https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Vys%C3%ADla%C4%8Dka_Oto 2026-04-30T15:20:37Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Vys%C3%ADla%C4%8Dka_Oto&diff=5168&oldid=prev 2025-08-25T21:30:45Z

<p>Založena nová stránka s textem „Vysílačka &#039;&#039;&#039;Oto&#039;&#039;&#039;, známá také jako &#039;&#039;&#039;Oto 32&#039;&#039;&#039;, vznikla jako výsledek několikaměsíčních pokusů &#039;&#039;&#039;spravodajské skupiny Hela&#039;&#039;&#039; v druhé pol…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>Vysílačka &#039;&#039;&#039;Oto&#039;&#039;&#039;, známá také jako &#039;&#039;&#039;Oto 32&#039;&#039;&#039;, vznikla jako výsledek několikaměsíčních pokusů &#039;&#039;&#039;spravodajské skupiny Hela&#039;&#039;&#039; v druhé polovině roku 1943. Na jaře 1944 se podařilo navázat spojení s Londýnem.<br /> <br /> Skupina Hela se odmítla podřídit kapitánu Františku Krátkému, který se snažil získat monopol nad všemi ilegálními vysílačkami. Proti jeho snahám se postavili zejména &#039;&#039;&#039;Ernest Gajdoš&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;Jozef Špáta&#039;&#039;&#039;, &#039;&#039;&#039;Jozef Peterka&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;Jozef Tomašovič&#039;&#039;&#039;. Kritizovali Krátkého neopatrnost i jeho politické postoje a ponechali si stanici pod vlastní kontrolou.<br /> <br /> Krátký sice v květnu 1944 hlásil do Londýna, že vysílačku Oto přiděluje podplukovníku &#039;&#039;&#039;Jánu Golianovi&#039;&#039;&#039; („Game“) a dr. &#039;&#039;&#039;Vavrovi Šrobárovi&#039;&#039;&#039; („Klen“), ale v praxi ji používal výhradně Golian a vojenské ústředí. Šrobár ji nikdy nevyužil.<br /> <br /> ==== Umístění a provoz ====<br /> Vysílačka byla nejprve umístěna v bytě kapitána &#039;&#039;&#039;Jozefa Peterky&#039;&#039;&#039; ve Štubnianskych Teplicích, kde sídlilo evakuované Hlavní velitelství žandárstva. Později byla přenesena do bytu &#039;&#039;&#039;Jozefa Tomašoviča&#039;&#039;&#039;, který se stal jejím hlavním obsluhovatelem a šifrantem. Pomáhali mu &#039;&#039;&#039;Ernest Gajdoš&#039;&#039;&#039; a v létě 1944 také &#039;&#039;&#039;Miloš Bobocký&#039;&#039;&#039;.<br /> <br /> Po vypuknutí Slovenského národního povstání byla vysílačka Oto přesunuta do Banské Bystrice a dána k dispozici &#039;&#039;&#039;předsednictvu Slovenské národní rady&#039;&#039;&#039;. Rádiotelegrafistou zůstal Tomašovič, spolu s ním pracovali Bobocký a &#039;&#039;&#039;Andrej Džubák&#039;&#039;&#039;.<br /> <br /> ==== Význam a zánik ====<br /> Oto sloužil jako přímý komunikační kanál mezi vojenským ústředím, Golianem a londýnskou exilovou vládou. Fungoval nezávisle na síti vysílaček Vít a Ivo, ovládané Krátkým, což vyvolávalo mezi skupinami napětí.<br /> <br /> Jeho nezávislost byla potvrzena i londýnskými depešemi, které žádaly o spolupráci s Krátkým, avšak Hela tyto výzvy odmítla. Vysílačka Oto tak zůstala až do povstání v rukou Golianova okruhu.<br /> <br /> Na konci října 1944 se Oto, stejně jako stanice Vít, Leo a Marienka, definitivně odmlčel.</div>

DanielGargulak