Vladislav Bobák - Historie editací

DanielGargulak v 19. 2. 2026, 15:11

2026-02-19T15:11:14Z

DanielGargulak v 10. 11. 2023, 14:16

2023-11-10T14:16:40Z

DanielGargulak v 23. 5. 2023, 18:07

2023-05-23T18:07:22Z

DanielGargulak v 23. 5. 2023, 18:04

2023-05-23T18:04:15Z

DanielGargulak v 23. 5. 2023, 09:04

2023-05-23T09:04:51Z

DanielGargulak v 23. 5. 2023, 08:56

2023-05-23T08:56:20Z

DanielGargulak v 20. 5. 2023, 14:33

2023-05-20T14:33:44Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „* 4.2.1912 Horní Lhota (okres Zlín) – † 12.7.1943 Berlín-Plötzensee Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v…“

2022-02-28T13:08:35Z

Založena nová stránka s textem „<nowiki>*</nowiki> 4.2.1912 Horní Lhota (okres Zlín) – † 12.7.1943 Berlín-Plötzensee Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v…“

Nová stránka

<nowiki>*</nowiki> 4.2.1912 Horní Lhota (okres Zlín) – † 12.7.1943 Berlín-Plötzensee

Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci. Zde patřil mezi tzv. ''Hvězdáře'' tzn. obdivovatele a podporovatele komunistické sovětské moci. Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s Radoslavem Seluckým, Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic Gustav Košulič, vysílačku sestrojil Jan Habrda, součástí technické podpory byl radioamatér Alois Horký, jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.

Zdroj: Wiki, AVOS

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Vladislav Bobák.jpg|náhled|Vladislav Bobák]]
 <nowiki>*</nowiki> 4.2.1912 Horní Lhota (okres Zlín) – † 12.7.1943 Berlín-Plötzensee
 Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci.  Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s [[Radoslav Selucký|Radoslavem Seluckým]], Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. Používal krycí jméno Bredov. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně - Židenicích a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic [[Gustav Košulič]], vysílačku sestrojil [[Jan Habrda]], součástí technické podpory byl radioamatér [[Alois Horký]], jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Vladislav Bobák, krycím jménem Bredov, byl vyslán do českých zemí sovětskou zpravodajskou službou se skupinou zpravodajců v únoru 1940.
-V době své nejintenzivnější činnosti bydlel v Brně-Židenicích. Spolupracoval s Vladimírem Volejníkem (*10. 10. 1920, popraven 3. 5. 1943 v Berlíně-Plötzensee), který bydlel v Sokolnicích a pracoval jako mechanik na brněnském letišti. Volejník mu dodával zprávy z letiště a také informace o dislokaci vojenských a policejních útvarů v Brně. Bobák získal jako radistu své odbojové skupiny Gustava Košuliče z Horních Heršpic, který vykonával funkci inspektora amatérských vysílacích stanic. Krátkovlnnou vysílací a přijímací stanici pro něj zhotovil Jan Habrda. Bobákova síť pronikla i do Zbrojovky v Brně, odkud prostřednictvím Františka Havelky získávala důležitou technickou dokumentaci a vzorky materiálů.
+V době své nejintenzivnější činnosti bydlel v Brně-Židenicích. Spolupracoval s [[Vladimír Volejník|Vladimírem Volejníkem]] (*10. 10. 1920, popraven 3. 5. 1943 v Berlíně-Plötzensee), který bydlel v Sokolnicích a pracoval jako mechanik na brněnském letišti. Volejník mu dodával zprávy z letiště a také informace o dislokaci vojenských a policejních útvarů v Brně. Bobák získal jako radistu své odbojové skupiny Gustava Košuliče z Horních Heršpic, který vykonával funkci inspektora amatérských vysílacích stanic. Krátkovlnnou vysílací a přijímací stanici pro něj zhotovil Jan Habrda. Bobákova síť pronikla i do Zbrojovky v Brně, odkud prostřednictvím Františka Havelky získávala důležitou technickou dokumentaci a vzorky materiálů.
 Bobák byl gestapem zatčen 6. 3. 1941, odsouzen se spolupracovníky 12. 11. 1942 Volksgerichtshofem k trestu smrti.
 Poznámka: Volksgerichtshofem byli odsouzeni 12. 11. 1942 k smrti: Vladislav Bobák, Jan Volek, Josef Žák, Milan Kubišta, Antonín Kubišta, Ladislav Havelka, František Havelka, Vlastimil Erben, Jindřich Pintera a Gustav Košulič a popraveni 12. 7. 1943. Jan Habrda, odsouzený s nimi společně, byl popraven až 16. 8. 1943.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <nowiki>*</nowiki> 4.2.1912 Horní Lhota (okres Zlín) – † 12.7.1943 Berlín-Plötzensee
-Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci.  Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s [[Radoslav Selucký|Radoslavem Seluckým]], Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. Používal krycí jméno Bredov. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně - Židenicích a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic [[Gustav Košulič]], vysílačku sestrojil [[Jan Habrda]], součástí technické podpory byl radioamatér Alois Horký, jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.
+Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci.  Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s [[Radoslav Selucký|Radoslavem Seluckým]], Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. Používal krycí jméno Bredov. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně - Židenicích a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic [[Gustav Košulič]], vysílačku sestrojil [[Jan Habrda]], součástí technické podpory byl radioamatér [[Alois Horký]], jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.
 Zdroj: Wiki, AVOS

