Běljavskij - Niščimenko

Běljavskij — Niščimenko - (partyzánská skupina - další jména - ARAP, jednotka GRU 11650) — Jádro této jednotky tvořil sovětský zpravodajský výsa­dek, který přistál pod vedením kpt. Rudé armády A. J. Niščimenka (krycí jméno L. Běljavskij) v noci ze 7. na 8. říjen 1944 u Maková v Javorníkách. Desant, jehož dalšími členy byli npor. V. Ostapenko (zástupce velitele), D. M. Dolja (politický komisař), V. D. Mohorita (náčelník štábu), F. Janeček, L. I. Verbovskaja, G. P. Suščevová a G. Eichner, byl v noci na 11. říjen 1944 převeden ze Slovenska do prostoru Javořiny, poblíž Bílé. Poprvé se střetl s nepřítelem 23. října 1944 na Klubové u Starých Hamrů, když spolu s příslušníky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky unikl z obklíčení. Společně se členy paravýsadku Wolfram (- Desanty ze Západu) odrazil 3. listopadu v prostoru Smrku pokus nacistů o obchvat a zřídil si nové stanoviště v osadě Dibalka u Vysoké nad Kysucou. Oddíl, jenž měl v říjnu 1944 21 a koncem války 68 členů, prováděl především rozsáhlou zpravodajskou čin­nost; podílel se i na diverzích a bojových akcích proti okupantům a jejich pomahačům. Působil především v prostoru Bílá—Moravská Ostrava—Žilina—Čadca - Makov—Turzovka—Staškov; opíral se o spolupráci s ilegální sítí KSČ v této oblasti i ve vzdálenějších místech (Brno, Zlín) a udržoval přitom součinnost i s nekomunistickým odbojem, zejména s organi­zací- Plukovník Jindra na Ostravsku. Jed­notka rovněž navázala kontakt s ilegálním vedením ROH (- Revoluční odborové hnutí ilegální). Po celou dobu jejího bojového nasazení (do května 1945) stál v čele oddílu A. J. Niščimenko; jeho zástupcem byl V. Ostapenko (později též ing. J. Duda).

Zdroj: Český antifašismus a odboj, Archiv VOS