Wolfram - Historie editací

DanielGargulak v 12. 9. 2021, 10:01

2021-09-12T10:01:47Z

DanielGargulak v 12. 9. 2021, 09:54

2021-09-12T09:54:28Z

DanielGargulak v 16. 8. 2021, 11:04

2021-08-16T11:04:24Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „Operace WOLFRAM WOLFRAM představuje v celém programu činnosti Zvláštní skupiny D jistou výjimku. Liší se od jiných dříve i později vysazenýc…“

2021-08-16T11:03:23Z

Založena nová stránka s textem „Operace WOLFRAM WOLFRAM představuje v celém programu činnosti Zvláštní skupiny D jistou výjimku. Liší se od jiných dříve i později vysazenýc…“

Ukázat změny

← Starší verze		Verze z 12. 9. 2021, 10:01
Řádek 98:		Řádek 98:

	Další informace:http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/view/uuid:af210fd9-d31e-490f-93be-f25ba9770704?page=uuid:00f00db4-0fed-11eb-80fc-001b63bd97ba		Další informace:http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/view/uuid:af210fd9-d31e-490f-93be-f25ba9770704?page=uuid:00f00db4-0fed-11eb-80fc-001b63bd97ba
		+
		+	https://www.youtube.com/watch?v=ExoAtJdrnhM - Možnosti hrdinů - Dokument

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 WOLFRAM představuje v celém programu činnosti Zvláštní skupiny D jistou výjimku. Liší se od jiných dříve i později vysazených skupin především svým úkolem. Z něho byly odvozeny další jeho zvláštnosti - počet a složení skupiny i její výzbroj a výstroj. Byla plánována jako první a zůstala nakonec jedinou skupinou své třídy - výsadkem bojovým, která byla vysazena londýnským MNO.
-Šestičlenná skupina pod velením kpt. Josefa Otiska se dále skládala z jeho zástupce rt. Vladimíra Řezníčka, rt. Josefa Černoty, rt. Josefa Bierského a čet. Roberta Matuly. Poslední z nich rt. Karel Svoboda - patřil k prvním příslušníkům Zvláštní skupiny a již na podzim v roce 1941 měl plnit společný úkol s Josefem Gabčíkem při atentátu na Heydricha. Tehdy byl pro zranění obličeje z další přípravy vyřazen a teprve nyní se dočkal svého poslání. Do skupiny byl určen pro funkci radisty.
+Šestičlenná skupina pod velením [https://encyklopedie.vosprlov.cz/index.php?title=Josef_Otisk kpt. Josefa Otiska] se dále skládala z jeho zástupce rt. Vladimíra Řezníčka, rt. Josefa Černoty, rt. Josefa Bierského a čet. Roberta Matuly. Poslední z nich rt. Karel Svoboda - patřil k prvním příslušníkům Zvláštní skupiny a již na podzim v roce 1941 měl plnit společný úkol s Josefem Gabčíkem při atentátu na Heydricha. Tehdy byl pro zranění obličeje z další přípravy vyřazen a teprve nyní se dočkal svého poslání. Do skupiny byl určen pro funkci radisty.
 Jádro WOLFRAMU se formovalo od přelomu roku 1942-1943. Z počátku měla příprava charakter všeobecný a teprve později, na základě dosahovaných výsledků ve střeleckém, diverzním a sabotážním výcviku a ve způsobu života v přírodě, byli vytipováni nejvhodnější kandidáti na poslání do vlasti. Složení skupiny a její další speciální přípravu pak nejvíce ovlivnil její velitel kapitán Otisk. Absolvoval výcvik britských commandos a své poznatky a zkušenosti uplatnil na jaře a v létě 1944, kdy se pod jeho velením parašutisté již společně připravovali v Anglii a později v Itálii. Všichni byli z hlediska zdravotního a celkové kondice ve skvělém stavu a nepřetržitý střelecký a ženijní výcvik vytvářel návyky pro pozdější předpokládanou činnost.