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <nowiki>*</nowiki> 4.2.1912 Horní Lhota (okres Zlín) – † 12.7.1943 Berlín-Plötzensee
-Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci.  Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s [[Radoslav Selucký|Radoslavem Seluckým]], Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. Používal krycí jméno Bredov. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně - Židenicích a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic [[Gustav Košulič]], vysílačku sestrojil Jan Habrda, součástí technické podpory byl radioamatér Alois Horký, jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.
+Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci.  Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s [[Radoslav Selucký|Radoslavem Seluckým]], Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. Používal krycí jméno Bredov. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně - Židenicích a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic [[Gustav Košulič]], vysílačku sestrojil [[Jan Habrda]], součástí technické podpory byl radioamatér Alois Horký, jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.
 Zdroj: Wiki, AVOS

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <nowiki>*</nowiki> 4.2.1912 Horní Lhota (okres Zlín) – † 12.7.1943 Berlín-Plötzensee
-Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci.  Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s [[Radoslav Selucký|Radoslavem Seluckým]], Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic [[Gustav Košulič]], vysílačku sestrojil Jan Habrda, součástí technické podpory byl radioamatér Alois Horký, jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.
+Vladislav Bobák se narodil 4. února 1912 v Horní Lhotě v okrese Zlín v rodině Františka Bobáka a Juliany rozené Kovaříkové. Pracoval jako číšník, zároveň byl amatérským sportovním pilotem. Po německé okupaci v březnu 1939 přešel hranice do Polska. Po zahájení druhé světové války a porážce Polska skončil v sovětské internaci.  Byl zverbován vojenskou zpravodajskou službou GRU a společně s [[Radoslav Selucký|Radoslavem Seluckým]], Janem Vycpálkem, Jaroslavem Lonkem a Miloslavem Hůlou v únoru 1940 odeslán pozemní cestou přes Podkarpatskou Rus a Slovensko zpět do protektorátu s úkolem zřídit zpravodajskou síť získávající informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk. Nejprve se Vladislav Bobák usídlil v Praze, posléze se ale přesunul do Pardubic, kde získával informace např. z místní Explosie nebo o transportech v prostoru Hradce Králové. Používal krycí jméno Bredov. V období nejintenzivnější činnosti pobýval v Brně - Židenicích a spolupracoval s letištním mechanikem Vladimírem Volejníkem, který dodával informace z brněnského letiště, ale třeba i o dislokaci německých policejních jednotek. Telegrafistou skupiny byl inspektor amatérských radiostanic [[Gustav Košulič]], vysílačku sestrojil Jan Habrda, součástí technické podpory byl radioamatér Alois Horký, jako kurýr sloužila rovněž pilotka Marta Delamová. Postupně se zpravodajská skupina rozšiřovala o další jména. Prostřednictvím Františka Havelky, kterého přivedl jeho bratr Ladislav Havelka, pronikla i do brněnské zbrojovky. Celá síť byla rozkryta poté, co se Radoslav Selucký sešel v Praze se svým kamrádem Jaroslavem Bednářem, který byl konfidentem gestapa. Vladislav Bobák byl zatčen 6. března 1941, dne 12. listopadu 1942 odsouzen lidovým soudem k trestu smrti a 12. července 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.
 Zdroj: Wiki, AVOS