ARLZ

ústupový plán nacistů, nařízený rozkazem vrchního velitelství německé branné moci číslo 06850/44 geh. z 6. září 1944, jehož realizací měla protivníkovi zůstat jen „pustá a spálená země". Název plánu vznikl složením počátečních písmen slov, která vyjadřují cíle jednotlivých etap plánu: A — Auflockerung (uvolnění), R — Raumung (vyklizení), L— Lähmung (ochromení) a Z — Zerstörung (zničení). Výsledkem provedení plánu ARLZ mělo tedy být ničení všeho, co se nedalo evakuovat. Součástí této politiky bylo i masové zavlékání a fyzické likvidování občanů okupovaných zemí, vězňů koncentračních táborů, ničení kulturních památek atp.

V protektorátu začaly přípravy na uskuteč­nění opatření ARLZ 14. prosince 1944. Při přiblížení fronty českým zemím docházelo nejdříve k rabování cenných hodnot jak v průmyslu, tak v zemědělství, postupně byla zničena řada továren v Brně, Hodo­níně, Uherském Hradišti, Novém Jičíně, Vsetíně, Adamově. Nacistické destrukční oddíly ničily komunikace. Značně byly poškozeny železnice (zničeno nebo poško­zeno bylo 1488 železničních mostů, 38 tunelů, 75 % celkového počtu železničních staveb), ale i silnice, elektrárny apod.

V Praze nacisté připravovali např. zničení části Pražského hradu, Petschkova paláce — sídla řídící úřadovny gestapa, jinonické Waltrovky, Janečkovy továrny na Pan­kráci, skladů na Petříně a v břevnovském klášteře. 4. března 1945 nacisté schválili opevnění Prahy jako „obranného obvodu Praha" s tím, že mezi úkoly pracovního štábu se objevila též příprava okamžitých opatření plánu ARLZ. V jeho rámci byly odváženy do říše stroje, zařízení, suroviny, hotové výrobky, zemědělské produkty, ale též záměrně drancovány národní kulturní památky, o čemž svědčí uloupení univerzit­ních insignií a nejvzácnějších exponátů sbírek Univerzity Karlovy v březnových dnech 1945 na příkaz K. H. Franka. 10. dubna 1945 nacistické úřady vydaly příkaz k přeměně Prahy v pevnost, která měla být hájena „jak proti vnitřnímu, tak také proti vnějšímu nepříteli". Šéf nacistic­ké policie H. Himmler stanovil v rámci opatření ARLZ zásadu, že do rukou nepřítele nesmí padnout jediný živý vězeň. Např. v - Terezíně—Malé pevnosti se nacisté snažili otrávit vězně dezinfekčními tabletami: protože se to příliš neosvědčilo, vybrali z vězňů 51 „nejnebezpečnějších" a odpoledne 2. května 1945 je popravili .Nacisté připra­vovali zničení Malé pevnosti třaskavinami. Rovněž křídlo pankrácké policejní věznice v Praze (- Praha — pankrácká policejní věznice gestapa) mělo být zničeno a s ním i odsouzenci na smrt (velitel věznice P. Soppa dal pod tuto část položit 14 q trhavin). Na konci ledna 1945 odvezlo brněnské ge­stapo 833 vězňů do koncentračního tábora - Flössenbiürg a na základě rozhodnutí tzv. lidového soudního dvora, který s nimi jel z Brna, zde byla asi 1 /3 transponovaných umučena a popravena. Brněnské gestapo vypravilo 7. dubna další transport 207 osob (8 vězňů připojeno ještě v Jihlavě) do kon­centračního tábora  Mauthausen, kde by­lo 10. dubna 179 mužů a 35 žen zavražděno. Rychlý postup Rudé armády při osvobozo­vání Československa a vzplanutí -* Květno­vého povstání českého lidu způsobily, že se nacistům nepodařilo ústupový plán (ARLZ) v českých zemích plně uskutečnit.

Zdroj: Český antifašismus a odboj