Zelený kádr - Historie editací

DanielGargulak v 14. 12. 2025, 19:58

2025-12-14T19:58:21Z

DanielGargulak v 23. 9. 2023, 10:13

2023-09-23T10:13:26Z

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „jJedna z prvních partyzánských jednotek v českých zemích. Formovala se z odbojových pracovníků na Prostějovsku a Kroměřížsku a existovala…“

2021-09-05T12:25:19Z

Založena nová stránka s textem „jJedna z prvních partyzánských jednotek v českých zemích. Formovala se z odbojových pracovníků na Prostějovsku a Kroměřížsku a existovala…“

Nová stránka

jJedna z prvních partyzánských jednotek v českých zemích. Formovala se z odbojových pracovníků na Prostějovsku a Kroměřížsku a existovala od března do listopadu 1942. Jejím velitelem byl truhlářský dělník ze Dzbele F. Vychodil, jeho zástupcem J. Masný z Kroměříže. Významnou politickou úlohu v jednotce měl též F. Sýkora, pracovník ilegální KSČ z Prostějovská. Jednotka, která se početně rozrůstala, působila v prostoru Hostýnských vrchů (u obce Chomýž si vybudovala lesní tábor). Opírala se o rozvětvenou síť spolupracovníků, do níž byli zapojeni členové komunistického i nekomunistického odbojového hnutí, zejména ilegální skupiny na Zlínsku, Přerovsku, Olomouc-ku, Holešovsku, Valašskomeziříčsku a Ostravsku. Měla styk také s ilegálním zemským vedením KSČ na Moravě. Podle záznamů o akcích provedených od května do září 1942 uskutečnili její členové mj. přepad části útvaru -Waffen-SS u Hostýna, sabotáž na železniční trati Hulín — Holešov — Valašské Meziříčí, podminovali propusť za Rusavou, zapálili vagón slámy vojenského transportu na železniční trati Hulín — Přerov apod. Tyto činy měly být přípravou k rozvinutí rozsáhlé partyzánské aktivity jednotky. Nacistům se však podařilo soustředěným náporem služeben gestapa ze střední a severní Moravy Zelený kádr odhalit a rozbít. Jeho příslušníci museli několikrát měnit místo pobytu (táboru Chomýže byl zničen 13. září 1942), v říjnu 1942 byla vyřazena podpůrná síť jeho spolupracovníků. Posledním útočištěm partyzánů se stalo Prostějovsko, kde 24. listopadu 1942 zemřeli vlastní zbraní (volili raději smrt před zatčením) F. Vychodil (v Budětsku) a J. Masný (ve Dzbeli). Jednotka měla 63 členů a pomocníků, z nichž 12 padlo, 17 bylo zatčeno gestapem (12 z nich popraveno) a 2 zůstali nezvěstní. Žamberk — skupina, která vznikla v lednu 1945 za protipartyzánské ofenzívy nacistů a působila v okolí Žamberka. Měla celkem 14 členů (2 z nich byli před květnem 1945 raněni a 2 zatčeni gestapem); jejím velitelem byl F. Páchá. První akci - vykolejení lokomotivy — uskutečnila v součinnosti s jednotkou Jablonné 3. března 1945 u Těchonína. Provedla i další destrukce a 1 bojovou akci; v květnu 1945 se zúčastnila odzbrojování nepřátelských vojáků.

