.
-Po německé okupaci se společně s generálem Ingrem zapojil do organizování ozbrojeného odporu a podílel se i na zakládání Obrany národa. Působil zejména na Moravě – v Brně, v Olomouci či Uherském Hradišti. Stal se náčelníkem štábu Zemského velitelství ON Morava a později Morava-západ. Podílel se na organizování odchodu bývalých důstojníků do exilu, zajišťoval zbraně a finance, vyvíjel i zpravodajskou činnost.
+Po německé okupaci se společně s generálem Ingrem zapojil do organizování ozbrojeného odporu a podílel se i na zakládání [[Obrana národa|Obrany národa]]. Působil zejména na Moravě – v Brně, v Olomouci či Uherském Hradišti. Stal se náčelníkem štábu Zemského velitelství ON Morava a později Morava-západ. Podílel se na organizování odchodu bývalých důstojníků do exilu, zajišťoval zbraně a finance, vyvíjel i zpravodajskou činnost.
 Od listopadu 1939 byl nucen přejít do ilegality. Zatčen gestapem byl 22. prosince 1939. Byl vězněn nejprve v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, 6. 6. 1940 převezen do Vratislavi a v roce 1941 byl transportován přes Wołów do věznice Alt Moabit.

← Starší verze		Verze z 2. 8. 2021, 14:35
Řádek 1:		Řádek 1:
	<nowiki>*</nowiki> 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee		<nowiki>*</nowiki> 17.9.1895 Trnava (okres Třebíč) – † 3.7.1942 Berlín, Plötsensee
		+
		+	Čs.legionář, voják a odbojář. Plukovník gšt.

	Narodil se 17. září 1895 v Trnavě v okrese Třebíč. Otec Jan byl rolník. Absolvoval reálné gymnázium, ale těsně před maturitou byl odveden. Po základním výcviku byl 7. září 1915 byl odeslán na ruskou frontu.		Narodil se 17. září 1895 v Trnavě v okrese Třebíč. Otec Jan byl rolník. Absolvoval reálné gymnázium, ale těsně před maturitou byl odveden. Po základním výcviku byl 7. září 1915 byl odeslán na ruskou frontu.