@@ Řádek 53: / Řádek 53: @@
 Koncentrace partyzánských jednotek v blízkosti WOLFRAMU, které byly do značné míry infiltrovány gestapem, ohrožovala jeho bezpečnost. 14.10.1944 byl za okolností dosud neobjasněných bombardován Murzinův tábor. I když se později ukázalo, že šlo o mylnou akci spojeneckého letectva, tehdy se soudilo, že to byl německý pokus zničit přesně zjištěný tábor partyzánské brigády. To 200 vše ve svém souhrnu se zvýšeným německým tlakem bylo důvodem k přesunům a dislokačním změnám, k nimž se rozhodl i WOLFRAM, respektive především on. Otiskova skupina přenechala svůj tábor na Trojačce partyzánské brigádě J. Žižky a přesunula se do Kabilkova srubu na Samčance, nepřestávajíc zajišťovat v té době očekávanou dodávku zbraní a materiálu. Šesti muži je v tomto úsilí podporoval též Murzin. Mezi nimi byl i Rotačka.
-V říjnu 1944 podniklo gestapo proti partyzánům v Beskydech rozsáhlou operaci TETŘEV s úkolem zničit 1. partyzánskou brigádu a další skupiny zde operující, včetně WOLFRAMU. Přesilou 13 0G0 mužů z řad armády, policie, gestapa a zvláštních protipartyzánských útvarů zahájilo ofenzivní akce, jimž předcházel intenzívní zpravodajský průzkum za použití provokatérů a konfidentů. Po Rotačkově vraždě byli nasazeni konfidenti Jaroslav Mázl, Marie Riplová, Marta Raková a další, čímž získalo gestapo dostatek informací k rozhodnému úderu.
+V říjnu 1944 podniklo gestapo proti partyzánům v Beskydech rozsáhlou operaci TETŘEV s úkolem zničit 1. partyzánskou brigádu a další skupiny zde operující, včetně WOLFRAMU. Přesilou 13 000 mužů z řad armády, policie, gestapa a zvláštních protipartyzánských útvarů zahájilo ofenzivní akce, jimž předcházel intenzívní zpravodajský průzkum za použití provokatérů a konfidentů. Po Rotačkově vraždě byli nasazeni konfidenti Jaroslav Mázl, Marie Riplová, Marta Raková a další, čímž získalo gestapo dostatek informací k rozhodnému úderu.
 Zaútočili 22. 10. 1944, když předem zatkli a veřejně v Kunovicích u Valašského Meziříčí popravili lesníky Faldyna, Kubalu a Kurečka, kteří spolupracovali s WOLFRAMEM a L partyzánskou brigádou. Cílem útoku byl tábor Ušiaka a Murzina pod Trojačkou, který krátce předtím WOLFRAM opustil. Partyzánskému štábu se díky předchozímu varování podařilo uniknout k WOLFRAMU na základnu Samčanka, kde se jim dostalo pomoci a ošetření. WOLFRAM jim pak přenechal i tuto základnu a sám se skupinou ARAP se rozhodl změnit stanoviště. 23. 10. se obě skupiny přemístily na horu Smrk, kde společně hodlaly vybudovat pevnou základnu pro přezimování.
@@ Řádek 84: / Řádek 84: @@
 V létě 1944 vrcholila její organizace. Vznikala na troskách ON a PWZ, od nichž přenášela zejména politický program a částečnou personální návaznost. Její vedení prošlo od počátku okupace těžkou cestou plnou bolestných a málo nahraditelných ztrát. Aspirovala na centrální postavení v českém domácím odboji, který ovšem po ztrátách z předešlých let již nedisponoval osobnostmi dostatečně politicky i vojensky reprezentativními.
-Vedoucí osobností Rady tří byl nesporně Karel Veselý-Štajner. Jako důstojník gen. štábu čs. armády dával organizaci postupně pevný vojenský základ a orientoval ji na ozbrojený boj proti okupační moci, včetně vytváření partyzánských oddílů, který by v příznivém okamžiku přerostl v celonárodní povstání. Po celou dobu války sledoval důsledně tuto linii a neúnavně organizoval nové skupiny s pomocí známých osob z armády či zbrojního průmyslu<sup>199</sup>). Politickým představitelem se stal prof. J. Grňa. Rada tří vyrůstala v organizaci s celonárodní působností a vlivem. V létě 1944 sejí podařilo sjednotit pod svým vedením několik regionálních odbojových skupin, s jejichž pomocí mohla uplatnit svůj vliv na většině teritoria historických zemí.
+Vedoucí osobností Rady tří byl nesporně Karel Veselý-Štajner. Jako důstojník gen. štábu čs. armády dával organizaci postupně pevný vojenský základ a orientoval ji na ozbrojený boj proti okupační moci, včetně vytváření partyzánských oddílů, který by v příznivém okamžiku přerostl v celonárodní povstání. Po celou dobu války sledoval důsledně tuto linii a neúnavně organizoval nové skupiny s pomocí známých osob z armády či zbrojního průmyslu. Politickým představitelem se stal prof. J. Grňa. Rada tří vyrůstala v organizaci s celonárodní působností a vlivem. V létě 1944 sejí podařilo sjednotit pod svým vedením několik regionálních odbojových skupin, s jejichž pomocí mohla uplatnit svůj vliv na většině teritoria historických zemí.
 Na jihovýchodní Moravě působila její skupina ALFA, na severovýchodě - včetně Beskyd - rozvíjela odbojovou činnost BETA a DELTA, na střední Moravě BRÁZDA, skupina HORÁCKO ovládala podstatnou část Vysočiny. V Praze a severovýchodních Čechách byly pro spolupráci získány ZPRAVODAJSKÁ BRIGÁDA a skupiny AVALA, TAU působily v oblasti Velkého Meziříčí. Na Šumavu vedly nadějné kontakty ke skupině NIVA.