← Starší verze		Verze z 14. 12. 2025, 19:58
Řádek 1:		Řádek 1:
−	~~jJedna~~ z prvních partyzánských jednotek v českých zemích. Formovala se z odbojových pracovníků na Prostějovsku a Kroměřížsku a existovala od března do listopadu 1942. Jejím velitelem byl truhlářský dělník ze Dzbele F. Vychodil, jeho zástupcem J. Masný z Kroměříže. Významnou politickou úlohu v jednotce měl též F. Sýkora, pracovník ilegální KSČ z Prostějovská. Jednotka, která se početně rozrůstala, působila v prostoru Hostýnských vrchů (u obce Chomýž si vybudovala lesní tábor). Opírala se o rozvětvenou síť spolupracovníků, do níž byli zapojeni členové komunistického i nekomunistického odbojového hnutí, zejména ilegální skupiny na Zlínsku, Přerovsku, Olomouc-ku, Holešovsku, Valašskomeziříčsku a Ostravsku. Měla styk také s ilegálním zemským vedením KSČ na Moravě. Podle záznamů o akcích provedených od května do září 1942 uskutečnili její členové mj. přepad části útvaru -Waffen-SS u Hostýna, sabotáž na železniční trati Hulín — Holešov — Valašské Meziříčí, podminovali propusť za Rusavou, zapálili vagón slámy vojenského transportu na železniční trati Hulín — Přerov apod. Tyto činy měly být přípravou k rozvinutí rozsáhlé partyzánské aktivity jednotky. Nacistům se však podařilo soustředěným náporem služeben gestapa ze střední a severní Moravy Zelený kádr odhalit a rozbít. Jeho příslušníci museli několikrát měnit místo pobytu (táboru Chomýže byl zničen 13. září 1942), v říjnu 1942 byla vyřazena podpůrná síť jeho spolupracovníků. Posledním útočištěm partyzánů se stalo Prostějovsko, kde 24. listopadu 1942 zemřeli vlastní zbraní (volili raději smrt před zatčením) F. Vychodil (v Budětsku) a J. Masný (ve Dzbeli). Jednotka měla 63 členů a pomocníků, z nichž 12 padlo, 17 bylo zatčeno gestapem (12 z nich popraveno) a 2 zůstali nezvěstní. Žamberk — skupina, která vznikla v lednu 1945 za protipartyzánské ofenzívy nacistů a působila v okolí Žamberka. Měla celkem 14 členů (2 z nich byli před květnem 1945 raněni a 2 zatčeni gestapem); jejím velitelem byl F. Páchá. První akci - vykolejení lokomotivy — uskutečnila v součinnosti s jednotkou Jablonné 3. března 1945 u Těchonína. Provedla i další destrukce a 1 bojovou akci; v květnu 1945 se zúčastnila odzbrojování nepřátelských vojáků.	+	Jedna z prvních partyzánských jednotek v českých zemích.
		+
		+	Formovala se z odbojových pracovníků na Prostějovsku a Kroměřížsku a existovala od března do listopadu 1942. Jejím velitelem byl truhlářský dělník ze Dzbele [[František Vychodil\|F. Vychodil]], jeho zástupcem [[Josef Masný\|J. Masný]] z Kroměříže. Významnou politickou úlohu v jednotce měl též F. Sýkora, pracovník ilegální KSČ z Prostějovská. Jednotka, která se početně rozrůstala, působila v prostoru Hostýnských vrchů (u obce Chomýž si vybudovala lesní tábor). Opírala se o rozvětvenou síť spolupracovníků, do níž byli zapojeni členové komunistického i nekomunistického odbojového hnutí, zejména ilegální skupiny na Zlínsku, Přerovsku, Olomouc-ku, Holešovsku, Valašskomeziříčsku a Ostravsku. Měla styk také s ilegálním zemským vedením KSČ na Moravě. Podle záznamů o akcích provedených od května do září 1942 uskutečnili její členové mj. přepad části útvaru -Waffen-SS u Hostýna, sabotáž na železniční trati Hulín — Holešov — Valašské Meziříčí, podminovali propusť za Rusavou, zapálili vagón slámy vojenského transportu na železniční trati Hulín — Přerov apod. Tyto činy měly být přípravou k rozvinutí rozsáhlé partyzánské aktivity jednotky. Nacistům se však podařilo soustředěným náporem služeben gestapa ze střední a severní Moravy Zelený kádr odhalit a rozbít. Jeho příslušníci museli několikrát měnit místo pobytu (táboru Chomýže byl zničen 13. září 1942), v říjnu 1942 byla vyřazena podpůrná síť jeho spolupracovníků. Posledním útočištěm partyzánů se stalo Prostějovsko, kde 24. listopadu 1942 zemřeli vlastní zbraní (volili raději smrt před zatčením) F. Vychodil (v Budětsku) a J. Masný (ve Dzbeli). Jednotka měla 63 členů a pomocníků, z nichž 12 padlo, 17 bylo zatčeno gestapem (12 z nich popraveno) a 2 zůstali nezvěstní. Žamberk — skupina, která vznikla v lednu 1945 za protipartyzánské ofenzívy nacistů a působila v okolí Žamberka. Měla celkem 14 členů (2 z nich byli před květnem 1945 raněni a 2 zatčeni gestapem); jejím velitelem byl F. Páchá. První akci - vykolejení lokomotivy — uskutečnila v součinnosti s jednotkou Jablonné 3. března 1945 u Těchonína. Provedla i další destrukce a 1 bojovou akci; v květnu 1945 se zúčastnila odzbrojování nepřátelských vojáků.
		+

Zelený kádr - Historie editací

DanielGargulak v 14. 12. 2025, 19:58

DanielGargulak v 23. 9. 2023, 10:13

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „jJedna z prvních partyzán­ských jednotek v českých zemích. Formova­la se z odbojových pracovníků na Prostějovsku a Kroměřížsku a existovala…“

DanielGargulak: Založena nová stránka s textem „jJedna z prvních partyzánských jednotek v českých zemích. Formovala se z odbojových pracovníků na Prostějovsku a Kroměřížsku a existovala…“