Briand - Kellogův pakt

Briandův–Kelloggův pakt (také Pařížský pakt ) podepsaný 27. srpna 1928 v Paříži je mezinárodní smlouva , vylučující válku jako prostředek řešení mezinárodních sporů, vyjma případu sebeobrany.  Pojmenována byla po svých autorech – Aristide Briandovi , francouzskému ministerstvu zahraničí, a Franku B. Kelloggovi , ministerstvu zahraničí USA. Jejím zásadním nedostatkem byla absence klauzule umožňující její vynutitelnost, případně trestající stát, který se uchýlil k válce.

Formální název paktu zněl Všeobecná smlouva o odmítnutí války. Smlouva prohlašovala válku za nelegální prostředek mezinárodních vztahů. Však ji nakonec stihl neúspěch, měl významný vliv na další rozvoj mezinárodního práva . Posloužila jako právní základ pro vznik pojmu zločin proti míru (zločin útočné války )  , na základě kterého bylo mnoho osob souzeno za rozpoutání druhé světové války v Norimberském procesu . Zákaz útočné války byl potvrzen a rozšířen v Chartě OSN .

Původních signatářů bylo patnáct – USA , Austrálie , Kanada , Německo , Indie , Irský svobodný stát , Itálie , Nový Zéland , JAR , Spojené království , Československo , Polsko , Japonsko , Belgie a Francie . Celkem pak podepsalo 62 států.