Adolf Fabiánek: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | [[Soubor:Adolf Fabiánek vrchní nadstrážmistr 30.3.1897-15.8.1947.jpg|náhled|Adolf Fabiánek]] | ||
<nowiki>*</nowiki> 30.03.1897 Žďárná, okres Blansko - + 15.08.1947 Vsetín | <nowiki>*</nowiki> 30.03.1897 Žďárná, okres Blansko - + 15.08.1947 Vsetín | ||
Českoslovesnký legionář a odbojář. | Českoslovesnký legionář a odbojář. | ||
| − | Sourozenci: bratr Rudolf – odbojář, starosta Žďárné bratr Antonín sestra Marie (provd. Urbánková) – bydlela v Brně | + | Sourozenci: bratr Rudolf – odbojář, starosta Žďárné bratr Antonín sestra Marie (provd. Urbánková) – bydlela v Brně. V 18 letech v roce 1915 narukoval na rakouskou frontu. Brzy byl poslán do Ruska, kde přešel k Čs. legiím. Z první světové války se vrátil do Československa 2. srpna 1920 a na konci téhož roku byl 14. prosince demobilizován. |
| − | Po návratu z války pracoval až do roku 1939 jako četník s hodností strážmistr. | + | Po návratu z války pracoval až do roku 1939 jako četník s hodností strážmistr. Začátek služby v obci Hrabůvka (dnes součást Ostravy), později Prušánky, okres Hodonín. Během tohoto období se oženil s Marií Ermisovou, v roce 1925 se narodil syn Vlastimil (Zábřeh nad Odrou, dnes součást Ostravy) a v roce 1927 druhý syn Zdeněk (Prušánky). Od roku 1930 bydlel s celou rodinou v rodinném domku ve Vsetíně. Do roku 1944 pracoval ve společnosti Moragro (Moravské agrodružstvo). Od léta 1944 až do konce války se skrýval před Gestapem v obci Jarcová (u Valašského Meziříčí) společně s por. Opluštilem. Byl varován od kolegy na pracovišti, aby nechodil do práce, protože tam na něj čekalo Gestapo. Po skončení války byl jeden den internován z rozhodnutí Revolučního národního výboru kvůli udání paní Hloškové, která pracovala jako domovnice. Udání bylo motivováno střetem zájmů z doby četnické služby v předválečném období. Byl propuštěn po zásahu staršího syna Vlastimila, který byl v období okupace zapojen do odbojové činnosti. Po válce se vrátil do četnické služby. Vedení města si ale nepřálo, aby vykonával službu ve Vsetíně a tak byl na zásah starosty převelen na stanici do Příboru (okres Nový Jičín). Zanedlouho byl převelen do Dolního Benešova (okres Opava), kde jako velitel četnické stanice organizoval po dobu přibližně jednoho roku odsun sudetských němců. V Dolním Benešově po dobu služby, přibližně jeden rok, s ním bydlela manželka Marie. V rodinném domku ve Vsetíně v té době bydlel sám mladší syn Zdeněk. Starší syn Vlastimil v období let 1945 – 1948 studoval leteckou akademii v Kopřivnici a v Hradci Králové. V roce 1947 vážně onemocněl, byl převezen do nemocnice ve Vsetíně, kde po těžké nemoci (rakovina tlustého střeva) 15. srpna umírá. |
| + | |||
| + | |||
| + | Zdroje: SOkA Vsetín, Rodinný archiv Fabiánkových, AVOS | ||
Verze z 28. 4. 2022, 11:53
* 30.03.1897 Žďárná, okres Blansko - + 15.08.1947 Vsetín
Českoslovesnký legionář a odbojář.
Sourozenci: bratr Rudolf – odbojář, starosta Žďárné bratr Antonín sestra Marie (provd. Urbánková) – bydlela v Brně. V 18 letech v roce 1915 narukoval na rakouskou frontu. Brzy byl poslán do Ruska, kde přešel k Čs. legiím. Z první světové války se vrátil do Československa 2. srpna 1920 a na konci téhož roku byl 14. prosince demobilizován.
Po návratu z války pracoval až do roku 1939 jako četník s hodností strážmistr. Začátek služby v obci Hrabůvka (dnes součást Ostravy), později Prušánky, okres Hodonín. Během tohoto období se oženil s Marií Ermisovou, v roce 1925 se narodil syn Vlastimil (Zábřeh nad Odrou, dnes součást Ostravy) a v roce 1927 druhý syn Zdeněk (Prušánky). Od roku 1930 bydlel s celou rodinou v rodinném domku ve Vsetíně. Do roku 1944 pracoval ve společnosti Moragro (Moravské agrodružstvo). Od léta 1944 až do konce války se skrýval před Gestapem v obci Jarcová (u Valašského Meziříčí) společně s por. Opluštilem. Byl varován od kolegy na pracovišti, aby nechodil do práce, protože tam na něj čekalo Gestapo. Po skončení války byl jeden den internován z rozhodnutí Revolučního národního výboru kvůli udání paní Hloškové, která pracovala jako domovnice. Udání bylo motivováno střetem zájmů z doby četnické služby v předválečném období. Byl propuštěn po zásahu staršího syna Vlastimila, který byl v období okupace zapojen do odbojové činnosti. Po válce se vrátil do četnické služby. Vedení města si ale nepřálo, aby vykonával službu ve Vsetíně a tak byl na zásah starosty převelen na stanici do Příboru (okres Nový Jičín). Zanedlouho byl převelen do Dolního Benešova (okres Opava), kde jako velitel četnické stanice organizoval po dobu přibližně jednoho roku odsun sudetských němců. V Dolním Benešově po dobu služby, přibližně jeden rok, s ním bydlela manželka Marie. V rodinném domku ve Vsetíně v té době bydlel sám mladší syn Zdeněk. Starší syn Vlastimil v období let 1945 – 1948 studoval leteckou akademii v Kopřivnici a v Hradci Králové. V roce 1947 vážně onemocněl, byl převezen do nemocnice ve Vsetíně, kde po těžké nemoci (rakovina tlustého střeva) 15. srpna umírá.
Zdroje: SOkA Vsetín, Rodinný archiv Fabiánkových, AVOS